Fórum Root.cz
Hlavní témata => Distribuce => Téma založeno: Přemysl Svoboda 26. 05. 2015, 17:03:09
-
Moje míra naštvanosti na praktiky MS přesáhla kritickou hranici a tak asi 2 měsíce už hraju přes Linux. Zkoušel jsem Ubuntu 14.04 LTS, KXstudio, AVlinux a skončil u Ubuntu Studio, které mě připadá nejšikovnější. Bez větších potíží jsem to zprovoznil na starém Pentiu 4, výkonem stačí.
Pak jsem totéž zkoušel na novějším PC, kde mám zvukovku Xonar DX, také vše šlo jednoduše, ale naměřil jsem horší hodnoty na Ubuntu Studio. Měřím THD+N pomocí Arta přes Xonar DX ve smyčce, podrobnosti uvádím na: https://premsvo.wordpress.com/linux-audio-testy/ (https://premsvo.wordpress.com/linux-audio-testy/) , zde jen výsledky:
KXstudio ............ THD+N=0,00088% = -101,11dB
Lubuntu ............. THD+N=0,00089% = -101,01dB
Windows 7 ......... THD+N=0,00089% = -101,01dB
Ubuntu Studio ..... THD+N=0,00310% = -90,17dB
dle výrobce ......... THD+N=0,00080% = -101,93dB
Hodnota naměřená v Ubuntu Studio vypadá, jako kdyby to někde šlo na 16 bitů. Nejspíš to vypadá to na PulseAudio (KXstudio a Lubuntu ho nemají), kde jsem sice default hodnotu změnil na S32LE, ale výsledky se nezměnily.
Zatím pro Xonar DX používám Lubuntu s Alsa+Jack+Lv2rack+Calf Pluginy, ale hůř se to ovládá, např. pavucontrol byl šikovnější.
Proto by mě zajímalo, jaké distribuce pro 24-bit audio používají ostatní, nebo jestli někde nedělám chybu. Vím, že sluchem se rozdíly asi nepoznají (alespoň já ne), ale nechce se mě Xonar DX zbytečně degradovat. Používám ho totiž občas pro měření a tam už by to mohlo vadit.
-
Za mna AVLinux, na karte Edirol FA101, zvlada 196kHz ale ja pouzivam 24bit/96kHz. Merania som nikdy neskusal a usi jak netopir nemam :)
-
Dík za zkušenost. Já jsem AVlinux už zkoušel, tehdy byly problémy s rozpoznáním karet. Nyní mám OnBoard vypnutou v Biosu a tak jsem to zkusil znova, problémy už nebyly. Fungovalo vše, šlo i měření v Artě, výsledky odpovídají možnostem Xonaru DX a není to degradováno na 16 bitů. Měření přes Jack zatím dává kolísavé výsledky, proto jsem nedělal snímky. Bylo už hodně hodin a tak jsem to vzdal, budu pokračovat.
Jack + Calf pluginy šly nastartovat hned, v Lubuntu jsem se s tím trápil den. Zatím jsem vše zkoušel v live verzi, to není ideální, musím si rozmyslet, kam to nainstaluji.
-
Doplnil jsem měření pro AVlinux, Win7Home, XP:
Win7 Home/32, přes AsioDX .............. THD=0,00083% , THD+N=0,00096%
Win7 Home/32, přes WDM ................. THD=0,00076% , THD+N=0,00092%
Windows XP přes AsioDX ................... THD=0,00080% , THD+N=0,00100%
AVlinux ........................................... THD=0,00084% , THD+N=0,00100%
Celá aktuální tabulka je na již uvedené https://premsvo.wordpress.com/linux-audio-testy/ , všechny klony Ubuntu jsou 14.04/32bit.
Dále jsem podrobně proměřoval Ubuntu Studio, přenastavení PulseAudio z S16LE na S24LE a nejlepší převzorkování zlepšilo THD+N z 0,0160%=-75,9dB na 0,0044%=-87,1 dB, ale to je pořád na XonarDX při 24 bit málo.
Také jsem zjistil, že když spustím v Ubuntu Studio pomocí aplay vygenerovaný wav sinus 1kHz 24/44,1, tak to nahlásí chybu: "Formát vzorku není k dispozici." V Lubuntu to aplay normálně přehraje. Možná by to pomohlo v hledání problému, ale já toho zatím nejsem schopen.
AVlinux a KXstudio jsou pro mě moc rozsáhlé, ztrácim se v nich. Zatím na PC s XonaremDX používám Lubuntu, na starším PC s UCA-222 pro běžné hraní (CD, GooglePlay..) mám Ubuntu Studio.
-
Moje míra naštvanosti na praktiky MS přesáhla kritickou hranici a tak asi 2 měsíce už hraju přes Linux.
Pod Linuxem provozuji lecos, ale prehravani hudby ani omylem. Co se mi nepodarilo rozchodit, je plynuly prechod z jedne skladby na druhou ve formatu Flac. Tak holt Win7 a vzdalena plocha ...
-
@Přemysl Svoboda: Kdyz tady resite ty nepatrne zlomky zkresleni, doufam, ze aspon mate nejake krutoprisne reprobedny vetsi velikosti. Bohuzel, co je prestali vyrabet komunisti, tak je k dispozici uz asi jen kapitalisticky ausus, ktery sice vypada hezky, ale jen do doby, nez to clovek rozebere. To pak clovek zjisti, ze nejsou ani nalezite vyfutrovane, nemaji filtry nebo jen trapny kondenzator na vyskovem reproduktoru a pokud tam nedopatrenim filtry jsou, tak vypadaji prinejmensim podezrele.
-
Čím měříš THD? Podle naměřených výsledků na milióntiny procenta musíš mít pěkně drahé měřidlo, v ceně šesti míst. To THD je platné pro jaký výkon, kmitočet a výstupní impedanci? Měříš na umělé zátěži? Jaký používáš signální generátor - musí mít zkreslení menší než jednu desetimilióntinu procenta, podle naměřených výsledků?
-
Co se mi nepodarilo rozchodit, je plynuly prechod z jedne skladby na druhou ve formatu Flac.
Hm, co to převést na PCM a pajpovat to tam bez přerušení?
-
Gapless přehrávání flaců - jaké přehrávače jsi zkoušel?
-
Čím měříš THD? Podle naměřených výsledků na milióntiny procenta musíš mít pěkně drahé měřidlo, v ceně šesti míst. To THD je platné pro jaký výkon, kmitočet a výstupní impedanci? Měříš na umělé zátěži? Jaký používáš signální generátor - musí mít zkreslení menší než jednu desetimilióntinu procenta, podle naměřených výsledků?
Taky čumím.
A snad to pak nekončí v nějakých hyper genius bednách 2 x 200 kW za 500,- ...
-
Jedna strana mince jsou parametry aparatury, druha kvalita vlastni nahravky ve studiu. Kompresory dynamiky jedou naplno, aby byl vysledny zvuk co nejhlasitejsi a podle toho to vypada. Nejlepe hraji stare nahravky do cca 90tych let.
A snad to pak nekončí v nějakých hyper genius bednách 2 x 200 kW za 500,- ...
Co se mne tyka, tak male PC s Win7, Foobar2000, usb zvukovka Steiberg, galvanicky oddelovac USB s ADuM4160, lampovy zesik cca 2x12W s 2xEL84+ECC83, repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.
Kdybych si to neubastlil sam, tak se asi nedoplatim ...
Nicmene obstojne hrala i malina pi pres i2s rozhrani, pokud se to galvanicky oddelilo. Jen jsem bohuzel nenasel pod Linux poradny prehravac v Cli. Mpd mne moc nepresvedcil ...
-
Chápu, že v současné době dochází k renezanci lampových zesilovačů.
Poslech na ně je skutečně jiný.
Doporučil bych ovšem trochu slevit z dosahování extrémních THP a spíše se zaměřit na to, aby poslech plně vyhovoval Vašim uším. Tímto nehaním lampy (mám je rád) - je jen potřeba používat trochu "selského rozumu".
-
To je samozřejmé.
Už jen to, že průměrný elektronkový zesilovač v A třídě má zkreslení kolem 0,5% na minimálním výkonu ...
-
Dík všem za názor. Na CD samozřejmě 16 bit stačí, víc dat na CD stejně není. Rozdíl 16-24 jsem zatím slyšel jen na ABX testu z http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=20882 a to jako slabý šum při hlasitosti na hranici snesitelnosti, při normální hlasitosti jsem žádné rozdíly nepoznal. Rozsah 24bit ale používám pro měření, především nastavení OS a pak jako obranu před zbytečným vyhazováním peněz. Měřím pomocí programu Arta http://www.artalabs.hr/ pod Wine. Rovněž používám REW http://www.roomeqwizard.com/, ten je nezávislý na OS, ale měří jen 16 bitů. Stačí propojit vstup s výstupem karty, nastavit Artu a zapnout Spectrum Analyzer.
Kontrola nastavení OS je nezbytná pro Win7, kde například původní ovladač XonarDX na CD byl katastrofa, horší než jakýkoliv on-board chip. Kupodivu ani nejnovějěí ovladač od Asusu není dobře, dobrý je ten druhý, vše změřeno. Pokud má někdo XonarDX, tak na svém blogu uvádím přesný název souboru, který je OK.
Úspora peněz, příklad: pokud se trochu zajímáte o HiFi, tak jistě víte o "kabelové" válce a propagaci drahých kabelů. Já tomu nikdy nevěřil a nenašel jsem žádný fyzikální důvod proč by to mělo tak být. Měření prokázalo, že kabel Hama(ten lepší) za 120 Kč v mých podmínkách nezanese větší rušení než -100dB, což mě bohatě stačí (max rozsah CD je -96dB). V silně zarušeném prostředí to může být jinak, nutno změřit.
Protože jsem četl různé názory na téma zvuk na Win vs. Linux, tak jsem v tom chtěl mít jasno. Měření jsem nikde nenašel, tak jsem ho udělal. Ukázalo, že pokud není něco špatně nastaveno nebo uděláno, tak všechny OS dokáží Xonar DX "obsloužit" až k hranici jeho schopností. Jsou tady různá ale:
- některé verze Windows k tomu potřebují ovladače Asio
- Ubuntu Studio (+ jiné s PulseAudio) to umí na 16-ti bitech, na 24 jsou problémy.
Jak už jsem psal, Ubuntu Studio se mě líbí nejvíc a proto tady sháním radu jak ho provozovat na 24bit.
Jen pár technických poznámek. Zvuk testuji na sluchátkách Beyerdynamic DT 990 PRO/250Ohm. Výstupní impedance Xonaru DX je 100 Ohm (měřil jsem), vstupní neuvádějí, označují to LineIn, tak odhaduji cca 10 kOhm. Když to propojím kabelem, tak měřím za obvyklých podmínek, např. jako kdybych připojil MD přehrávač a zesilovač.
-
Jsem už hrozně sklerotický, zapoměl jsem: měřím to při výchozím nastavení, 1kHz -3dB. Možná bude nejlepší, když vložím snímky měření (jestli se mě to podaří).
Lubuntu těsně po instalaci ARTA:
(https://premsvo.files.wordpress.com/2015/05/luno01.png)
Totéž v REW, omezeno 16-ti bity:
(https://premsvo.files.wordpress.com/2015/05/luno01rew.png)
-
Myslíš že máš reálné výsledky ?
-150dB odpovídá při "typické" referenci 775mV 24 nV.
To by jsi musel mít na měření jiný kalibr ...
-
...repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.
Co je to Voigtova pistala? Nemuzu nic vygooglovat.
-
Myslíš že máš reálné výsledky ?
Do jaké míry jsou výsledky reálné samozřejmě nevím, tak kvalitní měřák nemám. Proto jsem to měřil ve 2 programech. Navíc jsem výsledky srovnával s firemními hodnotami a nezávislými testy. Uváděné THD+N se u Xonaru DX pohybuje v rozmezí -99dB až -105dB. Vždy uvádím vypočtené hodnoty (červeně dole u Arty). Tam vyšlo THD+N=0,00090%= -100,9dB a ne -150dB jak by se mohlo zdát z grafu.
Grafy jsou jen orientační, spíše pro okrasu. Není to ale chyba Arty nebo REW, záleží na nastavení. Pokud se nastaví vyhlazování (smoothig) a nastaví na 1/1 oktávy, tak spodní hranice grafu vyletí z těch -150 na cca -110dB a přiblíží se červeným vypočteným hodnotám, které samozřejmě zůstanou stejné. Vypadá to ale krajně blbě a lidé to kritizovali. Dnes to nestihnu, ale zítra udělám snímek a dám na něj odkaz.
Omlouvám se za ty obrovské obrázky, netušil jsem, že toto fórum je zobrazuje v plné velikosti místo thumbnailů. Příště dám jen odkazy.
-
...repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.
Co je to Voigtova pistala? Nemuzu nic vygooglovat.
http://www.hornstudio.cz/projekty/voigt_pipe.html
-
...repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.
Co je to Voigtova pistala? Nemuzu nic vygooglovat.
http://www.hornstudio.cz/projekty/voigt_pipe.html
Aha, takze takovy jiny bassreflex. Nic pro me.
-
Aha, takze takovy jiny bassreflex. Nic pro me.
Nejde ani tak o bassreflex, ale o ten sirokopasmovy reproduktor.
Nidky jsem nedal na kecy o "sametovych basech a vyborne lokalizaci", navic repraky se musi
"zahrat" cca 500 hodin na normalni hlasitosti, aby se "zaběhly", protoze pokud toto nevis, vybalis z krabice a zapojis,
letely by okamzite oknem.
Sirokopasmovy reproduktor je skutecne jiny svet.
Hlavne netrpi fazovym posuvem jednotlivych repraku u vicepasmovych beden.
A elektronky v noci pekne sviti ...
-
Aha, takze takovy jiny bassreflex. Nic pro me.
Nejde ani tak o bassreflex, ale o ten sirokopasmovy reproduktor.
Nidky jsem nedal na kecy o "sametovych basech a vyborne lokalizaci", navic repraky se musi
Tak sirokopasmovy reproduktor zase muze trpet interferencnim zkreslenim na vyssich frekvencich. Proto se pasma normalne rozdeluji na vice repraku. A neni nutne mit nejakou strasnou peti pasmovou soustavu, pasma obvykle staci dve.
Repraky z clanku maji pry maly zdvih membrany, takze interferencni zkresleni snad neni tak hrozne. Jenze repraky s velkym zdvihem membrany se zacaly delat proto, aby z malych repraku bylo mozne vyrazit nizsi frekvence. Repraky klasicke, nizkozdvihove konstrukce o srovnatelne dolni frekvenci mivaly take 30 cm v prumeru a vice, zatimco moderni repraky s vysokym zdvihem membrany maji treba 20 cm. Takze by me zajimala dolni frekvence tech sirokopasmovych repraku, kdyz tedy maji maly zdvih, protoze maly zdvih+maly prumer nejsou prilis kompatibilni s nizkou dolni frekvenci.
Jinak u tehlech sirokopasmovych repraku by me zajimala frekvencni charakteristika. O podobne se pokouseli vyrobci jiz v minulosti, ale moc se to neujalo. Byly drahe a mely sve nevyhody, tak se nekdy pouzivaly napriklad v autech, kde v tom kravalu je to stejne jedno a je to lepsi nez repraky s klasickou membranou. Jinak ty repraky nejsou tak uplne sirokopasmove, jako spise dvojpasmove, kde si samy obstaravaji pasmovy filtr. Misto LC filtru je tam filtr mechanicky, ktery obstarava ta vlnka na membrane a kdy od urcite frekvence nahoru ma hrat pouze centralni cast membrany. Mozna, ze tam tedy nevznikaji fazove posuny jako na bedne s LC filtry, ale mozna jsou tam jine moznosti ke vzniku nejake neplechy.
Take mam podezreni, ze u bedny o tvaru, jaky maji Voigtovy pistaly, bude trochu problem je vycpat nejakym tlumicim materialem, coz take neni nejlepsi.
Mam doma bedny Infinity Qb. Bylo by zajimave je postavit vedle a udelat poslechovy test. Podeziram, ze Voigtovy bedny by to nevyhraly. Infinity Qb maji uzasne cisty zvuk na vyssich frekvencich, jak jsem na jinych bednach nikdy neslysel.
-
Ještě ke grafům. Standardní grafy v Artě a REWu ukazují průběh a relace, možná by bylo lepší zakrýt stupnici dB vlevo, může to vést k nedorozumění. Slíbené grafy s vyhlazováním jsem přidal na konec stránky https://premsvo.wordpress.com/linux-audio-testy/, je tam i stručný komentář, měřeno ale na Ubuntu Studio, proto jsou hodnoty trochu jiné.
K reprobednám. Mám stejný názor a zkušenost jako JardaP. Nakonec jsem skončil u 4pásem Heco z roku 1984, nejvyšší z řady, jejich cena by dnes odpovídala min. 150 tis. Kč. Musel jsem sice vyměnit rozpadlé závěsy u 12" basáků, jinak vše bylo OK. Bylo to maximalistické řešení z té doby, např. na vyšší středy jsou tam obrovské kaloty o průměru 50mm. Zvuk ale testuji na Beyerdynamic DT 990 PRO/250Ohm.
Ale pojďme se prosím vrátit k původnímu tématu: Jaká distribuce pro domácí audio
Já jsem vyzkoušel většinu klonů Ubuntu + KXstudio + AVlinux.
Nezkoušel jsem např. OpenSUSE, Linux Mint, ArchLinux
U propagovaného AudiophileLinux http://www.ap-linux.com/ se mě nelíbí způsob instalace a celkově se mě to nějak nezdá, proto jsem to ani nezkoušel.
Co používáte?
Pak konkrétní otázka: jak je možné, že aplay v Ubuntu Studio hlásí nepodporovaný formát při přehrání souboru kódovaném pomocí S24LE, zatímco aplay v Lubuntu to správně přehraje? To něco chybí v distribuci?
-
Širokopásmový reproduktor je z časů, kdy elektronkové zesilovače neměly velký výkon a aktivní dělená reprodukce by byla příliš drahá. Proto se šlo cestou vysoké citlivosti reproduktorů.
S nástupem polovodičů, kdy se výstupní proud nemusí řešit se mohlo začít používat gumových závěsů, nižší citlivost reproduktorů a pasivní výhybky.
K Lowtherům jsem se dostal směsí náhod (dříve jsem jel na 3pásmové soustavy) a v kombinaci s elektronkami je to to nejlepší co mám. (i když uznávám, že elektronky jsou hodně o pocitech ...)
Nicméně k linuxu:
U propagovaného AudiophileLinux http://www.ap-linux.com/ se mě nelíbí způsob instalace a celkově se mě to nějak nezdá ...
Absolutní souhlas. S Audiophilstvím to nemá nic společného, tuším že akorát přinutili kernel na malou latenci nějakým RT patchem a celé to přehrává mpd.
-
A že malá latence je přece klíčem k audiofilské nirváně :-)
AP linux mi přijde jako pěkný marketingový projekt. A jaký třeba zdatní hoši z JPlay z toho postavili byznys. Audiofilům se naservírují ta správná slůvka a už to frčí. Správný audiofil nemyslí, správný audiofil věří. A holt každá víra něco stojí...
-
Ale pojďme se prosím vrátit k původnímu tématu: Jaká distribuce pro domácí audio
Já jsem vyzkoušel většinu klonů Ubuntu + KXstudio + AVlinux.
Nezkoušel jsem např. OpenSUSE, Linux Mint, ArchLinux
Neřeš problém zkoušením milionu distribucí, vezmi si jednu a oprav nastavení tak aby to fungovalo.
Pak konkrétní otázka: jak je možné, že aplay v Ubuntu Studio hlásí nepodporovaný formát při přehrání souboru kódovaném pomocí S24LE, zatímco aplay v Lubuntu to správně přehraje? To něco chybí v distribuci?
Zajímavé, ten můj to taky neumí. Ale umí S32_LE a FLOAT_LE. Tipnul bych to na nějaký problém v pulseaudio.
A že malá latence je přece klíčem k audiofilské nirváně :-)
Co s těmi počítači děláte? Mně buffer na zvukovce nepodtekl ani nepamatuju.
-
AP linux mi přijde jako pěkný marketingový projekt. A jaký třeba zdatní hoši z JPlay z toho postavili byznys. Audiofilům se naservírují ta správná slůvka a už to frčí. Správný audiofil nemyslí, správný audiofil věří. A holt každá víra něco stojí...
Ano, to vše je pravda.
Stačí se vrátit do historie z dob prvních tranzistorových zesilovačů. Naměřené parametry oproti elektronkám excelentní, ale přesto
hrstka posluchačů tvrdila, že ten zvuk "není ono". Dlouho byli považováni za kacíře, než se objevilo intermodulační zkreslení a rychlosti přeběhu ...
Co s těmi počítači děláte? Mně buffer na zvukovce nepodtekl ani nepamatuju.
Provozoval jsem audio jak la Linuxu tak pod Win a jako hlavní problém se ukázalo rušení z USB.
Jak jsem psal dříve, galvanické oddělení vše vyřešilo.
-
Stačí se vrátit do historie z dob prvních tranzistorových zesilovačů. Naměřené parametry oproti elektronkám excelentní, ale přesto
hrstka posluchačů tvrdila, že ten zvuk "není ono". Dlouho byli považováni za kacíře, než se objevilo intermodulační zkreslení a rychlosti přeběhu ...
Nevim, ale elektronkove zesilovace, minimalne ty z te doby, obvykle trpely jistou mirou harmonickeho zkresleni, hlavne treti harmonickou, ktere zvuku dodava hezkou barvu, ktera se lidem libi. Patrne to bylo hlavne u levnych zesilovacu, jake byly treba v radiich, kde byla jedna koncova elektronka a trafo, ktere linearite moc nepridalo. U lepsich stroju bylo trafo se vzduchovou mezerou, ktera to trafo dosti linearizovala, ale takove v radiu nebylo.
A u tech radii ta treti harmonicka pridala do zvuku i tony, ktere tam nemohly obvykle byt, protoze na amplitudove modulaci tak vysoke frekvence neprojdou kvuli male sirce pasma a FM tehdy tolik nefrcelo. Proto tranzistorak znel jak plechovka.
-
Audiofilům se naservírují ta správná slůvka a už to frčí. Správný audiofil nemyslí, správný audiofil věří. A holt každá víra něco stojí...
Krásně řečeno. Těm ostatním může pomoct měření, aby té demagogii nepodlehli. Proto jsem například zveřejnil to své srovnání THD+N pro různé OS, které ale ukázalo, že v Ubuntu Studio je asi nějaký problém, což jsem nečekal.
Ty jsi ten Dustin, co spolupracocval na projektu Alsa? Zajímalo by mě totiž, zda má vůbec smysl se trápit s PulseAudio, nebo si to celé poskládat jen z Alsy + Jacku.
Zajímavé, ten můj to taky neumí. Ale umí S32_LE a FLOAT_LE. Tipnul bych to na nějaký problém v pulseaudio.
Děkuji že jsi to vyzkoušel, teď to mám ověřeno dalším nezávislým experimentem. Soubor S32_LE se mě přehával, ale naměřené hodnoty zůstaly na úrovni 16bitů.
Podezření na PulseAudio mám dlouho. Změnil jsem v něm default hodnotu na S24LE, sice to zlepšilo THD+N ale pořád na XonarDX málo.
Distribuce jsem zkoušel z lenosti, je pohodlnější spustit live DVD než studovat jak to udělat sám. Ale asi mě to studium čeká.
-
Je rozdíl mezi S24LE a S24LE3. 24 bitový soubor je S24LE3.
Pokud chci jen poslouchat na kvalitní zvukovce, pak si používaný přehrávač nastavím napřímo přes alsu do zvukovky, bez dmixu, jen plughw:X. Ani jack ani PA nepotřebuji. Při poslechu muziky nepotřebuji přimíchávat systémové zvuky ani youtube.
Pokud přeci jen potřebuji mixovat i youtube, použiji PA, nakonfiguruji jeho default samplerate na nejčastější samplerate v mé knihovně a nijak to neřeším. Nevěřím, že bych byl schopen při běžné poslechové hlasitosti spolehlivě poznat v ABX testu rozdíl.
-
dustin: Děkuji za názor, musím ale nejdřív více prostudovat Alsu.
-
Tak jsem něco nastudoval a změřil. Hned po startu Ubuntu Studio to vypadalo dobře, na žádnou konverzi u aplay -vv -D hw:0,0 XY.wav / aplay -vv -D plughw:0,0 XY.wav to nevypadalo. Zkoušel jsem toho víc, kopie terminálu je v https://premsvo.files.wordpress.com/2015/06/aplubu03.doc .
Problém nastal při měření. Arta totiž na Ub.St. přes PA obsadí i výstupní zařízení, i když ho nepotřebuje. Varianty aplay s -D plughw:0,0/hw:0,0 hlásily chybu "Device or resource busy". Fungovalo pouze aplay -vv XY.wav s konverzí ALSA <-> PulseAudio. Naměřené THD+N=0,015%= -76,48dB je pro XonarDX špatné, mělo to vyjít kolem -100dB. To novější on-board čip ve Windows dává lepší výsledky.
Když jsem Artu ukončil, tak stále nešlo spustil aplay s -D plughw:0,0/hw:0,0, chyba stejná. Už jsem neměl chuť vypínat a hlídat PA, jako jsem dělal na začátku mých experimentů s Linuxem a začal jsem testovat Lubuntu. Tam měření funguje, hodnoty odpovídají předpokladům, žádné problémy nebyly, dokonce i Audacious při správném nastavení (pozor, není výchozí) dává pro Xonar stejné hodnoty jako aplay -D hw:0,0 a lépe se obsluhuje.
Takže 24bit na Ubuntu Studio podle všeho lze přehrávat pomocí aplay -D plughw:0,0 XY.wav když se spustí hned po startu. Později už to někdy nemusí jít spustit, zařízení mohou být obsazená. Ověřit měřením to neumím, Artu nelze na Ub.St. dobře nastavit, REW končí na 16-ti bitech. Pokud by někdo věděl o dalším Spectrum Analyzeru, který počítá také THD+N a chodí dobře na Linuxu na 24/32 bitech, dejte prosím vědět.
Ten můj důraz na měření a testování nesouvisí s tím, zda je to slyšet nebo ne, to může být individuální. Testováním například zjišťuji, zda je tam správná a plně funkční verze ovladačů pro danou kartu. Ve Windows se mě to mockrát osvědčilo. To, že je Linux/Unix považuji za lépe navržený než Windows ještě neznamená, že v jeho audiu není něco špatně nebo nešikovně a proto ho měřím také. Jinak bych se dostal na úroveň již zmiňovaných "audiofilů", kteří věří a měření nebo slepé testy odmítají nebo považují za zbytečné. Také jsem měřením odhalil mnoho svých chyb, když jsem něco špatně nastavil nebo zapoměl nastavit.
Pokud má někdo lepší kartu než XonarDX, mohl by jí změřit? XonarDX plně stačí na 16 bit, možnosti 24 využivá jen částečně. Teoretická hranice 24 bit je daleko výše, například v Lubuntu při propojení Arta-Jack-Arta (bez průchodu kartou) jsem naměřil THD+N 0,000017%= -135dB, já se s XonaremDX dostanu nejlépe na -101dB. Vše je podrobně popsáno na https://premsvo.wordpress.com/lubuntu-prvni-zkusenosti/ .
-
doma prevadzkujem audio na gentoo xfce a alsa. karta je m-audio nejaky audiophile. cinche vstup vystup pci. prepojene kratkym medenym kablom do zosika. momentalne stary videoton reciever z 80 rokov. bedne 2 pasmove hk audio pro. pasiv 2*300w. interna v biose vypnuta.
poslednu dobu som bol ale odkazany na fedora laptop s pulse audio. skoncilo to odinstalovanim pulse.
-
Tipnul bych si, že tou artou testuješ kvalitu emulace zvukovky v příslušné verzi wine.
-
e3k: dík za zkušenost
---------------
Z emulace ve Wine a zejména z emulace WDM jsem měl obavu, proto jsem měřil i pomocí REW, výsledky byly prakticky stejné.
Dnes jsem zkusil měření UbuStu na jiném PC. Nejdřív jsem měřil (stejně jako v Lubuntu) propojením v Jacku, výsledky prakticky stejně dobré: THD+N=0,000018%.
V PA(pavucontrol) lze navíc vybrat tzv. Monitor, tj. snímání vstupu do zařízení. To funguje, i když není žádna karta vybrána, zobrazí se MonitorOfPrázdnýVýstup, výsledky zase dobré THD+N=0,000019%.
Pokud se karta vybere, nabídne to MonitorOf....(karta), naměřil jsem THD+N=0,000020%.
Pro zajímavost jsem změřil průchod Win7 Ult. 64, kabel nezapojen, přes zvukovku to nejde. Výstup nastaven na Reproduktory, vstup na Wave, všude stejně 24/48kHz. Vyšlo THD+N=0,000023%, originální WDM je asi o 3dB horší než jeho emulace v Lubuntu.
Možná by měření mohlo pomoct při lokalizaci problému. Arta je nastavena na PA, do něj to přes Wine leze. Pak to v 1. variantě jde do Jacku, v něm virtuálně propojí a pak zase stejnou cestou ven. V dalších variantách, např. MonitorOfPrázdnýVýstup se Jack nepoužívá, z wine to jde zase do PA a asi rovnou z něj zpět. Tyto části řetězce jsou OK. Alsa to asi dělat nebude, v Lubuntu bude asi stejná verze a tam je OK. Takže nějaký můstek mezi PA a Alsou? Já to ještě tak podrobně nemám nastudované.
Pavucontrol je opravdu povedený, kdyby se podařilo odstranit tu degradaci v PA na 16 bit, tak UbuStu bude dobrá volba. Snímky jsou na https://premsvo.wordpress.com/arta-mereni-01/.
-
Nedávno jsem našel názor Glena MacArthura, autora distribuce AV Linux: http://linuxmusicians.com/viewtopic.php?f=4&t=11944#p48245 z kterého cituji:"...There is no need at all for PulseAudio in this configuration it works imperfectly with ALSA and even worse with JACK, PulseAudio is fine for general Desktop use but it is an unneeded hindrance and obstacle in a Audio-Specific Linux context, both AV Linux and KXStudio ship without it for very good reason.."
Tím by se asi mohlo celé téma uzavřít.
AV Linux jsem zkoušel také, výsledky odpovídají 24 bitům (viz moje dřívější příspěvky). Jen pro přehrávání mě ta distribuce připadá příliš rozsáhlá a hůře jsem se v ní orientoval. Pro tvorbu hudby je asi výborná, vše potřebné už obsahuje.
Distribucí bez PA je řada, já jsem přešel na Lubuntu, trochu ho upravil, vše změřil, koho by to zajímalo, tak aktuální stav je na: https://premsvo.wordpress.com/lubuntu-prvni-zkusenosti/