Příspěvky

Opravte mě, pokud se pletu, ale není celej systém domén "jen" "z pohodlnosti"? Protože lidem se líp pamatuje root.cz místo 91.213.160.188?

To se ovsem pletes velice zasadne. DNS ti umoznuje nabizet ruzne IP ruznym tazatelum, treba podle jejich lokality. Nebo take tech IP muzes nabizet vice, treba kvuli potencielnim vypadkum. A pak taky nemusis resit jak miliarde klientum sdelis zmenu te IP, treba proto ze si server prestehoval o dum vedle ...

O tom co si kdo pamatuje to vubec neni.

To co kolega popsal byl prapůvodní účel a má plnou pravdu. Samozřejmě se zjistilo, že DNS lze "zneužít" k jiným věcem a tím se ten svět sesložitil. Ve své podstatě pořád jen vrací IP adresu pro navázaní spojení, rozšíření v jednoduchosti je v tom, že tam nemusí být statické mapování, ale podmíněné.

4. pakliže je to stále málo, zabezpeč si notebook produktem Computrace - https://homeoffice.absolute.com/download/ - podpora je většinou v business modelech - tento SW je přímo v biosu a podle verze umožní na dálku dohledat zařízení, ev. ho bezpečně smazat atd.

Jako jak se ta apliakce nacpe do biosu?

Protože ji tam výrobci dávají (Computrace byl nahrazen Absolute technologií)

HP umí do NTB i IoT modul, takže lze smazat a uzamknout i vypnutý NTB. Desku NTB to umrtví, takže nepomůže reinstalace.

Absolute persistence technology amounts to a persistent rootkit pre-installed by many device manufacturers (Acer, Asus, Dell, HP, Lenovo, Samsung, Toshiba, etc) to facilitate LoJack for laptops, and other backdoor services:

Ono je to v podstatě jednoduché,

jsou věci na které není potřeba souhlas, zejména ty co se týkají zákonných povinností a smluv.

Tam, kde je vyžadován souhlas, platí jedna zásadní věc. 6ádostí o souhlas dávám dotyčné osobě na vědomí, že jde o údaje dobrovolné a může dotyčná osoba souhlas odvolat se všemi důsledky, tedy i požadavek na smazání dat.

Tam, kde není zapotřebí souhlas se musí data likvidovat po uplynutí zákonných povinností včetně povinností archivace.

Takhle zjednodušeně, samozřejmě existují věci kde není třeba souhlas jako např. kamery, ale tam je potřeba dobře odůvodnit dobu uchování záznamu a nepřekračovat nezbytně nutnou dobu a taky si dát pozor na účel.

Mimo to, že němci dodržují pravidla, tak se nesmí zapomenout na jejich odborové organizace, které jsou velmi silné. A mnoho co u nás je normální raději ani nezkoušejí. Odbory by mohli cítit riziko a vznikl by zbytečný problém.

Že by to DELL tvrdil, nevěřím. Pokud vím implementace Storage Spaces Direct na jejich HW např. běží na Státním zemědělském a intervenčním fondu a docela pravidelně ten cluster rozšiřují na větší a větší.

Když jsem si naklikal HW serverů v konfigurátoru a chtěl jsem po nějakém DELL konzultantovi zkontrolovat sestavu a ptal jsem se na případnou podporu při implementaci, tak jsem byl v podstatě odmítnut, že nemají zkušenosti. Proto se ptám zde na praktické zkušenosti, zda mám řešit nějakou oficiální podporu nebo to příště risknout sám. Myslím, že S2D je zajímavá technologie schopná ušetřit HW a teoreticky i náklady. Tak jestli to není jen pozlátko na papíře a realita je trochu jinde.

V Dellu CZ je šikovný člověk, který to umí zkontrolovat. Jen jeho jméno tady psát nechci. Je to jejich v serverové části asi nejlepší člověk. Obyčejný internak co sekunduje obchodníkovi tyto znalosti nemá.

Že by to DELL tvrdil, nevěřím. Pokud vím implementace Storage Spaces Direct na jejich HW např. běží na Státním zemědělském a intervenčním fondu a docela pravidelně ten cluster rozšiřují na větší a větší.

Dionýz Ilkovič - Fyzika. Velmi kvalitní kniha od kvalitního autora.

Jakékoliv vyjádření spolehlivosti má své problémy, zejména v tom kdy a jaké selhání se projevují. To jest větší míra problémů v počátcích a ke konci života daného zařízení.

MTBF je samozřejmě buď vypočtená hodnota nebo empiricky zjištěná. Samo číslo o sobě bez např. vazby na MTTR z praktického hlediska nepomůže.

Ano i wiki zobrazuje propočet na AFR, což samo o sobě není špatně . Stejně tak jako stejný přepočet používají např.
zde:

https://www.sciencedirect.com/topics/computer-science/mean-time-between-failure

AFR je pouze jiné vyjádření skutečnosti - procentuální- vyjádřené jako MTBF a naopak.

Pokud bude výrobce lhát a bude si připisovat vyšší spolehlivost (tedy vyšší MTBF, nižší AFR) než ve skutečnosti má. Pak jeho výrobky budou vnímané jako nekvalitní.

Jinak dále k původu dokumentu, který byl označen v průběhu diskuse, že autor je mimo mísu. Dokument je publikován pod hlavičkou SNIA. Tedy žádný studentík, který někde něco publikuje. Členové SNIA jsou společnosti vyrábějící disky a disková pole. Dále dokonce autor tjo slideware pocházel ze společnosti Seagate.

Dokonce i ten Intel refreshnutý dokument shrňuje to co je vyjádřeno ve SNIA dokumentu.

k MTBF na zaver:

MTBF je statistická hodnota, která se musí správně využívat. Pro neznalého člověka souhlasím je to nepoužitelné číslo.

A ako to vlastne je s tym realnym pouzitim MTBF pise aj Seagate:
https://www.seagate.com/gb/en/support/kb/hard-disk-drive-reliability-and-mtbf-afr-174791en/

AFR hodnocené za periodu jednoho roku.

relationship between AFR and MTBF (in hours) is

AFR=1-exp(-8766/MTBF)

Seagate změnil ukazatel z důvodu, jiné prezentace a nepochopení lidí. Ve své podstatě to v tom článku vysvětlili.

Jde o to pochopit základy a z toho odvodit dále. Poznat rozdíl, že SATA a SAS není jen rozdíl v konektoru, ale v mnohém dalším.

A propo MTBF opravdu není bullshit. Jen pro ty co ho označují za Bullshit asi neznají vztah k MTTR a dostupnosti. A samozřejmě počítání spolehlivosti při sériovém zapojení nebo paralelním zapojení.

MTBF je statistická hodnota, která se musí správně využívat. Pro neznalého člověka souhlasím je to nepoužitelné číslo.

Pokud si uvědomíme, že zejména u SATA při obnově existuje v současných kapacitách vysoká pravděpodobnost, že Rebuild RAIDu bude obsahovat neopravitelnou chybu. Tak snížení počtu rebuildů je významným faktorem, zejména pokud si uvědomíme jak s rostoucí kapacitou narůstá MTTR (tedy doba obnovy).

Samozřejmě, pokud uchováváte nedůležitá data, tak případná UER  (neopravitelná chyba) Vás netrápí. Pokud však data jsou důležitá, a znáte dobu a výslednou cenu obnovy pro případ takové chyby ze zálohy. Tak velmi rád zaplatíte x násobek vůči desktop komponentám. Spolehlivostní matematika je velmi jednoduchá a exponenciální. Prostě ano s porovnáním s Alzou, vám může připadat renomované diskové pole o stejné kapacitě jako předražený krám. Jsou však pouze dvě řešení, buď si problematiku nastudujete a víte proč platíte a nebo půjdete cestou pokusu a omylu, což však může hodně bolet. V demokracii je to pouze Vaše volba. Z odborného hlediska musím vyvažovat hodnotu pro zákazníka. Tj. vyvažovat náklady a rizika společně se zákazníkem.

MTBF není jen marketingový údaj v rámci FTA a vícenásobných systémů společně s MTTR opravdu ovlivňuje design.

Jinak ačkoliv se technologie hodně posunula spoustě lidí tady chybí úplné základy. Doporučuji si projít tento odkaz
https://www.snia.org/sites/default/education/tutorials/2008/spring/storage/Whittington-W_Desktop_Nearline_Enterprise_HDDS.pdf
Zde je vysvětleno proč Enterprise má význam, co se děje v SAS , V SATA přenosu jaká je chybovost a celkový dopad.

V případě SSD, bych jen upozornil, že výrobce garantuje uchování dat v případě vypnutého stavu jen po omezenou dobu. Nedávno jsem  to někde hledal, bylo to 3 měsíce papírově. (Realita bude delší)

Vetsina lidi vidi R6 jako "je tam prece vice disku = vetsi vykon, vetsi kapacita".
Ale nikdy nezazili prakticky provoz v degraded stavu, a na R6 to je fakt hodne znat.

Rebuild pole je kritická chvíle, kdy (často) hrozí selhání dalších disků.
To je paradoxně nebezpečnější u R10 než u R6. Protože na R6 mohou odejít dva disky, proto se u R6 doporučuje nepoužívat (to je asi příliš silné tvrzení, lepší napsat "zaznívá názor nepoužívat") Hot spare disk, ale zařadit ho do pole, smrt jednoho z disků totiž "nevadí" a ostatně R6 může přijít i o dva disky.
Oproti tomu selhání dvou disků u R10 může vést k rozpadu pole a ztrátě dat, nebo taky ne, podle toho, kde disky pojdou.

Ačkoliv tohle tvrzení zní sebejistě. V praxi, kde o něco jde se propočítá FTA analýza. Jde totiž za prvé o to aby byl zachován požadovaný minimální výkon, který rebuild významně ovlivňuje. Z toho pak plyne doba obnovy, kde pak člověk opravdu riskuje hodně a falešný pocit jistoty (můžou selhat 2 disky) se může rychle rozplynout. Navíc v RAID 10 může selhat i více disků bez ztráty dat v závislosti kolik dvojic je spojených. Pravda je, že nesmí selhat 2 disky ve dvojici. Vzhledem  tomu, že doba obnovy u RAID 10 je rychlejší než u RAID 6, může být riziko s Hot Spare i významně nižší. V současné době u vyšších kapacit a většího počtu disků je vhodné použít virtual RAID.
Jinak základy pro pochopení ze zdroje relevantního: https://www.snia.org/sites/default/orig/sdc_archives/2010_presentations/tuesday/JasonResch_%20Solving-Data-Loss.pdf

Současná doba je nahlavu v tom, že zákazník chce 100 TB prostoru RAW a vidí cenu 10x 10TB SATA disků na alze. Ale když se dopočítají požadavky na IOPS, tak pak to pole má třeba 12 x 900 GB SAS disků.

Oprava vypadla nula -120x 900 GB

Tady musím doporučit jednu základní věc. T.j nakreslit či napsat si co se, děje při READ a Write operaci při RAID 6 a RAID 10. Pokud pominu problém fronty požadavků i disků, bude hned zřejmé co k čemu se hodí a v jakých případech. A zároveň je potřeba porozumět tomu co se děje při souběhu různých požadavků.
Pokud je problém v případě rebuild časů (zejména u disků s vysokou kapacitou) je možné použít virtualizovaný raid.

Současná doba je nahlavu v tom, že zákazník chce 100 TB prostoru RAW a vidí cenu 10x 10TB SATA disků na alze. Ale když se dopočítají požadavky na IOPS, tak pak to pole má třeba 12 x 900 GB SAS disků.

Pak samozřejmě, ještě otázka kdy se přesunout na SSD, či jiné techniky. Základ problému je nedívat se na to od konce, protože měřit a nevědět co měřím vždy vede k tomu, že nejsem schopen porozumět výsledkům. Proto naučit se jak funguje RAID co se tam děje krok po kroku a uvědomovat si kdy mi poskytuje výhodu a kdy ne (např. rozložení dat). Proto je vždy rozdíl mezi teoretickou a praktickou hodnotou.