Fórum Root.cz
Hlavní témata => Sítě => Téma založeno: lajk 04. 12. 2019, 01:44:34
-
Ahoj, myslíte, že může tento odkazovaný produkt sloužit jako přepěťová ochrana pro ethernet?
https://www.ugreen.com/product/UGREEN_RJ45_Coupler_with_thunder_and_lightning_protection-en.html
Jde mi o dva příklady použití:
1. ethernet kabel od providera, který mi vede přímo do routeru. chtěl bych mít jistotu, že když se venku na druhé straně kabelu stane nějaká nehoda, tak aby mi to neodpálilo router
2. vlastně podobné bodu jedna - venku je IP kamera a kdyby byl někdo škodolibý a pustil do ní 230V, tak aby mi to neodpálilo router
Ještě je to tu přepěťovka od Ubiquiti, ale ta potřebuje být někde ukostřená. K čemu bych ji mohl ukostřit? Rozebrat zásuvku a připojit drátem na zemnící kolík? Je to safe?
https://www.czc.cz/ubiquiti-eth-sp-g2-ethernetova-prepetova-ochrana-max-10ka/236031/produkt
Proto se ptám, jestli ten "váleček" z prvního odkazu může fungovat.
Díky za názory.
-
Jestli na to koukám dobře, je tam baterie 8 transilů (nebo podobných TSV diod) z každé linky do země, což je v tomto případě stínění, tj. plechový kryt konektoru. Když to zapojíte vhodným kabelem (STP nebo FTP a stíněný konektor), tak to proti přepětí skutečně fungovat bude, ale jen velmi krátkou dobu. Chytne to elektrostatiku, možná indukovaný ráz způsobený bleskem, ale kdyby Vám do toho někdo pustil 230 V, tak se ty transily během zlomku vteřiny odpaří a napětí pojede dál do routeru.
-
Ten neukostřený váleček je 3.14čovina. Pár citátů z webu výrobce:
"This RJ45 connector is built with thunder and protection". Tzn. konstruován s hromem a ochranou. Což je věcně správně v tom smyslu, že proti blesku neochrání.
"Q: Do these have an earthing cable attachment for the lightning protection? A: Yes it was." Angličtina bez komentáře, každopádně žádný kostřící kabel či zemní svorka tam vidět není.
"4 pairs of anti-thunder TVS tubes." TVS znamená Transient Voltage Suppressor = nějaký svodič. Ale odkud kam to co svádí, když tam není nikde uzemnění? Nevím. Diferenciálně v páru? To je fakt ochrana jako stehno. No proti hromu asi dobrá. Proti blesku těžko.
Pochopil bych, kdyby ta krabička měla třeba kondíky v sérii, jako že izolátor - ačkoli když uvážím, že twistový Ethernet má na každém konci oddělení trafem s pevností cca kilovolt, tak mi nejde do hlavy, jakou "přidanou hodnotu" by tam mohl mít kapacitní izolátor (což takhle krabička zjevně ani není.)
Pokud se přestanu posmívat čínštině, tak ještě technická vysvětlivka:
Ať už se bavíme o přímém úderu, nebo o riziku indukce "smetí" při úderu "poblíž", ochrana proti atmosférickému přepětí funguje na principu svedení náboje do země. Nic jiného Vás nemá šanci ochránit proti statisícům voltů, žádná rozumná izolace sama o sobě na to nefunguje - jediná možnost je, dát tam nějaký prvek typu "svodič" = součástku s relativně nízkým zápalným napětím, která ten přišedší náboj svede bezpečně do země. V normách pro ochranu proti přepětí jde hlavně o ochranu zdraví a života a proti požáru. Pokud se podaří ochránit i komunikující slaboproudé zařízení před poškozením, tak je to vítaný bonus. Optimální konstrukční řešení je takové, že se zkombinuje svodič (nebo několik svodičů v kaskádě) a posledním stupněm je galvanická izolace od vnitřností složité elektroniky. Zápalná napětí svodičů jsou nastavená tak, aby "zbytkové smetí" nepřekročilo izolační bariéru na vstupu chráněného přístroje. Takže pokud Ethernet má izolační pevnost řádově 1 kV, měla by stačit plynová jiskřiště o běžném zápalném napětí někde od 70 do 200 Voltů (včetně časově kratičkého náběžného překmitu, než dojde k "zážehu oblouku" v plynovém jiskřišti). Dělají se i jemnější ochrany: varistory, transily a zenerky, se zápalným napětím od jednotek voltů - ale pokud se bavíme o rychlých metalických komunikačních vedeních, tak je dost svátek, pokud se dá transil vůbec použít, protože má hnusnou parazitní kapacitu a navíc je nelineární, takže vadí zejména protokolům s větší hloubkou modulace (bitů na symbol) - např. DSL. Tzn. jemná ochrana pomocí transilů (pokud má mít smysl co do absorbovatelné energie) končí se šířkou pásma někde v jednotkách MHz, a modemové spoje s modulací TC-PAM/QPSK/QAM často odmítají skrz transily fungovat klidně o řád dřív, než byste čekali omezení podle prosté spektrální analýzy (patrně jde o harmonické zkreslení). Plynové jiskřiště zapálí bohužel až při vyšším napětí, ale zase není problém, ochránit jím signálové trasy se šířkou pásma do jednotek GHz, a to i na vstupu z vnějšího prostředí (ochrana typu 1, vstup ze zóny bleskové ochrany 0 (https://www.google.com/search?q=lightning+protection+zones)) = jiskřiště zvládne absorbovat relativně velkou energii.
Ethernet s potřebnou šířkou pásma řádově 60-200 MHz je řešitelný prakticky jedině plynovými jiskřišti. Ovšem kvůli jejich rozměrům je problém to mechanicky zkonstruovat tak, aby to nepůsobilo ohavný odraz na VF vedení, jsou tam 4 signálové páry = 8 jednotlivých živých vodičů, tzn. hodně součástek a složitá obvodová konstrukce, plošák je problém sám o sobě vzhledem k hodnotám proudů, proti kterým je třeba chránit... (které vrstvičku mědi na plošáku snadno odpaří). Nějaké skutečné ochrany na ethernet existují, a nemluvím teď o čemsi zabudovaném v napájecích psech od APC... hledejte u výrobců jako Dehn (https://www.dehn.cz/cs/3403/32581/Familie-html/32581/DEHNpatch%E2%80%93svodi%C4%8Dep%C5%99ep%C4%9Bt%C3%ADprodatov%C3%A9s%C3%ADt%C4%9BaEthernet.html), Phoenix Contact (https://www.phoenixcontact.com/online/portal/us?uri=pxc-oc-itemdetail:pid=2881007&library=usen&tab=1), Saltek (https://www.saltek.eu/vyrobky/na-ethernet) nebo Hakel (https://katalog.hakel.cz/kategorie/pocitacova-site-poe/).
A až se dopátráte k cenám, zřejmě zjistíte, že bude levnější, možná i o řád, provést ten ethernetový propoj optikou. I kdybyste měl táhnout vedle optiky nějaké napájení pro venkovní jednotku. Slušná ochrana pro Ethernet může stát násobně víc, než levný mediakonvertor, neřku-li multimodový SFP transceiver... a samostatné napájecí vedení (resp. jeho vstup do budovy) ochráníte citelně snáz a levněji, než rychlou komunikační linku.
A ještě k otázce "kam s ním" resp. kam svodič uzemnit: ano správně, na žlutozelený drát. Obecně čím tlustší, tím lepší. Pokud potřebujete ochránit nějaký vstup koaxu skrz okno v bytě, tak je samozřejmě cesta nejmenší zedničiny, pověsit zem na ochranný kolík v zásuvce. A nemusíte tu zásuvku nutně kuchat - možná jenom pořídíte nějakou dutou zdířku, která na tom kolíku bude držet. Nebo lépe, vemte montovatelnou vidlici na 230V od ABB Hlinsko (česká specialita) a připojte licnu na její zemnící zdířku. Každá snaha správným směrem se cení. Přesto je třeba podotknout, že podle normy to má být všechno hezky utažené pod šroubky, minimální průřez bývá udáván na 2.5 mm2 mědi apod., takže samosvorná zdířka na kolíku na 1.5mm hliníkovém rozvodu tu normu úplně nesplňuje :-) Mnohem lepší řešení je, třeba u antén STA, nebo při instalaci stacionárních přijímačů GPS (pro časomíru) v průmyslu/datacentrech/komerčních budovách, dotáhnout si patřičně tlustou zem ze stoupačky nebo rozvodnice 230/400V v objektu. Což třeba u mě doma v bytovce znamenalo protáhnout asi 2 metry tlusté licny stávající trubkou pohromadě s anténním koaxem z posledního patra do podkroví. V elektro stoupačce jsou země tlusté snad 16 mm, čili kein stress... samozřejmě by se v elektro rozvodech měl pohybovat jenom někdo s vyhláškou 50, a pokud se musí něco odplombovat, tak se předem domluvit na rozvodných závodech, jestli smíte a kdo to zase obratem zaplombuje.
-
Ahoj, myslíte, že může tento odkazovaný produkt sloužit jako přepěťová ochrana pro ethernet?
P. Ryšánek Vám popsal, jak by se asi dalo postupovat. Obávám se ale, že realizace Vašich požadavků není úplně triviální, mají-li být dodrženy normy. Speciálně se mi nezdá používat ochranný vodič (PE, podle normy žlutozelený) jako součást ochrany vnějšího vedení proti efektům blesků. Jinými slovy je to věc pro kvalifikovaného odborníka.
Pokud bych chtěl být trochu škodolibý, odkázal bych Vás na diskuse na webu elektrika.cz, tam odborníci opravdu jsou. V prvním přiblížení ale působí nepříliš komunikativně, ba někdy až arogantně, což laik nechápe - chce jen zeptat, jak to má udělat; ale oni mají praxi a na rozdíl od laika vědí, co vše další se může stát; obvykle ale radu nebo aspoň názor získáte.
-
Možná ještě tohle: antény a signálová vedení se na vstupu z vnějšího prostředí (ZBO 0) do objektu zásadně nezemní na vnější hromosvod, pokud pro to nejsou zvláštní důvody (např. budova je kovová věž, která sama tvoří ideální přirozený bleskosvod o velikém průřezu). Tzn. pokud se jedná o normální nevodivou budovu s vnějším hromosvodem, tak hlavní část energie při přímém úderu má být svedena vnějšími jímači a svody, vně budovy, do země. Nosné stožáry a podobné konstrukční prvky se zemní na vnější hromosvod, ale anténní svody a signálová vedení mají být od tohoto vnějšího hromosvodu oddělena, správně "bezpečným oddálením", zcela určitě nemají být na vnější hromosvod přizemněna. Počítá se s tím, že signálové vedení je i v ZBO 0 částečně stíněno vnějším hromosvodem (hovoří se o ZBO 0b) a navíc mívá signálové vedení poněkud tenčí průřez vodičů, ve srovnání s hromosvodem, takže klade relativně větší odpor - takže je prostě menší zlo a normou stanovený způsob zemnění svodičů na signálových vedeních: umístit svodič uvnitř za zdí co nejblíž průchodu signálového vedení, a uzemnit na vnitřní zem budovy. Pokud možno nějakou kvalitní. Viz též např. náležitosti ochranné svorky na spotřebičích - na školeních vyhlášky 50 dost zásadní téma.
Tady jsou nějaké náčrtky (http://support.fccps.cz/download/Meinberg/prehled/meinberg-prehled.htm#prepeti). Snažte se vnímat rámcové schéma (konkrétní svodiče jsou specifické pro danou technologii signálu a kabeláže). Koukám že na těch starých obrázcích mám jeden zásadní nedodělek: není zakreslen povinný propoj obou zemí (vnější a vnitřní) na patě baráku. To je totiž druhý základní princip jištění proti přepětí: co se nemá navzájem kopat, to musí sedět na společném/sdíleném zemním potenciálu.
Odborník bude ohledně dodržování norem nekompromisní, zejména pokud nese za výsledek odpovědnost.
Z druhé strany ale soudím, že co si doma reálně poskládáte vlastními silami je nakonec Vaše věc. Snažím se původního tazatele inspirovat, že by tam měla být alespoň nějaká zem. A že ochranný prvek, který nemá řádné uzemnění, je dobrý leda pro parádu. Samozřejmě pokud odborníkovi ukážete, že máte od bleskojistky uvnitř budovy dedikovaný žlutozelený vodič 10 mm^2 až na hlavní ekvipotenciální přípojnici na patě baráku (kde se sbíhá zem vnější a vnitřní), tak bude na vrcholu blaha - a zřejmě Vám užasle sdělí, že takového pečlivku ještě nepotkal.
Ono to celé jede především podle Kirchhofových zákonů a Ohmova zákona. Přesné místo kam uhodí blesk je ještě relativně náhodné (protože cestu vzduchem nemá úplně nalajnovanou), ale dál už platí cesta nejmenšího odporu. Vemte si, že pokud budete mít vnější hromosvod v bezvadném stavu, mezi jímací tyčí na střeše a uzemněním zakopaným pod zemí bude odpor 1 miliOhm (což je dost optimistická hodnota), a uhodí do toho blesk na 99% kvantilu (na který je stavěna norma) = špičkový proud 200 kA, bude na hromosvodu na střeše 200 Voltů proti patě baráku, kde jsou propojeny všechny země. Dost tvrdých 200 V - a pokud byste signálovou bleskojistku opřel o vnější hromosvod, tak těch 200V dostanete hezky přímo do vstupu Vašich slaboproudých zařízení, pokud se jedná o počítač tak Vám nějaké zbytkové smetí proteče napříč zeměmi v motherboardu apod. Zažil jsem problém, kdy statická elektřina z oblečení resetovala motherboard v případě, že USB porty neměly své vlastní uzemnění přímo na šasi, takže při zasunutí USB flashky protekla sotva patrná jiskřička statického náboje skrz motherboard... Oproti tomu je "zbytkové smetí od blesku" poněkud jiný kalibr.
-
Dokud to je nějak spojený drátama, tak to nejde 100% ochránit. Síť jde oddělit optikou nebo bezdrátem (třeba tyhle 2 krabičky a metr optiky https://www.alza.cz/tp-link-mc200cm-d309072.htm). Chránit router asi smysl nemá, to se nevyplatí. Spíš pc a další zařízení, do kterých by to přes router mohlo projít. Ale ochrana napájení má vždy nějaký limit. Napadlo mě řešit to zářivkou a fotovoltaickým panelem :D Pár W by to dát mohlo.
-
Dokud to je nějak spojený drátama, tak to nejde 100% ochránit. Síť jde oddělit optikou nebo bezdrátem (třeba tyhle 2 krabičky a metr optiky https://www.alza.cz/tp-link-mc200cm-d309072.htm). Chránit router asi smysl nemá, to se nevyplatí. Spíš pc a další zařízení, do kterých by to přes router mohlo projít. Ale ochrana napájení má vždy nějaký limit. Napadlo mě řešit to zářivkou a fotovoltaickým panelem :D Pár W by to dát mohlo.
Ohledně napájení: jako palec nahoru za bezdrátový přenos, ale zrovna napájení je ten nejmenší problém, zejména nízké DC - podmínkou je, že máte k dispozici zem. Na nízké DC je postup jasný: na živém vodiči zvenčí: v sérii malá indukčnost, proti zemi jiskřiště, opět v sérii indukčnost, proti zemi transil. Nulu resp. mínus toho DC uzemnit přímo. Jsou na to samozřejmě hotové krabičky s typovou zkouškou a kusovou kontrolou jakosti. Ono záleží i na konstrukci: jak tlusté země uvnitř kombinovaného svodiče, a jaké přesně je prostorové uspořádání, aby když tam přiteče moc velký proud, tak aby se to odpařilo v tom pořadí, že rozvod ochranné země přežije zdaleka nejdéle, a oblouk vzniklý odpařením sériových indukčností přeskočí rovnou na zem.
-
Nosné stožáry a podobné konstrukční prvky se zemní na vnější hromosvod, ale anténní svody a signálová vedení mají být od tohoto vnějšího hromosvodu oddělena, správně "bezpečným oddálením", zcela určitě nemají být na vnější hromosvod přizemněna.
Můžu se na tohle zeptat? Nikdy jsem nechápal, jak by se tohle mělo prakticky realizovat. Anténní stožár má být uzemněn na vnější hromosvod, anténa a anténní svod by zároveň měly být dostatečně oddálené (jak může být anténa oddálená, když je na stožáru připevněná?) a navíc ještě mají být v ochranném pásmu tvořeném anténním stožárem. Jaké jsou ty vzdálenosti bezpečného oddálení a jak by se tohle mělo prakticky provést?
-
Anténní stožár (pokud beru normální barák a ne sloup vysílače na kopci) se právě už zemnit na vnější hromosvod nemá. To je nouzová technika. Přišlo to s tím, jak se lehce změnily předpisy v tom, že se požaduje ochrana před úderem blesku a přepětí ne jen pro ochránění lidí/zvířat, ale po novu se má chránit i elektronika.
Takže antánní stožár se správně uzemňuje na vnitří vyrovnávací soustavu domu a vedle antánního stožáru je hromosvod,který se svým rozvodem jde vnějškem do země. Takže pokud je to správně, hlavní energie blesku jde rovnou do země vnějškem a stožár/antény/co je na ně napojeno už řeší jen odvedení následků indukce. Ale aby to fungovalo jak má, tak je tam spousta ale, co je nutno dobře udělat (je na prd dělat oddálený bleskosvod, pokud pak nemám třeba komplet řešeno chránění vstupu elektriky do baráku, protože to tudy přiteče okamžitě zpět).
I s obrázky, jak by to mělo být: https://elektrika.cz/data/clanky/dehn-oddaleny-hromosvod-2013-jak-na-to
-
Anténní stožár (pokud beru normální barák a ne sloup vysílače na kopci) se právě už zemnit na vnější hromosvod nemá. To je nouzová technika.
Konečně debatér, který je v obraze :-)
Ano přesně tak - otázka zní, "definujte anténní stožár". A platné znění normy na to má dost jasný názor - jak je správně provedeno na Vámi odkázaném obrázku.
Takže pokud je to historická kovová konstrukce, která není sama stíněna ještě vyšším oddáleným jímačem a bleskosvodem, tzn. pokud ten stožár je přirozeným jímačem, případně má historicky na špičce přímo namontovanou oficiální jímací tyč, tak z principu funkce by uzemněný být měl :-) Rozumí se samo sebou, že pak prakticky veškeré kovové antény, které jsou na takovém stožáru namontované, jsou tímto k vnějšímu hromosvodu uzemněny, o tom taky žádná. V mé realitě mi přijde zábavná představa, jak bych řešil anténní stožár, nepospojený s vnějším hromosvodem, na plechové střeše. A hádejte, jaká krytina je typická pro moderní šikmé střechy s nízkým sklonem na bytovkách a panelácích...
Mimochodem mi rutinně prochází rukama jeden model antény pro GPS (https://www.meinberg.de/german/products/gps-antenne-konverter.htm), která má plastové pouzdro a plastový držák (výložník), a lze ji tedy připojit na anténní svod, který s trochou péče není uzemněn na vnější hromosvod, s izolační pevností odhadem v řádu nízkých jednotek kV - je to samozřejmě v této rovině z pohledu normy už "naivní vlastní tvorba bez řádných testů", a požadované cca metrové bezpečné oddálení to stejně nesplní (pokud si nedáte opravdu záležet). Prakticky s tím mám dobré zkušenosti - v kombinaci s kaskádou dvou bleskojistek neřeším přijímače odpálené přepětím. Přestože ty antény trčí často na dost vysokých střechách. (I na vysílacích věžích, ale těch není tolik, aby to mělo statistický význam.)
(je na prd dělat oddálený bleskosvod, pokud pak nemám třeba komplet řešeno chránění vstupu elektriky do baráku, protože to tudy přiteče okamžitě zpět).
I s obrázky, jak by to mělo být: https://elektrika.cz/data/clanky/dehn-oddaleny-hromosvod-2013-jak-na-to
Přesně tak, proto normy mluví zásadně o komplexní ochraně. A je fakt, že domovní svodiče na 3 fáze 400 V taky lezou docela do peněz. Stejně jako značkové laminátové výložné tyče pro bezpečně oddálený bleskosvod :-)
Na okraj si dovolím citovat z uvedeného odkazu jednu větu: "Hodnota zemního odporu by neměla přesáhnout 10 ohmů." Na jednu stranu zcela rozumím, že to je reálné číslo možná ještě docela hezké, dosažitelné na rozhraní "nějaká plocha kovové desky či pásu, proti okolní zavlhlé zemině". Ale vynásobte si to pár desítkami kA. Přesně proto je druhou základní poučkou: "všechny země pospojovat" = sjednotit potenciál na patě baráku, a proti tomuto bodu opřít ochrany (svodiče) všech vstupujících vedení, napájecích i signálových... Aby když do toho praští blesk, tak aby barák jako celek nadskočil oproti okolí, ale diferenciálně uvnitř chráněného prostoru aby měly napěťové hladiny definované vzájemné mantinely.
-
Já mám rodinný domek a půdu, kde mám router od ISP z toho mi leze veřejná adresa, napájecí switch a AirMax5Ghz, oddělenou optikou od zbytku baráku a napájím to oddělovacím trafem 1:1.
V šatně mám další switch s SFP a domácí router .
Stejně by mě to neochránilo, před úderem blesku rovnou do baráku. Tak se každý léto modlím.
-
@Filip Jirsák: realita je obvykle komplikovaná, viz výše. Pokud není možné dodržet požadavek na izolovaný stožár nebo izolovanou anténu od stožáru, má přesto velmi dobrý smysl, snažit se aspoň dodatečně anténní svod jistit. Třeba koax nemá moc velký průřez mědi, takže na něj slušnou koaxiální bleskojistku (aby snesla co nejvíc energie, zároveň aby měla dostatečnou šířku pásma), opřít o pořádnou vnitřní zem, za bleskojistku galvanický oddělovač s izolací pár set Voltů (pro TV pásma se jedná o kapacitní vazební člen, prostě kondíky v sérii s živým vodičem i se zemí). A do toho máte třeba ještě požadavky na přiložené ss napájení anténních zesilovačů... takže samostatný adaptér a přivést nad kapacitní oddělovač. Je dobré o tom něco vědět.
Outdoor wifi se kdysi stavělo tak, že byla anténa venku a rádio pod střechou. Na koaxu bleskojistka, a dala se řešit čtvrtvlnným zkratem = prakticky ideální svodič. Ale z hlediska VF vlastností ten dlouhý kabel v mikrovlnných pásmech není nic moc, takže dneska je rádio obvykle součástí venkovní jednotky, a dolů vede metalický twistový ethernet, který... se moc dobře jistit nedá :-( Jo kdyby od venkovní jednotky vedla jenom optika a napájení, bylo by to bájo.
@mac0112: to nezní vůbec špatně. Pokud má domek vnější hromosvod, a venkovní wifi jednotka je trochu v jeho stínu, přitom od hromosvodu galvanicky oddělená, jste myslím velmi v suchu. Ještě bych sekundární zem toho napájecího oddělovacího trafa (= kostru toho wifi hnízda) uzemnil uvnitř do elektro stoupačky.
Jestli se bát nebo nebát blesku, to záleží taky na profilu terénu kolem Vašeho domku :-)
Třeba u našich rodičů si pamatuju, ještě v dobách kdy jsem o tomhle moc nevěděl a internet běhal přes V.34, že mi asi dvakrát odešelo linkové rozhraní na telefonním modemu. Neuhodilo přímo u nás, ale někde o kus dál, přišlo to k nám po telefonním vedení. Domek v rovině a sám nijak vysoký, ale v širším okolí holt občas uhodilo.
-
@František Ryšánek
Máte na mysli kostru toho transformátoru ?
-
Díky za odpovědi. Celkem odborná diskuze na moje poměry :)
Beru si z toho to, že aby to k něčemu bylo, tak to bude velmi drahé.
Já měl jen snahu se tímto tématem zabývat, ale myslím, že jsem sotva jedno promile lidí, kteří takové věci řeší. Asi jsem měl být krizový manažer :)
No co se týče přivedeného ethernet kabelu do bytu, tak se budu spoléhat na to, že to má provider nějak ošetřeno a případně je pojištěn.
A co se týče kamery, tak nejlevnější a i z pohledu oddělení fyzické sítě nejlepší řešení bude pořídit bezdrátovou.
Takže díky za vaše názory.
-
"kdyby byl někdo škodolibý a pustil do ní 230V, tak aby mi to neodpálilo router"
Teda nevim jak drahy mate router, ale jakakoliv ochrana proti tomu co jste popsal bude vyrazne drazsi nez prumerny wifi router.
-
Nevím, co furt řešíte těch 230V.
Jak už vám tu někdo psal, tak ethernet má jedno oddělovací trafo v té kameře, druhé pak je ve switchi nebo routeru.
Izolační pevnost těch traf je většinou 1000 až 2000V.
Takže 230V pohodlně vydrží ...
-
Zrovna dneska jsem to hledal - norma izolačního napětí pro 1000base-T je 1500Vrms 50/60Hz po 60s.
-
@František Ryšánek
Máte na mysli kostru toho transformátoru ?
Pardon, upřesním - z toho trafa leze "bezpotenciálová" střídavina = dvojice drátů, mezi nimi cosi střídavého navzájem, ale bez reference na jakoukoli zem. Pak tam bude nějaký usměrňovač, nebo standardní plastový spínaný snižující adaptérek... Na ochrannou zem budovy bych kostřil každopádně nějaký aktivní Ethernetový prvek, který máte uvnitř pod střechou, a je na ráně od vedení, které přijde zvenčí = router / vnitřní AP?
Asi Vám bude vrtat hlavou, že to tam přece nemusíte mít oddělovací trafo. No, to nemusíte :-) Kolik má to trafo jmenovitou izolační pevnost? Nízké dvouciferné kilovolty? To je pár centimetrů vzduchu. To je myslím blesku jedno...
-
"kdyby byl někdo škodolibý a pustil do ní 230V, tak aby mi to neodpálilo router"
Teda nevim jak drahy mate router, ale jakakoliv ochrana proti tomu co jste popsal bude vyrazne drazsi nez prumerny wifi router.
Což mě přivádí na myšlenku, ještě zpátky k atmosférické elektřině a outdoor CAT5: pokud je router levnější než bleskojistka (i slušná koaxová bleskojistka stojí vyšší stovky až tisíce korun, nemluvě o ochranách ethernetových) tak bych možná otevřel ten plastový router za tři stovky (zařízení bezp.tř.II, přibližně čínsky) a na jeho vnitřní společnou zem, co je rozlitá po celém plošáku, bych přiletoval žlutozelený vývod o průřezu 2.5 mm. Nejlíp bych ten drát asi přiheftnul v bodě, kde je stínící kryt RJ45 zásuvek přiletován do plošáku (pokud zásuvky stínící kryt mají). Ano znamená to ztrátu záruky. Osobně bych uvnitř rovnou taky vyměnil vodnaté elyty za solid polymer. Licna 2.5mm2 stojí tuším do 10 kč metr, šroubovatelná vidlice od ABB Hlinsko asi dvacku. Samozřejmě to nemá typovou zkoušku, takže revizí by to neprošlo, ale je to o chlup lepší, než se na to úplně vykašlat :-)
-
Dokud to je nějak spojený drátama, tak to nejde 100% ochránit. Síť jde oddělit optikou nebo bezdrátem (třeba tyhle 2 krabičky a metr optiky https://www.alza.cz/tp-link-mc200cm-d309072.htm). ...
Optické oddělení ano, lepší než nic, za ASDL modem určitě dobrá věc.
Ale problém je, že ty dráty tam pořád jsou. Už jsem viděl, že blesk udeřil do antény. Ta byla sice opticky oddělena, ale přepětí prošlo přez PoE napaječ do zásuvky s spálilo všechno ve stejné zásuvce ... .
A ten váleček v prvním příspěvku je čínská blbost.
-
"opticky oddělená anténa ..."
A perpetuum mobile tam nebylo?
Nebo jedině snad Ronja ...
-
"opticky oddělená anténa ..."
A perpetuum mobile tam nebylo?
Nebo jedině snad Ronja ...
Dva (https://www.meinbergglobal.com/english/products/optical-gps-antenna-link.htm) příklady (http://starlinkdgps.com/products/gps-fiber-optic-link-installation-fibre-gnss/) :-) Ale předpokládám, že předřečník měl na mysli ethernet po optických vláknech... takže kopanec prošel do zásuvky napájením venkovní jednotky a horního media-konvertoru.
-
Proto je ideálně to řešit tak, že data od rádia ze střechy mi jdou do bytu po optice, ake napájení tam posílám od sousedů. Jen je třeba k tomu sousedy ukecat (inu, kdo je na GPONu, ten má plus). :-)
Ale i v tom případě je třeba se zamyslet, co s případnou indukcí a zpětným proudem.... Takže nějakou jemnou ochranu k elektrickým cennostem doma (sbírka domácích počítačů z první poloviny 17.-tého století) a pro jistotu i aspoň nějaký svodič částečných bleskových proudů do bytového rozvaděče (např. SALTEK FLP-12,5 řada).
A hlavně nepřehlédnout, zda mi náhodou nevede svod bleskosvodu po vnější zdi, na které mám z vnitřní strany zavěšenou svoji novou 2 m OLED TV. Nejlépe svod moderně vedený pod fasádou, ať je ta vzdálenost na přeskok co nejmenší. :-(
-
Určitě bych nemotal dohromady ochranu proti náhodnému přepětí a ochranu 'proti blesku'.
Napětí / proudy se liší mnohonásobně a podle toho se bude lišit cena té které ochrany.
To si musí tazatel ujasnit.
A jak už tu někdo psal, v některých zařízeních třeba ta oddělovací trafa jsou (která určitě neřeší ty blesky)...
-
Tak nějak, chce to z toho nešílet a přemýšlet. Není jen cesty, že tupě řešit dle normy pro ochranu před přepětím, ale druhá metoda je výpočet řízeného rizika, stanovím přípustné ztráty a jaké rizika akceptuji, že se uplatní a dle toho postupuji, protože konstatuji náklady na eliminaci rizik výrazně převyšují případné škody. :-)
Pokud nebydlím na exponovaném místě, ale relativně v závětří, tak fakt spíše řešit za pár korun, co může nastat ohledně přepětí od vzdáleného zdroje, než přímý zásah blesku do mě. Podobně i ten původní dotaz na odpojení Ethernet linky při trvalém připojení na 230 V - ano, odpojovač existuje, ale je asi na doma blbost. Doma, pokud bydlím na konci rozvodu někde na vsi nebo vedle fabriky, tak má mnohem větší užitek hlídací relé+stykač za 2 kKč na pod/přepětí/souběh fází, co odpojí dům od rozvodu, když je to několik sekund mimo hranice nebo upadne rozvoďákům na přípojce jeden drát, protože takový stav dokáže během desítek sekund zlikvidovat dosti rozsáhle elektrovýbavu domácnosti (a teprve pak řešil případně přepěťovky na impulzní přepětí).
Podobně ta přepěťovka na Ethernet na lince od ISPíka, zvážil bych, odkud to vlastně vede. Pokud to je optika do baráku, tam switch a rozvod metalický Ethernet po bytovce, tak budiž, dám si před router maximálně přepěťovku za 300 Kč. Asi ne ten váleček z úvodu, ale něco od Ubiquity, Mirkotiku, APC, ..., to přeci jen má větší důvěru, kdyby se tam něco přiindukovalo. A pokud je to tak, že mám router v ceně 5 kKč a více, Ethernet linka vede fakticky ze střechy od rádia, tak fajnovka možná šáhne po něčem s důvěryhodnějším parametrem, ale bude to už stát 1,5-3 kKč (v závisloti na poždavku 100M/1G/10G s/bez PoE, pěkně krabičky má třeba Saltek DL-..., Dehn, ...). Nebo data přehodím na optiku a řeším pak jen přepěťovku na DC 24V napájecí lince někde na přechodu půda/zbytek domu (např Saltek DP-024 za litr a kousek), které zem přítahnu zvlášť přímo do rozvaděče a ne na kolík v zásuvce vedle routeru.
-
"kdyby byl někdo škodolibý a pustil do ní 230V, tak aby mi to neodpálilo router"
Teda nevim jak drahy mate router, ale jakakoliv ochrana proti tomu co jste popsal bude vyrazne drazsi nez prumerny wifi router.
Což mě přivádí na myšlenku, ještě zpátky k atmosférické elektřině a outdoor CAT5: pokud je router levnější než bleskojistka (i slušná koaxová bleskojistka stojí vyšší stovky až tisíce korun, nemluvě o ochranách ethernetových) tak bych možná otevřel ten plastový router za tři stovky (zařízení bezp.tř.II, přibližně čínsky) a na jeho vnitřní společnou zem, co je rozlitá po celém plošáku, bych přiletoval žlutozelený vývod o průřezu 2.5 mm. Nejlíp bych ten drát asi přiheftnul v bodě, kde je stínící kryt RJ45 zásuvek přiletován do plošáku (pokud zásuvky stínící kryt mají). Ano znamená to ztrátu záruky. Osobně bych uvnitř rovnou taky vyměnil vodnaté elyty za solid polymer. Licna 2.5mm2 stojí tuším do 10 kč metr, šroubovatelná vidlice od ABB Hlinsko asi dvacku. Samozřejmě to nemá typovou zkoušku, takže revizí by to neprošlo, ale je to o chlup lepší, než se na to úplně vykašlat :-)
Na sekundární straně transformátoru je veškerá napájená elektronika (router,switch,wifi) uzemněná venku na střeše AirMaxe, myslím, že šrouby toho AirMaxe jsou uzemněné. Když ne, tak to všechno plave ve vzduchu.
-
Pokud to nemáš uzemněné a visí to ve vzduchu, tak to může chcípnout i bez bouřky uprostřed krásné a jasné noci. Stačí vítr nesoucí prach narážející do toho airmaxe. Nabíjí ti ho elektrostatickou elektřinou a až rozdíl potenciálů bude dostatečný, tak ti to někde v nejužším místě prošlehne (bývá příčinou nečekaně mrtvého Ethernet portu).
-
"opticky oddělená anténa ..."
A perpetuum mobile tam nebylo?
Nebo jedině snad Ronja ...
Dva (https://www.meinbergglobal.com/english/products/optical-gps-antenna-link.htm) příklady (http://starlinkdgps.com/products/gps-fiber-optic-link-installation-fibre-gnss/) :-) Ale předpokládám, že předřečník měl na mysli ethernet po optických vláknech... takže kopanec prošel do zásuvky napájením venkovní jednotky a horního media-konvertoru.
Přesně tak. Anténa je nějaký PoE Ubiquit připojený utp do PoE a za tim je optické oddělení .. .
Jaký to je asi pocit zjistit, že dnešní internetové antény se často připojují ethernetem a ne koaxiálním kabelem ... objevit tu novou technologii ;D
-
Na sekundární straně transformátoru je veškerá napájená elektronika (router,switch,wifi) uzemněná venku na střeše AirMaxe, myslím, že šrouby toho AirMaxe jsou uzemněné. Když ne, tak to všechno plave ve vzduchu.
Ten blesk urazil obrovskou vzdálenost a má obrovské napětí. A má ho zastavit centimetrová překážka?
V praxi to většinou dopadá tak, že tyhle ochrany "fungují" než do toho opravdu praští. Ono jak to taky otestovat? Viděl jsem naprosto spálenou M5 a to tak, že uhořel i UTP kabel. Telefony to je specialita. Někdy to z hlavní svorkovnice prohoří až do účastnické zásuvky nebo to vytrhne kabel ze zdi.
Kamarád dělá ISP s vypočítali, že daleko levnější je žádné ochrany nedávat protože to stojí opravdu hodně peněz a nakonec stejně vyhoří.
-
Dobry den, chci se zeptat, jako nouzovku před vedlejším přepětím z úderu blesku někam do okolí, pořídil jsem Ubiquiti ETH-SP Gen2, ale musí se uzemnit. Na pronajatém baráku není hromosvod, jak to mohu nějak funkčně udělat prosím? Jediné, co mám k dispozici je buď propojit na zemeni silové ho el. kabelu(na něho je připojena el. zásuvka a v ní poe injektor napájecí WiFi anténu) nebo po fasádě vede nepoužívaný utp kabel, tak jsem myslel pospojovat všechny kabely v něm do jednoho a venku ho připevnit k železné tyči zatlucene do země. Co je lepší?
Diky předem
-
Dobry den, chci se zeptat, jako nouzovku před vedlejším přepětím z úderu blesku někam do okolí, pořídil jsem Ubiquiti ETH-SP Gen2, ale musí se uzemnit. Na pronajatém baráku není hromosvod, jak to mohu nějak funkčně udělat prosím? Jediné, co mám k dispozici je buď propojit na zemeni silové ho el. kabelu(na něho je připojena el. zásuvka a v ní poe injektor napájecí WiFi anténu) nebo po fasádě vede nepoužívaný utp kabel, tak jsem myslel pospojovat všechny kabely v něm do jednoho a venku ho připevnit k železné tyči zatlucene do země. Co je lepší?
Diky předem
Připojením k ochranné svorkovnici uzemnění. Nijak, protože ono to není ani nouzové řešení, nýbrž domnělý efekt. Aby to celé fungovalo, potřebuješ nadřazené stupně – A bude na venkovním jiskřišti, B a C musíš mít v domě (rozvaděči), potom má teprve smysl řešit D, které sis pořídil. Nehledě na skutečnost, že vše musí být dokonale provedené do HOP (ochranné uzemnění).
Ani jedno, vlastně je všechno špatně, jen jsi vyrobil další NEBEZPEČNOU cestu.
-
Dobry den, chci se zeptat, jako nouzovku před vedlejším přepětím z úderu blesku někam do okolí, pořídil jsem Ubiquiti ETH-SP Gen2, ale musí se uzemnit. Na pronajatém baráku není hromosvod, jak to mohu nějak funkčně udělat prosím? Jediné, co mám k dispozici je buď propojit na zemeni silové ho el. kabelu(na něho je připojena el. zásuvka a v ní poe injektor napájecí WiFi anténu) nebo po fasádě vede nepoužívaný utp kabel, tak jsem myslel pospojovat všechny kabely v něm do jednoho a venku ho připevnit k železné tyči zatlucene do země. Co je lepší?
Diky předem
Připojením k ochranné svorkovnici uzemnění. Nijak, protože ono to není ani nouzové řešení, nýbrž domnělý efekt. Aby to celé fungovalo, potřebuješ nadřazené stupně – A bude na venkovním jiskřišti, B a C musíš mít v domě (rozvaděči), potom má teprve smysl řešit D, které sis pořídil. Nehledě na skutečnost, že vše musí být dokonale provedené do HOP (ochranné uzemnění).
Ani jedno, vlastně je všechno špatně, jen jsi vyrobil další NEBEZPEČNOU cestu.
k tomu bych doplnil, že využití utp kabelu připevněnoho k tyči v zemi na jednom konci uzemnění ani náhodou, jen se tím vytváří parazitní okruh a dělá to něco hooooodně nebezpečného. Těžko si lze i představit, že by takový slaboučky utp kabel mohl sloužit jako zemnící, to si akorát koleduje o požár.
-
Od roku 2019, kdy tohle vlákno startovalo, uplynula nějaká voda pod mostem. Například mě mezitím jeden výrobce přijímačů ponoukl k tomu, abych si doplnil studium oboru ochrany antén proti přepětí. Přímo EN62305 jsem nečetl, ale sjel jsem několik "sekundárních pramenů", a na základě tohoto a mnohých debat se zákazníky a dalšími odborníky (mj. M_D tady na rootu) jsem vytvořil svou vlastní "kolorovanou polychromii" na toto téma. [bezostyšný samožer (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#lightning)] - tenhle link odkazuje naschvál na vizuálně vděčný úvodní odstavec s fotkami a filmečky (odkazy na YT). Je tam i pár odstavců o bezpečném oddálení (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#brick), snažil jsem se nějak uchopit nepřímou indukční vazbu (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#inductance) atd.
Především bych chtěl povšechně varovat před často tradovaným nesmyslem, že signálové anténní apod. bleskojistky je třeba zemnit na venkovní bleskosvod. PROBOHA NE! Signálová bleskojistka (první v kaskádě) patří na vstup vedení do baráku, dovnitř za zeď či průchod střechou, jednak aby byla v suchu, druhak protože se zemní na vnitřní ochrannou zem budovy. Předpoklad je, že budova nějakou zem má. Na venkovním bleskosvodu, ve chvíli kdy jím protéká bleskový proud, vzniká nebezpečný potenciál, od kterého se chcete především izolovat!
Tedy pokud má budova správně provedený venkovní hromosvod a uzemnění (do terénu), mělo by vnitřní signálové bleskojistce stačit uzemnění 4 mm2 (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#troubled1_proper)(dle materiálů firmy Dehn). Například zásuvkové okruhy se tahají obvykle průřezem 2.5 mm2 a jsou "smyčkované" (daisy chained), tzn. i v ochranné zemi máte v sérii několik přechodových odporů pod hlavami šroubků...
Jako pokud možnosti jsou "2.5mm2 v zásuvce anebo nic", tak bych volil tu zásuvku :-) ale je to ohavný kompromis. Taky pokud ta zásuvka je třeba ještě postaru na dvoudrátu, nikoli na třídrátu (oddělená ochranná zem) tak je to zas o něco větší fuj.
Požadavek "uzemnit anténní bleskojistku v budově, která nemá hromosvod" není ani nový, ani vzácný - a nevím jak norma, ale marketingové materiály firmy Dehn mají k tomuto konkrétní návrh, jak by to šlo pořešit (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#troubled5_no_LPS) (odkaz vede na moji reinterpretaci, opatřenou odkazem na primární prameny). Hint: je potřeba skutečné uzemnění, od kterého si vnitřkem baráku vytáhnete měděný vodič o průřezu nejméně 16 mm^2, a na toto uzemníte buď samotnou bleskojistku, nebo lépe také držák na střeše (asi bych tím ale nezemnil celou např. plechovou střechu). Všimněte si: 16 milimetrů. To v běžném rodinném domku v zásuvce nenajdete :-) Zásuvky se tahají 2.5 mm2. Takže to znamená, protáhnout si ze sklepa na půdu 16 mm2 žlutozelenou licnu (drát se tuším dělal taky, ale blbě se s ním pracuje.) Těch 16 mm je v hromosvodařině průřez mědi, který svede statisticky nejsilnější blesk (kvantil 99%) tzn. špičková hodnota asi 200 kA, vlna tuším 10/350 us (nebo 10/1000 us? nevím). Toto zapojení nenahrazuje správně provedený vnější hromosvod, ale má šanci přežít přímý úder a posloužit jako spolehlivá cesta nejmenšího odporu = aniž by se kabel změnil v mrak ionizovaných měděných výparů. 16 mm mědi má podobnou "užitnou hodnotu" jako 50 nebo 100 mm2 oceli (FeZn) - viz tabulka pod obrázkem (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#lps_res).
Můžeme samozřejmě debatovat o induktivních účincích proudového pulzu na elektroniku a rozvody v celém domě, jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi řádným venkovním hromosvodem vs. vnitřní nouzovou náhražkou. Cílem ochrany proti blesku je především zabránit požáru a pokud možno také úrazu elektrickým proudem. Pokud přežije elektronika, je to jistě vítaný bonus. Toto nejjednodušší funkční provedení by Vás mělo ochránit od závažných právních následků, pokud by Vám do nechráněné antény uhodil blesk a dům by kvůli tomu vyhořel, nebo by někdo přišel k úrazu. (Pokud do toho baráku praští bez Vaší antény, nese zodpovědnost patrně vlastník či provozovatel/pronajímatel nemovitosti.)
Nesouhlasím s názory typu "když tam praští, tak tam stejně shoří všecko kolem, tak se na to vyprdneme, protože stejně nemá cenu to řešit". Nesouhlasím, má cenu to řešit, ale musíte o tom něco vědět, a splnit základní podmínky: minimální uzemnění do podloží, pospojení na patě, dostatečný průřez jednak pro Vaši bleskojistku, případně taky pro cokoli na střeše, pokud barák nemá venkovní hromosvod. Rozhodně se tím minimalizují nejhorší škody. Fakt je, že to asi těžko zvládne řešit kolemjdoucí wifinář, který přišel zadarmo namontovat službu za 200 Kč měsíčně. Tohle by měl ve svém zájmu řešit uživatel té antény/rádia. A fakt je, že nevím, jak by se na takovou věc tvářil revizák - jako že "aspoň něco, přestože to nesplňuje parametry řádného vnějšího hromosvodu dle aktuální normy". Řádný venkovní hromosvod je akce za úplně jiné peníze.
Mimochodem palec nahoru, že jste se zeptal a že se zajímáte! Většina populace konzumentů internetu nemá vůbec tušení, zájem a mentální kapacitu se o toto zajímat... nakonec o tu motivaci tohle řešit jde asi především :-/
-
jsem vytvořil svou vlastní "kolorovanou polychromii" na toto téma
Skvělé, děkuji moc a ještě jednou moc!
-
"Mimochodem palec nahoru, že jste se zeptal a že se zajímáte! Většina populace konzumentů internetu nemá vůbec tušení, zájem a mentální kapacitu se o toto zajímat... nakonec o tu motivaci tohle řešit jde asi především :-/"
To není tak úplně jejich chyba. Lidi, co nemají elektro aspoň průmyslovku, nemají moc možností zjistit, co nevědí, pokud se o to nezajímají právě na základě řešení konkrétního problému, a hlavně nemají důvod po tom pátrat, protože to normálně k ničemu nepotřebují. A i pak se zeptají prvního, o kom vědí že aspoň nejzákladnější elektrovzdělání má (tzn třeba elektrikáře co jim zapojoval zásuvky, který ale nemá znalosti = kvalifikaci adekvátní oblasti ochrany před bleskem, protože když už to dělá, dělá to pod projektem a stavebním dozorem), a věří tomu co ten jim řekne, protože nemají důvod mu nevěřit, protože nevědí ani jak elektro kvalifikace funguje.
A vzít si na to odbornou firmu je ani nenapadne, a když už napadne, tak po orientačním nacenění nápad vzít si firmu radši zase rychle zapomenou.
-
...
k tomu bych doplnil, že využití utp kabelu připevněnoho k tyči v zemi na jednom konci uzemnění ani náhodou, jen se tím vytváří parazitní okruh a dělá to něco hooooodně nebezpečného. Těžko si lze i představit, že by takový slaboučky utp kabel mohl sloužit jako zemnící, to si akorát koleduje o požár.
Základem je zemnící vodič uložený v půdě (např.: pás FeZn 30/4), do kterého je připojen instalační sloup (FeZn 10 mm). V praxi to znamená, že sloup je opatřený závitem (M12) v nadzemní částí, do kterého se připojí FeZn 10 mm drát s nalisovaným okem společně se rozbíratelnou spojkou na vlastní zemnící pás. Spojení bývá realizováno svařením, nebo rozebíratelným spojem, který musí být dodatečně ošetřen proti korozi – tj. svorky SR02 prostě důkladně natřete gumoasfaltem, protože jinak máte do 10 let problém. Nebudu zbytečně zatěžovat dotaz normami, hloubkou uložení apod. Zemnící desky, tyče, vedení, vývody, mříže v betonu atd. nechám být, k pochopení to není potřeba, podobně jako rezistivita půdy (odpor). Každé řešení se propočítává na míru realizaci.
Úplné minimum 6 mm2 (ZŽ) pro uzemnění (čti ochranné pospojení se sloupem) se pak realizuje prostřednictvím svorkovnice, která tam být musí. Reálně je stavěná na 10 mm2, jak předepisují normy. Opět svorka (šroub/oko) je vyvedena ven, kde je rozebíratelným spojem připojena k instalačnímu sloupu tzn. navrtá se otvor a udělá zavit, pokud není připraven a použije se lisované oko.
Umím to vyprojektovat, realizovat vč. revizí, ale nechci tu popisovat jak co má být, protože je dost reálná šance, že se do toho pak pustí sám „podle návodu“. Už jsem zažil hodně fušeřiny, hrůzy i horory (smrtelně nebezpečné), kde lidí něco našli na netu a pustili se do toho. Ze zásady, nemám na to žaludek. Jediným správným řešením by byla kompletní revize (tzn. zjistit co kde a v jakém stavu je), teprve potom přistoupit k realizaci (rekonstrukci) podle současných norem a tím dosáhnout kýženého výsledku.
-
Je otázkou, co tím Ubiquiti ETH-SP-G2 chce dotyčný tazatel vlastně chránit. Jestli nějaký venkovní bezdrát typu Nanostation, tak to ta ochrana příliš nepomůže, po bouřkách to jde vesměs do kytek, ať tam ochrana je nebo ne. Stejně tak nepomůže, když se nějakým přepětím z rozvodné sítě odpálí zdroj pro tu venkovní jednotku Nanostation.
-
Svodič v ethernetu neochrání rádio venku na střeše. To při zásahu bleskem nejspíš sklapne krovky. Prvořadým cílem je, pokud už se kabel stane cestou k zemi pro nějaký ten bleskový proud (třeba jenom zlomek jeho celkové hodnoty, nebo něco nepřímo indukovaného), tak aby ten proud šel přednostně do ochranné země, a aby si nehledal spontánně cestu napříč domem = jeho konstrukcí, vybavením a obyvateli.
Aby rádio na střeše nedostalo přímý zásah, ale v nejhorším případě třeba jenom nějaké postranní smetí, k tomu slouží "zastínění" blízkým vyšším jímačem venkovního bleskosvodu. Viz metoda kužele nebo valící se koule (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#cone_sphere). Zároveň ale taky pozor na bezpečné oddálení (http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#brick), protože sám venkovní bleskosvod je v okamžiku své užitečnosti pro své okolí nebezpečný.
Normu lze aplikovat i na bezpečné vzdálenosti různého dalšího kovového haraburdí na fasádě, rozvěšeného mezi baráky apod. Nedávno to tu velice podrobně načal M_D (https://forum.root.cz/index.php?topic=27806.msg390837#msg390837) postupně v několika příspěvcích v odkázaném vlákně.