Fórum Root.cz
Hlavní témata => Vývoj => Téma založeno: Kora 05. 05. 2017, 12:52:37
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
-
Trebas sitove aplikace (ala middleware), distribuovana datova uloziste, open source projekty (mrkni trebas na redhat projekty a jejich komunita) a tak - je toho spousta
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
Přepisování data science aplikace do C, aby to bylo použitelné. V Javě zůstal jen glue code, co volal to opravdu důležité přes JNA. Nevýhoda byla, že javisti tomu pak už nerozuměli. Moment, to je vlastně výhoda...
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
Přepisování data science aplikace do C, aby to bylo použitelné. V Javě zůstal jen glue code, co volal to opravdu důležité přes JNA. Nevýhoda byla, že javisti tomu pak už nerozuměli. Moment, to je vlastně výhoda...
Kdyby tady sly davat lajky(diky bohu, ze takova prasarna tady neni), tak tady by byl prvni co dam :D
Ale jinak, proc JNA a ne JNI?
Jinak za mne, prestoze C++ mam mnohem radsi, tak aplikace na zpracovani spousty dat s pouzitim v hbase byl asi nejzajimavejsi projekt, vlastne porad je :)
-
Centraly pre sietovu komunikaciu so "smart" zariadeniami. Jeden mapovy algoritmus pre embeded zariadenie, ktory vdaka univerzalnosti Javy bol nasaditelny aj na server. Firemne ulozisko na subory. Mala hra v opengl pre skolske ucely kedysi davno.
Jop a tiez som jednu kravinu prepisoval z C do javy, len sa tym nechvalim. Nevyhoda - bolo to lepsie citatelne, a lepsie to chodilo.
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
Přepisování data science aplikace do C, aby to bylo použitelné. V Javě zůstal jen glue code, co volal to opravdu důležité přes JNA. Nevýhoda byla, že javisti tomu pak už nerozuměli. Moment, to je vlastně výhoda...
Kdyby tady sly davat lajky(diky bohu, ze takova prasarna tady neni), tak tady by byl prvni co dam :D
Ale jinak, proc JNA a ne JNI?
JNA kvůli pohodlnosti.
-
Dobrá otázka. Sám o sobě asi ještě žádný, všechno to byla pruda ala inf. systémy. Ale v .NETu to bude stejné. Je to jakobyses zeptal, jestli už jste někdy s hadrou a smetákem vytírali opravdu zajímavý hajzl. Tak, možná že nějaký nadšenec do UFO by řekl, že jednou vytíral podlahu v NASA a bylo to opravdu zajímavé. Ale nakonec tě stejně zajímá to, jestli ta podlaha nebude pochcaná. Tak samo v C++ někdo může dělat na vývoji nového The Elder Scrolls, ale pokud tam bude dělat sračky ve stylu vydávání patchů pro řešení potíží s blbě nainstalovanými grafickými ovladači na straně uživatele, tak to asi moc zábavné nebude, ne? Já dělám v Javě a projekt mi teda moc zajímavý nepřijde plus mám věčně pochcanou podlahu.
-
S tím souhlasím. 90 % aplikací je odpad pro lopaty. Za to ale jazyk nemůže.
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
Přepisování data science aplikace do C, aby to bylo použitelné. V Javě zůstal jen glue code, co volal to opravdu důležité přes JNA. Nevýhoda byla, že javisti tomu pak už nerozuměli. Moment, to je vlastně výhoda...
to musel bejt krasnej prasopes :)
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
Přepisování data science aplikace do C, aby to bylo použitelné. V Javě zůstal jen glue code, co volal to opravdu důležité přes JNA. Nevýhoda byla, že javisti tomu pak už nerozuměli. Moment, to je vlastně výhoda...
Vám ty javamani nějak ležej v žaludku.
-
Všechny projekty v Javě, na kterých jsem doposud pracoval, mě bavily. Tedy kromě těch, které původně psali přeučení Cčkaři a nebyla možnost je zrefaktorovat.
-
S tím souhlasím. 90 % aplikací je odpad pro lopaty. Za to ale jazyk nemůže.
Už je tady zase XD A zase keyword "lopata" XD XD Já se picnu... :D :D
-
Bavil mne projekt kde bylo zadanim prepsat kriticke java casti do cecka a erlangu a dalsi externi tym rozpracovaval HW prototyping realtime casti systemu. Bylo to pro telco segment. Byl jsem jenom projektovy pricmrndalek, ale strasne mne bavilo jak javisti nemeli vubec paru jak jejich trpaslici funguji. Tedy krom jednoho senior architekta ktery zazil pocatky v Sunu.
Jinak java projekty jsou pro mne obecne strasne nudne protoze jsou hodne high level a clovek se tam setka vetsinou i s levnym zelezem. Zabava byva vsak u rozsahlych tradingovych systemu. Tam je to o necem jinem. Kvalita vyvojaru a tim i zabavnost strasne zalezi od firmy a od oboru.
Vetsina mladochu jsou dnes bud velmi uzkoprofilovi specialisti nebo nemehla co jim chybi elementarni znalosti nizsich vrstev. Jestlize pred lety jsme rikali ze java pritahuje nekvalitni vyvojare, tak dnes to umocnuje jeste voodoo kmen androy'th.
-
V žádném.
Java je nezajímavá jako celek a nesetkal jsem se s jediným projektem, který by byl pro mně zajímavý a byl v Javě. Zajímavé věci se dělají v jiných jazycích. Image processing, signal processing, výpočetní jádra simulačních systémů, geometrická jádra pro CAD systémy, embbeded software a to se opravdu nedělá v Javě. Jazyky: assembler, C, C++, C#, Matlab, Labview, Python. Jo a nemám vystudované IT na VŠ, ani nechci mít. 8)
-
Stavba rozhodovacích a klasifikačních stromů v Hadoopu, třebas.
-
V žádném.
Java je nezajímavá jako celek a nesetkal jsem se s jediným projektem, který by byl pro mně zajímavý a byl v Javě. Zajímavé věci se dělají v jiných jazycích. Image processing, signal processing, výpočetní jádra simulačních systémů, geometrická jádra pro CAD systémy, embbeded software a to se opravdu nedělá v Javě. Jazyky: assembler, C, C++, C#, Matlab, Labview, Python. Jo a nemám vystudované IT na VŠ, ani nechci mít. 8)
Tak ono i vyšší úrovně abstrakce mohou být zajímavé, to je jako být astronomem a ne částicovým fyzikem. V Javě nedělám.
-
V žádném.
Java je nezajímavá jako celek a nesetkal jsem se s jediným projektem, který by byl pro mně zajímavý a byl v Javě. Zajímavé věci se dělají v jiných jazycích. Image processing, signal processing, výpočetní jádra simulačních systémů, geometrická jádra pro CAD systémy, embbeded software a to se opravdu nedělá v Javě. Jazyky: assembler, C, C++, C#, Matlab, Labview, Python. Jo a nemám vystudované IT na VŠ, ani nechci mít. 8)
Tak ono i vyšší úrovně abstrakce mohou být zajímavé, to je jako být astronomem a ne částicovým fyzikem. V Javě nedělám.
Myslíte jako když už řeší architekt tak abstraktní věci ze si ani technicky nemakne a hada se s kodery? Většina Java věci je implementace nějakého business procesu. A to má být jako "zajimave"? I když i tady mne celkem překvapilo že aplikace třeba pro plánování orbitalnich drah satelitu nebo posunu marsovskych vozitek měla frontend v jave.
V IT je to ale kolikrát o tom, že úrovně abstrakce jsou jen pro přehlednost vývoje a nemají vliv na skalovatelnost nebo fungování apky. A to má být jako zajimave?
Nebo že je zmrsena aplikace od indu a člověk stráví 3 roky aby to za běhu prekopal na distribuovanou architekturu. A to má být jako zajímavé?
Pro mne osobne jsou vždy zajímavé věci ktere mohou být nějak užitečné pro reálné věci. Dělat systémy pro systémy které řídí nějaké nesmyslné systémy a je mezi nimi hromada vrstev k reálné práci, která je ve skutečnosti třeba jen zaznamenání lejstra pro úředníka, fakt není něco co bych viděl jako zajimave.
-
Trebas sitove aplikace (ala middleware), distribuovana datova uloziste, open source projekty (mrkni trebas na redhat projekty a jejich komunita) a tak - je toho spousta
Jojo. Je úžasný když javisti vyvinou TR69 provisioning pro zákaznická zařízení a postupně to doprasujou a udělají z toho standard. Stejně jako video on demand reseni.
Kam javista slapne tam roste spousta fraktalu ... s výjimečně vysokým obsahem THC.
-
Trebas sitove aplikace (ala middleware), distribuovana datova uloziste, open source projekty (mrkni trebas na redhat projekty a jejich komunita) a tak - je toho spousta
Jojo. Je úžasný když javisti vyvinou TR69 provisioning pro zákaznická zařízení a postupně to doprasujou a udělají z toho standard. Stejně jako video on demand reseni.
Kam javista slapne tam roste spousta fraktalu ... s výjimečně vysokým obsahem THC.
mas pravdu
-
Java je teda podle mě dost slušná platforma a ano, není náhoda, že v Javě se tak často píšou ty nezajímavé věci ala inf. systémy pro banky atd., protože po těch je co? No? No největši poptávka! Jak ve školce s váma!
Když nějaký zákazních bude potřebovat soft, tak 9:1 že to bude nějaký inf. systém a ne řídící jednotka pro rakety středního doletu nebo něco podobného! Sorry, ale pokud někdo tvrdí o Javě jako výše Trient, přičemž preferuje C++, tak mám dost pochybnosti o tom, jestli dotyční např. vůbec znají byť i jen Maven nebo jestli umí opravdu dobře OOP (vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina).
Navíc, podle mých zkušeností, Java je i slušně rychlá. Co se výkonu týče, má jen jeden hendikep - že v ní dost často dělají levní programátoři a podle toho prostě pak vypadá výsledek.
Klasická zkušenost VŠ studenta s Javou je Eclipse + nějaké základy jazyka a to je všechno. Kdo tohle čte: pokud jste nikdy nedělali ani s Mavenem, tak buďte tak laskavi, neztrapňujte se a až nadosmrti se zdržte veškerých soudů ohledně Javy, protože o ní nevíte nic.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
ale, ale, ale...
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
ale, ale, ale...
Na to jak je hloupý, tak v tomhle má pravdu. Dědičnos v Javě je superprasárna. Samozřejmě asi nemyslí implementace rozhraní, které jsou jediné použitelné a do dědičnosti se můžou počítat.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
Bez použití dědičnosti by sis v Javě ani neškrtl...
-
Na jakem projektu v Jave ste pracovali a byl pro Vas zajimavy?
Plugin do Vimu.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
zboji jak se te da zkontaktovat?
-
UF nedolízej.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
ale, ale, ale...
Na to jak je hloupý, tak v tomhle má pravdu. Dědičnos v Javě je superprasárna. Samozřejmě asi nemyslí implementace rozhraní, které jsou jediné použitelné a do dědičnosti se můžou počítat.
Az do 7 rozhrani byla problematicka soucast API, protoze blokovala moznost rozsireni v budoucnu a tak davalo velmi casto smysl vsadit na abstraktni tridy. Napriklad.
Ja bych hlavne nemotal dve veci - dedicnost byva naduzivana (ano) a dedicnost je spatna (ne)
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
Bez použití dědičnosti by sis v Javě ani neškrtl...
To je problém Javy, ne můj.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
ale, ale, ale...
Na to jak je hloupý, tak v tomhle má pravdu. Dědičnos v Javě je superprasárna. Samozřejmě asi nemyslí implementace rozhraní, které jsou jediné použitelné a do dědičnosti se můžou počítat.
Az do 7 rozhrani byla problematicka soucast API, protoze blokovala moznost rozsireni v budoucnu a tak davalo velmi casto smysl vsadit na abstraktni tridy. Napriklad.
Ja bych hlavne nemotal dve veci - dedicnost byva naduzivana (ano) a dedicnost je spatna (ne)
To máš sice pravdu, ale bohužel to nijak nepomůže a radši jsem vždy dělal nekompatibilní změny. Stačí na to dobrý návrh a nebo se s klienty dohodnout. Dědičnost v Javě je fakt hnus.
Ano, bývá nadužívána a návrhové vzory tomu moc nepomáhají, protože jsou nejlepší s dědičností a v Javě třeba s generikou. Normální javovová dědičnost špatná určitě je. Nevím, co vše by se muselo změnit, aby se dala používat.
-
Bez použití dědičnosti by sis v Javě ani neškrtl...
To je problém Javy, ne můj.
Když nepoužíváš Javu a neprogramuješ objektově, tak tě to nemusí trápit.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
P.S. Dědičnost dobře odhaluje trotly, jakmile někdo tvrdí, že obdélník má dědit ze čtverce, je jasný. Dědičnost má opodstatnění v některých speciálních případech, ale v podstatě vždy stačí protokoly/rozhraní. Jiná otázka je implementace, proměnné typu protokol mají jistý overhead.
-
Bez použití dědičnosti by sis v Javě ani neškrtl...
To je problém Javy, ne můj.
Když nepoužíváš Javu a neprogramuješ objektově, tak tě to nemusí trápit.
Píšu objektově, ale ne v Javě. Tož tak.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
P.S. Dědičnost dobře odhaluje trotly, jakmile někdo tvrdí, že obdélník má dědit ze čtverce, je jasný. Dědičnost má opodstatnění v některých speciálních případech, ale v podstatě vždy stačí protokoly/rozhraní. Jiná otázka je implementace, proměnné typu protokol mají jistý overhead.
Každý, kdo dělá OOP, ví, že čtverec nemůže dědit z obdélníku, natož naopak. Zahodit kvůli jednomu chybnému užívání celou dědičnost je blbost a ty to dobře víš. Jenom trolíš.
-
Když nepoužíváš Javu a neprogramuješ objektově, tak tě to nemusí trápit.
Píšu objektově, ale ne v Javě. Tož tak.
V tom případě běžně používáš dědičnost, jen o tom možná nevíš.
Častý bývá také případ, že někdo si jen myslí, že programuje objektově, ale ve skutečnosti jen zabaluje kusy kódu do tříd.
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
P.S. Dědičnost dobře odhaluje trotly, jakmile někdo tvrdí, že obdélník má dědit ze čtverce, je jasný. Dědičnost má opodstatnění v některých speciálních případech, ale v podstatě vždy stačí protokoly/rozhraní. Jiná otázka je implementace, proměnné typu protokol mají jistý overhead.
Každý, kdo dělá OOP, ví, že čtverec nemůže dědit z obdélníku
A je to tady :o Tuto debatu nehodlám opakovat, přečti si nějakou matiku pro ZŠ a pak se vrať k PHP...
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
P.S. Dědičnost dobře odhaluje trotly, jakmile někdo tvrdí, že obdélník má dědit ze čtverce, je jasný. Dědičnost má opodstatnění v některých speciálních případech, ale v podstatě vždy stačí protokoly/rozhraní. Jiná otázka je implementace, proměnné typu protokol mají jistý overhead.
Každý, kdo dělá OOP, ví, že čtverec nemůže dědit z obdélníku
A je to tady :o Tuto debatu nehodlám opakovat, přečti si nějakou matiku pro ZŠ a pak se vrať k PHP...
Aha, takže ty bys v tomto případě dědičnost použil. Nebo snad ne?
-
... a pak se vrať k PHP...
+1
-
vícenásobná dědičnost v C++ je píčovina
To je dědičnost obecně.
ale, ale, ale...
Na to jak je hloupý, tak v tomhle má pravdu. Dědičnos v Javě je superprasárna. Samozřejmě asi nemyslí implementace rozhraní, které jsou jediné použitelné a do dědičnosti se můžou počítat.
Az do 7 rozhrani byla problematicka soucast API, protoze blokovala moznost rozsireni v budoucnu a tak davalo velmi casto smysl vsadit na abstraktni tridy. Napriklad.
Ja bych hlavne nemotal dve veci - dedicnost byva naduzivana (ano) a dedicnost je spatna (ne)
To máš sice pravdu, ale bohužel to nijak nepomůže a radši jsem vždy dělal nekompatibilní změny. Stačí na to dobrý návrh a nebo se s klienty dohodnout. Dědičnost v Javě je fakt hnus.
To je roztomile, ale "dohodnout se s klienty" si muzes dovolit, kdyz patlas nejaky korporatni software s ostatnimi lopatami.
-
Prostě buď si verzi nech a nebo uděláš upgrade. Hlavně není až tak časté, že by se veřejné API mělo měnit. Pokud máš nelopatí návrh, tak víš předem, co bude potřeba. Jen patláci dělají "agilně" a vše pořád mění.
-
Prostě buď si verzi nech a nebo uděláš upgrade. Hlavně není až tak časté, že by se veřejné API mělo měnit. Pokud máš nelopatí návrh, tak víš předem, co bude potřeba. Jen patláci dělají "agilně" a vše pořád mění.
Ony jsou u API dva svety - jeden, kdy sve klienty znas (idealne je mas o kancl vedle) a pak je to ta situace, kdy nemas sanci tusit, kdo to je. Jak to vypada, kdyz jsi pak "odvazny", jsme videli trebas u pridani metod do interfacu v JDBC (problem by nenastal, byt tam abstraktni tridy nebo pokud by se to stalo v JDK 8+). Ze nevis predem, co je potreba, je pravda. V zavislosti na metodice to nevis hodne nebo trochu. Prave proto je dobre se zamyslet nad tim, jak udelat ten navrh flexibilni (coz je casto kompozici, ale neni to pravidlo).
Az se naucis programovat, tak zkus kouknout trebas do Practical API design, neni to spatne cteni, pokud uz nejsi zacatecnicka lopatka.
-
Mně nevadí, že neumíš programovat. Prostě abstraktní třídy jsou prasárna a třeba to jednou pochopíš. Jasný, nezapomínejme na generika, která celou dědičnost ještě vylepšují. 8 naštěstí už má i nové možnosti, ale dědičnost fakt používat nezačnu. To radši fakt jiný jazyk :D
Nějaké knížky o API si nech pro Kita, aby je pak dogmaticky mohl používat.
-
Prostě buď si verzi nech a nebo uděláš upgrade. Hlavně není až tak časté, že by se veřejné API mělo měnit. Pokud máš nelopatí návrh, tak víš předem, co bude potřeba. Jen patláci dělají "agilně" a vše pořád mění.
Pokud dodržuješ OCP, nemusíš se upgrade API bát.
-
Mně nevadí, že neumíš programovat. Prostě abstraktní třídy jsou prasárna a třeba to jednou pochopíš. Jasný, nezapomínejme na generika, která celou dědičnost ještě vylepšují. 8 naštěstí už má i nové možnosti, ale dědičnost fakt používat nezačnu. To radši fakt jiný jazyk :D
Nějaké knížky o API si nech pro Kita, aby je pak dogmaticky mohl používat.
Vypravej nam jeste chvili o svych bohate placenyh zkusenstech, lopatko...