Jsem pod agenturou jako senior vyvojar a na bodyshop me prodavaji dal. Driv jsem pracoval pro jeden korporat, kterej sliboval "karierni rust", ale jedinej rust tam zazivaly recepcni, co po preblafnuti managerovi se stavaly jeho ASSistentkami. Obcas zaplatili nejaky to skoleni ale vetsinou to bylo pro IT delniky.
Cilem bylo dostat se k navrhu architektury, ale nebyl ani mentro, ani prilezitost. Proste sweatshop sed tam a co nejrychlejc nabus tasky z jiry. Kazdej den.
V bodyshopu je bohuzel to samy v blede modrym, ale jsou za to dobry prachy a casto se meni prostredi a je mozny homeoffice, coz mi vyhovuje.
Buseni probiha stylem musi to bejt co nejrychlejc, nestihame. Kazdej projekt. Clovek se nic nenauci, neni na nic cas. Po vecerech ctu IT klasiky a pouceni z fail projektu a proste se zajimam, ale jsem jako by chycenej v tyhle nekonecny busici smycce a nevim jak z ni ven. Kamkoli prijdu, mam jen sedet a busit tasky, protoze se nestiha. Neverim tomu, ze se da nekde udelat kariera. Kazdej jen shani delniky a busice, co to rychle namlatej. Delam v Jave a vlastne je mi uplne u zadeke, jestli bych treba musel menit jazyk.
Takhle jen busim, vyleju hlavu, busim a tak porad dokola. Zkusenosti jen masa kodu, kterou mozek nikdy neulozi, takze az budu pro managery "moc starej", asi skoncim na pracaku. Dost me to sere a je to depresivni.
10 Odpovědí
3628 Zhlédnutí