Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: farbydos2 10. 10. 2022, 14:38:54
-
Ahoj, nemáte někdo zkušenosti s "chytrými" hlavicemi pro řízení klasických radiátorů? Hledám náhradu běžných termostatických hlavic, aby bylo možné jednoduše ovládat jejich nastavení vzdáleně, nastavit průběh topení během dne atp.
V bytě se zatím používá jen Philips hue. Nebráním se ani nákupu nějaké jednoticí brány pro správu dalších zařízení, ani připojení přes WiFi. Celkem by se jednalo o čtyři hlavice. Moc rád bych ale naplnil následující:
- Ovládání bez pofidérního cloudu. Pokud by se daly hlavice používat jen v lokální síti, bylo by to ideální. Přístup do lokální sítě je skrz VPN.
- Výhled, že se ze zařízení brzy nestane e-waste, protože výrobce vydá aktualizovaný design a rozbije podporu a/nebo nebude vydávat aktualizace...
- Ideální by bylo multiplatformní řešení. Webová správa mi přijde fajn.
Díval jsem se na řešení Loxone, ABB, Danfloss a nějaké náhodné výrobky na Alze. Rád bych ale ještě nasbíral postřehy někoho, kdo se pokusil něco podobného doopravdy nasadit. Díky moc.
-
Zdar, doma mi bezi 9x Shelly TRV a naprosta spokojenost
-
Mrkni na https://shelly.cloud/shelly-thermostatic-radiator-valve/
Doma je nemam (uvazoval jsem, ale nakonec jsem zustal u klasickych).
Pripojeni wifi, cloud je pouze volitelny, webove ovladani, myslim ze i mqtt by mely jit oladat, integrovano do home assistenta (kdybys v budoucnu chtel).
Shelly obecne vydava pro svoje zarizeni nove firmwary, ted jsem videl na facebooku fotku cerne hlavice (nejspis rozsiri barevne moznosti - neco dalsiho s tim delaji).
-
Já mám doma Danfoss Eco, mám variantu bez brány, takže je ovládám jen lokálně pomocí BT. Neměním konfiguraci často, takže mi to stačí. Musím na nich vyzdvihnout absolutní tichost, jsou i v ložnici, a absolutně nevíme, že hlavice pracuje. Baterie vydrží dvě zimy v pohodě. Jak ta chytrá adaptivní regulace dokáže ušetřit náklady nedokážu posoudit. Teplotu regulují dobře. Jen ta aplikace je taková lehce staromódní, ale nic co by mne trápilo.
-
Podle mě jsou chytré hlavice do bytu jen vyhozené peníze.
Obyčejná mechanická naprosto dostačuje. Beztak se nic neušetří, paušálem se platí většina.
-
Ja mam Netatmo, ale teraz by som bral Shelly.
Dovody:
bezi cez wifi, netreba ziadny bridge.
ma akumulator nabijatelny cez usb
Vacsina smart termostatov (vratane Netatmo) nema rado nabijatelne baterky. Velmi kratko vydrzia, a ukazuju nepresnu teplotu v miestnosti.
-
Ahoj,
mám Danfoss 014G2461 se Zigbee.
Cíle nasazení byly dva: 1) individuálně řídit teplotu (denní a noční poklesy, ranní přihřátí na vstavání) 2) zabránit topení při větrání.
(panelový dům zateplený).
Cíl č.1 dosažen částečně (Delší poklesy fungují. Přihřátí jsem nevyladil, tepelná setrvačnost místnosti je velká. Domnívám se, že je výhodnější ten půl/-stupeň přidat dlouhodobě), cíl č.2 nedosažen (detekce otevřeného okna /naplno/ - je nespolehlivá).
Hlavice má jednu dobrou funkcionalitu, nastavená teplota se dá zamknout proti změně uživatelem.
Takže se nestane, že po cíleném účelovém zesílení (typicky dosušuje ž. prádlo a pak ž. zapomene stáhnout radiátor do normálu) radiátor topí naplno až dokud si toho nevšimnu. Alkalický baterie mají 60% napětí od listopadu 2021, možná ty dvě topné sezóny vydrží. Celkově jsem relativně spokojen. Zaplatit se ta investice při rozpočítávání 20/80 asi nezaplatí. Spíše jako seznámení s technologií domácího MaR...
-
Beztak se nic neušetří, paušálem se platí většina.
V paneláku s centrálním vytápěním možná. Pokud máš rodinný dům (nebo byt) s vlastním kotlem, tak co neprotopíš ušetříš.
Spíš mě zajímá, jestli někdo reálně ušetřil dočasným snižováním teploty. Přijde mi, že pokud to není nějaký tragicky nezateplený dům, kde teplota padá rychle dolů, tak úspory musí být minimální (v řádu jednotek procent max).
-
Spíš mě zajímá, jestli někdo reálně ušetřil dočasným snižováním teploty. Přijde mi, že pokud to není nějaký tragicky nezateplený dům, kde teplota padá rychle dolů, tak úspory musí být minimální (v řádu jednotek procent max).
Jednotky procent jsou taky peníze, ne? A naprogramovat termostat nestojí skoro nic.
-
Zkoumáním TRV se zabývám poslední 2 týdny a ještě jsem jej nedokončil. Zatím zkoumám Shelly TRV a asi 5 různých aliexpressových hlavic. Výhodou Shelly je nabijecí Li-Ion baterie a také to, že je schopná fungovat s externím teplotním čidlem. Nevýhodou je asi trojnásobná cena oproti čínské konkurenci. K tomu, aby regulace teploty dobře fungovala, je externí teplotní čidlo téměř nutnost. Aliexpressové hlavice fungují buď přes WiFi nebo (většinou) přes Zigbee 3.0 a používají Tuya cloud. Lze je ale zapojit i do Home Assistenta. V tomto případě je možné i externí čidlo. Dalším oříškem je vyřešení umístění dvou nebo i více hlavic v jedné místnosti a jejich společné ovládání a zejména pak uspokojivá funkce regulace. Nakonec asi zvolím Ali řešení, které upravím na nabíjeci Li-Ion 18650 články a teplotní senzor vyvedu na drátě mimo hlavici. Shelly řešení narozdíl od Tuya neumožňuje geofencing, což považuji pro moje použití za podstatné minus.
-
Ja v 2 patrovem rodinem dome co mam jsem nasadil hlavice od ElektroBock https://pockethome.cz/cs/ (https://pockethome.cz/cs/)
Uz par let zpět. Máme plynový kotel který byl spínaný termostatem na celý dům. Ten termostat byl vtipně hned vedle krbových kamen. Nicméně jsem s tím spokojený. Jede to přes řídící jednotku a buď na cloud což funguje bez problémů, nebo na wifi a po lokalní síti. Je ta to appka na android, ios i windows. Nemůžu porovnat jestli to ušetřilo nebo ne protože jsme to instalovali zimu před covidem a od té doby jsme doma pořád. Předtím jsme ráno všichni zmizeli do práce a školi a dům se půlden udržoval v nižších teplotách. Ale je to bez starostí. 👍 Jedna věc je naprd, že to jede buď jen cloud nebo jen lokal.
-
Než jsem to sepsal, už mě Mudvy předběhnul. Ale když už jsem se tak rozepsal, dám to sem...
Několik let používám české řešení PocketHome od Elektrobock (elektrobock.cz):
Na radiátory: hlavice PH-HD23 nebo PH-HD03,
pro kotel mám přijímač do zásuvky PH-PK21
a k tomu řídící jednotku. Mám tu starší PH-CJ37-GST. S jejich win aplikací se dá celkem dobře pracovat, nastavení v pohodě. Drobný problém jsem měl s jejím USB připojením do virtuálu, častokrát se to prostě nechytlo. Tak jsem dokoupil převodník RS232-LAN a teď to maká bez chybičky.
Software v první verzi vůbec nepočítá s cloudem, vše je lokálně, k tomu jako "bonus" staromodní ovládání přes SMSky v případě jednotky s GSM modulem.
Mají teď řídící jednotku a software upgradovaný na verzi 2, tam ale nevím, zda je vytvoření čmoudového účtu nutností nebo jen volitelné pro zprovoznění jednotky. Nová verze 2 není kompatibilní se starými řídícími jednotkami. Hlavice však ano.
Nová jednotka PH-CJ39 už v sobě LAN a WiFi má, takže odpadá nutnost převodníku.
Jejich mobilní aplikace pro verzi jedna byla jednoduchá a funkční, bohužel ji nahradili (nikoliv doplnili) verzí 2, která také není kompatibilní se starší řídící jednotkou - jiná komunikace.
Stará verze už není v Appstore ani v GPlay dostupná. Psal jsem jim o APK balíček, nebo aby to vrátili do storu, ale nepředpokládám, že by mi vyhověli...
Takže jsem ovládání z mobilu vyřešil tak, že si otevřu VPN a pak RDP na virtuál, kde mi jede jejich původní aplikace.
Jinak hlavice mohou fungovat i samostatně bez řídící jednotky, nastaví se v nich týdenní program a je to. Hlavice disponuje mimo jiné funkcí "otevřené okno" a kdyby to někomu nevyhovovalo, dá se hlavice (nebo několik) spárovat s bezdrátovým okenním spínačem.
S klidným svědomím můžu potvrdit, že podobná regulace smysl má a při správném nastavení se to opravdu na snížených nákladech projeví hned po první topné sezóně.
-
Ja v 2 patrovem rodinem dome co mam jsem nasadil hlavice od ElektroBock https://pockethome.cz/cs/ (https://pockethome.cz/cs/)
Uz par let zpět. Máme plynový kotel který byl spínaný termostatem na celý dům. Ten termostat byl vtipně hned vedle krbových kamen. Nicméně jsem s tím spokojený. Jede to přes řídící jednotku a buď na cloud což funguje bez problémů, nebo na wifi a po lokalní síti. Je ta to appka na android, ios i windows. Nemůžu porovnat jestli to ušetřilo nebo ne protože jsme to instalovali zimu před covidem a od té doby jsme doma pořád. Předtím jsme ráno všichni zmizeli do práce a školi a dům se půlden udržoval v nižších teplotách. Ale je to bez starostí. 👍 Jedna věc je naprd, že to jede buď jen cloud nebo jen lokal.
Nechej to přes lokál a zvenku se připojuj pomocí VPN.
-
Spokojeně používám Homematic-IP, má to Cloud nebo lokální bránu, jde integrovat do home assistanta, má to pěkné senzory otevření oken.
-
Beztak se nic neušetří, paušálem se platí většina.
V paneláku s centrálním vytápěním možná. Pokud máš rodinný dům (nebo byt) s vlastním kotlem, tak co neprotopíš ušetříš.
Spíš mě zajímá, jestli někdo reálně ušetřil dočasným snižováním teploty. Přijde mi, že pokud to není nějaký tragicky nezateplený dům, kde teplota padá rychle dolů, tak úspory musí být minimální (v řádu jednotek procent max).
Tazatel píše "v bytě". A chce 4 hlavice.
Ušetřit lze podle mě jenom trvalým snížením teploty.
Mrdlání s nastavením každou chvíli je imho neefektivní (namísto trvalého vykrývání malých ztrát může topení jet naplno několik hodin, aby dotopilo takže ve výsledku je to nula od nuly nebo horší) a regulace samotnou elektrickou hlavicí je jen šidítko, aby z rádobykutilů vytahali peníze.
Pokud sofistikovaně regulovat, tak jedině v systému kde se reguluje i kotel. Do trvale obydleného (panelákového) bytu jsou el.hlavice podle mě nesmysl a vyhozené peníze. Můj názor.
-
Tazatel se ptá na použití v bytě - tam to bude opravdu problematické, co se týče nějaké návratnosti, zejména pokud v každé místnosti je trvale někdo.
Pro případného dalšího čtenáře (netazatele) - provozuji v 40 let starém, ale zatepleném domě 10x HomeMatic hlavice, centrální CCU3 jednotka, nepotřebuje cloud. Dům není celý trvale obývaný, např. místnost pro občasný home office, pokoj pro hosty apod. Dřív byl jeden centrální termostat, plynový kotel Viadrus 25 (a čerpadlo) jelo skoro pořád. Kde byl termostat, tam bylo přetopeno, jinde buď akorát, nebo zima. Nyní teplo akorát podle potřeby, čili komfort se zvýšil.
Co se týče financí, spotřeba plynu v MWh se mi snížila z ~20MWh o ~2.2MWh
Ve starých cenách cca 1300,- za 1 MWh pokud se pamatuju; náklady cca 18tisíc (kupoval jsem postupně za různé ceny v akci/bez akce. Jenom měním baterky (vydrží cca 1,5 sezony). Asi se mi to už zaplatilo (po 6 letech), popravdě jsem čekal, že to bude dřív. Nicméně krach Bohemia Energy a pak Ukrajina případnou návratnost urychlila. I kdyby se mi to nezaplatilo, ten komfort stojí za to, šel bych do toho znova. Čím novější a úspornější dům, tím hůř, co se týče návratnosti, to je fakt.
Dodatek 1 - nepočítám RPi na řízení a jeho spotřebu (používám i na další hrátky a automatizaci v domě) plus nějaká ta Arduina na řízení kotle a čerpadla (další 2 tisíce).
Dodatek 2 - mám přes 2 roky Shelly na řízení venkovních žaluzií, zatím spokojenost, asi bych se nebál ani jejich hlavice. Pokud mi nějaká odejde, je Shelly horký kandidát. Vše je dostupné přes MQTT, netřeba žádný cloud (ale i ten je možný) a je to otevřeno automatizaci.
-
Baterie – díval jsem se na hlavice Moes (zkušenost nemám), ti zmiňují hranici slabé baterie asi 1.8 V. NiMH většinu času má kolem 1.2V (dvě baterie kolem 2.4V), pak jde křivka rychle dolů. Takže tady by to asi problém nebyl, jen nevím, jak moc s předstihem z toho zjistím slabou baterii – křivka vybíjení může u nenabíjitelné vypadat jinak.
Home Assistant – trochu DYI opensource řešení pro chytrou domácnost, který umí integrovat kdeco. Nahradí i Hue Bridge, když k tomu máte nějaký ZigBee USB stick. Volitelně za příplatek má „cloud“, což je vlastně SNI proxy umožňující projít přes NAT, privátní klíče máte na svém zařízení.
ZigBee: Oproti Wi-Fi je prý úspornější (=> výdrž na baterku), IIUC nepotřebuje žádný keepalive. Čekám, že se od ZigBee bude postupně přecházet k Matteru (na kterém se podílela i ZigBee Aliance), nicméně dnes sehnat něco pro Matter… Přinejhorším budu mít časem druhý USB dongle, v lepším případě novější firmware obslouží obojí.
-
Několik let používám české řešení PocketHome od Elektrobock (elektrobock.cz):
Na radiátory: hlavice PH-HD23 nebo PH-HD03,
PH-HD03 mam taky. Do roka se dve ze dvou zasekly. Poslano na reklamaci a po vymene motorku funguji uz spoustu let.
-
dal bych tam fibaro HC3L a zakazal mu internet, zwave je siroka podpora (preferuji Danfoss hlavice i termostaty). Pripadne jejich proprietalni system nebo honeywell.
Netatmo jsme meli asi 20 hlavic na 5ti domech, vyhodil jsem ho, fibaro s li-on bateriema jsme taky vyhodili a zustali jsme u dannfossu.
Pokud je to novostavba tak bych zvazil nejakej chytrejsi system ala loxone
-
Podle mě jsou chytré hlavice do bytu jen vyhozené peníze.
Obyčejná mechanická naprosto dostačuje. Beztak se nic neušetří, paušálem se platí většina.
cca 300m mame doma regulovanoa kdyz jedes na 14 dni pryc je to sakra znat navic v kombinaci s fve je v dobe MIMO domov dum plne sobestacnej, realne regulujeme asi 800m2 (napric vice domy) a tam se uspora vyplati uz tuplem. Mam hloupe fibaro nastavim profil away a jsem mimo dum treba 14dni a nejede nic co nemusi (obehove cerpadlo, topeni jede na 14, nejedou nabijecky pocitace, kavovary , nenabijim drony v garazi ) navic je tam jako doplnek alarm, kour a flood tak to mam v jednom a nemusim resit 15 různých systémů
-
Co se týče financí, spotřeba plynu v MWh se mi snížila z ~20MWh o ~2.2MWh
Akým spôsobom si to rátal? Lebo ja mám spotrebu každý rok inú podľa toho, aká tuhá zima je, a tie rozdiely sú výrazne väčšie ako 10 % (možno až do 30 % medzi max a min hodnotou).
-
Akým spôsobom si to rátal? Lebo ja mám spotrebu každý rok inú podľa toho, aká tuhá zima je, a tie rozdiely sú výrazne väčšie ako 10 % (možno až do 30 % medzi max a min hodnotou).
To je snad jasné, porovnával náklady topné sezóny před instalací a po instalací. Samozřejmě délka a "tuhost" topné sezony to ovlivňuje též. Navíc poukázal že neobývá všechny místnosti, některé jenom někdy. Toto je přesně příklad kdy se lokální termostatické hlavice vyplatí, kdyby měl více-člennou rodinu a dům(byt) by byl plně vytížen takové úspory by nedosáhl. Prostě vytápět různé místnosti na základě jedné refereční místnosti(1 termostatu) v objektu není příliš přesné, pokud nemovitost není plně a non-stop využita.
Faktem je, že přibližně tohoto výsledku(možná lepšího, možná horšího)by dosáhl i s použitím standardních termostatických hlavic(tvz. hloupých a levnějších) a nemusel by je zásobovat elektrickým příkonem. Na druhou stranu by neměl k dispozici "remote" pohodlnost.
-
Používáme doma asi tři roky Eurotronic Spirit Zigbee, řízeno i se zbytkem domácnosti Home Assistantem. Hlavice v době pořízení nebyly tak drahé jako konkurenční a po otestování jedné jsem dokoupil další (nyní 5 ks v provozu panelového bytu). Používám do nich NIMH články, hlavice sice hlásí do řídícího systému nízké napětí, ale fungují dobře.
-
Používám Silverclest z lidlu bez smart, sice mám půlku bytu smart, ale u hlavic mi to fakt přijde zbytečné, 2 tlačítky se tam zapne dovolená, a že bych jako 3x denně měnil teplotu a nevím co, to opravdu ne, nastavuji to jednou na začátku zimi.
-
Tazatel píše "v bytě". A chce 4 hlavice.
Ušetřit lze podle mě jenom trvalým snížením teploty.
Jedna věc je ušetřit a druhá nějaká teplotní pohoda, nebo jak to nazvat. Na noc mi v ložnici vyhovuje spíš nižší teplota, ale nechci vstávat do zimy. Hlavice, co to tu teplotu sama zvedne třeba hodinu před vstáváním je teoreticky fajn. Cca před patnácti lety jsem si koupil programovatelnou hlavici. Tehdy ještě offline. Teplotně super, ale bohužel byla tak hlučná, že mě vzbudil zvuk motorku o hodinu dřív, než jsem chtěl a asi ne jen mě, jelikož trubky s vodou tyhle zvuky hezky přenáší.
Další věc je super, že tyhle hlavice poznají podle prudkého ochlazení, že je otevřené okno a přestanou topit. Občas se mi stane, že při větrání zapomenu odstavit topení a to pak jede na maximum.
-
To je snad jasné, porovnával náklady topné sezóny před instalací a po instalací.
O to mi ide, že či porovnával jednu sezónu alebo koľko, a či to prekladal nejakými váhovými koeficientami.
Lebo ja som nainštaloval v dome termostatické hlavice (mechanické), a v prvý rok mi spotreba klesla, ale v druhom stúpla na viac, než bola v roku pred montážou. Takže z takéhoto hrubého porovnania vidím veľké exkremento (myslím, že sa aj trochu zmenil spôsob užívania izieb, ale spätne si to veľmi nepamätám). Čo ale vidím jasne, je, že sa zrovnala teplota medzi miestnosťami a je možné ju pomerne dobre (na to, že sú to len sprosté mechaniky) regulovať.
-
Další věc je super, že tyhle hlavice poznají podle prudkého ochlazení, že je otevřené okno a přestanou topit. Občas se mi stane, že při větrání zapomenu odstavit topení a to pak jede na maximum.
To by inak bolo dobré nejako exaktne zmerať, aký to má vplyv - vždy sa odporúča v zime vetrať nárazovo - silno (veľkým oknom), ale krátko. Ak človek nevetrá tak dlho, že sa reálne ochladia okrem vzduchu aj predmety v miestnosti, tak si myslím (i keď "myslieť znamená hovno vedieť"), že všetky tie dopravné oneskorenia celý vplyv otvárania/zatvárania minimalizujú.
-
Měl jsem netatmo a nějak jsem nepochopil k čemu je mi ta funkce otevřeného okna - ta hlavice sice zastaví průtok vody radiátorem, ale než ten radiátor zchladne, tak to stejně trvá (měl jsem to na starých, litinových) To není jako když se vypne elektrický ventilátorový přímotop. A stejně ta hlavice se po 30minutách otevřela tak jako tak, takže úspora=prakticky nula, ikdybych to nechal otevřeno přes noc
-
Detekce otevřeného okna – souhlasím, na první pohled super věc, na druhý to při krátkém větrání nedává moc smysl. A pokud po půlhodině větrání se to zapne samo, tak ani při dlouhém větrání. Nicméně v první řadě bych se – jak tu už bylo zmíněno – vyhnul dlouhému větrání. IIUC vzduch má malou tepelnou kapacitu a ohřeje se relativně rychle a levně, když jsou teplé zdi. Náročnější je zahřát ty zdi.
-
Co se týče financí, spotřeba plynu v MWh se mi snížila z ~20MWh o ~2.2MWh
Akým spôsobom si to rátal? Lebo ja mám spotrebu každý rok inú podľa toho, aká tuhá zima je, a tie rozdiely sú výrazne väčšie ako 10 % (možno až do 30 % medzi max a min hodnotou).
Nijak jsem to nepocital, pouze vycetl z excelu, ktery si vedu. Asi jsem to nenapsal, ale srovnaval jsem roky 2015 (bez hlavic) a 2016 (s hlavicemi a rizenim kotle). Popravde, bez rizeni kotle by to asi nebylo tak ucinne, ale nevim o kolik. Taky kdyz jsem se dival na http://portal.chmi.cz na ty 2 roky, tak zrovna 2016 byl celkově studenější, než 2015. Takže můj odhad je konzervativnější.
Co se týče kolísání spotřeby, tak já to tak nemám. Ona mi další roky spotřeba zase trošku vzrostla, ale to jsem zase začal temperovat neobývané místnosti, kvůli vlhkosti a plísni. Toto jsou mé spotřeby v MWh za roky:
2018: 21,0
2019: 21,3 - 1,5% oproti předchozímu 2018
2020: 21,4 - 0,04% oproti 2019
takže 10-30% nechápu. Ano, jednotlivé měsíce se liší, ale celkově za rok to sedí. Taky jsem neuvedl, že v tom plynu je i ohřev TUV - ale stále stejně veliká domácnost, takže snad bez výkyvů (i spotřeba vody se prakticky nemění)
-
Faktem je, že přibližně tohoto výsledku(možná lepšího, možná horšího)by dosáhl i s použitím standardních termostatických hlavic(tvz. hloupých a levnějších) a nemusel by je zásobovat elektrickým příkonem. Na druhou stranu by neměl k dispozici "remote" pohodlnost.
Standartdní hlavice nebere v potaz den/noc. Taky rád spím při nižší teplotě a určitě to taky něco ušetří. Hodně tomu dá týdenní program, ačkoliv jsem to nezmínil, ale prostě pracovní dny, víkendy, dal jsem si s tím pár minut práci. Každý (školní) rok to je jinak, tak to holt 1x za rok přenastavím.
Nemluvě o odjezdech na jarní prázdniny, kdy snížím teplotu a 1/2 před návratem nechám hezky vytopit.
Jinak řízení je přes OpenHab a patřičné pluginy.
A s tím komfortem musím zmínit kovid home office. Ráno při snídani si zapnu topení přes mobil, přicházím do "kanceláře" o patro níž, která je hezky vytopená. Další den třeba do práce, tak se tam netopí, páč to není potřeba.
V paneláku nevyužitelné.
-
Měl jsem netatmo a nějak jsem nepochopil k čemu je mi ta funkce otevřeného okna - ta hlavice sice zastaví průtok vody radiátorem, ale než ten radiátor zchladne, tak to stejně trvá (měl jsem to na starých, litinových) To není jako když se vypne elektrický ventilátorový přímotop. A stejně ta hlavice se po 30minutách otevřela tak jako tak, takže úspora=prakticky nula, ikdybych to nechal otevřeno přes noc
Větrat půl hodiny už není krátce a intenzivně. I u toho krátkého mechanická hlavice zareaguje rychle a pustí průtok na maximum. To se pak docela rychle nehřeje i ten litinový, protože tam to teplé médium cirkuluje, ale na přiměřenou teplotu, aby topil tak akorát, už chladne docela dlouho.
-
Nějakou dobu jsem si s hlavicema hrál na bytě s dálkovým topením + na baráku se snažím řídit topení taky, ale taknějak jsem došel k tomu, že je to skoro zbytečný řešit
Všechny tady ty chytrý ovládání topení s myšlenkou "zapnu topení než vyjedu z práce a bude tam teplo" atd vychází hlavně z amerických domácností, kde mají
A) papundeklový barák s minimální tepelnou kapacitou
B) topení/chlazení přímo horkým/studeným vzduchem. Prakticky tam neznají radiátory, ale jejich kotel=výměník "oheň-vzduch"
C) žádné/špatné zateplení, jelikož barák musí být postaven metodou quick, easy and cheap.
Kombinací těchto faktorů jde opravdu ušetřit, když vypnu topení na pár hodin, kdy nejsem doma, jelikož teplota prudce klesne a sníží se tepelné ztráty. To pak dávají smysl i propojení topení s polohou mobilů a jakmile nikdo není doma=topení se vypíná
Ale v evropském zatepleném cihlovo-betonovém domě, kde mám XYZ tun materiálu co se musí nahřát/vychladnout to nemá cenu.
Když vypnu topení při odchodu do práce, tak ta teplota začne klesat tak pomalu, že průměrný rozdíl bude jen pár desetin stupně, což dělá úsporu nula nic. Tím spíš, když se topí podlahovkou/akumulačním krbem a podobně.
Další věc, že lidi si vypnou topení v jedné místnosti a topí jen ve druhé a nějak tak to různě přepínají podle toho, kde zrovna jsou. To je sice moc pěkné, ale ve výsledku se to teplo stejně zprůměruje a člověk má akorát dobrý pocit z toho, "že něco dělá", ale reálná úspora nula nic.
V jednom pokoji, kde máme momentálně jen skladiště věcí, tak bylo minulou zimu topení úplně vypnuté. A i tak tam bylo nějakých 19°C - je potřeba k baráku přistupovat spíš jako k celku, než k jednotlivým místnostem jako nezávislým jednotkám - Možná leda tak v koupelně, kde si lokálně zatopím na večer na vyšší teplotu a pak to teplo uteče směrem do sousedících pokojů
A další věc - moderní způsoby topení tepelným čerpadlem (nebo i kondenzačním kotlem) si žádají trochu změnu uvažování. Je určitě lepší to nechat topit malým výkonem delší dobu, než přijít do vychladlého domu a honem rychle zatopit. To pak klesá účinnost.
Reálná zkušenost z léta - "ještě tu klimatizaci nezapínej, venku ani tady ještě není takový vedro" - naprosto špatně
Zkoušel jsem v létě pár dní po sobě používat klimatizaci dvěma způsoby:
1) klima jela non-stop (i v noci) s omezením max výkonu na 40% (cca 500W příkon)
2) klima se zapla jen přes den, kdy bylo teplo
přístup "2" dává jakože větší smysl, ale měl asi dvojnásobnou spotřebu na stejnou tepelnou pohodu v baráku. Proč? No protože klima musela
A) chladit do venkovního vzduchu co měl 30°C ve dne
B) jet prakticky na plný výkon, aby dosáhla nastavené teploty
Pokud se nechala jet pořád na malý výkon, tak během noci (kdy bylo venku třeba 17°C) chladila s mnohem vyšším výkonem (při stejné spotřebě) a navíc díky nižšímu výkonu měla vyšší účinnost i bez ohledu na rozdíly teplot. Klimu mám umístěnou nad schodištěm + barák má velkou tepelnou kapacitu, takže nějaké kolísání teplot kdy v noci bylo třeba jen 20°C (přechlazeno) ničemu nevadilo. Pro rýpaly: větrat přes noc moc nešlo - ventilačka vyvětrá prd, plně otevřeno bez dozoru přes noc nenechám + dovnitř by nalítalo plno prachu, pylu, komárů a podobnýho bordelu
S tepelným čerpadlem to stejné - je blbost začít topit na večer až do noci "protože je už doma zima", ale nechat to topit celý den, hlavně když je venku ještě relativně teplo - čím menší tepelný rozdíl, tím vyšší účinnost (COP faktor). Ael tohle ještě bude dlouho trvat, než lidi pochopí, jelikož je ptořeba se k tomu stavět trochu jinak, než "kdy přiložit další lopatku uhlí"
-
IIUC předpokládáte, že lidi budou topit jen v noci (protože je větší zima), zatímco ve dne ne, nebo ne tolik. Potom souhlasím, že s tepelnými čerpadly (zvlášť vzduch-vzduch) to asi nebude moc efektivní, protože zrovna v noci bude i venku chladno, a rozdíl teplot bude vyšší.
Pokud ale budu chtít na noc chladněji (vypnu topení, na spaní to bude příjemnější, on ten byt úplně nevymrzne…), dává mi to (opět: zvlášť u čerpadla vzduch-vzduch) mnohem víc smysl. Záleží na zdroji tepla, u vzduch-vzduch (fakticky otočená klimatizace) asi bude efektivnější topit pouze ve dne, i některých zdrojů to možná bude jedno, a u některých (čerpadlo ze Země?) může stále vycházet výhodněji konstantní topení.
Disclaimer: moje znalosti jsou tu poněkud omezené, jde jen o rychlou úvahu.
-
Nějakou dobu jsem si s hlavicema hrál na bytě s dálkovým topením + na baráku se snažím řídit topení taky, ale taknějak jsem došel k tomu, že je to skoro zbytečný řešit
Všechny tady ty chytrý ovládání topení s myšlenkou "zapnu topení než vyjedu z práce a bude tam teplo" atd vychází hlavně z amerických domácností, kde mají
A) papundeklový barák s minimální tepelnou kapacitou
B) topení/chlazení přímo horkým/studeným vzduchem. Prakticky tam neznají radiátory, ale jejich kotel=výměník "oheň-vzduch"
C) žádné/špatné zateplení, jelikož barák musí být postaven metodou quick, easy and cheap.
...
Přesně tak to je. Jde vidět, že jste si to vyzkoušel a zamýšlel jste se nad tím. Ono se to těm kokotům z Bruselu mluví, když ti kreténi žijou poblíž moře a teplota jim tam nikdy neklesne pod nulu, protože ta montrozní masa vody na 10-13°C díky entropii ohřívá celé pobřeží a ovlivnuje jejich klima. Tam ty tepelné čerpadla vzduch-vzduch mohou v klidu jet celou topnou sezonu. Vnitrozemí vždycky trpělo většími teplotními extremy (větší horka, větší zimy) protože moře v létě chladí a v zimě ohřívá vzduch. Ale to jsem trochu odbočil.
Jak jste správně uvedl. My v Evropě jsme prostě zvyklí stavět stavby z vyšší teplotní akumulací a to např. USA mají jenom ve městech, jinak samé dřevostavby a to skutečně krátkodobé vypnutí/zapnutí prakticky nic neřeší. Samozřejmě pokud někdo postavil dům tak že eliminuje tepelnou akumulaci např. osazením tepelné izolace do interiéru a nikoliv na fasádě a ohříval/chladil by jenom vzduch a nikoliv stěny (což se dělá např. u horských, pobřežních apartmánů v zahraničí) tak tam to taky smysl má.
-
IIUC předpokládáte, že lidi budou topit jen v noci (protože je větší zima), zatímco ve dne ne, nebo ne tolik.
....
Pokud ale budu chtít na noc chladněji (vypnu topení, na spaní to bude příjemnější, on ten byt úplně nevymrzne…), dává mi to (opět: zvlášť u čerpadla vzduch-vzduch) mnohem víc smysl.
Ano u té klimatizace/tepelného čerpadla je určitě lepší topit postupně přes den, jelikož je vyšší teplota venku. Což ale nezapadá do režimu "šetříme" a budeme topit "až nám začne být zima" - tzn třeba na večer "na pohodičku u televize".
Že by někdo pouštěl topení čistě na noc si nemyslím - a to by bylo s TČ určitě špatně - přes noc máš třeba -5°C, ale přes den může být klidně +5 až +10°C
-
Ale v evropském zatepleném cihlovo-betonovém domě, kde mám XYZ tun materiálu co se musí nahřát/vychladnout to nemá cenu.
Když vypnu topení při odchodu do práce, tak ta teplota začne klesat tak pomalu, že průměrný rozdíl bude jen pár desetin stupně, což dělá úsporu nula nic. Tím spíš, když se topí podlahovkou/akumulačním krbem a podobně.
naprogramoval jsem si vypnutí topení od 22:00 - 4:30, což je cca 6:30 hodiny a teplota spadne tak o 2 stupně. Nemyslím si, že je to nějaká super úspora, ale mám klasické chytré hlavice (ne dálkové), Silvercrest, za 300 Kč a mám je hlavně kvůli tepelné pohodě, protože udržují stejnou teplotu ne jako klasické termostatické, prostě když si nastavím 22C, mám 22C, to byl pro mě hlavní důvod pro hlavice.
Litinové radiátory se v paneláku dají nahradit klasickými plechovými, všude jsem to udělal, už jen kvůlí tomu, že po 30 letech se staré ucpávali a nešli odvzdušnit, není to nějak extra nákladné, jeden radiátor vyjde asi na 5.000 Kč i s prací a je to práce na 2 hodiny.
Další věc, že lidi si vypnou topení v jedné místnosti a topí jen ve druhé a nějak tak to různě přepínají podle toho, kde zrovna jsou. To je sice moc pěkné, ale ve výsledku se to teplo stejně zprůměruje a člověk má akorát dobrý pocit z toho, "že něco dělá", ale reálná úspora nula nic.
V paneláku to úplně není pravda, protože teplotní koeficienty. Když máte třeba místnost, co sousedí s nějakou studenou stěnou, tak se tam počítá cena za topení třeba jen 40% a vyplatí se to v té místnosti ohulit a vytápět tím celý byt. Jako ne že bych to dělal (teplotní pohoda a mám prachů dost), ale vím o lidech co to dělají, že tam kde mají nižší teplotní koeficient si to ohulí na 26C a ve zbytku bytu si vypnou topení.
Reálná zkušenost z léta - "ještě tu klimatizaci nezapínej, venku ani tady ještě není takový vedro" - naprosto špatně
Zkoušel jsem v létě pár dní po sobě používat klimatizaci dvěma způsoby:
1) klima jela non-stop (i v noci) s omezením max výkonu na 40% (cca 500W příkon)
2) klima se zapla jen přes den, kdy bylo teplo
Individuální, jestli máte barák, čím topíte, nebo jste v paneláku atd. Krom ceny jde taky o tepelnou pohodu, není moc super, když vám teplota neustále klesá a stoupá.
S tepelným čerpadlem to stejné - je blbost začít topit na večer až do noci "protože je už doma zima", ale nechat to topit celý den, hlavně když je venku ještě relativně teplo - čím menší tepelný rozdíl, tím vyšší účinnost (COP faktor). Ael tohle ještě bude dlouho trvat, než lidi pochopí, jelikož je ptořeba se k tomu stavět trochu jinak, než "kdy přiložit další lopatku uhlí"
Co jsem měl barák, tak jsem měl dva zdroje topení (plyn a kotel). Myslím, že do jisté míry dává dobrou logiku na noc naládovat kotel dřevem, a přes den už pak topit třeba elektrikou, plynem, čerpadlem. Dřevo je nejlevnější, ale je to práce.
Co bych si jinak strašně přál je mít klasickou vesnickou stavbu s velkou pecí, co vydrží hřát třeba 3 dni, to musí být super.
Další věc je, že dost barák dokáže vytopit i slunce, takže to je také věc, s kterou je fajn počítat.
-
...
Jo ty věci co jsem psal platí prakticky jen pro barák. Rozpočítávat spotřebu v bytě je taková napůl komunistická rovnice.
Když jsem byl ještě v bytě, tak jsem tam topil taky "všelijak" - třeba vůbec nemělo smysl dávat termohlavice na nějaké konkrétní číslo - protože když ta hlavice regulovala průtok, tak se zahřál radiátor třeba jen z půlky. Jenže takový to počítadlo na radiátoru to bralo jako kdyby byl radiátor zahřátý celý. Takže se topilo spíš stylem hlavice na "5" nebo na "hvězdičku". Ale něco mezi nemělo moc význam. Stejně se tam většinou topilo pořád na "5" - nezateplená bytovka z šedesátek a střešní rohový byt...
-
Z mého pohledu používání chytrých hlavic přinesla zásadně lepší komfort v domě. Dětský pokoj je nastavený na jinou teplotu, protože moje děti nejsou schopný spát přikrytý pod peřinou. Naše ložnice pak zase na menší teplotu. Kuchyně netopí vůbec protože to zvládne lednice a provoz přes den. Neustale se topí v koupelnách kde ani nejsou hlavice protože to chce jiná místnost. Dopadá to tedy pak tak, že o teplo si kotli říká dětský pokoj a spodní byt.
Kotel nemusí ohřívat tolik vody v koloběhu a tím i míň spotřebuje plyn, zase ty radiátory jsou hned na 50-60 stupních. Zatím kotel spíná asi jednou za hodinu na pár minut než to pak nechá na čerpadlu. Když je mráz tak častěji a o teplo si řekne víc místností. Zase je fajn když je hezky, nahoře nám nic netopí, ale spodní byt se vytápí protože tam je málo světla.
Výsledek je, že se člověk prakticky o nic nestará.
Tohohle bych s klasickými hlavicemi a jedním termostatem ještě na špatném místě nikdy nedosáhl.
Horší bude až bude plyn tak drahý že to neuplatím, nebo nebude vůbec, pak nám zbývají jen kamna…
-
Jestli ti stačí, že kotel sepne na pár minut v hodině, tak máš nastavenou zbytečně moc teplou vodu v okruhu - je lepší, abys měl radiátory vlažný po delší dobu, než aby se rozpálily na 60stupňů a pak zase pomalu chladly...
-
+ na tohle neni ani potreba termostaticke hlavice. Drive se to resilo privrenim ventilu dole pod radiatory. Potom to v nekterych pokojich topilo vice a jinde mene. Tim se dal cely system vyladit a stacil jen jeden centralni termostat. Nejde tim samozrejme potom ovladat zmeny (treba, ze v loznici pres den pracuju = teplo a v noci spim = chladneji)
-
Beztak se nic neušetří, paušálem se platí většina.
V paneláku s centrálním vytápěním možná. Pokud máš rodinný dům (nebo byt) s vlastním kotlem, tak co neprotopíš ušetříš.
Spíš mě zajímá, jestli někdo reálně ušetřil dočasným snižováním teploty. Přijde mi, že pokud to není nějaký tragicky nezateplený dům, kde teplota padá rychle dolů, tak úspory musí být minimální (v řádu jednotek procent max).
Tazatel píše "v bytě". A chce 4 hlavice.
Ušetřit lze podle mě jenom trvalým snížením teploty.
Mrdlání s nastavením každou chvíli je imho neefektivní (namísto trvalého vykrývání malých ztrát může topení jet naplno několik hodin, aby dotopilo takže ve výsledku je to nula od nuly nebo horší) a regulace samotnou elektrickou hlavicí je jen šidítko, aby z rádobykutilů vytahali peníze.
Pokud sofistikovaně regulovat, tak jedině v systému kde se reguluje i kotel. Do trvale obydleného (panelákového) bytu jsou el.hlavice podle mě nesmysl a vyhozené peníze. Můj názor.
Snížení teploty nemusí být trvalé. Já topím 2 hodiny ráno a 4 odpoledne. Bez chytrých hlavic, jen naprogramováno v termostatu. V noci potřeba topit není a přes den, když doma nikdo není, taky ne.
-
Jeden termostat v domě mi přijde už silně překonané řešení - vůbec neřeší případy, kdy se třeba v obýváku (nebo kde je termostat) třeba zatopí "nějak jinak" - například se opře slunce, v obýváko-kuchyni se začne vařit a podobně. Nebo se chce zatopit v koupelně atd
Určitě bych šel cestou logiky "alespoň jedna hlavice chce topit = sepni kotel". Ať už se to v reálu udělá jakkoliv - pokud by se daly tahat kabely, tak bych šel ideálně cestou termoelektrických hlavic, teploměrů v každém pokoji a pak nějakýho centrálního řízení, kdy pokud bude v jednom pokoji nižší než nastavená teplota, tak otevřít daný ventil + sepnout kotel.
Vyšší dívčí by byla ještě ovládat teplotu topné vody dle ekvitermy, kdy se ekviterma ohýbá dle rozdílu nastavené a požadované teploty v každém pokoji co chce topit = ideální pro "chci rychle zatopit v koupelně"
-
Snížení teploty nemusí být trvalé. Já topím 2 hodiny ráno a 4 odpoledne. Bez chytrých hlavic, jen naprogramováno v termostatu. V noci potřeba topit není a přes den, když doma nikdo není, taky ne.
Tak to je jistě legitimní způsob regulace, ale nemusí být nejlevnější. Může být, že jedete 6 hodin na 100%, zatímco průběžně byste topil třeba 24 hodin na 20% výkonu. Samozřejmě to je individuální a závisí to od spousty faktorů včetně druhu vytápění.
-
Snížení teploty nemusí být trvalé. Já topím 2 hodiny ráno a 4 odpoledne. Bez chytrých hlavic, jen naprogramováno v termostatu. V noci potřeba topit není a přes den, když doma nikdo není, taky ne.
Tak to je jistě legitimní způsob regulace, ale nemusí být nejlevnější. Může být, že jedete 6 hodin na 100%, zatímco průběžně byste topil třeba 24 hodin na 20% výkonu. Samozřejmě to je individuální a závisí to od spousty faktorů včetně druhu vytápění.
Pokud topíte plynem (a nejspíš obecně moderním kotlem na jakékoliv palivo) tak je to jedno. Účinnost se při zatížení nemění.
Dnes víme, že přibližně až během 3/4 topné sezóny je pro vytápění domů postačujících jen 15 až 50 % nominálního výkonu kotle. Největším přínosem moderních kotlů je schopnost pracovat s maximální účinností bez nutnosti cyklování, tj. jen modulací výkonu i v případě nejběžnějších venkovních teplot v rozmezí 5-15 °C.
https://www.viessmann.cz/cs/rady-a-tipy/ucinnost-a-vykon-plynoveho-kotle.html
Pokud topíte tepelným čerpadlem, tak tam to bude jiné, protože tam se účinnost s nárůstem požadovaného výkonu snižuje. Respektive při malém požadovaném výkonu může být topný faktor i výrazně lepší než nominální, což je zajímavé,ale ta až extrémní účinnost je v době kdy tepla moc nepotřebujete, takže v absolutní hodnotě to moc neušetří.
-
Účinnost se při zatížení nemění.
No, pozor na definici účinnosti!
účinnost kotle se sice nemění - tzn pokud po něm chceme 3kW tepla nebo 15kW tepla tak je to jedno. ALE! mění se mu účinnost s požadovanou teplotou otopné vody. No a radiátory obecně potřebují nějaký teplotní spád, aby vyzářily tolik tepla, aby ti to stačilo na vytopení místnosti
- tzn pokud budu topit celý den/většinu dne, tak mi tady v tomto počasí stačí, aby ty radiátory měly třeba jen 30°C
- pokud ale chci rychle šachovat s teplotou v místnosti, tak potřebuji vyšší teplotu radiátorů, aby se ta změna projevila v rozumném času
Takže třeba namísto 30°C tam budu pouštět 50°C vodu (logicky když budu mít vychladlou místnost a do radiátoru pustím jen 30°C vodu, tak se ta místnost bude vytápět 16hodin...)
Tohle se už na účinnosti kotle projeví (ale otázka jak moc). U tepelného čerpadla by se to projevilo VELMI výrazně (-30% účinnosti minimálně)
Druhá otázka je, jestli to mají lidi správně nastavené a netopí pořád na 50°C topné vody a kotel a termohlavice jen vypínají, zapínají a díky tomu topí se zbytečně nízkou účinností, ačkoliv by stačilo po velkou část roku mít ty radiátory studenější
Podle mě ideální nastavení topení:
Teplota otopné vody se řídí ekvitermní křivkou (dle velkovní teploty). Dále v každé místnosti je termostat a řízená hlavice na topení. Pokud alespoň jeden pokoj potřebuje topit, tak se sepne kotel. Pokud je nastavená teplota v jakémkoliv pokoji vyšší než naměřená o více než 1°C, tak přidat k ekvitermě +5°C teploty topné vody pro každý °C rozdílu = díky tomu by se pak dalo "uživatelsky přívětivě" rychle vytopit třeba koupelnu i při venkovních teplotách, kdy se sotva topí (jako je teď venku) a za běžného režimu by byla teplota otopné vody nízká na nějaké velké vytopení
A konečně by mělo význam nastavit termostat na 30°C když je mi zima, jak to mají někteří lidi ve zvyku, aniž by chápali, že termostat v drtivé většině případů jen sepne, rozepne, takže je úplně jedno jestli tam nastaví 23°C nebo 30°C
-
Účinnost se při zatížení nemění.
No, pozor na definici účinnosti!
účinnost kotle se sice nemění - tzn pokud po něm chceme 3kW tepla nebo 15kW tepla tak je to jedno. ALE! mění se mu účinnost s požadovanou teplotou otopné vody. No a radiátory obecně potřebují nějaký teplotní spád, aby vyzářily tolik tepla, aby ti to stačilo na vytopení místnosti
- tzn pokud budu topit celý den/většinu dne, tak mi tady v tomto počasí stačí, aby ty radiátory měly třeba jen 30°C
- pokud ale chci rychle šachovat s teplotou v místnosti, tak potřebuji vyšší teplotu radiátorů, aby se ta změna projevila v rozumném času....
Ehm, viděl jste někdy v poslední době plynový kotel ?
Na kotlu si nastavíte jakou teplotu chcete mít na výstupu (např. já mám aktuálně 60°C). Kotel se zapne a začne plynule zvyšovat svůj výkon a tím začne vodu v okruhu ohřívat. Když se mu vrací voda do kotle studená, je zjevné že se využije celý výkon a kotel pojede naplno. To ale většinu času není realita. Do kotle se začne vracet částečně ohřátá, např. stále bude mít na vstupu 40°C. Tedy je potřeba ohřát vodu jen o 20°C a kotel automaticky sníží svůj výkon aby na výstupu měl požadovaných 60°C místo třeba 90°C co by dosáhl kdyby jel na plno.
Tedy jestli budu hřívat z 10°C na 30°C nebo ze 40°C na 60°C je úplně jedno, předávané teplo bude stejné.
Pokud budu mít kondenzační kotel, tak to funguje úplně stejně, jen na výstupu musím požadovat maximálně asi 55°C, jinak nepojedu v kondenzačním režimu. Zda postačí mít na výstupu 55°C záleží na ploše topení a izolaci.
-
Tedy jestli budu hřívat z 10°C na 30°C nebo ze 40°C na 60°C je úplně jedno, předávané teplo bude stejné.
Pokud budu mít kondenzační kotel...
Předané teplo bude stejné, ale účinnost bude jiná. Úplně jedno by to bylo leda v případě elektrokotle.
Tady si v příspěvku rozporuješ. Ten ne/kondenzační režim není ON/OFF. Právě abys měl co největší kondenzaci a tím pádem co nejvyšší účinnost, tak chceš mít co nejstudenější vodu ->platí co jsem psal.
-
Skupenské teplo je pouze jedno. Tedy buď dochází ke kondenzaci nebo ne. Pokud dochází ke kondenzaci, je pak jedno zda je výstupní teplota 30 nebo 55°C (ono stejně je zásadní teplota vstupní vody). Účinnost se zvyšující teplotou bude mírně snižovat, ale jen nepatrně. Pokud nominální teplota plamene zemního plynu je 1960°C, pak je v praxi úplně jedno zda spaliny ochladím na 60°C, tedy delta T bude 1900°C nebo na 30°C a tedy delta T bude 1930°C. V praxi jestli si snížím reálnou účinnost z 97% na 96 nebo 95% je úplně jedno. Obdobně u kondenzačnoho kotle když se udržím v kondenzačním pásmu tak je úplně jedno zda budu mít účinnost 110% nebo 107%. A to je zásadní rozdíl u kotlů co něco spalují oproti tepelným čerpadlů, protože tepelné čerpadlo můžem mít reálný tepelný faktor např. od 3 do 9. U tepelného čerpadla tedy dává smysl komplikovanější regulace kdy se snažíte nají minimální teplotu v okruhu aby to při aktuální vnější teplotě vytopilo interiér na požadovanou vnitřní. Zatímco u kotle na spalovaní čehokoliv postačí nastavit takovou teplotu interiér i když bude venku -20°C. Komplikovanější regulací by jste totiž ušetřil jen několik procent (slovyt dvě, tři ?) spotřeby.
-
Možná jsem už pochopil, k čemu je ta detekce otevřeného okna. Ano, topení zůstane rozehřáté, ale bez toho hlavice asi detekuje nižší teplotu a přitopí. Možná víc, než by bylo potřeba, protože po krátkém vyvětrání se vzduch zahřeje rychle o stěny apod. Vhodně udělaná reakce na otevřené okno by mohla to přitápění omezit.
-
Ano - bez té detekce se zavřená hlavice otevře, zatímco s detekcí se otevřená hlavice zavře.
Což mě vede k dost podstatnému rozdílu chování elektronických a mechanických hlavic. Mechanická se s rostoucí teplotou postupně přivírá, a skoro přestane topit ještě před dosažením teploty (je jen minimální průtok teplé vody). Elektronická jede naplno a pak se náhle zavře. Respektive, takhle se chovají ty elektronické hlavice, které jsem měl v ruce - možná jsou i nějaké, co se zavírají postupně.
Co je lepší, to záleží na situaci a osobních preferencích.
Nevýhoda elektronických hlavic (aspoň těch z Lidlu) je, že když spadne teplota pod nastavenou hodnotu v době, kdy zrovna nejede kotel (protože přes noc je zastavené dálkové vytápění, nebo ještě nesepnul termostat), tak to začne po nějaké době bzučet, jak si ověřuje, že se fakt otevřel ventil (taková rekalibrace v době, kdy se snažíte usnout o metr vedle je moc fajn).
Jejich výhodu ale vidím v tom, že v domě s jedním centrálním termostatem a velkými rozdíly v rychlosti vytápění různých místností ty mechanické hlavice neví, že v noci nechci tolik topit, a než se místnost s termostatem vytopí na nočních 17°C, tak to v ložnici vyleze na denní teplotu. Elektronická s kalendářem se zavře při 17 a dál to nepustí.
-
U některých jsem viděl, že reportují nějaké číslo udávající stav ventilu. Takže některé asi mají i nějakou pozvolnou regulaci, asi budou mít různé (případně různě nastavené) algoritmy. A IMHO to dává i víc smysl – jakmile dosáhneme nějaké rozumné teploty, je z hlediska baterky úspornější nastavit si jednu pozici, kterou nemusíme moc měnit, než aby jednou za čas otevřel ventil naplno, aby ho za chvíli zase zavřel zpátky.
-
Velká nevýhoda těch s pozvolnou regulací je v bytech, kde jsou takový ty měřáky na teplo na radiátorech - když jsem měl přiškrcený radiátor (normální mechanickou hlavidí), tak topila jen horní třetina, ale měřák na teplo počítal jak kdyby topil celý radiátor ;D
-
Zkusím to tu oživit. Taky řeším termohlavice, požadavky mám skromné: podpora v Home Assistant a reportování pozice ventilu, Zigbee, WiFi nebo BLE. Nejvíc by se mi líbily Schelly (akumulátor, USB-C), ale pokud jsem to dobře pochopil, tak v HA se pozice ventilu neukazuje (v aplikaci se zobrazuje).
Máte někdo víc zkušeností s hlavicemi z aliexpressu? Jsou jen na AA baterky, fungují i s dobíjecími? Co podpora externího čidla? Podle databáze zařízení na zigbee2mqtt některé polohu ventilu reportují, ale přivítal bych praktickou zkušenost.
Dík.
-
Pozice ventilu – vyhněte se Moes BRT-100-TRV. Ten to sice „umí“, ale reálně to (aspoň se Zigbee2mqtt) moc nefunguje, a celkově mi nepřijde 3rd party friendly (byť to s HA *nějak* funguje).
Dobíjecí AA (předpokládám NiMH) – přijde mi, že je to častý problém. Mají jinou vybíjecí křivku, což jednak ovlivňuje odhad procentuálního stavu baterie a jednak někteří reportují vybití třeba po dvou měsících. Někteří výrobci se k tomu nevyjadřují, někteří dobíjecí baterie přímo nedoporučují. Tado doporučuje jeden konkrétní model a prý umí detekovat typ baterie a přizpůsobit tomu odhad stavu nabití. Moes u BRT-100-TRV uvádí minimální napětí asi 1.8V (tedy 0.9V na článek, pokud si dobře pamatuji), to by mělo být pro NiMH OK, nicméně odhad stavu nabití baterie zjevně s NiNH nepočítá. Udělal jsem si na to tabulku pro hrubý přepočet, nicméně třeba při polovičním nabití 1 procentní bod rozdílu v reportovaném stavu vychází na ~7.5 p.b. rozdílu ve skutečnosti. Aby to bylo ještě horší, Moes reportuje zjevně po třech p.b., což udělá až ~22.5 p.b. rozdíl. Šlo by ten přepočet udělat přesněji, ale zjevně s těmito vstupními daty nelze čekat zázraky.
Nicméně svou ji roli může hrát i výběr konkrétního modelu baterie, nejvyšší kapacita nemusí být dobrá volba kvůli vyššímu samovybíjení. Já vybral IKEA Ladda 1900mAh (zkontroloval jsem Made in Japan). Detailněji (včetně praktické zkušenosti se samovybíjením) jsem se tomu věnoval zde: https://community.home-assistant.io/t/what-are-good-aa-aaa-batteries-for-our-iot-devices/470678/6?u=v6ak
Externí čidlo bude asi omezující požadavek, já to vyřešil úpravou kalibrace (kolik si má přičíst k naměřené teplotě) tak, aby odpovídala rozdílu mezi externím a interním čidlem.
-
Externí čidlo je "nice to have", ale nevyžaduju ho. Když teda vynechám Moes BRT-100-TRV, těch co určitě umí pozici moc není. TuYa TS0601 je identická s Moes HY368 (HY369), takže je otázka, jestli u nich pozice funguje stejně "dobře" jako u BRT-100.
Na stránkách HA tvrdí, že Shelly TRV generace 2 pozici hlásí a dokonce jí jde i nastavovat (zruší se tím teplotní regulace), nastavením teploty se regulace zase zapne. To zní dobře, ale co znamená generace 2 už jsem nikde nezjistil a nemám to jak ověřit. Má někdo víc zkušeností?
Díky
Pavel
-
Tak u Moes BRT-100-TRV šlo problémy s reportováním pozice ventilu dohledat ještě před koupí, takže můžete zkusit totéž s TS0601. Já o tom věděl a koupil to navzdory tomuto problému, protože jsem pozici ventilu nepovažoval za až tak důležitou.
TS0601 má na https://www.zigbee2mqtt.io/supported-devices/ varianty pro různé výrobce (aspoň podle fotek), u BRT-100-TRV jsem tam nic takového neviděl.
-
TuYa TS0601 (prodavana i jako Moes HY368) - nebrat! Mam jich 6, vsechny uz vyrazene v krabici ani ne po roce provozu. Ma to naprosto spatne udelane uchyceni vycka batetrii, kde se ten zamek u baterie odlamuje (ze 6 ks jich mam odlomeno 4, vsechny na stejnem miste). Baterie vydrzi s bidou 1/2 sezony, ale co je horsi, tak nema reportovani jejich stavu (jen indikaci, ze uz je na dne tesne pred tim, nez se vypne). Kvalita regulace teploty je take zoufala.
Ted zkousim BRT-100-TRV a celkem spokojenost. To nasazovani je sice uplne debilni a pokud se odlomi, radiator pojede naplno. Problem se reportovanim polohy neresim. Krasne se tam dela detekce okna, kde misto nespolehlive detekce poklesu teploty to mam propojene s zigbee okenim cidlem, ktere to prostrednictvim homeassitentu a NodeRed prehodi do "eko" rezimu nastavenym na 5 stupnu. A nejak to teplotu reguluje.
S laskou vzpominam na predchozi reseni na Honeywell HR20, pro ktere jsem napsal OpenHR20 regulaci. Mechanicky proti tomuto cinskemu srotu o tridu lepsi (i kdyz o 15 let starsi), ale tehdy zvolena bezdratova komunikace se ukazala jako obtizne aktualizovatelna tak jsem se na to vykaslal (krome toho roky provozu uz na nich byly znat)
-
Používáte Zigbee2mqtt, nebo ZHA? Ona ta hlavice zjevně má celkem dodgy reportování, které se Zigbee2mqtt snaží nějak lepit, ale není to kdoví co. Třeba teplotu to reportuje naměřenou + kalibraci (tj. jako součet), ale když změním kalibraci, nepošle to novou hodnotu, dokud se nezmění naměřená teplota. Nová (zatím asi jen dev) verze Zigbee2mqtt to řeší. Než jsem to zjistil, myslel jsem si, že teplota je bez kalibrace (neboť po změně kalibrace hodnota zůstala stejná), teplotní čidlo mi přišlo jako RNG a algoritmus mi přišel dost WTF. Toto je teda vyřešené, takových věcí tam je vic, asi ne všechny jsou vyřešené. Část lze vyřešit v HA. I reportování otevřeno/zavřeno (valve state) je trochu dodgy a většinou to sice funguje (když si odvodím actual_valve_state = valve_state || boost_heating), ale i tak to občas drhne.
Detekci otevřeného okna jsem si radši nahackoval sám (nepoužívám Eco mode, připočítávám nějakou konstantu ke kalibraci a v průběhu hodiny to pomalu snižuju; pokrývá to i ten efekt, že po vyvěrání i bez topení teplota pomalu roste). Ta vestavěná detekce mi moc nefungovala.
Jako je to levná hlavice, kterou nějak použít lze. S oficiální bránou to možná bude fungovat lépe (ale netuším, jak s tou bránou vyřešit detekci otevřeného okna). S Home Assistantem je to (aspoň se Zigbee2mqtt) víc DIY, než by mohl někdo na první pohled očekávat. Pro někoho asi OK, a já z toho sice nejsem kdovíjak nadšený, ale vyloženě toho nelituji. Pokud někdo chce spolehlivé reportování polohy ventilů (nevím proč, odhadovat z toho spotřebu je IMHO trochu problematické), tak to doporučit nemohu.
-
Pouzivam Zigbee2mqtt.
S kalibraci nehybu, nechapu jaky je duvod to tak hackovat. Ta slouzi k posunuti mereni cidla, pokud neukazuje spravnou teplotu a tvurce SW zjevne nepocital s tim, ze se bude menit za behu.
Ohledne detekce otevreneho okna mam zkusenost z dob, kdy jsem vytvarel OpenHR20. Funguje to maximalne na detekci, ze nekdo zapomel okno zavrit. Pri normalnim vetrani je pokles na teplotnim cidle tak pozvolny, ze jej nelze detekovat a to jsem meril teplotu s daleko vyssim rozlisenim.
-
Já s kalibrací hýbu:
1. Abych vyrovnal rozdíl mezi referenčním senzorem a hodnotou naměřenou na hlavici.
2. Abych kompenzoval otevřené okno. Dal jsem přednost tomuto postupu, protože jednak nepotřebuju využít další field (a Eco mode mohu využít jinak) a jednak ten konec může být postupný. (IMHO není až tak podstatné, jestli při krátkém větrání je topení vypnuté, stejně má dost setrvačnost. Podstatnější je, aby hlavice zbytečně nereagovala na prudký pokles.)
Nicméně jak jsem psal, kalibrace není jediná taková věc. Třeba u cílové teploty při její změně došlo automaticky ke změně režimu (minimálně programming -> manual, u jiných režimů nevím). Jenže hlavice to asi brala jako samozřejmost, v Home Assistantu zůstala původní hodnota. Nevím, jestli tato konkrétní věc je vyřešená, ale podobných překvapení jsem tam našel hromadu. Většinu asi lze řešit, když o tom člověk ví, ale je to víc DIY, než by jeden očekával…
-
Mohu se zeptat, mám v dosahu nějaké el. hlavice, rád bych se zeptal jak se dělá ta kalibrace?
To se dají někam do autoklávu s referenčním čidlem - etalonem a proměří se v nějaké smysluplné oblasti třeba 10 až 50°C, určí se kalibrační křivka, konstanty a ty se doprogramují/nastaví do hlavice/serveru/databáze, následně se udělá druhé měření a ověří se to?
Anebo tou kalibrací myslíte "kalibraci" ve smyslu u postele mi nějaký čínský čidlo ukazuje o dva stupně míň, tak na tý hlavici nastavim odečítání dvou stupňů, aby mě ten rozdíl neprudil?
-
Minimálně u Moes BRT-100-TRV to je v podstatě ta druhá varianta. Tedy mít kalibraci konstantní asi zhruba odpovídá posunu všech nastavených teplot.
-
Me ta kalibrace BRT-100-TRV prijde jako blbost. Hlavice celkem spolehlive ukazuje totez co druhe cidlo v mistnosti.
Viz https://ibb.co/CVcJ2nT
Tmave modra je teplota, kterou udava hlavice. Svetle moda je teplota z BLE cidla Xiaomi Mijia (teplomer s vlhkomerem, doporucuji, existuje k tomu i lepsi opensource firmware https://s.click.aliexpress.com/e/_DCifddp)
Krome faktu, ze hlavice reaguje drive na snizeni teploty pri vetrani (Mijia je daleko od okna, hlavice pod nim) a rozliseni jen na cele stupne se celkem pekne shodnou.
Ostatni mistnosti jsou na tom podobne
-
Tak záleží:
1. Jakoukoliv fixní kalibraci u BRT-100-TRV bych bral spíše pro efekt (jsem zvyklý, že teplotoměr na daném místě ukazuje X °C, tak si to nakalibruju tak, aby tomu odpovídalo i nastavení topení). Větší význam má dynamická kalibrace (v podstatě tím budete mít externí čidlo).
2. V různých částech místnosti bývá různá teplota, já mám senzor na okně (a ten beru jako relevantní – řešil jsem rozdílnou relativní vlhkost způsobenou rozdílnou teplotou; uvnitř bytu moc suchý vzduch, na okně to hraničilo s moc vlhkým vzduchem, proto jsem začal topit), a ten typicky ukazuje méně (byť ten rozdíl je víceméně konstantní).
3. Podobně řeším mrznoucí odvlhčovač, proto jsem trochu přitopil.
-
Zdravím,
mám podobný dotaz: Do garsonky, kde se vyskytuji jen několik dnů v týdnu, hledám takovou regulaci, která mi umožní
- regulovat dva radiátory, tj. dvě hlavice
- využít externí teplotní čidlo
- nastavit časové křivky teplot, např. ve všední dny od 6 do 7:30 teplota 21 °C, od 7:30 do 18:00 18 °C, ...
- spínat celou soustavu dálkově, ať už pomocí GSM nebo webu
- to vše bez využití cloudu
Studoval jsem PocketHome (https://www.elektrobock.cz/pockethome/c12) (hlavice PH-HD03, řídící jednotka PH-CJ39 WiFi) i Shelly (https://www.shelly.cloud/en-cz/products/heating-and-temperature-management#unfiltered) (hlavice Shelly TRV, čidlo Shelly Plus H&T), ale u Shelly mi chybí centrální jednotka a nechci řešit hackování HomeAssistenta (ale možná jenom špatně hledám) a u PocketHome si nejsem jistý, jak funguje dálkové ovládání.
Může mi někdo doporučit řešení, které splňuje všechny výše uvedené podmínky?
-
df: řekl bych, že seš moc velkej optimista :D Všechno to pojede přes cloud nebo zigbee. A to zigbee pak jede taky přes cloud, pokud tam právě nemáš toho home assistenta. Což se ti nechce řešit kvůli blbým 2 hlavicím...
-
* Externí čidlo je trochu nastandard a trochu omezující, pokud člověk nechce například hackovat kalibraci (nastavím kalibraci, aby odpovídala rozdílu mezi čidly), ale jde i takové hlavice najít.
* Křivky jsou v jednoduché formě asi standard (třeba 4 změny na den, všední dny sobota a neděle).
* Vzdálené ovládání v nějaké podobě je taky standard, pokud nemáte třeba nejlevnější Silvercrest.
* Pokud je absence cloudu nepřekročitelný požadavek, asi bude nejjednodušší pořídit hlavice se Zigbee a k tomu řešit Home Assistanta (případně OpenHAB, možná i Homey).
* Pokud je naopak Home Assistant (a podobná řešení) nepřekročitelný požadavek, pak se vzdálené ovládání bez cloudu asi neobejde.
* A pokud nechcete řešit ani Home Assistant (apod.) ani mít cloud, asi nezbývá než rezignovat na vzdálený přístup.
-
Homematic IP umí všechny tyto věci - s lokální bránou i bez cloudu. (s "cloudovou" bránou to je levnější)
Zdravím,
mám podobný dotaz: Do garsonky, kde se vyskytuji jen několik dnů v týdnu, hledám takovou regulaci, která mi umožní
- regulovat dva radiátory, tj. dvě hlavice
- využít externí teplotní čidlo
- nastavit časové křivky teplot, např. ve všední dny od 6 do 7:30 teplota 21 °C, od 7:30 do 18:00 18 °C, ...
- spínat celou soustavu dálkově, ať už pomocí GSM nebo webu
- to vše bez využití cloudu
Studoval jsem PocketHome (https://www.elektrobock.cz/pockethome/c12) (hlavice PH-HD03, řídící jednotka PH-CJ39 WiFi) i Shelly (https://www.shelly.cloud/en-cz/products/heating-and-temperature-management#unfiltered) (hlavice Shelly TRV, čidlo Shelly Plus H&T), ale u Shelly mi chybí centrální jednotka a nechci řešit hackování HomeAssistenta (ale možná jenom špatně hledám) a u PocketHome si nejsem jistý, jak funguje dálkové ovládání.
Může mi někdo doporučit řešení, které splňuje všechny výše uvedené podmínky?
-
Zdravím,
mám podobný dotaz: Do garsonky, kde se vyskytuji jen několik dnů v týdnu, hledám takovou regulaci, která mi umožní
- regulovat dva radiátory, tj. dvě hlavice
- využít externí teplotní čidlo
- nastavit časové křivky teplot, např. ve všední dny od 6 do 7:30 teplota 21 °C, od 7:30 do 18:00 18 °C, ...
- spínat celou soustavu dálkově, ať už pomocí GSM nebo webu
- to vše bez využití cloudu
Studoval jsem PocketHome (https://www.elektrobock.cz/pockethome/c12) (hlavice PH-HD03, řídící jednotka PH-CJ39 WiFi) i Shelly (https://www.shelly.cloud/en-cz/products/heating-and-temperature-management#unfiltered) (hlavice Shelly TRV, čidlo Shelly Plus H&T), ale u Shelly mi chybí centrální jednotka a nechci řešit hackování HomeAssistenta (ale možná jenom špatně hledám) a u PocketHome si nejsem jistý, jak funguje dálkové ovládání.
Může mi někdo doporučit řešení, které splňuje všechny výše uvedené podmínky?
až na ten cloud to vlastně splnuje treba tado.