Fórum Root.cz
Ostatní => Odkladiště => Téma založeno: Princess-Peach 08. 10. 2021, 07:20:04
-
Čistě teoreticky, jak výkonný PC by bylo možné sestavit bez použití integrovaných obvodů, tj. jen za pomocí soudobých součástek povrchové montáže. Šlo by dosáhnout alespoň takového výkonu jako u 80286?
-
https://monster6502.com/ - 6502 s +- 3k tranzistormi
286 má 130k tranzistorov. Reálnu možnosť výroby teda nechám na posúdenie ctenému čitateľovi.
-
Já si tipnu, že výkon 80286 (5MHz) nelze s diskrétními součástkami dosáhnout, protože limitující jsou i vzdálenosti mezi tranzistory a jejich velikost (běžný tranzistor se otevírá a zavírá xnásobně pomaleji a to limituje frekvenci celého procesoru). I ta replika 6502 jede max 50 kHz místo 1MHz.
-
je to "jen" 8bit ale i tak dobrej zdroj info jak to udelat nejen teoreticky ale i prakticky
https://eater.net/
+ma skvelej youtube
-
Tak limitující bude především kapacita aktivních diskrétních prvků.
S tou se dá bojovat výběrem vhodného aktivního prvku v dané pozici (BJT/MOSFET), provozem aktivního prvku (nesaturovat BJT, zapojení, nap. napětí) a proudem (větší proud = větší rychlost sepnutí) -> takže dalším limitujícím faktorem bude spotřeba. Některé komponenty v IO die celkem běžné (BJT s více emitory, MOSFETy s více hradly, čtyřelektrodové MOSFETy atd.) se budou muset obcházet komplikovanějšími zapojeními s více diskréty, pasivy atd.
Příklad při použití běžného MOSFET smetí (2N7002, BSS138,...): Pokud daná funkce během jednoho hodinového cyklu vyžaduje, aby signál prošel přes pět tranzistorů v kaskádě, tak při worstcase 200 ns na tranzistor je max clk hned 1 MHz. A to pět tranzistorů nemusí být nic extrémního (nějaká logická funkce + latch/FF).
Co se týče vzdálenosti, tak tam se bude spíše bojovat se signálovou integritou, fyzickým propojením prvků (nějaké vícevrstvé - stohovatelné? - 3D uspořádání) a z toho pramenícím požadavkem na účinné chlazení.
Třeba při hodně optimistických 8 x SOT23 na 1 cm3 (i s PCB, pasivy apod.) jsme při 100k tranzistorech na krychli o hraně čtvrt metru. Při 1 mW avg na tranzistor máme k chlazení hnedle 100 W. Ale co to je mW na diskrétní tranzistor který se příliš nefláká, třeba 200 uA avg při 5 V. To není zrovna moc náboje na tahání za 30pF gate + spoj v rytmu hodinového kmitočtu. Dáme mA a jsme na 500 W. Atd.
A to se bavíme jen o CPU.
-
A co tak pouzit diskretne suciastky k stavbe exotickejsieho cpu, napriklad pracujuceho v trojkovej sustave ?
http://xyzzy.freeshell.org/trinary/CPE%20Report%20-%20Ternary%20Computing%20Testbed%20-%20RC6a.pdf (http://xyzzy.freeshell.org/trinary/CPE%20Report%20-%20Ternary%20Computing%20Testbed%20-%20RC6a.pdf)
https://www.computer-museum.ru/english/setun.htm (https://www.computer-museum.ru/english/setun.htm)
-
je to "jen" 8bit ale i tak dobrej zdroj info jak to udelat nejen teoreticky ale i prakticky
https://eater.net/
+ma skvelej youtube
Ten clovek je blazen ;-) jeho serie o 6502 a ty miliony dratku na breadboardech, proste uzasny. Vratil jsem se do mladi a mych zacatku s pocitaci ( je to k nevire ale i po 30ti letech kdy to nepotrebuj si pamatuji opcode nekterych instrukci 6502 ).
-
Ten clovek je blazen ;-) jeho serie o 6502 a ty miliony dratku na breadboardech, proste uzasny. Vratil jsem se do mladi a mych zacatku s pocitaci ( je to k nevire ale i po 30ti letech kdy to nepotrebuj si pamatuji opcode nekterych instrukci 6502 ).
Kdysi jsem měl studenta, co přinesl prototyp diplomky s 8031 (takže registr, EPROM venku, SRAM venku, displej atd.) na tom největším nepájivém kontaktním poli, co v GME měli (snad 25 x 25 cm). Měl tam tolik drátových propojek univerzálním zeleným zvonkodrátem, že nebylo místy vidět to pole. Vše pěkně v pravých úhlech, někde i 5, 6 vrstev na sobě. Nosil to v krabici od bonboniéry vložené mezi skripta v kabele a světe div se, ono mu to chodilo. Až jednou po tlačenici v 143...
174, 0, 4
208, 3
206, 1, 4
206, 0, 4
-
Tech blaznu co si takto hraji uz po svete par je http://www.megaprocessor.com/
Jinak nerychlejsi pocitac postaveny na tranzistorech je z roku 1964 https://en.wikipedia.org/?title=CDC_6600
Vse pozdejsi bylo na integracich a vzhledem k tomu, kolik takova vec z transitoru stoji uz to asi nikdo neprekona.
-
Koukam ze naslednik CDC 7600 je take nekde uvaden jako ze byl taky jeste z diskretnich tranzistoru.
-
Jinak nerychlejsi pocitac postaveny na tranzistorech je z roku 1964 https://en.wikipedia.org/?title=CDC_6600
Vse pozdejsi bylo na integracich a vzhledem k tomu, kolik takova vec z transitoru stoji uz to asi nikdo neprekona.
A tento meli v CSU:
https://en.wikipedia.org/wiki/CDC_3000_series
https://www.czso.cz/csu/czso/ceskoslovenske-scitani-lidu-1970
By me zajimalo kam se to podelo, nebo zda maj muzeum :)
-
Jestli s tím nemáš žádné zkušenosti tak se domnívám, že máš naivní představu.
Jinak se koukni na odkaz kde jsou knihy od Martina Malého
https://knihy.nic.cz/
Avšak 286, či něco podobného nebo kompatibilního, doma na koleně nevyrobíš. Ztráta času.
Zaměř se spíš na něco podobného Arduino, a aplikace nedělej v tom jejich prostředí, ale zkus si to napsat v céčku, netuším zda jde použít v Atmelu Assembler, zkrátka něco nízkoúrovňového. A nebo se zaměř na ARM.
Ale myslím si, že nechápeš ani základní souvislosti na úrovni instrukčních sad. V každém případě x86 se licencuje.
Jinak, asi za 20 EUR se dá koupit velmi levné Rapsberry. To nechť ti je vzorem!
-
Jestli s tím nemáš žádné zkušenosti tak se domnívám, že máš naivní představu.
Jinak se koukni na odkaz kde jsou knihy od Martina Malého
https://knihy.nic.cz/
Avšak 286, či něco podobného nebo kompatibilního, doma na koleně nevyrobíš. Ztráta času.
Zaměř se spíš na něco podobného Arduino, a aplikace nedělej v tom jejich prostředí, ale zkus si to napsat v céčku, netuším zda jde použít v Atmelu Assembler, zkrátka něco nízkoúrovňového. A nebo se zaměř na ARM.
Ale myslím si, že nechápeš ani základní souvislosti na úrovni instrukčních sad. V každém případě x86 se licencuje.
Jinak, asi za 20 EUR se dá koupit velmi levné Rapsberry. To nechť ti je vzorem!
Mě se ta otázka líbí. V čem je problém?
-
Tak on ten vykon je relativni..
Treba ona 80286 ma 0.9 MIPS, 1.5 MIPS, ci 2.66 MIPS (6/10/12 MHz) - 16bit
Pak trandak CDC-6600 ma 2 MIPS pri 10 MHz (60bit)
A takove dnesni arduino s XMEGA ma klidne 32 MIPS pri 32 MHz! (8bit)
Ale trocha to jsou jako jabka a hrusky.
Pochybuji ze se dozvime, co bylo zamerem puvodniho tazatele, protoze se jedna o anonyma bez historie..
-
Pokud bys připustil aspoň TTL, dá se postavit třeba tohle: http://www.magic-1.org/ (http://www.magic-1.org/)
Problém je, že spousta těchhle obvodů už se dost problematicky shání, ale pomalu se rýsuje jejich možná domácí výroba. Zatím to umí asi tak jeden člověk na světě: https://www.youtube.com/watch?v=IS5ycm7VfXg (https://www.youtube.com/watch?v=IS5ycm7VfXg) :P
Trilogii Martina Malého doporučuji, není to sice žádný superodborník, ale kdysi o takových věcech snil, nepustilo ho to, naučil se to, a dokázal to! Takže je tam spousta informací pohromadě na jednom místě a nakažlivé nadšení.
-
Zatím to umí asi tak jeden člověk na světě
Což je krásné tvrzení, tohle totiž přímo každého vyzývá říct "zvládl bych to lépe".
Pokud se odmyslí 99.8% kecalů, může zůstat pořád dost lidí, kteří jen tak nepindají.
Jeho výrobní postup je tak dřevně primitivní, že by to logicky muselo jít udělat lépe.
Svítit na čip DLP projektorem? Haháá! Kompenzovat to posunem? Haháá! To zvládnu daleko lépe.
No a někomu se to skutečně může podařit zvládnout lépe.
Sám bych si to moc rád zkusil, ale můj čas se přehoupl přes čtyřicítku a z tohoto žádné velké peníze nekoukají.