Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Energomentor.cz 22. 07. 2018, 17:35:58
-
Mám takové dilema, jel jsem mimo domov, takže jsem si nabil baterii na 100% (4.19V). Nicméně tam jsem zařízení nevyužíval (nebo jen okrajově), takže na baterii zůstalo 4.14V (týden asi).
Četl jsem, že dlouhodobé skladování nabité nebo vybité Li-ion baterie (otázka do pléna: zhruba v jakém stavu nabití+ vybití nebo vyjádřeno napětím) vadí (otázka do pléna, jak ji to poškozuje)?
Takže teď zvažuji, jestli baterku řízeně vybít na 3.87V a NEBO nechat nabitou na 4.14V. Minimálně půl roku.
-
dji phantom 4 pro baterky maji na nabijecce nejaky rezim pro skladovani, kde se baterky castecne vybiji na urcitou uroven a tam se udrzuji. Tudiz predpokladam, ze tech 180dnu ti jednak nevydrzi nabita na 100%, jednak to asi neni z nejakeho duvodu dobre.
-
Vybít, ty chytré to samy dělají...
Jakmile uběhne několik dní automaticky se malým proudem začnou vybíjet, dokud nedojdou k nějaké "přijatelné" hodnotě třeba 60%.
Nechat jí mnoho dní plně nabitou jí zásadně škodí, ztrácí kapacitu, nafukuje se.
Jednomu článku ani moc nevadí hluboké vybití, ale je problém ho nabít. Baterie obvykle odejde, protože nějaký článek se nakonec přepóluje a je mrtev.
Uskladnit v chladu ideálně v pytlíku se silica-gelem.
Mám takové dilema, jel jsem mimo domov, takže jsem si nabil baterii na 100% (4.19V). Nicméně tam jsem zařízení nevyužíval (nebo jen okrajově), takže na baterii zůstalo 4.14V (týden asi).
Četl jsem, že dlouhodobé skladování nabité nebo vybité Li-ion baterie (otázka do pléna: zhruba v jakém stavu nabití+ vybití nebo vyjádřeno napětím) vadí (otázka do pléna, jak ji to poškozuje)?
Takže teď zvažuji, jestli baterku řízeně vybít na 3.87V a NEBO nechat nabitou na 4.14V. Minimálně půl roku.
-
Byl jsem blbý, že jsem to nenapsal hned, ale mé baterky jsou blbý, takže se samy ani nevybíjejí (dokonce ani nic tomu by mi takový krám nesměl, protože takovou chytračinu považuji za šílený hazard, někde to zapomenu a ono se to vybije samo zrovna na nejnevhodnějčí příležitosti <i pokud se to vybije jen na tu půlu>, pokud to ovšem není řešeno nějak inteligentně, napřiklad nějakou páčkou, ze které je jasné, že tato funkce řízeného vybíjení je aktivní, nebo nějak že bateriový článek pozná, že je zapojen v zařízení nebo naopak není, prost nevím, jak tuhle funkci implementovat,aby nebyla ke škodě)
Nicméně otázka implictině předpokládala, že jde o baterky, které tuhle "pekelnow" 'featuru' nemají.
-
Je třeba ji hlavně odpojit od nabíječky a uchovat v chladu. Pokojová teplota vyhovuje. Pokud ji vybiješ na stav 60-80 %, bude jí to vyhovovat ještě víc.
-
LiOn baterie se můžou skladovat nabitý, nijak se nenafukujou. Mám takto Aku vrtačku a i když ji vytáhnu po roce je prostě nabitá a baterie jsou OK už 5 let.
Kromě toho mám několik LiOn akupaků z 16850 baterií do dronů a vždycky je nabiju do plna i když nelítám měsíc. A mají pořád svojí kapacitu.
A jestli jim to trošku vadí, tak to je tak málo, že mi nestojí za to se tím zabývat.
To vybíjení platí pro LiPol, ty se rádi nafukují, těm vadí úplně všechno.
-
Vím o NTB, kde nabíječka je poslední dva roky stále připojena k NTB a baterie je tak dobíjena stále na 100%. A ta baterie je asi 6 letá, nespozoroval jsem dnes při provozu pouze na baterii, že by byla potřeba její výměna, odhadem víc jak 50% kapacity. Je fakt, že NTB je používán velmi málo a většinu času je v chladných teplotách +5 až 20°C, v létě max. do 23°C.
-
obecne zasady pro Lixx baterie jsou skladovat nabite na cca 2/3 kapacity a uchovavani v mirnem chladu (teplo skodi).
Dlohodobe plne nabiti kazdopadne zkracuje zivotnost (Lipol se nafukuji,. LiIon sice ne, ale oboje pak ztraci kapacitu).
Taky je rozhodne nenechavat delsi cas vybite, hrozi zniceni nektereho clanku.
-
Vím o NTB, kde nabíječka je poslední dva roky stále připojena k NTB a baterie je tak dobíjena stále na 100%. A ta baterie je asi 6 letá, nespozoroval jsem dnes při provozu pouze na baterii, že by byla potřeba její výměna, odhadem víc jak 50% kapacity. Je fakt, že NTB je používán velmi málo a většinu času je v chladných teplotách +5 až 20°C, v létě max. do 23°C.
tady je otazka jak vyrobci notebooku (ale i telefonu) nabiji a ukazuji 100% stav.. to zrejme neznamena plne nabiti (4.2V), ale treba 90-95%.. a tim je zaruceny ze ta baterie se nebude zbytecne prebijet.
-
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". Nadměrné vybití pod spodní mez je velký problém, ale i napětí blízká obchodně-jmenovité spodní mezi mají vliv na životnost baterie. Lepší je držet se v horních 30%. Otázka je, jak stanovíte horní 100% práh ve smyslu napětí, a jakému napětí odpovídá 30% proteklého náboje (vybíjecí křivka apod.) Někde jsem četl, že LiIon baterky na družicích jsou naschvál kapacitně předimenzované a za normálních okolností se nevybijou pod 80%, díky čemuž fungují mnoho let. A rozumím tomu, že levná spotřební elektronika se může snažit, cyklovat baterku v co nejširším rozmezí napětí, protože se tím nažene pár mAh navíc. Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
-
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". Nadměrné vybití pod spodní mez je velký problém, ale i napětí blízká obchodně-jmenovité spodní mezi mají vliv na životnost baterie. Lepší je držet se v horních 30%. Otázka je, jak stanovíte horní 100% práh ve smyslu napětí, a jakému napětí odpovídá 30% proteklého náboje (vybíjecí křivka apod.) Někde jsem četl, že LiIon baterky na družicích jsou naschvál kapacitně předimenzované a za normálních okolností se nevybijou pod 80%, díky čemuž fungují mnoho let. A rozumím tomu, že levná spotřební elektronika se může snažit, cyklovat baterku v co nejširším rozmezí napětí, protože se tím nažene pár mAh navíc. Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).
-
No jo, jenže konstantní proud si mohu zvolit dle libosti , případně každá baterie se nabíjí jiným konstantním proudem (jediné měřítko pro objektivní srovnání je kapacita článku v mAh – článek s 2 násobnou kapacitou si lze představit jako 2 články paralelně, a tedy proud se rozdělí.)
Nebo se v těchto úvahách počítá s nějakým obecně běžným nabíjecím proudem (například proud I =kapacita v Ah / 1 h * faktor 0.25) (v elektroslangu 0.25C - nikoli culoumb ale "Ampér na kapacitu")?
Jo a prosím nechytračit , nevymýšlet složitosti ohledně definice 100% nabití. Mám prostě vyndavací akumulátor do mobilu a na něm je napětí. Tečka, žádný battery systém, balancer, natož řízené vybíjení.
Stále by mě zajímalo, co přesně se děje při skladování ve vysokém stavu nabití (jaké procesy), a jak se to projeví na venek (laicky si představím například, že baterie samovybíjí, ale třeba její napětí neklesá z 4.20V, takže klesá kapacita, po jako dobu (jaký náboj) se dá do ni nacpat než překročí 4.2V)
-
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).
5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...
Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".
BTW appnote od RichTeku (https://www.richtek.com/en/Design%20Support/Technical%20Document/AN024) se spoustou grafů.
Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.
-
Takže teď zvažuji, jestli baterku řízeně vybít na 3.87V a NEBO nechat nabitou na 4.14V. Minimálně půl roku.
Najdi si holku ...
-
Se vam tady vetru do vlakna - mate nekdo nejaky merak, ktery zvladne promerit vlastnosti clanku, pripadne je umi regenerovat? Se me tady nasbiralo X baterii od fotaku, telefonu po notebooky a rad bych vedel co z toho vyhodit a co ne. Lze kapacitu nejak zvysit par cyklama, kdyz to roky nebylo pouzivano? Nebo se jedna o potencialne nestabilni zbozi a bude lepsi se toho zbavit?
-
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).
5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...
Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".
BTW appnote od RichTeku (https://www.richtek.com/en/Design%20Support/Technical%20Document/AN024) se spoustou grafů.
Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.
Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.
http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf (http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf)
-
Co sa tyka skladovania bateriek nabitych, alebo nenabitych, doporucujem precitat si tento clanok (http://www.rcmodely.cevaro.sk/index.php?id=1037&n=necakany-a-trochu-aj-nechceny-dokaz).
-
tak se vám do toho taky vlížu. Když dejme tomu najdu nějaký archivní článek bateriovy (například z odložené nefunkční baterie do notebooku), které mají například 1.7V, jak nejlépe se o něj postarat, aby "se regeneroval". Jak moc jde takovýhle ležák oživit, a co je podstatou této regenerace a jak se provádí?Brno
Někde zde v threadu psal o rozdílu mezi mezi li-ion a li-pol. Existuje na to nějaký zdroje, který by se tím zajímal? (tedy že u jedněch se správné napětí na skladování)řešit nemusí a u jiných ano.
-
tak se vám do toho taky vlížu. Když dejme tomu najdu nějaký archivní článek bateriovy (například z odložené nefunkční baterie do notebooku), které mají například 1.7V, jak nejlépe se o něj postarat, aby "se regeneroval". Jak moc jde takovýhle ležák oživit, a co je podstatou této regenerace a jak se provádí?Brno
Někde zde v threadu psal o rozdílu mezi mezi li-ion a li-pol. Existuje na to nějaký zdroje, který by se tím zajímal? (tedy že u jedněch se správné napětí na skladování)řešit nemusí a u jiných ano.
Zkus: http://batteryuniversity.com/ (http://batteryuniversity.com/)
Probrání vybitých baterek: http://batteryuniversity.com/learn/article/low_voltage_cut_off (http://batteryuniversity.com/learn/article/low_voltage_cut_off) http://batteryuniversity.com/learn/article/elevating_self_discharge (http://batteryuniversity.com/learn/article/elevating_self_discharge)
S baterkami pod 2.5 V opatrně, zvlášť pokud v tom stavu byly hodně dlouho...
-
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).
5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...
Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".
BTW appnote od RichTeku (https://www.richtek.com/en/Design%20Support/Technical%20Document/AN024) se spoustou grafů.
Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.
Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.
http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf (http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf)
Ano, hezké křivky. V podstatě říkají totéž, co obdobný graf od RichTeku.
Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.
Nikde tam není řečeno, proč zrovna 4.2 V, a o kolik je to níž než nějaké "elektrochemicko-technologické maximum", při kterém baterka už trochu tpí přebíjením, kvantifikováno "jak moc" trpí apod. Něco jsem přehlédl? ;-)
Spíš mě zaujaly vybíjecí grafy - je tam několik křivek pro různé teploty. A je tam vidět, že zrovna horní konec začíná vždycky na 4.2 V. Podle mého to ovšem neznamená, že nějaká "optimální horní mez nabíjení je nezávislá na teplotě", ale spíš tolik, že vybíjecí křivky pro různé teploty se měřily vždycky od napětí 4.2V, které v tom měřeném scénáři bylo "shůry dáno" :-) Prostě na těch 4.2 tu baterku před testem nabili, ať byla teplota jakákoli.
-
Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.
Principiálně je to stejné jako nabíjení konstantním napětím s omezením proudu.
-
Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.
Principiálně je to stejné jako nabíjení konstantním napětím s omezením proudu.
Taktak :-) Prostě regulátor, který má ve smyčce zpětné vazby dvě podmínky, které jsou v podstatě rovnocenné, v určitém bodě sloučené "logickou operací nad spojitými vstupními hodnotami". Něco jako: výstup = invertuj_a_zesil( max(I_fb - I_ref ; U_fb - U_ref)) + nějaká ta normalizace "příspěvků"... Tuším z tohoto důvodu mívaly komparátory na výstupu otevřený kolektor :-)
-
Obecne ~ 70% , vic nepotrebujes vedet 8)
Zbytek jsou jen kecy frajeru co si honej ega.
-
Ad honění ega, pokud se mě týče, o tom jistě žádná ;-)
Ohledně 70% ještě jeden úhel pohledu: LiIonky se nemají prodávat protože skladovat / dopravovat vybité do mrtě. Takže se prodávají/skladují/dopravují aspoň trochu nabité. Neprodávají se nabité na max proto, že pak je o to větší je průser, když se baterka zkratuje. Těch 70% je možná kompromis mezi ztrátou kapacity při delším skladování, a řevem dopravních bezpečáků. Pravda je, že u obvyklých podezřelých = letců = IATA jsem našel zmínky o dokonce jenom 30% nabití, ovšem to se týká baterek balených samostatně, nikoli jako součást zařízení... Možná nejsem daleko od pravdy (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5505962/).
-
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).
5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...
Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".
BTW appnote od RichTeku (https://www.richtek.com/en/Design%20Support/Technical%20Document/AN024) se spoustou grafů.
Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.
Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.
http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf (http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf)
Ano, hezké křivky. V podstatě říkají totéž, co obdobný graf od RichTeku.
Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.
Nikde tam není řečeno, proč zrovna 4.2 V, a o kolik je to níž než nějaké "elektrochemicko-technologické maximum", při kterém baterka už trochu tpí přebíjením, kvantifikováno "jak moc" trpí apod. Něco jsem přehlédl? ;-)
Spíš mě zaujaly vybíjecí grafy - je tam několik křivek pro různé teploty. A je tam vidět, že zrovna horní konec začíná vždycky na 4.2 V. Podle mého to ovšem neznamená, že nějaká "optimální horní mez nabíjení je nezávislá na teplotě", ale spíš tolik, že vybíjecí křivky pro různé teploty se měřily vždycky od napětí 4.2V, které v tom měřeném scénáři bylo "shůry dáno" :-) Prostě na těch 4.2 tu baterku před testem nabili, ať byla teplota jakákoli.
Dobře, myslel jsem si to. Takže tomu nerozumíš, ale kritizovat a zpochybňovat názory druhých umíš. Nejde o to, jak je to udělané v nějaké nabíječce. Ta se jen přizpůsobuje vlastnostem článku - nakonec ten datasheet je od článku a ne od baterky. Jde o vlastnosti článku, o to jaké v něm probíhají reakce při různých úrovních nabití a jaké ty konkrétní reakce mají dopad na životnost článku.
A těch 4.2 V není dáno jen pouhým pohledem z okna. Ale to už by bylo jen házení hrachu na zeď.
-
Dobře, myslel jsem si to. Takže tomu nerozumíš, ale kritizovat a zpochybňovat názory druhých umíš. Nejde o to, jak je to udělané v nějaké nabíječce. Ta se jen přizpůsobuje vlastnostem článku - nakonec ten datasheet je od článku a ne od baterky. Jde o vlastnosti článku, o to jaké v něm probíhají reakce při různých úrovních nabití a jaké ty konkrétní reakce mají dopad na životnost článku.
A těch 4.2 V není dáno jen pouhým pohledem z okna. Ale to už by bylo jen házení hrachu na zeď.
Mirku máte pravdu :-) Zalistoval jsem v Battery University a je tam pár zajímavých čísel.
http://batteryuniversity.com/learn/article/how_to_prolong_lithium_based_batteries
http://batteryuniversity.com/learn/article/bu_808b_what_causes_li_ion_to_die
http://batteryuniversity.com/learn/article/charging_lithium_ion_batteries
Konkrétně se tam píše cca:
- 4.2 V je skutečně abs.max - jeden cyklus dá maximum energie, ale baterka rychleji stárne. Počítá se 500 cyklů při pravidelném cyklování.
- už snížení nabíjecího prahu na 4.1 V sice sníží energii na cyklus asi na 90%, ale prodlouží životnost baterie na dvojásobek (1000 cyklů)
- extrémní životnosti lze dosáhnout při hloubce vybíjení asi 10-20% na cyklus
- ona ale životnost baterie není omezena jenom na počtu cyklů, ale i prostě časem :-) a ten čas je opět dost závislý na napětí pro ukončení nabíjení
- NASA nabíjí baterky v satelitech na 3.92 V, což je kompromis mezi dvěma degradačními jevy = optimum pro životnost baterie, údajně dosahují 8 let po 40000 cyklech, dál už to jde stejně do kopru. Není tam tuším zmínka, jakou používají hloubku vybíjení (odhadem nízké dvouciferné číslo). Nabití na 3.9 V odpovídá využití cca 60% kapacity přepočteno na 4.2 V.
Jojo. Mít tak možnost dát si do mobilu nebo notebooku 10x větší baterku a trochu poštelovat nabíjecí/vybíjecí prahy.