Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Chimpsky 06. 03. 2016, 12:13:00
-
Baví mě jazyky, tak bych rád šel studovat lingvistiku, ale zase se trochu bojím nalezení uplatnění, tak jsem nakonec vybral aplikovanou lingvistiku, tj. interdisciplinární obor na hranici s informatikou. Tam je ale prý dost matiky, která mi nikdy moc nešla. Proto bych se chtěl zeptat, 1) nakolik je v tomto oboru matika potřebná a 2) je lepší (pro nematematika) ÚTKL na FF nebo ÚFAL na MFF?
-
Matiky se neboj, ta je dnes i pro blbce, protože dotace. Stačí se to naučit nazmapěť jako běžný vysokoškolák, protože víc po tobě nikdo chtít nebude. Vítej v nové době, kde blbci jsou všude a ještě je podporujeme :D
-
Co si představuješ pod matematikou?
-
@novádoba: Hm, zajimave. Kdyz ja byl na FELu, tak matika byla hlavni blbobijec. Skoro pulka lidi to nerozdychala uz v prvnim rocniku.
-
@novádoba: Hm, zajimave. Kdyz ja byl na FELu, tak matika byla hlavni blbobijec. Skoro pulka lidi to nerozdychala uz v prvnim rocniku.
Dtto na MFF :)
-
Možná by bylo dobré specifikovat to baví mne jazyky. Začal bych tím, že bych si podrobně prostudoval plány těch oborů, včetně různých předepsaných předmětů týkajících se fakulty nebo ústavu. Třeba na FF je to na některých ústavech latina, obecně pak cizí jazyk pro akademické účely a některé další. Lingvistika je poměrně hodně teorie.
Nemyslím si, že v České republice ti aplikovaná lingvistika nějak výrazně zvýší uplatnění. Pokud tě jazyky opravdu baví, dělej co tě baví, jdi si za tím a neptej se na fórech. Pokud potřebuješ titul, ani MFF ani jazyky na FF nejsou zrovna snadná cesta k titulu. Nevím jak je to přesně v Praze, ale na FF na MUNI je běžně odpad 70-90%.
-
No, kdyz nekoho "bavi jazyky", tak by me zajimalo, kolika jazyky a jak mluvi.
-
@novádoba: Hm, zajimave. Kdyz ja byl na FELu, tak matika byla hlavni blbobijec. Skoro pulka lidi to nerozdychala uz v prvnim rocniku.
Tak to už asi bylo hodně dávno - asi v té době co jsem tam studoval já. Když se pokoušel v prvním ročníku syn, tak se učili pájet a různé jiné věci, aby když ti co tam šli z gymplů a skončili jako bakaláři, byli tak na úrovni průmyslováků.
No, kdyz nekoho "bavi jazyky", tak by me zajimalo, kolika jazyky a jak mluvi.
Nevím, jak moc „bavily jazyky" mé syny. Když vycházel Harry Potter, tak než vyšel česky, měli ho už přelouskaného v anglickém originálu.
-
"Katedra"?
No fuj, další výdobytek pod vlivem ruského bratra...
-
Možná by bylo dobré specifikovat to baví mne jazyky. Začal bych tím, že bych si podrobně prostudoval plány těch oborů, včetně různých předepsaných předmětů týkajících se fakulty nebo ústavu. Třeba na FF je to na některých ústavech latina, obecně pak cizí jazyk pro akademické účely a některé další. Lingvistika je poměrně hodně teorie.
Nemyslím si, že v České republice ti aplikovaná lingvistika nějak výrazně zvýší uplatnění. Pokud tě jazyky opravdu baví, dělej co tě baví, jdi si za tím a neptej se na fórech. Pokud potřebuješ titul, ani MFF ani jazyky na FF nejsou zrovna snadná cesta k titulu. Nevím jak je to přesně v Praze, ale na FF na MUNI je běžně odpad 70-90%.
Lingvistika je hlavně hodně *matematické* teorie, díky Chomskému a jeho následovníkům. V ČR absolventi tohoto oboru často dělají v IT, protože kdo umí naprogramovat unifikační parser a ovládá logiku (různé fragmenty FOL, řekněme na úrovni Prologu a ASP), ten zvládne i jiné algoritmy.
-
"Katedra"?
No fuj, další výdobytek pod vlivem ruského bratra...
A co ma katedra s Ruskom?
Katedra je povodne stolec pre biskupa, z ktoreho vyhonava ucitelsky urad cirkvi..
-
z ktoreho vyhonava
Dál bych to snad raději detailně nerozebíral... ;D ;D ;D
-
"Katedra"?
No fuj, další výdobytek pod vlivem ruského bratra...
A co ma katedra s Ruskom?
Katedra je povodne stolec pre biskupa, z ktoreho vyhonava ucitelsky urad cirkvi..
Organizace fakult na katedry vychází ze sovětského vzoru:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysoko%C5%A1kolsk%C3%A1_katedra
Historicky existovaly semináře, ústavy, oddělení (jméno není podstatné), které vedl profesor - odborník/dobrý vědec. Katedra byla organizace kterou vedl politicky prověřený činitel, který mohl být v oboru mnohem slabší, než jemu podléhající profesoři.
To už je minulost, takže dneska nepovažujeme za zásadní, jak se ty organizační jednotky jmenují.
A bez záruky: Právě, že katedra je stolec biskupa, přeneseně stůl učitele. Ten další přenesený význam - organizační jednotka vysoké školy, zřejmě pochází s ruštiny. V jiných jazycích se to nepoužívá (nebo se to používá tam, kam sahala sovětská moc).
-
"Katedra"?
No fuj, další výdobytek pod vlivem ruského bratra...
A co ma katedra s Ruskom?
Katedra je povodne stolec pre biskupa, z ktoreho vyhonava ucitelsky urad cirkvi..
Ach jo.
-
...
Organizace fakult na katedry vychází ze sovětského vzoru:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysoko%C5%A1kolsk%C3%A1_katedra
Historicky existovaly semináře, ústavy, oddělení (jméno není podstatné), které vedl profesor - odborník/dobrý vědec. Katedra byla organizace kterou vedl politicky prověřený činitel, který mohl být v oboru mnohem slabší, než jemu podléhající profesoři.
To už je minulost, takže dneska nepovažujeme za zásadní, jak se ty organizační jednotky jmenují.
A bez záruky: Právě, že katedra je stolec biskupa, přeneseně stůl učitele. Ten další přenesený význam - organizační jednotka vysoké školy, zřejmě pochází s ruštiny. V jiných jazycích se to nepoužívá (nebo se to používá tam, kam sahala sovětská moc).
Díky.
Je hezké, že ještě existují jedinci, kteří, když něco neví, tak se nejdříve pokusí si něco zjistit...
-
"Katedra"?
No fuj, další výdobytek pod vlivem ruského bratra...
A co ma katedra s Ruskom?
Katedra je povodne stolec pre biskupa, z ktoreho vyhonava ucitelsky urad cirkvi..
Organizace fakult na katedry vychází ze sovětského vzoru:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysoko%C5%A1kolsk%C3%A1_katedra
Historicky existovaly semináře, ústavy, oddělení (jméno není podstatné), které vedl profesor - odborník/dobrý vědec. Katedra byla organizace kterou vedl politicky prověřený činitel, který mohl být v oboru mnohem slabší, než jemu podléhající profesoři.
To už je minulost, takže dneska nepovažujeme za zásadní, jak se ty organizační jednotky jmenují.
A bez záruky: Právě, že katedra je stolec biskupa, přeneseně stůl učitele. Ten další přenesený význam - organizační jednotka vysoké školy, zřejmě pochází s ruštiny. V jiných jazycích se to nepoužívá (nebo se to používá tam, kam sahala sovětská moc).
Česká Wikipedie dost kecá. V Německu v 19. století to bylo stejně - Lehrstuhl, což je kalk z latinského cathedra, což je kalk z řeckého καθέδρα, také byla organizační jednotka.
-
"Katedra"?
No fuj, další výdobytek pod vlivem ruského bratra...
A co ma katedra s Ruskom?
Katedra je povodne stolec pre biskupa, z ktoreho vyhonava ucitelsky urad cirkvi..
Organizace fakult na katedry vychází ze sovětského vzoru:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysoko%C5%A1kolsk%C3%A1_katedra
Historicky existovaly semináře, ústavy, oddělení (jméno není podstatné), které vedl profesor - odborník/dobrý vědec. Katedra byla organizace kterou vedl politicky prověřený činitel, který mohl být v oboru mnohem slabší, než jemu podléhající profesoři.
To už je minulost, takže dneska nepovažujeme za zásadní, jak se ty organizační jednotky jmenují.
A bez záruky: Právě, že katedra je stolec biskupa, přeneseně stůl učitele. Ten další přenesený význam - organizační jednotka vysoké školy, zřejmě pochází s ruštiny. V jiných jazycích se to nepoužívá (nebo se to používá tam, kam sahala sovětská moc).
Česká Wikipedie dost kecá. V Německu v 19. století to bylo stejně - Lehrstuhl, což je kalk z latinského cathedra, což je kalk z řeckého καθέδρα, také byla organizační jednotka.
Ano, česká wiki je často zavádějící. Teď jsem se rozhlédnul na
https://de.wikipedia.org/wiki/Lehrstuhl
a tak nějak jsem pochopil, že to, co se nazývá v němčině katedra je organizační jednotka jednoho profesora a jeho suity. Tam pořád vidím ten učitelský stůl toho konkrétního profesora.
Katedra v pozdějším významu - tedy v podstatě ústav, kde je běžně několik profesorů - je něco jiného. A teď je otázka jestli to tady a v Německu tak nazývalo.
-
Baví mě jazyky, tak bych rád šel studovat lingvistiku, ale zase se trochu bojím nalezení uplatnění, tak jsem nakonec vybral aplikovanou lingvistiku, tj. interdisciplinární obor na hranici s informatikou. Tam je ale prý dost matiky, která mi nikdy moc nešla. Proto bych se chtěl zeptat, 1) nakolik je v tomto oboru matika potřebná a 2) je lepší (pro nematematika) ÚTKL na FF nebo ÚFAL na MFF?
Diskuze se vyjimecne zvrhla do flamewar uz v prvni odpovedi, vetsinou to trva tak 2-3 prispevky.
Prosel sem castecne matematickou lingvistikou na MFF a to na co se ptas bych shrnul asi takto (vlastnimi slovy vyrok docenta Olivy z UJC): Dnesni lingvistika je z 90% matematika, tedy pokud nejedete studovat jazyk nejakeho kmene nekde v pralese, ale takovy sber dat uz se moc casto nedela.
Konkretne, 1) bez matematiky to nejde, pokud nepochopis abstraktni matematicke principy, ktere se schovavaji za vsemoznymi teoriemi popisu prirozeneho jazyka, tak nikdy nepochopis souvislosti => poznatky ze studia fakticky nikdy nevyuzijes, je lepsi venovat nekolik let zivota vecem, co sou ti blizsi.
2) Na UFAL MFF musi byt kazda diplomova prace matematickeho charakteru, ciste nematematickou praci ti nikdo neuzna (vyjimky se asi najdou, ale rozhodne to nepude hladce). FF neznam, ale asi to nebude tak komplikovane.
-
Baví mě jazyky, tak bych rád šel studovat lingvistiku, ale zase se trochu bojím nalezení uplatnění, tak jsem nakonec vybral aplikovanou lingvistiku, tj. interdisciplinární obor na hranici s informatikou. Tam je ale prý dost matiky, která mi nikdy moc nešla. Proto bych se chtěl zeptat, 1) nakolik je v tomto oboru matika potřebná a 2) je lepší (pro nematematika) ÚTKL na FF nebo ÚFAL na MFF?
Diskuze se vyjimecne zvrhla do flamewar uz v prvni odpovedi, vetsinou to trva tak 2-3 prispevky.
Prosel sem castecne matematickou lingvistikou na MFF a to na co se ptas bych shrnul asi takto (vlastnimi slovy vyrok docenta Olivy z UJC): Dnesni lingvistika je z 90% matematika, tedy pokud nejedete studovat jazyk nejakeho kmene nekde v pralese, ale takovy sber dat uz se moc casto nedela.
Konkretne, 1) bez matematiky to nejde, pokud nepochopis abstraktni matematicke principy, ktere se schovavaji za vsemoznymi teoriemi popisu prirozeneho jazyka, tak nikdy nepochopis souvislosti => poznatky ze studia fakticky nikdy nevyuzijes, je lepsi venovat nekolik let zivota vecem, co sou ti blizsi.
2) Na UFAL MFF musi byt kazda diplomova prace matematickeho charakteru, ciste nematematickou praci ti nikdo neuzna (vyjimky se asi najdou, ale rozhodne to nepude hladce). FF neznam, ale asi to nebude tak komplikovane.
Ad 1) Bez matematiky to opravdu nejde, nicméně to platí nejen pro lingvistiku. Ovšem "poznatky ze studia" se využít dají, existuje dost firem, které se NLP zabývají.
Ad 2) To není pravda, stačí práce týkající se korpusové lingvistiky (s trochu IT mezi řádky). Záleží na vedoucím práce. Na FF to může být jen o formalismu bez IT.
-
...
Ano, česká wiki je často zavádějící. Teď jsem se rozhlédnul na
https://de.wikipedia.org/wiki/Lehrstuhl
a tak nějak jsem pochopil, že to, co se nazývá v němčině katedra je organizační jednotka jednoho profesora a jeho suity. Tam pořád vidím ten učitelský stůl toho konkrétního profesora.
Katedra v pozdějším významu - tedy v podstatě ústav, kde je běžně několik profesorů - je něco jiného. A teď je otázka jestli to tady a v Německu tak nazývalo.
Já si to s tou katedrou vybavil, protože si to pořád pamatuju, jako už jednu z mála věcí z dob mého studia na VŠ, :(
No a vzhledem třeba k tomuto:
Zákon ze dne 24.9.1956, kterým se mění a doplňuje zákon o vysokých školách:
...
§ 15
Katedry.
(1) Základní organisační jednotkou pro pedagogickou a vědeckou (uměleckou) práci a pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu na vysoké škole je katedra.
(2) Katedry se zřizují na fakultě pro jeden obor nebo pro několik příbuzných oborů nebo pro obor společný několika fakultám nebo celé vysoké škole. Katedra může zajišťovat úkoly i pro jiné vysoké školy.
(3) Katedry zřizuje a jejich vedoucí jmenuje rektor.
...
http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=28381&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
bych vliv třeba němčiny moc neočekával.
A tím bych to považoval doopravdy za uzavřené.
-
Pevne doufam, ze po predchozi ideologicke pruprave ma tazatel nyni jasno.
-
Čtu teď Mathematical methods in linguistics (Partee a spol.), jsem u logiky a není mi jasné, co to je "úplnost". Může mě někdo nakopnout správným směrem?
-
Viz věty o korektnosti a úplnosti ve formální logice.
-
Čtu teď Mathematical methods in linguistics (Partee a spol.), jsem u logiky a není mi jasné, co to je "úplnost". Může mě někdo nakopnout správným směrem?
Tak to se podívej jako na první stopu kudy se vydat sem:
https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delovy_v%C4%9Bty_o_ne%C3%BAplnosti
Ber to jako směr kudy se vydat, ohledně neúplnosti. V žádném případě ten odkaz neber jako materiál ke studiu.
-
Čtu teď Mathematical methods in linguistics (Partee a spol.), jsem u logiky a není mi jasné, co to je "úplnost". Může mě někdo nakopnout správným směrem?
Tak to se podívej jako na první stopu kudy se vydat sem:
https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delovy_v%C4%9Bty_o_ne%C3%BAplnosti
Ber to jako směr kudy se vydat, ohledně neúplnosti. V žádném případě ten odkaz neber jako materiál ke studiu.
Věty o neúplnosti nejsou o úplnosti. Spíše se podívej sem: https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delova_v%C4%9Bta_o_%C3%BAplnosti_predik%C3%A1tov%C3%A9_logiky (https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delova_v%C4%9Bta_o_%C3%BAplnosti_predik%C3%A1tov%C3%A9_logiky)
-
Čtu teď Mathematical methods in linguistics (Partee a spol.), jsem u logiky a není mi jasné, co to je "úplnost". Může mě někdo nakopnout správným směrem?
Tak to se podívej jako na první stopu kudy se vydat sem:
https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delovy_v%C4%9Bty_o_ne%C3%BAplnosti
Ber to jako směr kudy se vydat, ohledně neúplnosti. V žádném případě ten odkaz neber jako materiál ke studiu.
Věty o neúplnosti nejsou o úplnosti. Spíše se podívej sem: https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delova_v%C4%9Bta_o_%C3%BAplnosti_predik%C3%A1tov%C3%A9_logiky (https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delova_v%C4%9Bta_o_%C3%BAplnosti_predik%C3%A1tov%C3%A9_logiky)
V logice jsou dvě úplnosti. Buď je úplná nějaká teorie, což znamená, že každé její rozšíření je sporné. Nebo může být úplný nějaký logický systém, což znamená, že každá bezesporná teorie má model. Například predikátová logika prvního řádu (FOL) je úplná. Úplnost se dokazuje pro každý systém zvlášť, například modální logika (třeba S5) je fragmentem FOL, ale z úplnosti FOL neplyne úplnost S5, jen že každé pravdivé tvrzení má důkaz ve FOL. Pro úplnost je třeba dokázat, že má důkaz v rámci modální logiky. Podobně pro rovnostní logiku a jiné fragmenty FOL. Doporučuji seznámit se s Henkinovou verzí důkazu úplnosti (jež vychází z Birkhoffovy metody), je to dost poučné.