Příspěvky

1

Server / Re:Pošta z Gmail.com má zpoždění několik hodin

« kdy: Dnes v 19:55:17 »

Greylisting je málokdy nastaven na víc, než nízké desítky minut. Ono ani nemá smysl nastavovat ho na víc; k odfiltrování velké části spammerů stačí těch minut klidně jen pět nebo deset. Z praxe. Navíc z greylistu odesílatel většinou přechází do whitelistu a minimálně v dohledné době pak už greylistován není.

Ono ani tak nejde o to, na jaký čas je nastaven greylisting – původně tam nebýval žádný čas, prostě stačil druhý pokus. Je možné, že někde už je greylist aplikován tak, že druhý pokus nesmí přijít rychle.

Podstatné je to, že odesílatel se zpravidla do opakovaného pokusu o odeslání nehrne hned, chvíli počká – aby cílový systém měl šanci se spravit a e-mail přijmout. A rozestupy těch pokusů se obvykle postupně prodlužují. Takže podruhé to odesílatel zkusí třeba za 5 minut po prvním pokusu o odeslání, potřetí za 15 minut a počtvrté za hodinu.

No a pokud těch odesílajících serverů je víc, tak se třeba s pěti odesílajícími servery rázem dostanete na několik hodin.

No a vhledem k tomu, že servery Googlu obvykle bývají whitelistovány, možná si Google zbytečně nekomplikuje život tím, aby byl hodný na uživatele greylistu.

Každopádně pro vyřešení tohoto problému je potřeba zajistit si přístup k logům přijímajícího MTA a porovnat časy, kdy byl server odeslán uživatelem GMailu (to bude čas v hlavičkách e-mailu), kdy došlo k prvnímu pokusu o doručení e-mailu MX serveru pro danou doménu, kdy byly další pokusy o doručení a kolik jich bylo, kdy MX server e-mail skutečně přijal, a kdy pak byl doručen do schránky uživatele. Protože ten problém bude někde na straně příjemce – nejspíš greylisting, ale také to může být třeba nějaká zasekávající se antispamová či antivirová kontrola nebo něco takového.

2

Server / Re:Pošta z Gmail.com má zpoždění několik hodin

« kdy: Dnes v 08:54:10 »

Není to na straně odesílatele (GMailu), je to na straně příjemce. Pravděpodobně greylist – poprvé e-mail odmítne a očekává, že legitimní odesílatel e-mail zkusí odeslat znovu, zatímco spammer se na to vykašle. Obvykle v datech, podle kterých se posuzuje, zda je e-mail stejný, figuruje i IP adresa odesílatele. Cloudoví odesílatelé se někdy snažili další pokusy o odeslání dělat z toho samého serveru, aby se přes greylist dostali brzy. GMail je ale u spousty serverů na whitelistu, tak je možné, že se o tohle nesnaží. Podobně by se to mohlo s greylistem stát i kdyby odesílatel zkoušel jednou komunikaci přes IPv4 a jednou přes IPv6. Případně kdyby měl příjemce více serverů se stejnou prioritou, ale to by pak byl problém u všech odesílatelů.

Se zabezpečením odesílatele to nemá nic společného. Pro odesílatele je naopak nejbezpečnější e-mailu se co nejdřív zbavit, tj. odeslat ho.

3

Vývoj / Re:Vyplatí se k webu dělat nativní appku na iPhone a Android?

« kdy: 04. 12. 2025, 20:40:06 »

Je otázka proč používat Tailwind místo MUI

Vy jste psal, že používáte Tailwind. Použijte si, co chcete. Akorát je to každé něco jiného – Tailwind CSS je knihovna utilitních tříd a nástroje pro jejich zpracování, MUI je knihovna komponent.

Navíc kažý kus kódu z Tailwindu, který použíju, tak z něj ještě musím abstrahovat utility classes do globals, protože nemůžu mít napříč projektem rozházené na divoko třeba barvy, různé rozměry inputů a dalších prvků, padding atp. Uff...

Nebo se můžete naučit používat Tailwind správně.

4

Vývoj / Re:Vyplatí se k webu dělat nativní appku na iPhone a Android?

« kdy: 04. 12. 2025, 15:42:57 »

PWA by už mělo jít dát do Google Play přímo, do Apple Store byste musel použít nějaký wrapper. Mikroanimace se s Tailwindem samozřejmě dělat dají.

5

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 28. 11. 2025, 16:08:11 »

Takže už jste vzdal snahu předstírat, že píšete něco k tématu, a už jenom trollíte. Hm, nepřekvapuje mne to.

6

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 28. 11. 2025, 12:52:03 »

O updatech jsem prave nic nepsal

Ano, updaty jsou jedna z mnoha věcí, na které jste zapomněl.

Smyslem me poznamky bylo podotknout, ze samotna velikost tabulky ani rychlost vyhledavani v ni nejsou argumenty proti podrobnejsimu/novemu/ja nevim jakemu parcelovani ipv4 adres.

Jenže jste to nijak nedokázal. Navíc se vaše teorie rozchází s realitou, kdy v době, kdy se začalo projevovat, že IPv4 adresy došly, se začal adresní prostor IPv4 rychleji fragmentovat – a některé páteřní routery v té době nebyly schopné pojmout takovou routovací tabulku, jakou by měly mít, protože se prostě do jejich paměti nevešla.

Každopádně i kdyby se dnes použily všechny IPv4 adresy, problém jejich nedostatku by to nevyřešilo. No a routovací tabulku po jednotlivých záznamech pro IPv6 tu snad nebude obhajovat nikdo, protože exabajtové paměti pro uložení 2×10¹⁸ záznamů se dnes stále shání docela špatně.

7

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 28. 11. 2025, 11:32:02 »

Proc se tak bojite si priznat, ze jste se mylil a postujete sem takove halucinace?

Co přesně je na mém komentáři halucinace? Proč se vy tak bojíte přiznat, že jste se mýlil?

8

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 28. 11. 2025, 10:39:10 »

Nepiste nesmysly. Sahnuti do pole, kdyz je k dispozici index je dostatecne rychle.

Když to nechápete u specializovaných routerů, třeba to pochopíte, kdyby to routování dělal klasický počítač s běžným procesorem. Bude stejně rychlé, když musí procesor načíst data z hlavní paměti, jako když je načítá z L1 cache, L2 cache? Nebude, že? A mají dnešní procesory L1 cache o velikosti 16 GiB (když jste si zvolil takovouhle nesmyslnou velikost)?

Historky Bedricha Krause von Zillerguta me nezajimaji.

Naštěstí jste nenavrhoval IPv6. Jeho autoři se na rozdíl od vás dokázali poučit z minulosti a navrhli IPv6, aby se chyby IPv4 neopakovaly.

9

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 28. 11. 2025, 08:29:31 »

Tudiz o velikosti tabulky ani o rychlosti prohledavani to neni.

Samozřejmě to o rychlosti prohledávání je. Také musíte počítat s tím, že se ta routovací tabulka mění. A hlavně – popisujete, že dnes máme technologii, která by to bez problémů zvládla – jenže ten problém nastal před více než dvaceti lety. Takže co máme dnes je irelevantní. Je ale logické myslet dopředu a nezadělat si na stejný problém do budoucna.

Jinak nekoliduje nahodou dnesni pozadavek na maximalni roztrideni vsech sitovych kramu do separatnich vlan s mechanizmem ipv6 pro delegaci prefixu? Jak pracne je nastavit si subdelegaci casti ipv6 rozsahu od poskytovatele do nekolika urovni vnitrnich segmentu site? Muzou ty kusy ipv6 rozsahu byt ruzne velke?

Nekoliduje. Snadné. Ano, můžou.

10

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 27. 11. 2025, 22:15:32 »

Začíná se to tu trochu přiostřovat, tak to pojďme nakolejit zpátky do věcnější diskuse:

Psaním nesmyslů to zpět do věcnější diskuse nenakolejíte.

Zopakuji že můj point je v tom, že IPv6 nic běžnému uživateli nepřináší a naopak pro něj přináší zbytečné komplikace navíc.

Nemáte pravdu.

Druhý point je v tom, že hlavní "selling point" IPv6 že každé zařízení může mít svou unikátní tralou veřejnou adresu bohužel nefunguje pokud neprovozujete vlastní AS.

Jenže hlavní selling point IPv6 je něco jiného – že každé zařízení může mít své veřejné adresy. To je hodně blízké  původnímu záměru IPv4 – liší se jen v tom, že IPv4 počítalo primárně s jednou IPv4 adresou na zařízení, IPv6 počítá s tím, že zařízení bude mít běžně IPv6 adres víc.

O trvalosti nikdy nebyla řeč. Naopak IPv6 přišlo s rozšířeními, které se používají aby/když IPv6 adresy nejsou přiřazené moc dlouho.

Unikátnost tak nějak plyne z té veřejnosti, mít duplicitní veřejné adresy by bylo trošku k ničemu.

Pane Jirsák, nic ve zlém, ale žádný router v internetu nedrží a ani nemůže znát celou routovací tabulku internetu. Ono totiž stačí u border routeru když zná tabulky vlastního AS a okolních AS ke kterým je připojený. Představte si že to fungovalo už v dobách kdy tyhle routery měly paměť v řádech jednotek kB.

Pokládal jsem za jasné, že píšu o nejhorším možném případu. Vy byste chtěl přidělování IPv4 adres dál dělit, přidělovat menší a menší rozsahy. (K tomu by vedlo to vaše rozdělování nepoužitých zbytků rozsahů.) Přinejhorším by tedy byly přiděleny jednotlivé IP adresy. No a teď si představte router někde na páteři, který má klidně jenom dvě rozhraní. Ale shodou náhod to vyjde tak, že všechny liché adresy vedou na jedno rozhraní a všechny sudé na druhé rozhraní. Takže by  ten router musel mít v routovací tabulce záznamy pro každou IP adresu. Nezapomeňte, že je to shoda náhod – takže to nejde popsat pravidlem, zítra se to může změnit a některé IP adresy, které vedly doprava, nově povedou doleva.

Ano, samozřejmě v praxi nic takového nikdy nenastane. Ale je to směr, kterým to přidělování stále menších a menších rozsahů vede. K růstu routovacích tabulek. A pamětí RPi opravdu neargumentujte – na páteřních routerech potřebujete řádově jiný routovací výkon, než který vám poskytne RPi.

A malý kvíz na závěr : Kolikrát je větší routovací tabulka se stejným počtem záznamů pro protokol IPv4 a IPv6 ?

Vy si představujete routovací tabulku jako seznam všech IP adres, kde je u každé položky uvedeno, kam se má routovat, že? Tak přesně takhle routovací tabulka nikdy nevypadá. Routovací tabulka může mít různé podoby, ale tu vaši ne.

To důležité, co byste si z toho měl odnést, je to, že v routovací tabulce nejsou konkrétní IP adresy, ale bloky IP adres, které mají společný prefix. Takže počet záznamů v routovací tabulce nezáleží na počtu přidělených adres, ale na počtu přidělených bloků a na tom, zda dokážete menší bloky sdružovat do větších, protože v daném routeru je shodou okolností cesta vedoucí ke všem blokům tvořícím větší blok stejná. No a abyste tohohle docílil, potřebujete přidělovat velké bloky, aby v nich byla rezerva do budoucna. Až budete potřebovat další IP adresy, vezmete je z té rezervy. A v routovacích tabulkách se to nijak neprojeví, protože routován bude pořád ten stejný blok.

11

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 27. 11. 2025, 19:31:03 »

Jinak receno, znova tu blabolis a jen potvrzujes, ze nemas ani paru o nejzakladnejsi zakladech funkgovani siti.

Musím ocenit vaši konzistenci, že vždycky dáte vědět předem, že budete psát bláboly. Jenom to dáváte vědět trochu zvláštním způsobem.

PI adresy jsou 50 let zcela standardizovany reseni garantovani bezvypadkove konektivity

Tak určitě. Tak nám popište, jak to bude probíhat, když nějaký bagrista překopne optiku – jak PA adresy zajistí, že nedojde k žádnému výpadku. Vy jste to dokonce napsal tak, že by to dokázalo zajistit bezvýpadkovou konektivitu i v případě, kdy bych měl připojení jenom tou jednou (v danou chvíli překopnutou) optickou linkou. Ale budu na vás hodný a zajímá mne jen řešení v případě, že máte alespoň dvě linky od dvou ISP.

PA adresy nejsou pro bezvýpadkovou konektivitu nutné (záleží také na tom, jaké výpadky řešíte), i když pro některá řešení je potřebujete. Naopak PA samotné samozřejmě bezvýpadkovou konektivitu samy o sobě nezajistí.

12

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 27. 11. 2025, 16:24:19 »

To že pořád nemám fixní adresy pro vlastní zařízení a po restartu routeru můžu/dostanu jiný rozsah ?
To že když vypadne konektivita na všechny providery, tak nemám žádné adresy k přidělování ?

Nastudujte si základy IPv6. V IPv6 síti mají všechna zařízení povinně link-local IPv6 adresy. Na rozdíl od IPv4.

13

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 27. 11. 2025, 16:22:11 »

@John Doe: otázka nezní kolik potřebuji doma IPv4 adres, ale k čemu je dobré mít doma IPV6 adresy, které stejně nemůžou být veřejné, protože je musím dynamicky NATovat (překládat) na blok adres přidělený aktuálně routovaným providerem/technologií.

Principiální chyba je v tom že internetové adresy se přidělují organizaci a nikoliv jednotlivci a já nemůžu mít stabilní adresaci svých vlastních zařízení. Ty adresy se naopak mění nejen při změně providera, ale bohužel, vzhledem ke kvalitě implementace u našich providerů, se mění i podle toho jakým kanálem jsem aktuálně připojený (optika, 5G).

To, že se IPv6 adresy přidělují primárně ISP a ne organizaci, je záměr. Důvod je pořád stejný – předchází se tím fragmentaci adresního prostoru.

Navíc řešíte neexistující problémy. Pro přístup z venku dáváte k dispozici DNS záznamy. Pokud dojde k přečíslování, jenom změníte ty DNS záznamy. Pro přístup z vnitřní sítě také dáváte k dispozici DNS záznamy a řešíte to stejně. Ale pokud je pro někoho problém v roce 2025 provozovat DNS, můžete interní služby provozovat na link-local adresách. Pro odchozí provoz je to také jednoduché – do sítě oznamujete jenom ty prefixy, které jsou zrovna v provozu. Na rozdíl od hloupého řešení s NATem, které znamená využití jen jedné přípojky a další leží ladem a čekají, až primární přípojka vypadne, řešení s oznamováním všech dostupných sítí znamená, že můžete využít všechny linky najednou. Znamená to, že si klient může vybrat spojení po té lince, po které má k cíli blíž. Znamená to, že klient může použít Multipath TCP a jedno spojení přenášet přes obě linky, takže tím zvýšíte prostupnost. Nebo to samé můžete použít pro přesunutí spojení mezi linkami – spojení začnete na jedné lince, ta bude mít odstávku, tak spojení přesunete na druhou linku a bez přerušení pokračujete.

Vy stále řešíte rovnák na ohejbák, ale jaksi jste si nevšiml, že ve světě IPv6 nemáte nic ohnutého.

A tohle prostě nemá jiné jednoduché, funkční a levné řešení než neveřejné vnitřní adresy a NAT. A na to je IPv4 adres pořád dostatek (přes 4 miliardy). Jejich "nedostatek" je umělý a je způsoben zejména krátkozrakou politikou v začátcích internetu, kdy se rozhazovaly celé /8 rozsahy aniž by někdo zkoumal potřebu a tím že se z nich stalo, díky PR práci IPv6 evangelistů, ceněné zboží a pořád je na světě spousta syslů sedících na lacino získaných /8 rozsazích.

Tímhle se akorát přiznáváte k neznalosti fungování internetu. Provoz na internetu se musí nějak routovat – tj. musíte mít routovací tabulky, ve kterých je pro každý blok IP adres určeno, kam se mají směrovat. (Nepíšu teď o vašem domácím routříku. Píšu o páteřních routerech.) Z hlediska přidělování a routování tedy vůbec není podstatné, kolik je jednotlivých adres, ale kolik je přiděleno souvislých bloků. Vaše představa, že se budou IPv4 adresy přidělovat po jedné, je úplně mimo – nemůžete mít routovací tabulku se 4 miliardami záznamů.

14

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 27. 11. 2025, 15:24:01 »

Zatím mi žádný z místních IPv6 influencerů nevysvětlil, k čemu doma potřebuji 1208925819614629174706176  IP adres.

To, že to vy nepotřebujete, neznamená, že je potřeba všem komplikovat život nějakými pidisítěmi.

IPv6 bylo navrženo s tím, že IP adres potřebujeme tolik, že už nikdy nebudeme mít výhodu krátkých adres. Zároveň bylo navrženo s tím, aby se už nikdy nemusela vytvářet nová generace ještě větších IP adres. Takže se pokračovalo tím, že IPv6 potřebujeme mít nesmyslně mnoho. Pak už dává smysl postavit IPv6 na tom, že se IPv6 adresami bude vyloženě plýtvat – protože to přináší podstatné výhody, zejména daleko menší fragmentaci IPv6 bloků.

Otázka „proč mám zbytečně moc IPv6 adres“ tedy značí nepochopení jednoho ze základních principů, na kterých IPv6 stojí. Pokud nemáte pocit, že máte zbytečně moc IPv6 adres, znamená to, že jich máte málo. Tím pádem riskujete, že do budoucna budete potřebovat další – a dostanete jiný blok, takže budete mít nesouvislé bloky. A přesně tomu se chtěli autoři IPv6 vyhnout. Protože přesně to je jeden z velkých problémů IPv4, o kterém akorát domácí uživatelé nevědí.

15

Sítě / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?

« kdy: 27. 11. 2025, 15:14:26 »

Mám připojení přes více poskytovatelů (drátové, wifinové, plus LTE jako záloha - všechny s problematickou rychlostí/spolehlivostí, takže přepínám na to, co zrovna funguje), a navrch VPN z jiné lokality.

Opravdu to potřebujete na úrovni IP protokolu? Nestačí jen mít v DNS víc IPv6 adres – schopnější aplikace při neúspěchu při navazování spojení zkusí další adresy z DNS. Jenom to dávám ke zvážení, protože řešení přes DNS můžete mít zdarma, vlastí blok IPv6 asi zdarma neseženete.