Fórum Root.cz
Hlavní témata => Bazar => Téma založeno: dj-bobr 12. 09. 2022, 10:37:47
-
Ahoj,
sháním na hraní nějaký externí sériový telefonní modem (dialup, nikoli ISDN nebo DSL) - chtěl bych si zkusit zahrát na ISP a hrát si s "dialup-over-VoIP".
Externí, aby to nebyl nějaký PCI winmodem (platforma bude nejspíš Armbian a nechcu už nikdy zprovozňovat winmodemy v Linuxu, zažil jsem si své), a sériový, aby nebyl problém s nějakými obskurními USB modemy s blbě sehnatelným firmwarem.
Absence napájecího adaptéru nevadí.
Ideální by byla nějaká V.34 (33600) mašina - máte někdo nějaký takový historický hw?
-
pokud vim, tak nestaci jen spojit dva modemy, musi tam mezi nimi byt ustredna
-
mám v práci schovanou klasiku 55.6 US Robotics v neznámém stavu - jestli chceš, je tvoje. Chtěl jsem z nej postavi dialup úšřednu pro staré notebooky (https://www.hackster.io/news/build-your-own-dial-up-network-for-your-retro-computers-eb7fabb4bfbb), ale dostnau se k tomu tak asi přibližně nikdy. Praha-Butovice, budu tam až v příštím týdnu...
mail kokes@czech.systems, tady zprávy moc nečtu.
-
neexistovalo něco jako modem over sound card? ;D
-
pokud vim, tak nestaci jen spojit dva modemy, musi tam mezi nimi byt ustredna
Nemusí, modemy se propojí napřímo, na jednom se dá příkaz ATD a na druhém ATA (nebo snad ATO? Už je to dávno).
Lepší modemy, třeba Motorola Codex 3266, se daly nastavit do režimu "pevná linka" - jeden modem spojení inicioval, druhý na ně čekal. Nastavení si modemy pamatovaly, takže třeba po výpadku napájení se spojení obnovilo. Jo - manuál k tomuto modemu měl asi 240 stran
-
Pokud tomu tak je, tak jo. Ale fakt jsem mel za to, ze to bez ustredny (nebo zarizeni ji emulujici) nejde. Ale nevim.
-
viz
https://youtu.be/EGFIEF6siIE?t=74 (https://youtu.be/EGFIEF6siIE?t=74)
-
Zdravím,
ne všechny analogové telefonní modemy ten režim pronajaté linky uměly. Ty, které ho uměly, opravdu dokázaly fungovat na (asi nízké) jednotky km telefonního drátu po páru vodičů, O2/tehdy možná ještě SPT Telecom/ mělo dokonce službu pronájmu analogového okruhu mezi 2-ma místy v jejich kabeláži, používali jsme to v 90-letech před nástupem wifi na propojení centrály na okraji a prodejny v centru okresního města. Používali to i provideři pro pevné připojení rychlostma do těch 33.6 kbps, což zvládly běžné modemy a Novell či Linux servery s běžným sériovým portem. Vyšší rychlosti už byly digitální synchronní okruhy až do 2 mbps, ale to byly jiné modemy a hlavně jiné (drahé) sériové karty či routery ...
Jinak každý analogový modem dokázal fungovat na té telefonní lince (nějaké klidové napětí, impedance; samozřejmě volitelně vyzvánění a detekce oznamovacího a obsazovacího tónu) - viděl jsem před lety i nějaká schémata jednoduché emulace ústředny v tomto impedančně-fyzickém minimalistickém smyslu právě pro možnost propojení faxmodemu a modemu nebo dvou modemů bez skutečné pobočkové ústředny nebo 2 pevných "státních" linek. Kupodivu nějaká ta schemata dávno uložená do mht souborů jsou ještě online - např. http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=20 (http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=20) nebo https://www.epanorama.net/documents/telecom/fax_to_modem.html (https://www.epanorama.net/documents/telecom/fax_to_modem.html) ...
-
Pokud tomu tak je, tak jo. Ale fakt jsem mel za to, ze to bez ustredny (nebo zarizeni ji emulujici) nejde. Ale nevim.
Ústředna pouze vytvářela spojení mezi dvěma koncovými body, tj. těmi modemy. Nezapomeňte, že ústředny dříve bývaly analogové, s relátky a krokovými voliči :-), a přesto se přes ně modemovalo. Viz FidoNet u nás těsně po roce 1990, různé BBS apod.
-
Zdravím,
ne všechny analogové telefonní modemy ten režim pronajaté linky uměly. Ty, které ho uměly, opravdu dokázaly fungovat na (asi nízké) jednotky km telefonního drátu po páru vodičů,
...
Vyšší rychlosti už byly digitální synchronní okruhy až do 2 mbps, ale to byly jiné modemy a hlavně jiné (drahé) sériové karty či routery ...
Ano, je to tak. Běžné modemy režim "pronajaté linky" neuměly, když se se objevila nějaká mžiková porucha, modemy někdy "zavěsily". Řešilo se to skripty, které periodicky testovaly stav spojení a pokud nebylo, poslaly do modemu příslušné AT příkazy.
Uvedený modem Motorola Codex 3266 měl řadu nastavovacích parametrů týkajících se pronajaté linky, umožňoval třeba nastavit vysílací úrovně, a dokonce i kompenzovat její kmitočtovou charakteristiku.
"Digitální modemy" byly většinou typu baseband, naše instituce používala Gandalf LDS720 s rychlostí 19 200 b/s. Byla to doba předwebová, takže pro nějakých 1000 uživatelů to stačilo ;-). Lepší byly Nokia BB 160, ty aly byl hodně drahé.
Kdo se chce pokochat, nechť navštíví odkaz (strana 19):
https//www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/clanky/66433/soubory/telekomunikacni-vestnik-10-1996-1114527753.pdf
-
Ahoj,
sháním na hraní nějaký externí sériový telefonní modem (dialup, nikoli ISDN nebo DSL) - chtěl bych si zkusit zahrát na ISP a hrát si s "dialup-over-VoIP".
Externí, aby to nebyl nějaký PCI winmodem (platforma bude nejspíš Armbian a nechcu už nikdy zprovozňovat winmodemy v Linuxu, zažil jsem si své), a sériový, aby nebyl problém s nějakými obskurními USB modemy s blbě sehnatelným firmwarem.
Absence napájecího adaptéru nevadí.
Ideální by byla nějaká V.34 (33600) mašina - máte někdo nějaký takový historický hw?
Nejsem si jist co chceš zkoušet , ale s jedním modemem si asi moc nepohraješ, chce to dva.
Měl jsem funglový US Robotics, ale asi před rokem jsem ho vyhodil :-(
-
pokud vim, tak nestaci jen spojit dva modemy, musi tam mezi nimi byt ustredna
Nemusí, modemy se propojí napřímo, na jednom se dá příkaz ATD a na druhém ATA (nebo snad ATO? Už je to dávno).
Lepší modemy, třeba Motorola Codex 3266, se daly nastavit do režimu "pevná linka" - jeden modem spojení inicioval, druhý na ně čekal. Nastavení si modemy pamatovaly, takže třeba po výpadku napájení se spojení obnovilo. Jo - manuál k tomuto modemu měl asi 240 stran
Přesněji nikoli pevná linka, nýbrž pronajatý okruh (leased line).
V Hayes příkazové sadě (tzn. všechny kromě U.S.Robotics a USR emulující s čipsetem Texas Instruments) to byl AT&L1 (pro aktivaci) / AT&L0 (pro deaktivaci a přepnutí zpět na výchozí "commuted line" = vytáčený okruh). V příkazové sadě USR si to nepamatuju, ale dost pravděpodobně to bylo stejný.
Hlavní rozdíl je, že v režimu vytáčeného okruhu napájení linky zajišťuje ústředna, bez které se nespojíš, a v režimu pronajatého okruhu ani neexistuje pobočka, kterou bys mohl vytočit, takže cílový modem by měl v době bez spojení pokud možno trvale poslouchat.
Vzhledem k absenci potřebných obvodů u levných modemů, zejména u Zoltrixů, bych na tyhle pokusy doporučil USR Courier nebo Microcom.
-
Zdravím,
ne všechny analogové telefonní modemy ten režim pronajaté linky uměly. Ty, které ho uměly, opravdu dokázaly fungovat na (asi nízké) jednotky km telefonního drátu po páru vodičů,
...
Vyšší rychlosti už byly digitální synchronní okruhy až do 2 mbps, ale to byly jiné modemy a hlavně jiné (drahé) sériové karty či routery ...
Ano, je to tak. Běžné modemy režim "pronajaté linky" neuměly, když se se objevila nějaká mžiková porucha, modemy někdy "zavěsily". Řešilo se to skripty, které periodicky testovaly stav spojení a pokud nebylo, poslaly do modemu příslušné AT příkazy.
Uvedený modem Motorola Codex 3266 měl řadu nastavovacích parametrů týkajících se pronajaté linky, umožňoval třeba nastavit vysílací úrovně, a dokonce i kompenzovat její kmitočtovou charakteristiku.
"Digitální modemy" byly většinou typu baseband, naše instituce používala Gandalf LDS720 s rychlostí 19 200 b/s. Byla to doba předwebová, takže pro nějakých 1000 uživatelů to stačilo ;-). Lepší byly Nokia BB 160, ty aly byl hodně drahé.
Kdo se chce pokochat, nechť navštíví odkaz (strana 19):
https//www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/clanky/66433/soubory/telekomunikacni-vestnik-10-1996-1114527753.pdf
S drtivou většinou modemů to ale byla bohapustá teorie a na "pronajatém okruhu" to jednoduše nefungovalo. S modemy bez podpory to v podstatě nemá smysl zkoušet, bude to akorát ke vzteku. Líp udělá, když se na modemy vykašle úplně a bude si hrát přímo na sériovém portu, ať RS-232 nebo RS-485. Z hlediska softwaru to bude v podstatě totéž, jen bez fáze navázání spojení a pokusů vyvolat si záchvat šílenství cestou AT příkazů.
-
:D pamatujete ještě někdo Laplink?
-
:D pamatujete ještě někdo Laplink?
Pamatujeme. Když jsem si s kamarádem nechal vypálit své první CD, tak jsme na můj disk (425MB) potřebovali přetáhnout pár desítek MB z jeho disku (210 MB ?) a použili jsme laplink. No, nějakou dobu to trvalo, ale povedlo se vše přenést bez chyb. Mimochodem dodnes je to CD čitelné (je z roku 1997).
-
neexistovalo něco jako modem over sound card? ;D
Skoro ano. Kolem roku 2000 existovaly SW modemy. Měl jsem takový, požadoval minimálně Pentium 166 MHz MMX (to MMX bylo důležité). Modem v podstaně pouze "pípal" do linky, ale veškeré zpracování co a jak má "pípat" řešil SW, potažmo procesor. Na mé AMD K6-2 333 MHz to fungovalo bez problémů a modem stál cca polovinu až třetinu co "skutečný" modem.
-
neexistovalo něco jako modem over sound card? ;D
Skoro ano. Kolem roku 2000 existovaly SW modemy. Měl jsem takový, požadoval minimálně Pentium 166 MHz MMX (to MMX bylo důležité). Modem v podstaně pouze "pípal" do linky, ale veškeré zpracování co a jak má "pípat" řešil SW, potažmo procesor. Na mé AMD K6-2 333 MHz to fungovalo bez problémů a modem stál cca polovinu až třetinu co "skutečný" modem.
Nestačilo by GNU Radio? Fyzickou vrsvu autor potřebovat asi nutně nebude...
-
Pokud jde o ATD proti ATA, tak na straně "ATD" bych napřed dal ATX3, aby nečekal na oznamovací tón. A modemy bez podpory leased-line provozu často očekávaly na lince měkké SS napětí. Což šlo emulovat baterkou a pull-up odporem. Ani nebylo potřeba 48V, tuším stačila 9V baterie.
Tyjo, koukám že už ani Westermo nedělá TD-36. Tenhle modem přežil smrt čipsetů Rockwell aspoň o deset let. Měl totiž soft-kodek od Telindusu na nějakém obecném DSPčku od Analog Devices.
"Modem ze zvukové karty" je trochu problém, protože modem potřebuje linkové rozhraní. Na LL provoz minimálně linkové trafo. Pokud by se jednalo o komutovanou linku, tak ještě relé pro zvednutí/zavěšení a detektor vyzváněcího napětí v zavěšeném stavu (asi 200V).
V dnešní době se zamýšlím, jestli by modem nešel napsat jako "modul do Asterisku". Pak by "linkové rozhraní" mohlo být čistě softwarové. Ale neslyšel jsem, že by existovala open-source implementace V.34 nebo některého příbuzného.
-
Ahoj,
sháním na hraní nějaký externí sériový telefonní modem (dialup, nikoli ISDN nebo DSL) - chtěl bych si zkusit zahrát na ISP a hrát si s "dialup-over-VoIP".
Externí, aby to nebyl nějaký PCI winmodem (platforma bude nejspíš Armbian a nechcu už nikdy zprovozňovat winmodemy v Linuxu, zažil jsem si své), a sériový, aby nebyl problém s nějakými obskurními USB modemy s blbě sehnatelným firmwarem.
Absence napájecího adaptéru nevadí.
Ideální by byla nějaká V.34 (33600) mašina - máte někdo nějaký takový historický hw?
Jenom ebay, tam máš šanci sehnat něco se seriovým portem. Já si svůj USRobotics 14,4 schovávám na půdě, za takových 40 let to bude rarita. Tyto modemy neměly žádný firmware ani drivery. Pokud si dobře vzpomínám tak Windows95 to zvládal nativně přes hyperterminal, nebo jsme se připojovaly k sobě navzájem přes m602tku pod DOSem.
-
:D pamatujete ještě někdo Laplink?
Myslíte na sériový port nebo na paralelní ;-)?
-
:D pamatujete ještě někdo Laplink?
Myslíte na sériový port nebo na paralelní ;-)?
:)
-
Zdravim,
pokud mate stale zajem, mam tu v Praze jeden FM-56VT-RWD, bez napájení.
-
Zdravim,
pokud mate stale zajem, mam tu v Praze jeden FM-56VT-RWD, bez napájení.
Google říká značka "WELL". Pokud si správně pamatuju, tohle byla taková solidní noname značka. Solidní především v tom smyslu, že obsahovala cca referenční rockwellský modem se standardní sadou příkazů, která se tehdy v takových modemech vyskytovala. Srovnal bych to třeba se Suprafaxem, ale bylo jich víc. Matně si vybavuju GVC. Osobně jsem měl tyhle "noname Rockwelly" radši než všelijaké značkové mrchy (Zyxel, USR, Microcom) protože tou standardní sadou příkazů byly pokryté všechny důležité věci: komprese, oprava chyb, rozsah modulačních protokolů a navazovaných rychlostí. Tzn tomu modemu šlo říct zcela jednoznačně, co po něm chci, a zamezit tak selhávání autodetekce. Značkové modemy toto často neměly kompletně pokryto a/nebo na to měly "svoje vlastní" příkazy.
-
No to je smršť příspěvků za tak krátkou chvilku :)
Plánuju to zkoušet připojit k SIP bránám (mám tu nějaký hodně starý Zyxel a Sipuru, obojí mi funguje s Odorikem v pohodě, koncové zařízení zatím historický Gigaset), cílem je čistě akademickoexperimentální projekt retro dialup serveru pro staré mobily s podporou CSD.
Wapová brána pro WAP a proxy s downgradem TLS1.* na protokoly podporované legacy zařízeními pro "Internet" provoz.
Jinak co vím z historie, dva modemy proti sobě po drátě zpravidla jedou samy o sobě v pohodě, pokud se nečeká na dialtone a pokud se zvedne protější modem příkazem ATA. Některé modemy vyžadují aspoň malé stejnosměrné napětí na drátech.
Všem, co nabídli, odepíšu snad během dneška - děkuji!
-
Podívám se do archivu, jeden externí sériový Zyxel by se tam možná našel.
-
Matně si vybavuju GVC. Osobně jsem měl tyhle "noname Rockwelly" radši než všelijaké značkové mrchy (Zyxel, USR, Microcom) protože tou standardní sadou příkazů byly pokryté všechny důležité věci: komprese, oprava chyb, rozsah modulačních protokolů a navazovaných rychlostí. Tzn tomu modemu šlo říct zcela jednoznačně, co po něm chci, a zamezit tak selhávání autodetekce.
To potvrzuji, GVC to určitě umí. Vzpomínám si, jak jsme na dvou kusech GVC 33600 na pronajatém okruhu připojovali městkou knihovnu. Původně tam měl být nějaký super modem od Microcomu, ale ten se nikomu na místním vedení nepodařilo nastavit tak , aby to fungovalo spolehlivě. Pak někdo přinesl GVC 33600 a bylo po problémech.
Ještě dneska ho mám schovanýho.
-
Tak jo, něco jsem našel, není to Zyxel, ale Golden Touch, dokonce jsem k tomu splašil neřku-li původní napájecí 9V AC adaptér. Modem působí funkčním dojmem, adaptér měl ustřižený kabel, připájel jsem zpět, vodiče odizolovány smršťovací bužírkou. Rozebráno za účelem nafocení vnitřku (podle toho, jak držely šrouby, jsem v tom byl před chvilkou poprvé od výroby, poté smontováno a spuštěno (na boku je poměrně nenápadné power šoupátko, než jsem ho našel, myslel jsem, že je ta věc nefunkční ;)).
Jestli chcete, za odvoz je to vaše (tzn. ideálně zásilkovna s tím, že si zařídíte administrativu, dáte mi kód a já to odevzdám). Sám se divím, že jsem to ještě nevyrazil :).
(https://abload.de/thumb/img_20220913_175735zyfzw.jpg) (https://abload.de/image.php?img=img_20220913_175735zyfzw.jpg) (https://abload.de/thumb/img_20220913_175747x7cx0.jpg) (https://abload.de/image.php?img=img_20220913_175747x7cx0.jpg) (https://abload.de/thumb/img_20220913_1758116edbc.jpg) (https://abload.de/image.php?img=img_20220913_1758116edbc.jpg) (https://abload.de/thumb/img_20220913_183030z7fg6.jpg) (https://abload.de/image.php?img=img_20220913_183030z7fg6.jpg) (https://abload.de/thumb/img_20220913_183110qac4w.jpg) (https://abload.de/image.php?img=img_20220913_183110qac4w.jpg) (https://abload.de/thumb/img_20220913_1838010hcvk.jpg) (https://abload.de/image.php?img=img_20220913_1838010hcvk.jpg)
-
Tak jo, něco jsem našel, není to Zyxel, ale Golden Touch, dokonce jsem k tomu splašil neřku-li původní napájecí 9V AC adaptér. Modem působí funkčním dojmem, adaptér měl ustřižený kabel, připájel jsem zpět, vodiče odizolovány smršťovací bužírkou. Rozebráno za účelem nafocení vnitřku (podle toho, jak držely šrouby, jsem v tom byl před chvilkou poprvé od výroby, poté smontováno a spuštěno (na boku je poměrně nenápadné power šoupátko, než jsem ho našel, myslel jsem, že je ta věc nefunkční ;)).
Jestli chcete, za odvoz je to vaše (tzn. ideálně zásilkovna s tím, že si zařídíte administrativu, dáte mi kód a já to odevzdám). Sám se divím, že jsem to ještě nevyrazil :).
Ustřižená šňůra může znamenat, že adapter je nebezpečný…
-
@Wift podle fotky plošáku se jedná o další krásný generický modem na bázi čipsetu Conexant=Rockwell. Jenom nevím, jestli K56flex nebo už V.90.
-
@Wift podle fotky plošáku se jedná o další krásný generický modem na bázi čipsetu Conexant=Rockwell. Jenom nevím, jestli K56flex nebo už V.90.
Podle spodního štítku bych hádal, že něco na způsob V.90 tam bude.
-
Ustřižená šňůra může znamenat, že adapter je nebezpečný…
V tomhle případě ustřižená šňůra může znamenat jednu nebo druhou uvěc: že adaptér dávající 9V~ jsem na nic nepotřeboval nebo že jsem potřeboval tu druhou půlku šňůry s konektorem :). V tomhle případě zřejmě platily obě podmínky zároveň.
Na adaptéru dávajícím střídavý proud se toho moc pokazit nemůže. Je to fakticky jen trafo.
-
Ustřižená šňůra může znamenat, že adapter je nebezpečný…
V tomhle případě ustřižená šňůra může znamenat jednu nebo druhou uvěc: že adaptér dávající 9V~ jsem na nic nepotřeboval nebo že jsem potřeboval tu druhou půlku šňůry s konektorem :). V tomhle případě zřejmě platily obě podmínky zároveň.
Na adaptéru dávajícím střídavý proud se toho moc pokazit nemůže. Je to fakticky jen trafo.
Tak nevím, nejsem elektrikář, trafo nemůže být zkratované nebo tak ?
-
Tak nevím, nejsem elektrikář, trafo nemůže být zkratované nebo tak ?
Může, ale pokud dává deklarované volty, nejspíš není :).
A hlavně bylo celou dobu u mě a já občas věci využívám k jiným účelům tak, aby se potenciálně daly zase vrátit do funkčně původního stavu. Takže přestřižení té šňůry v tomto případě určitě nebylo proto, že by byl adaptér nefunkční :), ale proto, že jsem adaptér, nebo šňůru potřeboval využít k něčemu jinému.
Malý zázrak je spíš to, že jsem oba kusy po těch letech našel (v tom svém burdelu).
-
Tak nevím, nejsem elektrikář, trafo nemůže být zkratované nebo tak ?
Může, ale pokud dává deklarované volty, nejspíš není :).
A hlavně bylo celou dobu u mě a já občas věci využívám k jiným účelům tak, aby se potenciálně daly zase vrátit do funkčně původního stavu. Takže přestřižení té šňůry v tomto případě určitě nebylo proto, že by byl adaptér nefunkční :), ale proto, že jsem adaptér, nebo šňůru potřeboval využít k něčemu jinému.
Malý zázrak je spíš to, že jsem oba kusy po těch letech našel (v tom svém burdelu).
Aha, pokud jste to ustřihl vy, tak to je jiná.
-
pokud vim, tak nestaci jen spojit dva modemy, musi tam mezi nimi byt ustredna
Nemusí, modemy se propojí napřímo, na jednom se dá příkaz ATD a na druhém ATA (nebo snad ATO? Už je to dávno).
Lepší modemy, třeba Motorola Codex 3266, se daly nastavit do režimu "pevná linka" - jeden modem spojení inicioval, druhý na ně čekal. Nastavení si modemy pamatovaly, takže třeba po výpadku napájení se spojení obnovilo. Jo - manuál k tomuto modemu měl asi 240 stran
Přesněji nikoli pevná linka, nýbrž pronajatý okruh (leased line).
V Hayes příkazové sadě (tzn. všechny kromě U.S.Robotics a USR emulující s čipsetem Texas Instruments) to byl AT&L1 (pro aktivaci) / AT&L0 (pro deaktivaci a přepnutí zpět na výchozí "commuted line" = vytáčený okruh). V příkazové sadě USR si to nepamatuju, ale dost pravděpodobně to bylo stejný.
Hlavní rozdíl je, že v režimu vytáčeného okruhu napájení linky zajišťuje ústředna, bez které se nespojíš, a v režimu pronajatého okruhu ani neexistuje pobočka, kterou bys mohl vytočit, takže cílový modem by měl v době bez spojení pokud možno trvale poslouchat.
Vzhledem k absenci potřebných obvodů u levných modemů, zejména u Zoltrixů, bych na tyhle pokusy doporučil USR Courier nebo Microcom.
Je nutne rozlisovat mezi pevnym okruhem zesilovanym/napajenym a mezi nezesilovanym.
Tyhle okruhy se dale delily na ty s omezenym pasmem(baseband), neomezenym(nejake DSL technologie) a pak digitalni kde byla technologie a pocet dratu dle toho ktereho soustruha a zeme.
Pokud nebudeme pouzivat vypatlane ceske pojmy, tak je rozdil mezi wet line a dry line. Modemy umely leccos, U.S. Robotics umel tohle nastavit snad i pomoci dip switchu naspodu. Pozdeji i ve firmware.
Dry line mela omezeny dosah. Hlavne pokud jste prochazeli ustrednou na jinou tak tam uz nedavala takovy smysl protoze jste stejne museli jit pres trunk do jine ustredny. A tam pochopitelne bylo pasmo omezeno na baseband.
-
neexistovalo něco jako modem over sound card? ;D
Skoro ano. Kolem roku 2000 existovaly SW modemy. Měl jsem takový, požadoval minimálně Pentium 166 MHz MMX (to MMX bylo důležité). Modem v podstaně pouze "pípal" do linky, ale veškeré zpracování co a jak má "pípat" řešil SW, potažmo procesor. Na mé AMD K6-2 333 MHz to fungovalo bez problémů a modem stál cca polovinu až třetinu co "skutečný" modem.
No nebylo to tak jednoduche. Mezi SW modemy se rozlisovalo mezi HCF a HSP. To co jsi mel ty byl HSP - coz je v podstate zvukovka s par obvody navic.
HCF modemy byly z vetsi casti HW ale chybel jim dalsi mikrokontroler a firmware kteri by emulovali seriovy port, parsovali AT prikazy a nastavovaly chipset takze tato cast se delala v SW.
-
No to je smršť příspěvků za tak krátkou chvilku :)
Plánuju to zkoušet připojit k SIP bránám (mám tu nějaký hodně starý Zyxel a Sipuru, obojí mi funguje s Odorikem v pohodě, koncové zařízení zatím historický Gigaset), cílem je čistě akademickoexperimentální projekt retro dialup serveru pro staré mobily s podporou CSD.
Wapová brána pro WAP a proxy s downgradem TLS1.* na protokoly podporované legacy zařízeními pro "Internet" provoz.
Jinak co vím z historie, dva modemy proti sobě po drátě zpravidla jedou samy o sobě v pohodě, pokud se nečeká na dialtone a pokud se zvedne protější modem příkazem ATA. Některé modemy vyžadují aspoň malé stejnosměrné napětí na drátech.
Všem, co nabídli, odepíšu snad během dneška - děkuji!
V pohode staci 24V a par mA. Je to standard pro pobockove ustredny. Byly na to dimenzovane bezne telefony na JTS kdyz se pocitalo s pripojenim na pobocky.
Historicka odbocka: Problem byl akorat kdyz se prechazelo z napajeni linek 60V na 48V za digitalizace site a to jeste ne vsude (afaik vyjimku mela hodne dlouha vedeni) a lide pouzivali treba accustic couplery + k tomu hnusny sedivy telefon. Tam byl problem s hlasitosti.
-
Pokud jde o ATD proti ATA, tak na straně "ATD" bych napřed dal ATX3, aby nečekal na oznamovací tón. A modemy bez podpory leased-line provozu často očekávaly na lince měkké SS napětí. Což šlo emulovat baterkou a pull-up odporem. Ani nebylo potřeba 48V, tuším stačila 9V baterie.
Tyjo, koukám že už ani Westermo nedělá TD-36. Tenhle modem přežil smrt čipsetů Rockwell aspoň o deset let. Měl totiž soft-kodek od Telindusu na nějakém obecném DSPčku od Analog Devices.
"Modem ze zvukové karty" je trochu problém, protože modem potřebuje linkové rozhraní. Na LL provoz minimálně linkové trafo. Pokud by se jednalo o komutovanou linku, tak ještě relé pro zvednutí/zavěšení a detektor vyzváněcího napětí v zavěšeném stavu (asi 200V).
V dnešní době se zamýšlím, jestli by modem nešel napsat jako "modul do Asterisku". Pak by "linkové rozhraní" mohlo být čistě softwarové. Ale neslyšel jsem, že by existovala open-source implementace V.34 nebo některého příbuzného.
V.34 je hodne slozity. Mam pocit ze ale nekdo snad napsal faxovy modul. Jinak bych videl realne na napsani nejake jednoduche modulace ktere analog modemy umi bell 103/bell 202. S V.34 si fakt hodne fandis.
-
Zdravím,
ne všechny analogové telefonní modemy ten režim pronajaté linky uměly. Ty, které ho uměly, opravdu dokázaly fungovat na (asi nízké) jednotky km telefonního drátu po páru vodičů,
...
Vyšší rychlosti už byly digitální synchronní okruhy až do 2 mbps, ale to byly jiné modemy a hlavně jiné (drahé) sériové karty či routery ...
Ano, je to tak. Běžné modemy režim "pronajaté linky" neuměly, když se se objevila nějaká mžiková porucha, modemy někdy "zavěsily". Řešilo se to skripty, které periodicky testovaly stav spojení a pokud nebylo, poslaly do modemu příslušné AT příkazy.
Uvedený modem Motorola Codex 3266 měl řadu nastavovacích parametrů týkajících se pronajaté linky, umožňoval třeba nastavit vysílací úrovně, a dokonce i kompenzovat její kmitočtovou charakteristiku.
"Digitální modemy" byly většinou typu baseband, naše instituce používala Gandalf LDS720 s rychlostí 19 200 b/s. Byla to doba předwebová, takže pro nějakých 1000 uživatelů to stačilo ;-). Lepší byly Nokia BB 160, ty aly byl hodně drahé.
Kdo se chce pokochat, nechť navštíví odkaz (strana 19):
https//www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/clanky/66433/soubory/telekomunikacni-vestnik-10-1996-1114527753.pdf
Rozdil byl v tom co obe strany umely a potom bylo mozne resit treba adaptive line retraining nebo znovu navazat spojeni bez zaveseni. Protoze hloupe umely jen pocatecni line training a cau.
Posledni verze uz se hodne blizily treba tomu jak funguje ADSL/VDSL kde je mapa frekvencnich rozsahu s hodnocenim a neustale se monitoruji parametry.
Jiz si z hlavy nepamatuji vsechny standardy, ale u ISP/ v US jsem se tim hodne zabyval. Ceske linky byly v nekterych pripadech hodne specificke az divne. Ruzne mechanismy prechodu mezi digitalni a analogovou siti a prusery z toho plynouci. Vse se resilo za pochodu a ty zmeny byly brutalni.
Bylo by to ale krasne tema na clanek:-)
-
Protože čtu a cítím, že Trident v době modemové aktivně působil a protože jsem se k té pevné lince vyjadřoval - pro ty analogové modemy proti sobě jsem myslel zřejmě tu "suchou linku" (ten pojem teda slyším poprvé, doufám, že ho chápu správně), prostě telco operátorem nenapájený čistě na svorkovnicích a kabelově propojovacích místech postavený pár drátů mezi místem A a B. To jsem jako zákazník (byl jsem sítař pro firmy, ne telekomák/spojař) použil několikrát, jelo to samozřejmě maximálně těch 33.6 (to je tuším to V34), protože jak už bylo uvedeno, vyšší rychlosti na analogu byly jen download a analogová byla jen jedna strana (klient s tím V90 modemem), druhá strana musela být digitální dsp modem/karta ve volaném dialup serveru připojeném pomocí isdn (většinou isdn pri = 2 mbps, 30 hovorů + signalizace) a i ten analogový volající musel mít linku do digitální karty v digitální telco ústředně, prostě jediné analogové byla poslední míle k zákazníkovi. Na těch pronajatých analogových okruzích bylo podle mne oficiálně garantované to hlasové pásmo o šířce zhruba 3 kHz, ale pásmové filtry nejspíš nebyly osazovány všude, protože minimálně na jedné takové lince jsem zkoušel i různé jiné modemy pro obecný 2-drát (Planet p-t-p shdsl, vdsl od stejného výrobce, případně ruský SBNI Granch modem) a jely i o dost rychleji než V34, určitě i mimo hlasové pásmo, i když teda spíš ve stovkách kbps nebo okolo megabitu, víc to vdsl sice umělo, ale nejelo, ono už je to dost dlouho :)
Jinak jako kuriozita pamětníka - docela vepřovina byla v době dialupu digitální rozčtverka - digitální Telecom adaptér v baráku, proti tomu nějaká speciální karta v ústředně, z té rozčtverky 4 nové domovní analogové přípojky, na hlas a trochu fax ok, vlastní číslo, ale díky té digitální konverzi to z modemového signálu přeneslo tak 9600 bps místo těch 33.6 ... používali to z počátku, když měli málo linek ...
Digitální modemy pro vyšší rychlosti bylo něco jiného - tam stranu operátora neznám (asi i možností bylo víc), napájené to určitě bylo, zřejmě to bylo nějaké PCM i s možností nějakých opakovačů/zesilovačů, na straně zákazníka byl maximem linky zřejmě 2 mbps (v ČR, co jsem viděl), jejich modemu říkali Orkit (mělo to nějaké takové označení, tuším izraelský výrobek), jelo to na 2-4 drátech operátora a lezl z toho synchronní seriák V21 nebo V35 do routeru nebo to isdn pri/30 do ústředny - nebo třeba do toho dialup serveru ...
Starší digitální modemy jsem slyšel nazývat baseband, to jsem viděl jako brigádník/študent někde okolo roku 1996, to byl Nokia baseband modem tuším 64 nebo pak 128 kbps obousměrně, připojený na 2 drát do vyhrazené telefonní zásuvky na zdi a z toho opět V35 nebo X21 sync seriák do malého Cisco nebo do BSDI Unixu a Riscom N2 karty ... no nějak jsem se rozvzpomínal, jdu raději něco dělat ...
-
Když už se tu zmínil modem přes zvukovou kartu, mohl by Vás zajímat tento projekt :-) Lze přes zvukovku streamovat až 400kbps při 64QAM.
https://jontio.zapto.org/hda1/paradise/QAM.htm