Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: pokus 20. 07. 2014, 08:30:29
-
Ahoj,
koupilj sem si 4TB disk a když jsme jej zformatoval na ext4 tak užitná hodnota disku je 3,4T není to nějak málo?? Gparted to nechtěl zformátovat, protože jsem prý dosáhl limitu pro ext4 tak jsem pomocí parted vytvořil oddíl GPT který měl 4T a pak zformatoval na ext4 a tam už jsem měl jen 3,4T.... kde se stala chyba? NEmuže to být velikosti bloku? Default 4kb vs. 8kb??
-
Ani, ne. 1 TB podle markeťáků je 1000^4. Ovšem na disku je to trochu jinak. Připočti k tomu chyby ve výrobě, formátování etc. a jsme na tom čísle
-
Ja tu mám disky 2TB formátované NTFS a veľkosť je 1,81TB, tak to pri 4TB zodpovedá.
-
No ani by som nepovedal, ze je to OK:
4 000 000 000 000 => 4TB podla vyrobcov
/ 1024 = 3906250000 kiB
/ 1024 = 3814697.3 MiB
/ 1024 = 3725.3 GiB
/ 1024 = 3.64 TiB
Niekde sa mu stratilo 200 giga.
-
Parametr -m 0 pro mkfs.ext4 :)
-
Jak psal nextsux. Defaultně je 5% rezervováno pro superusera, aby pod ním běžící procesy mohly pracovat s diskem i když ho ostatní zaplní.
-
Ani, ne. 1 TB podle markeťáků je 1000^4. Ovšem na disku je to trochu jinak. Připočti k tomu chyby ve výrobě, formátování etc. a jsme na tom čísle
Jak to myslíš s těmi chybami ve výrobě??
-
Myslim to tak, ze nikdy nevyrobis perfektni produkt. Muze se stat, ze tam par sektoru bude vadnych. Ale pokud to, co napsali jenicek a nextsux, je pravda, tak vyrobni chyby tady nemaji vliv.
-
Zrejme mysli oblasti disku ktere jsou po analyze ve vyrobe oznaceny jako vadne. Kazdy disk ma z vyroby takovych oblasti hafo a jsou naprogramovany do flash firmwaru pripadne zaznamenany do servisni oblasti disku. U FC/SCSI/SAS disku si dokonce muzes vyvolat seznam oblasti vadnych z vyroby.
Disky se samozrejme vyrabeji s interni vyssi kapacitou aby se vykryly jednak chyby vznikle pri vyrobe a vytvorila i zalozni kapacita pro chyby vznikle behem provozu. Disk je pak z vyroby nizkourovnove naformatovan na nejakou presne definovanou kapacitu ktera se uz pro end usera po celou zivnotnost nikdy nemeni a je uvedena v datasheetu. Nikdy nedojde ke snizeni celkoveho poctu pristupnych bloku jen tak!!! Bud to je zpusobeno ruznou velikosti bloku (nemusi byt jen 512b a presne 4k, takto bloky na disku stejne fyzicky zapsany nejsou) a nebo se v dusledku nalezene chyby snazi disk realokovat blok do zaloznich oblasti. Pocet celkovych bloku dostupnych na zarizeni je vzdy stejny.
V pripade fatalnich zavad muze dojit ke spatne hlasenemu mistu jako velikost 0, polovicni z celkove kapacity apod. Ale to je zavada a ne normalni chovani v pripade realokace.
BTW:Lidi porad nechapou ze to co jim disk prezentuje navenek nema vubec nic spolecneho s tim jak funguje uvnitr(tak to bylo kdysi ale bohuzel to stale kakademici uci na VS:/). Ze kdyz zapisu nejaky blok do sektoru 0, tak disk klidne zacne az od dalsi tretiny protoze na zacatku ma sve datove struktury. Ze bloky uvnitr disku mohou mit ruznou delku a hustotu. Ze disk dela jejich statistiky a optimalizuje podle nich svoji cinnost. Ze se zapisuje do zon. Je to raketova veda... A strezena vyrobni tajemstvi.
-
Myslim to tak, ze nikdy nevyrobis perfektni produkt. Muze se stat, ze tam par sektoru bude vadnych. Ale pokud to, co napsali jenicek a nextsux, je pravda, tak vyrobni chyby tady nemaji vliv.
Pri vyrobe jsou vzdy vadne oblasti. Nevyhnes se jim ani u hiendu. To jestli ti je disk prozradi a jestli jsou tyto udaje spravne je vec jina.
Kdyz bych to mel k necemu prirovnat:
Kola na auto by ciste kakademicky - teoreticky mela byt idealne vyrobena a nemela by potrebovat vyvazeni. Prakticky se dovazovat vsak musi, protoze presny vyrobni proces by neumerne prodrazil finalni vyrobek a neprinesl by zakaznikovi zadnou pridanou hodnotu. Tak je jednoduche dovazit.
-
Buď rád, že jsi nekoupil 6TB, to by ti toho místa chybělo ještě víc... ;D
-
Kolesa sa dovazuju preto, lebo pneu sa zjazdia rozne an roznych stranach, k tomu hmotnost ventilu, ktory len na jednej strane.
Spat k diskom, je to aj marketingom aj (mozno) tymi 5% pre roota, tiez som sa s tym kedysi zlostil.
http://xkcd.com/394/
-
yay ! dik :) taky jsem se u 3TB divil,ale zatim neresil ... opraveno :)
tune2fs -l /dev/sde3
...
Block count: 732510976
Reserved block count: 36625548
...
umount /dev/sde3
tune2fs -m 0 /dev/sde3
fsck /dev/sde3
fsck from util-linux 2.24.2
e2fsck 1.42.8 (20-Jun-2013)
3TB1: clean, 769266/183132160 files, 720515120/732510976 blocks
tune2fs -l /dev/sde3
...
Block count: 732510976
Reserved block count: 0
...
-
Ani, ne. 1 TB podle markeťáků je 1000^4.
Nikoliv podle markeťáků, ale podle standardu.
-
Není to způsobeno mícháním hrušek a jablek ? (TB vs. TiB)
-
Buď rád, že jsi nekoupil 6TB, to by ti toho místa chybělo ještě víc... ;D
Heh, oni budou muset casem stejne marketaci ustoupit a vratit se ke dvojkam ... protoze sem vazne zvedav, jak budou bfcucku vysvetlovat, ze jejich ... 16TB uloziste ... ma ve skutecnosti jen necelych 15TB, jak to zobrazi naprosto kazdej system. Citil bych se nesmirne okraden, kdybych si koupil 16 a dostal o tero min.
-
Ani, ne. 1 TB podle markeťáků je 1000^4.
Nikoliv podle markeťáků, ale podle standardu.
Nikoli, v IT se odjakziva pocita ve 2^X a to naprosto vse a vsude. Ostatne, kdyz si koupim 64GB RAM, tak (jake prekvapeni) dostanu naprosto presne 64x1024x1024x1024 bytu prostoru.
A kupodivu ... kdyz si koupim 120GB SSD, tak dostanu ... 120x1024x1024x1024 bytu uloziste. Divny co?
-
Myslim to tak, ze nikdy nevyrobis perfektni produkt. Muze se stat, ze tam par sektoru bude vadnych.
Ještě jsem neviděl, aby několik disků ze stejné série mělo různou kapacitu. Většinou se to dělá tak, že se udělá pár sektorů reserved a vadné se pak mapují do tohoto místa. Na kapacitu to nemá vliv.
-
Nikoliv podle markeťáků, ale podle standardu.
Standard je počítat kapacitu úložných zařízení s mocninou 2. Je to navíc do očí bijící, když sektor je 512 nebo 4096 a oni to přepočítají na mocninu 10.
Nikoli, v IT se odjakziva pocita ve 2^X a to naprosto vse a vsude.
Ne všechno, tak třeba přenosové rychlosti jednotlivých rozhraní, např. Ethernet nebo SATA, jsou s mocninou 10.
-
Nikoli, v IT se odjakziva pocita ve 2^X a to naprosto vse a vsude.
Ano, například v rychlostech sítí (100Mb/s ethernet za sekundu přenese 104857600 bitů), v taktovací frekvenci procesorů (16MHz procesor za sekundu vykoná 16777216 tiků) nebo při zpracování digitálních signálů (44,1kS/s nahrávka má každou sekundu 45158,4 samplu). Nesmíme zapomenout ani na to, že taková WiFi pracuje v pásmu 2,4 GHz, tedy 2576980400 Hertzů, a její vlnová délka tak není 125 mm, jak se mylně uvádí, nýbrž jenom 117 mm, což je mimochodem 117/1024 = 0.114 metru.
OT: když jsou rozměry diskety uváděny v centimetrech, přepočte se to na metry vynásobením 2^−(10*2/3)? Chápu správně, že k tomu potřebuju umět floaty?
-
Nikoli, v IT se odjakziva pocita ve 2^X a to naprosto vse a vsude.
Není pravda, že se tak počítá vše. Přenosová rychlost se počítá v b a používají se standardní desítkové násobky. Velikost dat na disku se počítá v B a používají se dvojkové násobky.
Takže, když máme konstatní rychlost zápisu 1Mb/s a velikost zařízení je 200GB, jak dlouho bude trvat, než bude plné? A najednou se ti v tom vzorci začnou míchat M = 1000 000 a G = 1073741824, což je moc fajn, že. Už snad na základní škole se učí zkracování, takže G/M = k. Ehm. Bude to k mít hodnotu 1000 nebo 1024? Ani jedno, že. Bude mít hodnotu 1073.741824. Opravdu je moc fajn, že se takto počítá odjakživa. ;)
Na počátku to ještě bylo dobře. k bylo 1000 a K bylo 1024. To ještě šlo. Potom to ale nějaký pitomec rozšířil i na ostatní prefixy SI a na bordel bylo zaděláno.
Proto jediná možnost je dodržovat standardní desítkové násobky tak, jak jsou definovány už 200 let. Pokud IT potřebuje počítat jinak, musí si zavést vlastní prefixy. Což se stalo.
-
Nikoli, v IT se odjakziva pocita ve 2^X a to naprosto vse a vsude.
Ano, například v rychlostech sítí (100Mb/s ethernet za sekundu přenese 104857600 bitů), v taktovací frekvenci procesorů (16MHz procesor za sekundu vykoná 16777216 tiků) nebo při zpracování digitálních signálů (44,1kS/s nahrávka má každou sekundu 45158,4 samplu). Nesmíme zapomenout ani na to, že taková WiFi pracuje v pásmu 2,4 GHz, tedy 2576980400 Hertzů, a její vlnová délka tak není 125 mm, jak se mylně uvádí, nýbrž jenom 117 mm, což je mimochodem 117/1024 = 0.114 metru.
OT: když jsou rozměry diskety uváděny v centimetrech, přepočte se to na metry vynásobením 2^−(10*2/3)? Chápu správně, že k tomu potřebuju umět floaty?
+1
Koukám, žes byl rychlejší :)
-
Nikoli, v IT se odjakziva pocita ve 2^X a to naprosto vse a vsude.
Ano, například v rychlostech sítí (100Mb/s ethernet za sekundu přenese 104857600 bitů), v taktovací frekvenci procesorů (16MHz procesor za sekundu vykoná 16777216 tiků) nebo při zpracování digitálních signálů (44,1kS/s nahrávka má každou sekundu 45158,4 samplu). Nesmíme zapomenout ani na to, že taková WiFi pracuje v pásmu 2,4 GHz, tedy 2576980400 Hertzů, a její vlnová délka tak není 125 mm, jak se mylně uvádí, nýbrž jenom 117 mm, což je mimochodem 117/1024 = 0.114 metru.
OT: když jsou rozměry diskety uváděny v centimetrech, přepočte se to na metry vynásobením 2^−(10*2/3)? Chápu správně, že k tomu potřebuju umět floaty?
Dobre si ze sebe udelal vola ... zeby protoz ze vul ses? Apropos, diskety jsou odkakziva v palcich.
-
....
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu? Takze pocitat byte na cokoli jinyho nez nasobky dvou je proste picovina? A zadny chaos v tom neni. Ale jo, trebas nekdo prijde stim, ze byte = 0,8centibitu.
-
kazdy by mal zacat pouzivat spravne jednotky http://en.wikipedia.org/wiki/Binary_prefix
-
Ani, ne. 1 TB podle markeťáků je 1000^4.
Nikoliv podle markeťáků, ale podle standardu.
marketaci to zacali takto pouzivat omnoho skor, nez sa kto pokusil o nejaky standard (podla mna inak dost mimo)
-
Dobre si ze sebe udelal vola ... zeby protoz ze vul ses? Apropos, diskety jsou odkakziva v palcich.
Bývávalo. 3½ʺ disketa je ve skutečnosti 90 mm diskety.
-
Ani, ne. 1 TB podle markeťáků je 1000^4.
Nikoliv podle markeťáků, ale podle standardu.
marketaci to zacali takto pouzivat omnoho skor, nez sa kto pokusil o nejaky standard (podla mna inak dost mimo)
Já bych řekl, že systém SI je trochu starší než ti markeťáci
-
....
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu? Takze pocitat byte na cokoli jinyho nez nasobky dvou je proste picovina? A zadny chaos v tom neni. Ale jo, trebas nekdo prijde stim, ze byte = 0,8centibitu.
Ne, je to tím, že bitový posun o deset míst je mnohem rychlejší než dělení 1000, a to bylo v době kiloherzových procesorů rozhodující. Trochu mi to připomíná vtipy s Pentiem: je to sice špatně, ale zato rychle.
-
Ne, je to tím, že bitový posun o deset míst je mnohem rychlejší než dělení 1000, a to bylo v době kiloherzových procesorů rozhodující. Trochu mi to připomíná vtipy s Pentiem: je to sice špatně, ale zato rychle.
Tak to si zabil :)
(A nemyslel som ten vtip)
-
Mě by zajímalo, co u nás říká zákon na používání jiných jednotek a prefixů než jsou SI ... něco se povoluje, něco je zakázáno, ale aby to šlo snadno dohledat když člověk neví kde, tak to ne.
-
... 117 mm, což je mimochodem 117/1024 = 0.114 metru.
HUH?
;D ;D ;D
-
A co teprv kdyby sis kupoval externi disk, kde je vyplne OSE vyssi a kde se navic se plati 0.1 CZK za kazdy GB nad 1 TB.
Pak bys zjistil, ze OSA pocita marketingovou kapacitu a za ty chybejici bajty bys navic zaplatil i autorsky poplatek :)
-
... 117 mm, což je mimochodem 117/1024 = 0.114 metru.
HUH?
;D ;D ;D
No a az si pujdes koupit kilo brambor, tak to je presne 1024 gramu.
-
Mě by zajímalo, co u nás říká zákon na používání jiných jednotek a prefixů než jsou SI ... něco se povoluje, něco je zakázáno, ale aby to šlo snadno dohledat když člověk neví kde, tak to ne.
Zákon o cenách (526/1990 Sb.) § 13 odst. 6:
Měrnou jednotkou množství se rozumí 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobku, pokud není dále nebo zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku, například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm
Uvádět GB a myslet tím GiB se asi pokládá za všeobecné zvyklosti.
-
Dobre si ze sebe udelal vola ... zeby protoz ze vul ses?
Můžeš to prosím rozvést? Stále v tom nevidím chybu. Místo diskety si můžeš představit třeba počítačovou skříň.
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu? Takze pocitat byte na cokoli jinyho nez nasobky dvou je proste picovina?
Nevidím tuto implikaci.
-
... 117 mm, což je mimochodem 117/1024 = 0.114 metru.
HUH?
;D ;D ;D
No když kilo je 1024, tak mili je 1/1024, ne?
Nevidím tuto implikaci.
Tím jsem myslel, že na počítačích s 9b bajtem nebo s 31b bajtem budou jednotky jiné?
-
Ano, na pocitaci se slovem o deviti bitech bude kilo brambor presne 1152 gramu.
-
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu?
Mimochodem to znamená, že 1 B == 8 b, ale 1 GB != 8 Gb.
-
Nevidím tuto implikaci.
Tím jsem myslel, že na počítačích s 9b bajtem nebo s 31b bajtem budou jednotky jiné?
Nebudou, jak jsem psal, nemá to nic společného s tím, kolik bitů je v bajtu, ale s tím, že počítače používají dvojkovou soustavu, a tak je pro ně jednodušší dělení 1 024 (což je posun o deset míst — desetibitový bajt by tedy na tohle byl vhodnější) než dělení 1 000, pro nás je to naopak (dělení 1 000 je v desítkové soustavě posun o tři místa). U prvních počítačů (které mimochodem měly šestibitové bajty) bylo takové zjednodušení přijatelně nepřesné (největší hodnoty stejně byly jen kB), akorát se to bohužel používá dodnes, i když nepřesnost s každým dalším ukradeným SI prefixem výrazně roste (u kB je asi 3 %, u TB už 10 %).
-
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu?
Mimochodem to znamená, že 1 B == 8 b, ale 1 GB != 8 Gb.
Neznamená, pro všechny oktety platí, že 1 B = 8 b a 1 GB = 8 Gb = 8 000 000 000 b (nebo 8 589 934 592 b, pokud někdo používá SI prefixy binárně).
-
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu?
Mimochodem to znamená, že 1 B == 8 b, ale 1 GB != 8 Gb.
Neznamená, pro všechny oktety platí, že 1 B = 8 b a 1 GB = 8 Gb = 8 000 000 000 b (nebo 8 589 934 592 b, pokud někdo používá SI prefixy binárně).
Všimni si prosím, na co jsem reagoval.
-
Zeby to bylo tim, ze byte = 8bitu?
Mimochodem to znamená, že 1 B == 8 b, ale 1 GB != 8 Gb.
Neznamená, pro všechny oktety platí, že 1 B = 8 b a 1 GB = 8 Gb = 8 000 000 000 b (nebo 8 589 934 592 b, pokud někdo používá SI prefixy binárně).
Všimni si prosím, na co jsem reagoval.
Aha, až teď jsem to pochopil. No tak nic :)
-
Nebudou, jak jsem psal, nemá to nic společného s tím, kolik bitů je v bajtu, ale s tím, že počítače používají dvojkovou soustavu, a tak je pro ně jednodušší dělení 1 024 (což je posun o deset míst — desetibitový bajt by tedy na tohle byl vhodnější) než dělení 1 000, pro nás je to naopak (dělení 1 000 je v desítkové soustavě posun o tři místa). U prvních počítačů (které mimochodem měly šestibitové bajty) bylo takové zjednodušení přijatelně nepřesné (největší hodnoty stejně byly jen kB), akorát se to bohužel používá dodnes, i když nepřesnost s každým dalším ukradeným SI prefixem výrazně roste (u kB je asi 3 %, u TB už 10 %).
Ja myslim ze spis nez kvuli snadnejsimu deleni se to zacalo pouzivat proto, ze u pameti se s kazdym dalsim adresnim dratem zdvojnasobi adresovatelny prostor. Proto kapacity pameti jsou mocniny 2. A mocniny 2 jsou v desitkovy soustave "chlupaty cisla".
Treba 1M vypada mnohem lip nez 1.048576M a je to presnejsi nez 1.05M...