1
Software / Odstranění psa na Seznam.cz
« kdy: 19. 01. 2026, 14:35:47 »
Ahoj, nevite, zda jde nejak zablokovat pes na seznamu?
vrtici_ocaskem-160x160.webp
Trochu me to rusi.
vrtici_ocaskem-160x160.webp
Trochu me to rusi.
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
2
Vývoj / Re:Vezme AI ajťákům práci?
« kdy: 14. 01. 2026, 13:31:44 »
1. Mne se zatim AI osvedcila spise pro rutinni ukoly. Psani unit testu, tvorba testovacich dat a podobne.
2. Muj laicky pohled je, ze kazda technologie nakonec narazi na svuj limit. Jako treba spalovaci motor ma nejakou ucinnost, atd. Tak LLM narazi na nejaky svuj limit. Ted je jen otazka, jak daleko od toho limitu jsme. A co prijde jako dalsi nova technologie v oblasti AI.
2. Muj laicky pohled je, ze kazda technologie nakonec narazi na svuj limit. Jako treba spalovaci motor ma nejakou ucinnost, atd. Tak LLM narazi na nejaky svuj limit. Ted je jen otazka, jak daleko od toho limitu jsme. A co prijde jako dalsi nova technologie v oblasti AI.
3
Vývoj / Re:Vezme AI ajťákům práci?
« kdy: 01. 12. 2025, 17:35:40 »
No ono se to uz deje. Pred par lety brali doslova kohokoliv, kdo si udelal 3 mesicni boot camp. Nyni tyto "programatory" nikdo nevezme. Casem bude AI cim dal lepsi, ze prumerneho programatora strci do kapsy. Samozrejme bude delat chyby, je to LLM. Ale to dela clovek taky.
4
Bazar / Re:Prodám zálohy linuxových distribucí na CD a DVD
« kdy: 29. 11. 2025, 18:33:29 »
To je velice zajimave. Ze se zbavujes tech zaloh v dobe, kdy jsme valce zdaleka nejbliz za poslednich x let.
Jinak hod to do popelnice, hodnota je nula. Jsou to jen kopie. Kdyby to byly originaly, za 500 let by to mozna melo sberatelskou hodnotu, i kdyz by nebylo, cim je precist. Ale lidi jsou posedli sbirat veci, takze kdo vi.
Jinak hod to do popelnice, hodnota je nula. Jsou to jen kopie. Kdyby to byly originaly, za 500 let by to mozna melo sberatelskou hodnotu, i kdyz by nebylo, cim je precist. Ale lidi jsou posedli sbirat veci, takze kdo vi.
5
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 06. 11. 2025, 14:53:49 »Nejde o to se hádat o sumě, což je v podstatě notace obsahující index a nějakou smyčku v krkolomném zápisu vynalezeném v době, kdy o nějakých počítačích neměli ani tušení. Funkce +, -, *, / apod. můžou úplně v pohodě pracovat na seznamu prvků. A samozřejmě je dost rozdíl, jestli se bavíme tady ve fóru bez pareditu a bez rainbow parens, nebo v nějajém slušném editoru. To je asi jako porovnávat zápis takhle v textu s výstupem z LaTeXu.
A jinak v prefixové notaci se krátí úplně v pohodě, protože to děleno mám před a zápis si dám na řádky pod sebe úplně stejně jako s dlouhou vodorovnou čarou. Obecně ale netuším, proč bych to dělal, když to v pohodě upraví kde jaký CAS typu WolframAlpha a já můžu dělat zajímavější věci. A hlavně většina lidí sice umí krátit, ale už neumí vzoreček upravit pro minimalizaci odchylky z důvodu FP výpočtů, takže to stejně dáte do prográmku typu: https://herbie.uwplse.org/
Protože spočítat to je pro většinu věcí opakování práce, kterou udělali chytřejší dávno v minulém tisíciletí. Dnes je to o aplikaci vzorů, propojení zdánlivě nesouvisejících věcí pro vyšší přidanou hodnotu. Když vím, že pružiny můžu popsat diferenciálními rovnicemi, tak můžu dělat věrné pružinové animace na frontendu i když to všemi mastmi mazaní autoři garance zaměstnání jménem CSS nebyli schopni dát dohromady rovnou dobře a doteď se podobné funkce dělají napůl, bez kontroly stavu, bez navazování animací atd. No a hádejte v čem se ten systém, který to dělá v pohodě při 60 FPS programoval? Ano, v ClojureScriptu.
Vzhledem k tomu, kolik lidí potřebuje sčítat, odčítat, dělit, násobit a počítat procenta vs lidi co potřebují vyšší matematiku je možná lepší se zaměřit na tu první skupinu a podpořit je jednodušším přístupem a té druhé prostě otevřít obzory a nechat je si vyšlapat cestičky, které potřebují, protože ty stejně běžný učitel na typické škole spíše brzdí. Prostě když máte dítě ve třídě, které kvadratické a dost možná kubické rovnice zfleku vidí vs učitele, který se k nim složitě dopracovává, přestože dělá to samé třeba 20 let, tak uděláte nejlépe, když jen subtilně dodáváte materiály a výzvy + učíte třeba mezilidské kompetence, které typicky takový učitel ale taky nemá a to dítě s IQ 150+ by potřebovalo často jako prase drbání. Z hlediska matematiky takovému dítěti nemáte moc co dát. Já patřím k té první skupině normálních lidí, mám dost přátel, kteří patří spíš k té druhé skupině.
Proč všechno učíme tak, jako že to budeme dělat na tabuli a papíru do konce věků? Kancelářské práce jsou tabulkové procesory + možná databáze, to samé různí manažeři a finančníci. Inženýři třeba napíšou nějaký prográmek, zase soubor nebo databáze pro vstup. Spíš už je užitečné, pokud něco, mít nějakou intuici v hlavě. Jestli něco může takto vyjít, či ne. Trénovat odhad zkrátka. Ano, plochu obdélníku by asi lidi mohli spočítat s tesařskou tužkou na zdi, ale v praxi možná je užitečnější, když použijou výkres a laserový metr s odpovídající funkcí. Stejně jsme dnes v situaci, kdy od průměrného pracanta můžete chtít akorát vstup. Aritmetiku si radši dělejte někde jinde a i ten vstup radši různě validujte kontrolními součty. Můžete to rozporovat, můžeme se handrkovat, ale pozorování z praxe vyvrátit nemůžete. A než abych přicházel o peníze, tak těm těžařům dřeva udělám krásnou tabulku na ty rozměry které potřebují, zalaminuju, protože všechna ta práce se po jednom dni, kdy nařežou klády optimálně bohatě zaplatí a všichni budou spoko, protože budou prémie.
Ale jako klidně se tvařme, že se znalost matematiky ve společnosti zlepšuje, že se nám prodlužuje pozornostní křivka, že nemusíme přemýšlet nad a zkoušet nové přístupy. Pak se ale nedivme, že ti šikovnější pracují od nás pro někoho v zahraničí na dálku v lepším případě a nebo zcela odejdou jinam.
Clovek nema vubec mentalni kapacitu cist prefixove vyrazy. Uz jen takovyhle jednoduchy vyraz da praci. To, ze je to vyhodne pro pocitace je jina vec (lispovsky S-vyrazy).
Priklad:
^ * + 5 2 - 6 3 2
coz je
((5+2)*(6-3))^2
6
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 01. 11. 2025, 22:32:40 »Tady byl zase nekdo liny...
Když už si něco necháš generovat v AI, tak proč zrovna v angličtině? Ta je tvým rodným jazykem?
Protoze o Lispu bude 99% textu v AJ, takze LLM bude davat lepsi odpovedi v AJ predpokladam.
7
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 01. 11. 2025, 22:31:25 »Tady byl zase nekdo liny....
That’s a great question — and one that has puzzled programmers for decades! Lisp (especially Common Lisp and Scheme....
Kebyže chcem odpoveď od ChatGPT, tak sa spýtam ChatGPT.
Pochybuju, ze se tu dovis nejaky jiny duvod..
8
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 01. 11. 2025, 19:20:34 »
Tady byl zase nekdo liny....
That’s a great question — and one that has puzzled programmers for decades! Lisp (especially Common Lisp and Scheme) is a powerful and influential language, yet it’s remained niche. The reasons are mostly historical, cultural, and practical rather than technical.
Here’s a breakdown of why Lisp isn’t more popular today:
1. Syntax that’s too unusual
Lisp’s prefix notation and heavy parentheses are very different from the C-like syntax that dominates programming (C, Java, Python, JavaScript, etc.).
This makes Lisp look “weird” or “old-fashioned” to newcomers, even though its syntax is actually simple and uniform.
Example:
(mapcar #'(lambda (x) (* x x)) '(1 2 3 4))
looks strange compared to:
[x*x for x in [1,2,3,4]]
2. Tooling and ecosystem
Modern developers expect polished IDEs, package managers, documentation, and big standard libraries.
Lisp’s ecosystem is fragmented (Common Lisp, Scheme, Clojure, Racket, etc.) and lacks a unified “standard library culture.”
By contrast, Python, JavaScript, and Java have massive, well-maintained ecosystems.
3. Fragmentation
Lisp isn’t one language but a family: Common Lisp, Scheme, Emacs Lisp, Clojure, Racket, etc.
Each has different semantics, tooling, and communities. This fragmentation makes it harder for a single Lisp dialect to dominate.
4. Industry momentum
Lisp had an early boom (AI research in the 1970s–80s), but the AI winter and collapse of Lisp machines in the 1980s killed its commercial momentum.
By the 1990s, C, C++, and Java were already entrenched in universities and industry, and Lisp was relegated to academia and enthusiasts.
5. Metaprogramming is overkill for most developers
Lisp’s greatest strength is its macro system and homoiconicity (code = data). But many developers don’t need or understand the power of macros.
For everyday scripting, web dev, or data analysis, Python and JavaScript are “good enough” and simpler to learn.
6. It did win in spirit
Even if Lisp isn’t widely used, its ideas permeate modern languages:
Garbage collection → Java, Python
REPLs → Python, Ruby, Clojure
First-class functions, lambdas → pretty much everywhere
Functional programming → mainstream now (via JavaScript, Scala, etc.)
Macros influenced Rust and Julia.
So, Lisp lost the popularity contest but won the intellectual war.
It’s like Latin: not spoken much anymore, but its DNA runs through everything.
That’s a great question — and one that has puzzled programmers for decades! Lisp (especially Common Lisp and Scheme) is a powerful and influential language, yet it’s remained niche. The reasons are mostly historical, cultural, and practical rather than technical.
Here’s a breakdown of why Lisp isn’t more popular today:
1. Syntax that’s too unusual
Lisp’s prefix notation and heavy parentheses are very different from the C-like syntax that dominates programming (C, Java, Python, JavaScript, etc.).
This makes Lisp look “weird” or “old-fashioned” to newcomers, even though its syntax is actually simple and uniform.
Example:
(mapcar #'(lambda (x) (* x x)) '(1 2 3 4))
looks strange compared to:
[x*x for x in [1,2,3,4]]
2. Tooling and ecosystem
Modern developers expect polished IDEs, package managers, documentation, and big standard libraries.
Lisp’s ecosystem is fragmented (Common Lisp, Scheme, Clojure, Racket, etc.) and lacks a unified “standard library culture.”
By contrast, Python, JavaScript, and Java have massive, well-maintained ecosystems.
3. Fragmentation
Lisp isn’t one language but a family: Common Lisp, Scheme, Emacs Lisp, Clojure, Racket, etc.
Each has different semantics, tooling, and communities. This fragmentation makes it harder for a single Lisp dialect to dominate.
4. Industry momentum
Lisp had an early boom (AI research in the 1970s–80s), but the AI winter and collapse of Lisp machines in the 1980s killed its commercial momentum.
By the 1990s, C, C++, and Java were already entrenched in universities and industry, and Lisp was relegated to academia and enthusiasts.
5. Metaprogramming is overkill for most developers
Lisp’s greatest strength is its macro system and homoiconicity (code = data). But many developers don’t need or understand the power of macros.
For everyday scripting, web dev, or data analysis, Python and JavaScript are “good enough” and simpler to learn.
6. It did win in spirit
Even if Lisp isn’t widely used, its ideas permeate modern languages:
Garbage collection → Java, Python
REPLs → Python, Ruby, Clojure
First-class functions, lambdas → pretty much everywhere
Functional programming → mainstream now (via JavaScript, Scala, etc.)
Macros influenced Rust and Julia.
So, Lisp lost the popularity contest but won the intellectual war.
It’s like Latin: not spoken much anymore, but its DNA runs through everything.
9
Studium a uplatnění / Re:Je programátorů moc, nebo málo?
« kdy: 01. 11. 2025, 07:52:28 »já jsem vám chtěl jenom říct že jsem nezaměstnaný seniorní progamátor a nikdo mě nechce protože už mě bylo 50
Co je to za blbost?
Mohu potvrdit. Dřív mi na LinkedIn chodilo spoustu nabídek. Dnes nic. Buď jsem dosáhl věku většího než požadovaný, nebo není zájem.
10
Desktop / Re:Směr práce se dvěma okny
« kdy: 13. 10. 2025, 08:29:17 »
A nejsi náhodou trol? Minule jsi psal, jak programujes v assembleru a teď se ptáš na takovou kokotinu?
11
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« kdy: 03. 10. 2025, 12:22:58 »Nedávno jsem tady do nějaké diskuse napsal, že generování XML je někdy lepší si napsat sám, ručně, bez knihoven a hned se seběhli místní trollové, co že si to dovoluji si takovou věc psát sám… Přitom to generování XML je výrazně jednodušší než parsování (byť si nepíšeš vlastní parser asi zpracováváš SAX události nebo pracuješ nad DOMem nebo něco podobného). (jen dodávám, že cílem toho mého generátoru nebylo generování libovolného XML, ale určité podmnožiny, která je pro moje potřeby dostačující – důležité je, aby výstup bylo validní XML)
Muzu se zeptat v jakem jazyku/platforme je to nekdy lepsi? Protoze jediny duvod, co me napada, kdyby podpora xml byla resena v nejake knihovne, co je zabugovana nebo prilis velka, atd.... Tak by me zajimalo v jakem jazyku jste to resili, ze tam nebyla podpora pro xml...
12
Hardware / Re:Odkoupení firemního notebooku Dell
« kdy: 02. 09. 2025, 14:37:57 »
Mam podobnou zkusenost s odkupem mobilu Samsung po par letech. Tedy z hlediska firmy ucetni hodnota 0,- a chteli za to uplne premrstenou cenu asi 8000 tisic nebo tak. Holcina z HR mi sama rekla, ze se to nevyplati, ale ze s tim nemuze nic delat 
20 tisic za pouzity 3 lety firemni notebook je moc.
20 tisic za pouzity 3 lety firemni notebook je moc.
13
Studium a uplatnění / Re:Jak na angličtinu?
« kdy: 25. 08. 2025, 10:56:08 »Ahojte.
Mám veľa času, tak by som chcel niečo robiť. Preto som si stanovil, že by som sa naučil obstojne nejaký cudzí jazyk. Angličtinu som mal na gymplu a maturoval som z nej na úrovni B1 na trojku. Vtedy som chcel maturitu z jazyka len absolvovať, lebo som si myslel, že ja cudzí jazyk nikdy po škole nebudem potrebovať.
Poraďte mi na mojej ceste učenia sa angličtiny. Chcel by som angličtinu dostať na takú úroveň, aby som si mohol prečítať knihu v originále. (angličtine) Poradíte, ako na to? Mne napadá taká cesta, že začnem s angličtinou od nuly.
Vďaka za rady.
A jakou knihu mas na mysli? Beletrii? Pokud ta kniha neni nejaky brak, ale skutecne literatura, tak z toho asi moc mit nebudes. Mozna zhruba pochopis, o cem to je, ale nebudes z toho mit uplne pozitek. Nezachytis kulturni nuance, slang, dobu...
Mala ukazka:
"Man, that's liquor," she sighed. "I don't give a damn who you are. Just hold it careful, mister. This ain't no time to drop anything."
She got up and waddled out of the room and come back with two thick smeared glasses.
"No fixin's. Just what you brought is all," she said.
I poured her a slug that would have made me float over a wall. She reached for it hungrily and put it down her throat like an aspirin tablet and looked at the bottle. I poured her another and a smaller one for me. She took it over to her rocker. Her eyes had turned two shades browner already.
"Man, this stuff dies painless with me," she said and sat down. "It never knows what hit it. What was we talkin' about?"
14
Studium a uplatnění / Re:Pojištění na škody při výkonu práce OSVČ
« kdy: 09. 07. 2025, 15:22:07 »
Neřeš pojištění (sanaci), ale snaž se změnit tu klauzuli, že to chceš upravit na nějakou smysluplnou částku. Jinak odchod...
15
Vývoj / Re:If bez curly brackets?
« kdy: 28. 06. 2025, 13:17:37 »
- slozene zavorky pouzivat vzdycky
- snazit se, aby IFu v kodu bylo co nejmene, pokud to jazyk umoznuje
- snazit se o stejnou uroven abstrakce v metode
- podrobneji kniha Clean code ( https://github.com/GunterMueller/Books-3/blob/master/Clean%20Code.pdf)
- snazit se, aby IFu v kodu bylo co nejmene, pokud to jazyk umoznuje
- snazit se o stejnou uroven abstrakce v metode
- podrobneji kniha Clean code ( https://github.com/GunterMueller/Books-3/blob/master/Clean%20Code.pdf)
