Příspěvky

1

Vývoj / Re:Rozdíl mezi ASM a strojovým kódem

« kdy: 10. 03. 2026, 22:09:58 »

Assembler je editor, který programátora odstíní od strojového kódu tím, že to pěkně píše v IDE a to pak vygeneruje ta čísla kterým CPU rozumí.

Assembler není editor, ale aplikace, která kompiluje program z jazyka symbolických instrukcí do strojového kódu.

2

Vývoj / Re:Rozdíl mezi ASM a strojovým kódem

« kdy: 08. 03. 2026, 21:54:06 »

ASM - rozumím a jsem schopen pochopit.
Strojový kód - změť hex znaků ( většinou ), kterou vím jak a kam nahrát, ale bez dalších pomůcek nechápu co dělá.

Strojový kód je změtí nul a jedniček, často organizovaný do změti hexadecimálních znaků, které někteří zkušení programátoři umí číst. Bohužel je specifický pro daný procesor, resp. rodinu procesorů. Proto vznikly programovací jazyky, aby programátora odstínily od fyzického procesoru. Jedním z prvních pokusu byl jazyk symbolických instrukcí (resp. adres) kompilovaný programem Assembler. Jako první pokus dobrý, usnadnil psaní programů, ale stále neřešil problémy mezi rodinami procesorů. Teprve jazyk C vyřešil přenositelnost.

3

Studium a uplatnění / Re:Jak se naučit základy programování na VŠ?

« kdy: 17. 02. 2026, 21:14:49 »

Jenze tady se nebavime o nejaky vyuce programovani, tady se bavime o ychtylnim napadu na tema ze telocvikar prece taky musi umet programovat ... a kdyz ne, tak ho na tom aspon z ty skoly vykopnem ...

Tyhle veci proste na VS vubec nepatrej. Bud je to skola kde je programovani soucast oboru, a pak tohle vsichni umej uz od zakladky, nebo je to skola, kde to vubec nanic nepotrebujou, a pak to tam nema co pohledavat.

Tělocvikář má umět pracovat s nějakým kancelářským balíkem aby v něm zvládl plány učiva nebo seznam žáků na školní akci. To se obejde i bez algoritmizace.

Pro technicky mysliciho cloveka 18+ je to ucivo tak na 10 minut, to je tak cas za kterej to pochopi cely. By me zajimalo, co chces na hodinovy prednasce treba vysvetlovat na if/then/else ... (a je uplne jedno v jak uchylny syntaxi jakyho jazyka to budes realizovat)

Třeba to, že else dává smysl jen u ternárních operátorů :-)

Dtto char ... to uz kdyz uz tak zacnu bitama a bajtama ... a pak mozna dojdu k tomu, ze int == char == byte (a ve spouste jazycich je to zcela libovolne zamenitelny).

Pokud uz budu chtit neprogramatora naucit neco na tema script trebas v nejakych tech opicich ... tak snim vubec nebudu resit datovy typy, protoze to je leda naprosto velegiganticka kopa sracek. Protoze to musis zacit instatne resit miliardu architektur, indiany, explicitni vs implicitni konverze atd atd atd.

Datové typy považuji v procesu učení za velmi odpudivé a odrazující. Vždy mi stoupá tlak, když vidím někoho, jak vymýšlí deklaraci a mezitím zapomene, k čemu tu proměnnou vlastně chce. Nejdřív algoritmus a teprve pak řešit deklarace. Naštěstí v OOP se to obvykle píše na jeden řádek.

4

Studium a uplatnění / Re:Jak se naučit základy programování na VŠ?

« kdy: 17. 02. 2026, 19:35:25 »

Pricemz bez dalsiho ... bych z toho cul veci 30+ let stary (coz by ostatne nasemu vzdelavacimu systemu zcela odpovidalo) protoze sem vazne zvedav, jak budes v charu ... resit unicode (to vyucujici dost pravdepodobne ani netusi). Jinak z toho cuju taky to, ze veci jako quick/bublesort jsou asi porad v mode ... protoze kazdej neprogramator prece zacne databazi ...

Ve škole se Unicode učí obvykle až později. Char pro začátečníky úplně stačí. Už i "ch" jim dokáže zamotat šišku, nehledě k tomu, že v angličtině je to jinak. Sorty prověří schopnosti algoritmizovat. Je to dostatečně univerzální zadání, které často dostávají v přijímacím řízení. Objektové programování bych ve školství moc nehledal, stejně jako SOLID a další užitečné praktiky.

5

Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)

« kdy: 17. 02. 2026, 13:56:56 »

PS: ten masiv je taky nepraktický. Stůl váží jako "kráva" a manželka musí počkat na manžela aby mohli pohnout se stolem.

Na druhou stranu takový masivní stůl po přesunu unese oba dva a to se také počítá.

Pokud někdo chce web za 2 kKč, tak se dnes musí smířit s výtvorem AI. Ten, kdo chce něco speciálního, tak si jistě rád připlatí.

6

Studium a uplatnění / Re:Jak se naučit základy programování na VŠ?

« kdy: 15. 02. 2026, 21:18:48 »

dcera je na jazykovem gymplu a studuje anglictinu a francouzstinu a taky maji na stredni skole predmet algoritmizace.
ucitel se snazi do nich dostat zaklady pythonu, ale dcera je dost rezistentni a nechce se ji to ucit, tak se ji to snazim
vysvetlovat, ze kdyz se uci jazyky, ze tohle je taky jazyk :-)

Možná by se jí líbil COBOL :-)

7

Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)

« kdy: 14. 02. 2026, 14:16:12 »

Ale Opus 4.6 žádná revoluce není, 4.5 byl prakticky stejně schopný a i starší na tom byly podobně.

Pouze pokud jsi testoval na mensich vecech. 4.6 ma petkrat vetsi okno kontextu, coz je naprosto zasadni vec. V situacich, kdy mi 4.5 delal zmeny v 20k radkovem projektu, ktere rozbijely veci nekde jinde a bylo to treba dodatecne resit, tak 4.6 to podchyti hned.

Takový projekt, který předěláním jednoho modulu rozbije jiný modul, je chybný.

8

Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)

« kdy: 14. 02. 2026, 13:33:15 »

Je to jednoduchy program, ktory mozno AI zvlada bez problemov, lebo taketo programky riesi miliony ludi na svete. Ak je nejaky vacsi projekt, tak bezplatny gemini by sa v tom mozno sam zamotaval a ked nie on, tak by zamotaval tych co sa ho na to pytaju.
takze na male veci je to mozno OK.

I složitější program se dá napsat s AI, když ho správně dekomponuješ. A to může také udělat AI. Obvykle je problém jen ve správném napsání promptu.

9

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: 12. 02. 2026, 06:01:45 »

Je docela rozdíl, když se obrázek generuje sedminásobnou Fourierovou transformací půl hodiny nebo dvě hodiny. V NASA to zkoušeli pomocí Pythonu podle jeho rovnic a bylo to nepoužitelně pomalé. Dal tomu programu licenci Freeware, což byl pro NASA problém.

Ano, je mi jasné, že Python bude pomalejší, než Paskal, nakonec tyhle dva jazyky se dají parádně zkombinovat a každý bych zvolil na tu část aplikace, kde je nejvhodnější. Podobně pracuje Ada např. v rámci Adamant, který by pro vesmířany byl určitě zajímavý.

Pokud mají někteří chlapci a děvčata z NASA příliš nosánek nahoru, oslovil bych Roskosmos, nakonec kšeft je kšeft . Podle videí a kurzů na Udemy vidím, že Paskal stále žije v Rusku, Španělsku, Portugalsku a v zemích latinské ameriky. Schválně jsem se zeptal áíčka a dozvěděl jsem se podrobnější informace, cituji:

Tady nejde o to, že by programátoři z NASA měli nosánek nahoru. Mají problém s tím, že ten program nedokáží zreprodukovat tak, aby měl aspoň poloviční výkon. Při zpracování několika TB fotek je to znát. Přitom ten program může běžet efektivně třeba i v tom Pythonu, ale oni to prostě neumí. Sám bych ho viděl spíš na Fortran, který je podle mne na to nejlepší, zejména díky svým schopnostem zpracovávat matice. I Matlab by podle mne byl lepší než Python.

10

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: 10. 02. 2026, 19:00:24 »

Moje zkušenost s LO Base je taková, že dokud jsem se nesnažil skriptovat, tak to fungovalo docela dobře. Při pokusech o skriptování jsem však narážel na slabou dokumentaci a nakonec jsem od toho upustil. Raději jsem si tu aplikaci napsal v PHP plus SQLite. Pokud však vystačíš s LO Base formuláři, pohledy a reporty, tak to budeš mít hotovo velmi rychle.

Ano, mě se aplikace v Paskalu stále líbí, jen se mi nezdá, že by moderní Paskal byl pomalý, viz aplikace výše, ale má-li kolega tuto zkušenost, beru.

Je docela rozdíl, když se obrázek generuje sedminásobnou Fourierovou transformací půl hodiny nebo dvě hodiny. V NASA to zkoušeli pomocí Pythonu podle jeho rovnic a bylo to nepoužitelně pomalé. Dal tomu programu licenci Freeware, což byl pro NASA problém.

11

Desktop / Re:Přežije klávesnice audio komunikační rozhraní?

« kdy: 10. 02. 2026, 18:53:06 »

Dovedu si představit, že bych editor ovládal hlasem jako Vim. Jen místo jednoznakových povelů by byla slova. Ve Star Treku zase mluví s počítačem jazykem SQL. Ovšem to se hodí jen ve chvíli, kdy mám zaměstnány obě ruce, ale nehodí se to v hlučném prostředí nebo tam, kde je soustředěno víc lidí.

12

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: 09. 02. 2026, 20:52:40 »

Ale nakonec nezavrhnu ani tu Base, jeden diskutér uváděl, že podpora Pythonu je zde slabší a řešení nedoporučuje, což plně chápu a samozřejmě má pravdu. Většina diskutérů mě připomněla Python, takže se přeci jen nakonec na tu Base blíže také podívám a podporu pro Python a nástroj Report Builder prozkoumám blíže, i zde áíčko parádně pomůže. Ano, je pravda, že se jedná o legacy řešení, ale ruku na srdce, bude-li dostatečně stabilní, pro mé potřeby dostačuje až až. A pokud budu s výsledkem spokojen, velmi rád napíši článek sem na root.cz, kde zohledním i všechny pohledy diskutérů, třeba se situace s Base zlepší. Potěšilo mě, že na youtube stále vychází dostatečně aktuální videa:

https://www.youtube.com/@libreofficetutorials9499/search?query=libre%20office%20base

https://www.youtube.com/@MasterofTutorials-1/search?query=libre%20office%20base

https://www.youtube.com/@ITsEasyTraining1st/search?query=libre%20office%20base

takže smysl tomu věnovat čas určitě má. Minimálně nyní, než začne hlavní koňská sezóna.

Moje zkušenost s LO Base je taková, že dokud jsem se nesnažil skriptovat, tak to fungovalo docela dobře. Při pokusech o skriptování jsem však narážel na slabou dokumentaci a nakonec jsem od toho upustil. Raději jsem si tu aplikaci napsal v PHP plus SQLite. Pokud však vystačíš s LO Base formuláři, pohledy a reporty, tak to budeš mít hotovo velmi rychle.

13

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: 09. 02. 2026, 20:09:05 »

Pokud znáte Javu tak doporučuju JavaFX, píše se v tom docela pohodlně - oddělení logika v javě, binding na UI které je by default deklarativní v xml s možností stylovat pomocí stylesheetu, tedy vysokoúrovňový přístup podobný jako v QT, podobný je i defaultní vzhled, ale je to java. Má to slušnou podporu a stabilní vývoj, ale bohužel to není moc rozšířené - většina dává z nepochopitelných důvodů přednost webovým nedodělkům (které v naprosté většině ignorují to dobré, k čemu se v návrhu UI historicky došlo).

Java je kvalitním průmyslovým standardem. Pro administraci letního tábora bych hledal nástroj s rychlým prototypováním, v daném případě nejlépe s Pythonem. Dovedu si představit, že bych to celé napsal v Bashi - i to by mohlo být řešením.

14

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: 09. 02. 2026, 20:02:49 »

Ještě jednou děkuji za názory a pohledy na věc, ty jsou pro mě nejdůležitější. Jdu si na uzdu svého koně vedle nápisů Ada a Paskal přimalovat krajtu, ať je vidět, že jsem se polepšil.

Kolega si v Pascalu udělal zpracování fotografií slunečních zatmění (je světovou. špičkou) tedy Pascal ještě neřekl ještě poslední slovo. Jen je (podle něj) nutné zůstat u starších verzí, protože ty nové jsou pomalé.

Adu neznám, ale slyšel jsem o ní samou chválu. Python je volnější (typová inherence) ale o to je stručnější. Tipuji, že AI víc pomůže s Pythonem než s Adou díky široké kódové základně. Plusem také je, že není nutné se starat o kompilaci.

15

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: 09. 02. 2026, 19:42:06 »

Ještě je možnost kombinace HTML + JS + IndexedDB (Dexie.js). Aplikace i data lokálně, stačí internetový prohlížeč.

Na kombinaci HTML + JS + IndexedDB se podívám, tu neznám. Ještě je možné, aby mi toto či podobné řešení běželo např. v Dockeru, to mi ale pro táborovou evidenci připadá přeci jen už zbytečné.

HTML, JS i IndexedDB běží v sandboxu prohlížeče - nevidím smysl Dockeru.