Regulátor pro dynamo je konstrukčně o něco složitější a to byl další důvod, proč se přešlo na alternátory.
To jo, bylo v nich jedno rele. A opravdu nevidim, cim se lisi regulace budiciho proudu dynama od regulace budiciho proudu alternatoru. Akorat, ze na autech byla dynama samobudici a jedinou moznosti pak bylo regulovat vystupni proud. Asi tam to rele zarazovalo nejaky odpor nebo co.
U dynama byla dvě regulační relé, alternátoru stačí jedno. Dnes je zpravidla nahrazeno elektronikou.
Jedno z nich řešilo to, aby se z dynama při poklesu otáček nestal elektromotor poháněný akumulátorem :-).
Jinak dříve se zcela běžně vyskytovaly tzv. konzervátory, které malým proudem trvale dobíjely akumulátory (o ty se muselo pečovat - tj. čas od času dolít vodu). Používalo se to na zálohování nouzového osvětlení, všelijakých signalizací, zvonků, malých telefonních ústředen či ředitelských souprav. Nejstarší konzervátory ještě měly selénové usměrňovače; byly to takové původně šedivé bedýnky (po prvním malování zpravidla splynuly se stěnou), vepředu vypínač, voltmetr v provedení DHR5 a pojistkové pouzdro, na bocích větrací prolisy.
Svého času byla móda dělat takové konzervátory do auta, používal se na to v plastu zalitý transformátor TR2 (220/24V, 2VA, určený pro napájení signaličních žárovek). Jeho velký vnitřní odpor zajistil omezení proudu (myslím, že dokonce zkratuvzdornost), navíc se do série vřazovala ona 2 W žárovka (a dioda :-)). Pokud si dobře vzpomínám, tekl obvodem proud pod 50 mA. Jo - v Kanadě mě fascinovalo, že něčím podobným je vybaveno mnoho aut (vepředu z nich kouká kus šňůry se zástrčkou) a na parkovištích zase mají zásuvky.
44 Odpovědí
20913 Zhlédnutí