Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: nobek 26. 06. 2015, 17:56:24
-
Mě nejde do hlavy pořád jedna věc. V digitálních obvodech výstupní napětí třeba ~5V reprezentuje logickou 1 a ~0V logickou nulu.
Když ale teda vezmu nějaký ten digitální obvůdek a připojím k němu nějaký další, tak tím se jakoby zvětší celkový odpor toho obvodu a tím i to výstupní napětí na těch jednotlivých částech bude jiné, ne? Stejně jako kdybych k jednomu rezistoru připojil paralelně další. Mě tam asi v tom "vzdělání" někde něco chybí a proto tomu nerozumím, ale nevím co.
-
Součástky, který vyhodnocujou 1 a 0, nedělají nic jinýho. Prostě jen vyhodnocujou a na výstup hází 1 nebo 0. Na jejich výstupy se nepřipojujou relé, LEDky nebo něco podobnýho, ale např. báze tranzistoru, kterej pak spíná to relé.
-
Dodatek: Tranzistoru je +- šumák, jestli před ním sedí 10 hradel nebo 100kohm rezistor. Pokud by to na plný sepnutí tranzistoru nestačilo, stačí udělat dvoutranzistorovej zesilovač (darlingtonův tranzistor), kterej už fachat bude...
-
Jsem to tušil, že to bude něco s tím tranzistorem, že to tam bude dělané nějak tak, že to jako vůbec nezatěžuje. Díky.
A co třeba ty horní a dolní propusti (RC článek). Musím tam něco připojit na ten výstup, abych to mohl nějak analyzovat a to mi ten obovod nějak zatíží.
Jediný co mě napadá je, že si to musím prostě spočítat nějak dopředu a pak to udělat tak, aby to fungovalo.
Taky netuším, jak mám z nějakého složitějšího obvodu odhadnout, co dělá. Jestli to v tom musím "vidět", jinak na to nemám, nebo jak.
-
A to jeste netusis, ze jsou take logicke obvody, ktere na vystupu maji tranzistor s otevrenym kolektorem.
Jinak bych na tvem miste asi uvazoval, jestli by nebylo lepsi studovat napriklad sociologii nebo neco. S tim take njspise skoncis u kostete, ale budes si moci na zed povesit papir. Protoze tam, kde studujes ted, te asi vyrazi u pristich zkousek.
Nebo si aspon zaplat nekoho na nalejvarnu, protoze v tom mas hokej, az to buci.
-
Doporučím ti knížky Poznáváme elektroniku 1-5 od Václava Maliny. Já z nich hrubé principy pochopil. Tobě chybí úplné základy, takže budou to pravé.
Případně i nějakou učebnici základů elektroniky, ale nemám v nich přehled takže nedoporučím konkrétní.
-
Odzadu - se složitýma obvodama neporadim.
Na tom RC článku (z původního tématu - asi bych poprosil Petra, jestli nespojit to původní s těmahle novýma příspěvkama? dát je k němu?) je na výstupu právě ta frekvence, kterou jsi chtěl vyrobit. Je to jen signál, střídající se 0 a 1. K tomu výstupu (tam, kde je šipka) právě chceš něco připojit.
Určitě lze dopředu spočítat hodnoty tak, abys věděl, jak to bude fungovat. Namíst složitých vzorců dej do google "capacitor charging calculator online" a tam zadej hodnoty - počáteční napětí zadej vyšší hranici pro LOW na vstupu hradla (např 0,3V), rezistor XY ohmů, kapacita XY faradů, konečný napětí zadej spodní hranici HIGH na vstupu toho hradla (např 4,7V) a nabíjecí/zdrojový napětí zadej výstupní napětí toho hradla při HIGH (např. 5V), výsledkem je čas, za kterej se kondenzátor nabije. Lze asi velmi zjednodušeně říct (elektro lidi, prosím nekamenujte mě), že za stejnej čas se i vybije. Výslednej čas z kalkulačky vynásobíš tedy dvěma a máš periodu. 1/perioda = frekvence. Mluvím ale v ryzí teorii!
Samozřejmě, že využití tý frekvence pa prochází zase např. do báze tranzistoru, kterej to promítá dál do obvodu. Nebo jen do dalšího logickýho obvodu (bez tranzistoru).
JardaP.: Jardo, víš, že já věřím, že tu stávající školu dostuduje? A dost možná s velmi dobrýma známkama. Stačí si číst skripta a opakovat ty kváky, který tam jsou. Nikdo se ho na škole nezeptá, zda tmu rozumí... Pak bude mít papír, kterej se mu bude hodit dál (ale asi nebude pracovat přímo v tomhle oboru, když těm součástkám a funkci nerozumí; ale jinde v elektro se uplatnit stále může).
Učebnice doporučené JSH jsou dobrý čtení. Vlastně je to vhodný i pro 10-15letý děti :-)
-
Nic proti panu Malinovi ale ty jeho knizky jsou pro decka ktere maji elektroniku jako hobby. Doporucuji zacit treba zde http://www.umel.feec.vutbr.cz/bdom/dio/
-
Jardu musím zklamat, už mám vystudovaný FIT. Elektřina a magnetismus mě začla zajímat v poslední době. Když jsem nedávno začal číst knihu o PBR (Physical Based Rendering), tak opět hodně brzo došlo na nějaké odkazy na magnetismus apod., což mě znovu utvrdilo v tom, že ta elektřina je klíčem snad ke všem velkým věcem, co jsou/mohou být. Průmyslovku jsem propařil na PC, takže si nic nepamatuju a na FITu pro ty dva předměty stačilo mít naučené nějaké vzorečky a nějak podrobně tomu rozumět člověk vůbec nemusel.
-
Mě tam asi v tom "vzdělání" někde něco chybí
Tohle vypadá spíš že ti to vzdělání chybí úplně :o
Ono záleží na typu obvodu (TTL, CMOS...), každý má ty úrovně jiné. Jako příklad si představ že logická 0 je od 0V do 0.7V, a logická 1 od 2.7V do 5V. Mezi tím je problém, tam se obvod prostě nesmí dostat. Když se to náhodou stane, začnou se dít kouzla, viz přepínač Magic/ More Magic (http://www.catb.org/jargon/html/magic-story.html) ;D
A když ty si vezmeš nějaký ten digitální obvůdek, tak každé hradlo v něm obsahuje zesilovač, který ztráty dorovná na plnou úroveň, takže i když do něj na vstupu lezou třeba jen tři volty, tak na výstupu bude vždy celých pět (nebo jiná hodnota, podle napájení). Bez zátěže, samozřejmě. Ale jsou i jiné typy obvodů, které zmínil JardaP, a ty ten zesilovač nemají, protože pouze spínají do nuly. K těm si musíš tu jedničku přivést od napájení sám pomocí rezistoru.
-
Nic proti panu Malinovi ale ty jeho knizky jsou pro decka ktere maji elektroniku jako hobby
A o tom to v tomhle případě je. Je to napsaný tak jednoduše, že to z toho lze pochopit. Tady se sice mluví o logických obvodech, ale tazateli chybí některý základy, který Malina popsat umí ;-)
nobek: Kup si Arduino, nějaký součástky a začni si plácat nesmysly (založený na součástkách, Arduino tam je jen proto, abys dokázal rychle připravit vhodný podmínky nebo abys pomocí něj měřil a zobrazoval v reálnym čase hodnoty). Jednoduše - Arduino (za cca 5 dolarů, spíš ale za 3) budeš napájet 5V (např. z nabíječky na mobil), připojíš k němu starej Nokia 5110/3310 displej (taky za cca 5 dolarů) a napíšeš si kód na nabíjení a vybíjení kondíku, kterej bude zároveň měřit čas pro nabíjení/vybíjení a zobrazovat výsledky a displeji. Nabíjet/vybíjet je třeba přes další součástky, ne přímo přes vstupy/výstupy Arduina (jinak bys ho upekl, neni dělaný na velký proudový odběry). Pak si do toho můžeš přihodit hradlo (třeba tenhle invertor) a měřit čas překlopení. Arduino pomáhá nastolit podmínky pro testování (pokud umíš programovat) a zároveň pomáhá i s měřením. Kup si ty Arduina dvě nebo tři (ebay.com, hledej "arduino nano", je asi nejlevnější, cca 60-80Kč za kus), protože nejspíš minimálně jednomu odděláš nějaký vstupy/výstupy (nevhodnym napětim/proudem). Když teď čtu, že Tě elektro zajímá víc (protože prostě musí ;D ), tak to Arduino se Ti neztratí.
-
Nic proti panu Malinovi ale ty jeho knizky jsou pro decka ktere maji elektroniku jako hobby. Doporucuji zacit treba zde http://www.umel.feec.vutbr.cz/bdom/dio/
Mám pocit, že tohle je pro tazatele trochu moc vysoký level. Vždyť přirovnával spojování logických obvodů ke spojování odporů a s překvapením zjistil, že v tom asi budou nějak figurovat tranzistory.
-
To je fakt síla, kam až naše školství kleslo. Byly doby, kdy by tě s takovými neznalostmi nenechali ani odmaturovat. Co, odmaturovat... Vůbec dostat se do čtvrťáku.
Ale nic proti, to není tvoje chyba, ale toho školství, kdysi celkem solidního. Aspoň že jsi sám přišel na to, že to k něčemu bylo, co se ti tam marně snažili dostat do hlavy.
-
To je fakt síla, kam až naše školství kleslo. Byly doby, kdy by tě s takovými neznalostmi nenechali ani odmaturovat. Co, odmaturovat... Vůbec dostat se do čtvrťáku.
Ale nic proti, to není tvoje chyba, ale toho školství, kdysi celkem solidního. Aspoň že jsi sám přišel na to, že to k něčemu bylo, co se ti tam marně snažili dostat do hlavy.
No je pravda, že jsem tomu absolutně nerozuměl ani když jsem leavnul průmyslovku. Na IT škole pak tu elektroniku člověk skoro nepotřebuje. Co se týče logických obvodů, tak s tím problém nemám, ale nevím, jak jsou ty jednotlivé součástky realizované na té nižší úrovni (pomocí těch tranzistorů), takže tu elektronickou podstatu nechápu skoro vůbec.
-
Jinak jen tak pro zajímavost z našeho ročníku průmyslovky je v oboru asi jeden člověk z +- 30. Ostatní prodávají koberce apod..
-
ale nevím, jak jsou ty jednotlivé součástky realizované na té nižší úrovni (pomocí těch tranzistorů), takže tu elektronickou podstatu nechápu skoro vůbec.
Je hodně způsobů jak to udělat, třeba pomocí relátek. On ten tranzistor také funguje trochu jako relé ;-)
Takže pár jednoduchých příkladů, jestli se v tom dokážeš aspoň zorientovat:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/DTL_NAND_Gate.svg/280px-DTL_NAND_Gate.svg.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/RTL_NPN_NOR_Gate.svg/200px-RTL_NPN_NOR_Gate.svg.png
A koukám že jste byli asi dobrý ročník :-/
-
Ano, neco ti chybi, ale to sa da napravit :). Mozno si iba neuvedomujes, ze tie obvody su napajane. O takom ze vstupny odpor, vystupny odpor si pocul? Napr pri logickych idealne by bolo, keby bol nekonecny vstupny a takmer 0 vystupny, rovnako ako pri zosilovacoch. Velky vstupny ti nezatazi nic co na to pripojis a velky vystupny aby si to mohol na nieco pripojit bez straty signalu.
Keby ta naozaj zaujimalo ako tie svaby vnutri funguju, tak si to vygooglis. Podla mna je to zbytocne ti to tu vysvetlovat. Na nic sa neprijde, iba ze si to musis niekde nastudovat a skolstvo v nasich koncinach ma medzery.. Maximalne ti tu poradime dobru knizku a to uz sa stalo.
ps: ako rele funguje tak mozno FET tranzistor..
-
A o jakou ti jde technologii? TTL, CMOS, jinou? Napiš která tě zajímá nejvíc a vysvětlíme si to na tom příkladu.
-
Jinak jen tak pro zajímavost z našeho ročníku průmyslovky je v oboru asi jeden člověk z +- 30. Ostatní prodávají koberce apod..
Co je to pěkně prosím za školu (a obor)?
Ale k tématu: je možné vyrobit logická hradla čistě pasivně z diod a odporů, například AND (http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/electronic/ietron/diand.gif) i OR (http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/electronic/ietron/dior.gif).
Takové variantě logických obvodů se říká diodová logika a skutečně trpí tím problémem, že při spojování hradel dochází k úbytkům napětí - zejména na PN přechodech diod. Počet prvků zapojených do kaskády je tedy limitován poměrem napětí vstupů a počtu diod v cestě.
Aby se toto omezení obešlo, přišlo se s tzv. DTL logikou (diode-transistor logic), kde je za diodami implementujícími operátor umístěn tranzistor v roli zesilovače. Tranzistor již vyžaduje napájení a vlastně jen "kompenzuje" úbytky napětí na diodách. Např OR hradlo vypadá nějak takto (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/DTL_NAND_Gate.svg/280px-DTL_NAND_Gate.svg.png). Jak vidíš, oproti diodové logice je rozdíl právě jen v přidaném tranzistoru.
Dalším vývojovým stupněm je pak TTL logika (transistor-transistor logic), kdy byl logický operátor přesunut z diskrétní diody přímo do konstrukce tranzistoru, výsledkem jsou výstřelky jako tranzistor s více emitory (http://www.electrical4u.com/wp-content/uploads/2013/08/low-power-ttl.gif) a podobné hity.
Dnes se prakticky nelze setkat s ničím jiným, než je CMOS, ale tam už si princip funkce najdi třeba na wiki.
-
Diodová logika taky trpí poměrně zásadním nedostatkem, že v ní nelze realizovat invertor. A to ani s hysterií.