Fórum Root.cz
Hlavní témata => Vývoj => Téma založeno: wtf 13. 06. 2016, 19:41:11
-
Tim jazykem myslim i jeho zakladni knihovny.
Dneska me silne rozohnil bug v urllib2 (python), ktery pri cteni dat skonci v nekonecne smycce.
Ten bug existuje v Pythonu minimalne od roku 2006.
fakt se neda verit nicemu?
-
Tim jazykem myslim i jeho zakladni knihovny.
Dneska me silne rozohnil bug v urllib2 (python), ktery pri cteni dat skonci v nekonecne smycce.
Ten bug existuje v Pythonu minimalne od roku 2006.
fakt se neda verit nicemu?
No to je tezke, to ani tak neni o profesionalech ale i o mnozstvi lidi co se na tom podili a mnozstvi lidi co hlasi chyby. Napriklad jazyk D vyviji schopni lide a to i standardni knihovnu. I presto se tam chyby obcas objevi. A pokud je nekdo nahlasi, tak se vetsinou se opravi rychle. Ale i presto se da narazit na chyby (zejmena v implementaci jazyka) ktere jsou i nekolik let stare.
-
Tim jazykem myslim i jeho zakladni knihovny.
Dneska me silne rozohnil bug v urllib2 (python), ktery pri cteni dat skonci v nekonecne smycce.
Ten bug existuje v Pythonu minimalne od roku 2006.
fakt se neda verit nicemu?
A ten bug je nekde nahlasen od toho roku? Slo by poslat link na issue tracker. Ono jestli je tam napsane neco jako not bug nebo wont fix s vysvetlenim tak pak to muze byt tezke.
-
jasne
golang.org (http://golang.org)
-
A ten bug je nekde nahlasen od toho roku? Slo by poslat link na issue tracker. Ono jestli je tam napsane neco jako not bug nebo wont fix s vysvetlenim tak pak to muze byt tezke.
ono neni zas tak moc podstatne jaky konkretne to je bug. Ten muj je velmi obtizne reprodukovat pritom se jedna o ty same adresy. 30x to muze jet bez problemu. Po 31x to vytuhne pri cteni a zere to procesor.
Proste uz v tom roce 2006 resili neco podobneho a stale to neni OK.
-
Mám pro tebe blbou zprávu. I skuteční profesionálové dělají chyby.
A ten bug je nekde nahlasen od toho roku? Slo by poslat link na issue tracker. Ono jestli je tam napsane neco jako not bug nebo wont fix s vysvetlenim tak pak to muze byt tezke.
ono neni zas tak moc podstatne jaky konkretne to je bug. Ten muj je velmi obtizne reprodukovat pritom se jedna o ty same adresy. 30x to muze jet bez problemu. Po 31x to vytuhne pri cteni a zere to procesor.
Proste uz v tom roce 2006 resili neco podobneho a stale to neni OK.
-
Swift ;-) https://swift.org
A i jim to trvá několik let než se snad napodzim dopracují k dlouhodobě stabilní verzi…
-
Takovy jazyk neexistuje uz jen proto, ze je na svete spousta posuku, kteri porad delaji neco noveho aby se prosadili (protoze v osobnim zivote jsou to panicove) a stepi soustredeni vyvojaru do spousty ruznych veci, pricemze zadna pak neni udelana poradne a nasobi se tim bordel.
-
Tak udelej dobry skutek a nepouzivej uz pythonanebo alespon neprechazej na zadny supercool jazyk na ktery neni nikdo zvedavy.
-
Java
Vyvoj ridi konsocium firem (Oracle, IBM, Google, ...).
Kdyz nekdo potrebuje novou funkcionalitu, napise JSR (Java Specification Request), tomu je prideleno cislo a konsorcium spolecne specifikuje API.
Potom nekdo vyrobi referencni implementaci - obvykle nejaka Opensource nadace (Apache, Eclipse) zasponzorovana komecni firmou.
Treba Java Persistence API (JPA2.1) vzniklo jako JSR338 - referencni implementace je EclipseLink, alternativy jsou Hibernate, OpanJPA.
Srovnej s Perlem, kde do CPANu contribuuje kazdy, kdo ma do zadele diru, nebo s Pythonem, kde zas kazdy, kdo ma login na GitHubu.
-
Java
Vyvoj ridi konsocium firem (Oracle, IBM, Google, ...).
Kdyz nekdo potrebuje novou funkcionalitu, napise JSR (Java Specification Request), tomu je prideleno cislo a konsorcium spolecne specifikuje API.
Potom nekdo vyrobi referencni implementaci - obvykle nejaka Opensource nadace (Apache, Eclipse) zasponzorovana komecni firmou.
Treba Java Persistence API (JPA2.1) vzniklo jako JSR338 - referencni implementace je EclipseLink, alternativy jsou Hibernate, OpanJPA.
Srovnej s Perlem, kde do CPANu contribuuje kazdy, kdo ma do zadele diru, nebo s Pythonem, kde zas kazdy, kdo ma login na GitHubu.
... a ted ten o cervene karkulce prosim ...
-
Java
Vyvoj ridi konsocium firem (Oracle, IBM, Google, ...).
Kdyz nekdo potrebuje novou funkcionalitu, napise JSR (Java Specification Request), tomu je prideleno cislo a konsorcium spolecne specifikuje API.
Potom nekdo vyrobi referencni implementaci - obvykle nejaka Opensource nadace (Apache, Eclipse) zasponzorovana komecni firmou.
Treba Java Persistence API (JPA2.1) vzniklo jako JSR338 - referencni implementace je EclipseLink, alternativy jsou Hibernate, OpanJPA.
Srovnej s Perlem, kde do CPANu contribuuje kazdy, kdo ma do zadele diru, nebo s Pythonem, kde zas kazdy, kdo ma login na GitHubu.
... a ted ten o cervene karkulce prosim ...
Zdravime navstevniky v alternativnich vesmiru.
V tomto vesmiru JSR a JCP opravdu existuje a obyvatele tohoto vesmiru s IQ nad 80 jsou i schopni tyto zkratky zadat do Googlu.
Mnoho stesti na vasi multidimenzionalni ceste.
-
nebol takyto jazyk ada?
-
x
-
zkus latinu
-
jedej takovej jazyk poznam a tim je C#.
-
Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál. ;D
-
Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál. ;D
tim padem kontruji matematikou kterou napsala Dr.Priroda :}
-
Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál. ;D
tim padem kontruji matematikou kterou napsala Dr.Priroda :}
Ani ne, mno.
-
Zkusil bych něco malého, jednoduchého. Třeba BrainFuck. A nebo se můžeš podívat na x86 ASM. Ale i tam se občas v implementaci nějaký bug objeví (https://en.wikipedia.org/wiki/Pentium_FDIV_bug)...
-
Java
Vyvoj ridi konsocium firem (Oracle, IBM, Google, ...).
Kdyz nekdo potrebuje novou funkcionalitu, napise JSR (Java Specification Request), tomu je prideleno cislo a konsorcium spolecne specifikuje API.
Potom nekdo vyrobi referencni implementaci - obvykle nejaka Opensource nadace (Apache, Eclipse) zasponzorovana komecni firmou.
Treba Java Persistence API (JPA2.1) vzniklo jako JSR338 - referencni implementace je EclipseLink, alternativy jsou Hibernate, OpanJPA.
Srovnej s Perlem, kde do CPANu contribuuje kazdy, kdo ma do zadele diru, nebo s Pythonem, kde zas kazdy, kdo ma login na GitHubu.
Java je moloch možná právě proto, že než se něco rozhodne, uplyne století. Proto je zoufale pozadu. Tím netvrdím, že přímá konkurence (C#) je na tom nějak zvlášť lépe, tam zase příval novinek působí chaoticky, nicméně pak máme jazyky vyvinuté skutečnými "profíky", jako třeba Go, případně snad i ten Swift, ale ten je teď zcela open source a začíná připomínat pejskokočičí dort... Jazyk na hodně vysoké úrovni je například Haskell, ale předpokladem k efektivnímu používání je PhD z matematiky :)
-
Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál. ;D
tim padem kontruji matematikou kterou napsala Dr.Priroda :}
Ani ne, mno.
ty nemas rad prirodu - tim to je
-
Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál. ;D
tim padem kontruji matematikou kterou napsala Dr.Priroda :}
OMG, co má společného příroda s matikou? Matika je normální náš výmysl.
-
Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál. ;D
tim padem kontruji matematikou kterou napsala Dr.Priroda :}
OMG, co má společného příroda s matikou? Matika je normální náš výmysl.
Ty jseš výmysl - přírody (nebo spíš omyl). Matematika (v rámci fyziky) přesně modeluje celý náš svět od kvarků až po černé díry. Jen je občas tak složitá, že tomu (téměř) nikdo nerozumí.
(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).
-
Tak když tomu věříš, tak jsi na tom dost špatně. Což jsi vlastně vždy ukázal už v diskuzích...
-
Matika je normální náš výmysl.
Kazdy platonik s tebou bude nesouhlasit.
-
A co já s tím? Prostě jsme si to vymysleli a teď to používáme. Příroda na to sere.
-
Matika je normální náš výmysl.
Kazdy platonik s tebou bude nesouhlasit.
To je na něj moc složité, nejdříve je nutné mu vysvětlit, co to je "platonismus" ;)
-
A co já s tím? Prostě jsme si to vymysleli a teď to používáme. Příroda na to sere.
No, tohle je jenom jeden pohled na vec. Navic ten spatny ;)
-
A co já s tím? Prostě jsme si to vymysleli a teď to používáme. Příroda na to sere.
No, tohle je jenom jeden pohled na vec. Navic ten spatny ;)
Jasný, za to ty máš ten správný :D OMG...
-
(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).
Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná. Z čeho vznikla matematika, z prvotní operace, kterou je dělení, a dělení je závislé na topologii reálného světa. Složíte-li čtvrtku papíru na polovinu, dostanete přirozený výsledek, ze kterého odvodíte celou matematiku, 1 + 1 = 2 (v našem světě). Ve světě jehož topologie je jiná, například prostor bude orientovaný a bude mít nestejnou hustotu v různých směrech pohybu, bude platit třeba 1 + 1 = 2.3, bude v něm i jiná matematika, jiná prvočísla, jiné pí, jiné přesahy, protože složením čtvrtky papíru na polovinu dostanete nestejné části, což je z hlediska reálií topologie našeho světa nepředstavitelné, ale pro jeho obyvatele zcela přirozené, stačí jim prostě přeložit čtvrtku papíru na polovinu, aby se o tom přesvědčili :-)))
-
To víš, že jo...
-
Perl 6 ;)
-
(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).
Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná. Z čeho vznikla matematika, z prvotní operace, kterou je dělení, a dělení je závislé na topologii reálného světa. Složíte-li čtvrtku papíru na polovinu, dostanete přirozený výsledek, ze kterého odvodíte celou matematiku, 1 + 1 = 2 (v našem světě). Ve světě jehož topologie je jiná, například prostor bude orientovaný a bude mít nestejnou hustotu v různých směrech pohybu, bude platit třeba 1 + 1 = 2.3, bude v něm i jiná matematika, jiná prvočísla, jiné pí, jiné přesahy, protože složením čtvrtky papíru na polovinu dostanete nestejné části, což je z hlediska reálií topologie našeho světa nepředstavitelné, ale pro jeho obyvatele zcela přirozené, stačí jim prostě přeložit čtvrtku papíru na polovinu, aby se o tom přesvědčili :-)))
Čeho produktem je například onen zmíněný forcing? Dělení je celkem pochopitelné, ale cokoliv kolem nekonečna (resp. nekonečen) je jen abstraktní konstrukce - něco, co vychází z "našeho světa", ale přesahuje jej a žije si "svým životem".
-
(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).
Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná. Z čeho vznikla matematika, z prvotní operace, kterou je dělení, a dělení je závislé na topologii reálného světa. Složíte-li čtvrtku papíru na polovinu, dostanete přirozený výsledek, ze kterého odvodíte celou matematiku, 1 + 1 = 2 (v našem světě). Ve světě jehož topologie je jiná, například prostor bude orientovaný a bude mít nestejnou hustotu v různých směrech pohybu, bude platit třeba 1 + 1 = 2.3, bude v něm i jiná matematika, jiná prvočísla, jiné pí, jiné přesahy, protože složením čtvrtky papíru na polovinu dostanete nestejné části, což je z hlediska reálií topologie našeho světa nepředstavitelné, ale pro jeho obyvatele zcela přirozené, stačí jim prostě přeložit čtvrtku papíru na polovinu, aby se o tom přesvědčili :-)))
Čeho produktem je například onen zmíněný forcing? Dělení je celkem pochopitelné, ale cokoliv kolem nekonečna (resp. nekonečen) je jen abstraktní konstrukce - něco, co vychází z "našeho světa", ale přesahuje jej a žije si "svým životem".
Forcing? No z přeložení té čtvrtky papíru, matematika vznikla z dělení kořisti. Sčítání je operace odvozená od dělení, náš pojem čísla z touhy po spravedlnosti, z dělení kořisti rovným dílem (zisk a optimální rozdělení zdrojů?). Prvočísla pak charakterizují "topologii" našeho prostoru. V jiné fyzikální realitě generující jinou "topologii" budou i jiná prvočísla. I operace dělení bude definována jinak, ale taky zobrazení, nebo číslo. V "kvantové" mechanice není nepředstavitelné, že jedna entita je na dvou místech současně, evidentně je tam dělení definováno jinak. Zřejmě existuje nějaká metamatematika, která všechny možné topologie a z nich vyplývající matematiky spojuje, ale obyvatelé daného světa budou v odvozování matematiky "olepovat" svůj reálný svět, přesahy budou tak trochu přehlížet. Nemůžeme vyloučit, že existují i jiné fyzikální reality, například tvořené tak trochu na fraktálním principu s neúplnou soběpodobností. Tedy i forcing může mít fyzikální interpretaci.
-
(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).
Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná.
To je samozřejmě pitomost, matematika se naprosto běžně zabývá i věcmi, které fyzikální fungování světa daleko přesahují nebo s ním vůbec nesouvisejí. Už i jednoduchá geometrie pracuje s idealizovanými objekty, které v reálném světě nemohou fyzicky existovat (třeba koule v geometrickém smyslu). Stejně tak pracuje běžně s mnohorozměrnými prostory, což samozřejmě nevychází z žádného reálného pozorování.
Co se týká operací jako sčítání, ten tvůj příklad s jinou fyzikální realitou, kde 1+1=2.3, je hovadina na druhou. To nemá nic společného s fyzikální realitou, ale jednoduše s definicí toho, co je operace sčítání nad nějakou množinou čísel. Prostě je axiomaticky dáno, že platí 1+1=2 a nemůže to být v rámci té definice sčítání jinak, ani v jiném vesmíru. A stejně tak to "přeložení čtvrtky na polovinu" ti musí dát dvě stejné části, protože to je smyslem samotného pojmu "polovina".
-
Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná.
To je samozřejmě pitomost, matematika se naprosto běžně zabývá i věcmi, které fyzikální fungování světa daleko přesahují nebo s ním vůbec nesouvisejí.
No jenže fyzika také přesahuje běžnou fyzickou zkušenost. Takže nejdříve je potřeba precizovat pojmy, v podstatě staré pojmy idea/matérie. Teprve pomocí těchto pojmů se pak můžete vůbec vyjádřit (a někdo jiný může souhlasit nebo nesouhlasit)...
-
To je samozřejmě pitomost, matematika se naprosto běžně zabývá i věcmi, které fyzikální fungování světa daleko přesahují nebo s ním vůbec nesouvisejí. Už i jednoduchá geometrie pracuje s idealizovanými objekty, které v reálném světě nemohou fyzicky existovat (třeba koule v geometrickém smyslu). Stejně tak pracuje běžně s mnohorozměrnými prostory, což samozřejmě nevychází z žádného reálného pozorování.
Co se týká operací jako sčítání, ten tvůj příklad s jinou fyzikální realitou, kde 1+1=2.3, je hovadina na druhou. To nemá nic společného s fyzikální realitou, ale jednoduše s definicí toho, co je operace sčítání nad nějakou množinou čísel. Prostě je axiomaticky dáno, že platí 1+1=2 a nemůže to být v rámci té definice sčítání jinak, ani v jiném vesmíru. A stejně tak to "přeložení čtvrtky na polovinu" ti musí dát dvě stejné části, protože to je smyslem samotného pojmu "polovina".
Jo, přesně. Vymysleli jsme si pravidla (axiomy a odvozovací pravidla) a teď podle nich hrajeme (odvozujeme další a další věty). Že matematika tak pěkně odpovídá tomu co víme o realitě je prostě tím, že matiku vymýšlíme tak aby byla užitečná.
No jenže fyzika také přesahuje běžnou fyzickou zkušenost. Takže nejdříve je potřeba precizovat pojmy, v podstatě staré pojmy idea/matérie. Teprve pomocí těchto pojmů se pak můžete vůbec vyjádřit (a někdo jiný může souhlasit nebo nesouhlasit)...
Ale O přece vůbec nepsal o "fyzické zkušenosti". On psal že se matika zabývá i věcma, které nesouvisejí s tím co víme o světě, nebo jsou s tím dokonce v rozporu.
-
No jenže fyzika také přesahuje běžnou fyzickou zkušenost. Takže nejdříve je potřeba precizovat pojmy, v podstatě staré pojmy idea/matérie. Teprve pomocí těchto pojmů se pak můžete vůbec vyjádřit (a někdo jiný může souhlasit nebo nesouhlasit)...
Ale O přece vůbec nepsal o "fyzické zkušenosti". On psal že se matika zabývá i věcma, které nesouvisejí s tím co víme o světě, nebo jsou s tím dokonce v rozporu.
Definujte „svět“, definujte „souvisí“, definujte „rozpor“ a pak se můžeme možná bavit. Jinak je ta debata o ničem - jeden řekne „souvisí“, druhý řekne „nesouvisí“ a ani jeden nebude vědět, co se tím vlastně míní.
V základu jde podle mého názoru o debatu na téma matérie a idea. Dojdu k naprosto rozdílným závěrům, pokud budu zastávat názor, že ideje ti existují nezávisle na člověku, než pokud budu zastávat názor, že ideje vytváří toliko člověk. Podle toho budu buď považovat matematiku za prazáklad světa anebo za pouhý konstrukt myšlení nezávislý na vnějším světe. A podle toho budu i jinak hodnotit souvislost mezi fyzikou a matematikou.
-
Co se týká operací jako sčítání, ten tvůj příklad s jinou fyzikální realitou, kde 1+1=2.3, je hovadina na druhou. To nemá nic společného s fyzikální realitou, ale jednoduše s definicí toho, co je operace sčítání nad nějakou množinou čísel. Prostě je axiomaticky dáno, že platí 1+1=2 a nemůže to být v rámci té definice sčítání jinak, ani v jiném vesmíru. A stejně tak to "přeložení čtvrtky na polovinu" ti musí dát dvě stejné části, protože to je smyslem samotného pojmu "polovina".
No právě, axiomaticky, ovšem odvozeno od dělení (původně dělení kořisti v sociální skupině) je dáno, že 1+1=2. Ten axiom vznikl na základě našeho fyzikálního světa v kombinaci s naší psychikou(touha po spravedlivém dělení kořisti), nespadl z nebe. No a teď si představte fyzikální svět, ve kterém vezmete čtvrtku papíru, přeložíte jí na polovinu a poloviny nebudou stejné, pak v tomto světě nebude ten axiom 1 + 1 = 2, ale třeba 1 + 1 = 3, a nebo v něm sčítání nebude možno vůbec definovat, nebude možno zkonstruovat operaci, která by byla komutativní. Takže to bude svět bez sčítání, jak ho známe my. A nebo bude možno, za předpokladu, že vzdálenosti na číselné ose
mezi jednotlivými čísly nebudou konstantní. Pak v tomto světě bude pojem čísla definován jinak. A bude to vycházet z fyzikální reality.
To, že v matematice pracujeme i s fyzikálně nereálnými strukturami je dáno tím, že je možno volit axiomy libovolně a nad nimi budovat matematické teorie. Je možný i jiný postup, tedy zvolit axiomy a k nim pak hledat fyzikální interpretaci.
-
Lol, matematika je tautologie, je to lidský výmysl, kterým se lidé snaží symbolicky popsat vztahy a procesy kolem sebe. Nejvíce pobavilo tvrzení, že matematika je přesná :-). Všem věřícím v šemocnost matematiky doporučuji k přečtení tuto knihu: http://www.palmknihy.cz/hlinene-nohy-matematiky.html
-
Co se týká operací jako sčítání, ten tvůj příklad s jinou fyzikální realitou, kde 1+1=2.3, je hovadina na druhou. To nemá nic společného s fyzikální realitou, ale jednoduše s definicí toho, co je operace sčítání nad nějakou množinou čísel. Prostě je axiomaticky dáno, že platí 1+1=2 a nemůže to být v rámci té definice sčítání jinak, ani v jiném vesmíru. A stejně tak to "přeložení čtvrtky na polovinu" ti musí dát dvě stejné části, protože to je smyslem samotného pojmu "polovina".
V neeuklidovském prostoru může platit 1+1=1, nemusí platit komutativnost sčítání, trojúhelník může mít všechny úhly pravé, rovnoběžky se mohou protínat, ...
-
Nic nie je dokonale a pre soft to plati najmenej dvojnasobne.
(http://tinyurl.com/h5xemva)
-
(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).
Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná. Z čeho vznikla matematika, z prvotní operace, kterou je dělení, a dělení je závislé na topologii reálného světa. Složíte-li čtvrtku papíru na polovinu, dostanete přirozený výsledek, ze kterého odvodíte celou matematiku, 1 + 1 = 2 (v našem světě). Ve světě jehož topologie je jiná, například prostor bude orientovaný a bude mít nestejnou hustotu v různých směrech pohybu, bude platit třeba 1 + 1 = 2.3, bude v něm i jiná matematika, jiná prvočísla, jiné pí, jiné přesahy, protože složením čtvrtky papíru na polovinu dostanete nestejné části, což je z hlediska reálií topologie našeho světa nepředstavitelné, ale pro jeho obyvatele zcela přirozené, stačí jim prostě přeložit čtvrtku papíru na polovinu, aby se o tom přesvědčili :-)))
Čeho produktem je například onen zmíněný forcing? Dělení je celkem pochopitelné, ale cokoliv kolem nekonečna (resp. nekonečen) je jen abstraktní konstrukce - něco, co vychází z "našeho světa", ale přesahuje jej a žije si "svým životem".
Forcing? No z přeložení té čtvrtky papíru, matematika vznikla z dělení kořisti. Sčítání je operace odvozená od dělení, náš pojem čísla z touhy po spravedlnosti, z dělení kořisti rovným dílem (zisk a optimální rozdělení zdrojů?). Prvočísla pak charakterizují "topologii" našeho prostoru. V jiné fyzikální realitě generující jinou "topologii" budou i jiná prvočísla. I operace dělení bude definována jinak, ale taky zobrazení, nebo číslo. V "kvantové" mechanice není nepředstavitelné, že jedna entita je na dvou místech současně, evidentně je tam dělení definováno jinak. Zřejmě existuje nějaká metamatematika, která všechny možné topologie a z nich vyplývající matematiky spojuje, ale obyvatelé daného světa budou v odvozování matematiky "olepovat" svůj reálný svět, přesahy budou tak trochu přehlížet. Nemůžeme vyloučit, že existují i jiné fyzikální reality, například tvořené tak trochu na fraktálním principu s neúplnou soběpodobností. Tedy i forcing může mít fyzikální interpretaci.
Už zase máte vycházky?
-
Lol, matematika je tautologie, je to lidský výmysl, kterým se lidé snaží symbolicky popsat vztahy a procesy kolem sebe.
Tak to je právě předmět debaty již řadu století :-)