Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Muf 11. 02. 2015, 20:10:52
-
Ve 3. třídě jsem dostal Voltíka. Super věc. Hlavně rušička. Rušit tak sousedům rádiový signál - to by bylo něco. A taky další zapojení. Nj. ale jak to vlastně funguje??? Pořád jen zapojovat podle plánku... no nic.
Bylo mi 10 let a já měl zálibu v elektrotechnice. Přál jsem si rozumět tomu, jak to vlastně funguje. Měl jsem ale problém - nikdo mi to neuměl vysvětlit a elektro knížky na mě byly moc složité. Tatík, ten umí všechno. Nj. ale tohle asi přecijen neumí. Zapojovat něco podle plánku bylo stejně o ničem, protože jsem tomu nerozuměl. Rodič mi dal k přečtení knížku "Tranzistory" - bylo tam všechno - o tranzistorech. Ale úplně na hovno, tak podrobnou knížku o tom, jak funguje PN přechod, jsem fakt nepotřeboval. Byl jsem tehda chytrej, že jsem ji po chvíli přestal číst, neb mě to nebavilo.
"Jak sakra ta zapojení fungujou? A jak ten, kdo je dělal, ví, že tohle má připojit sem a tohle zase tam? A k čemu tam jsou všude ty rezistory? A jak mám vědět, k čemu je tam ten kondenzátor?" Všude samé plánky a nikde k nim polopaticky nevysvětlili jejich popis. Ani ve Voltíkovi ne.
Když jsem se pak v 15ti rozhodoval, co dál dělat, elektrotechnika pro mě byla jasná volba. Tak jsem šel na SŠ elektrotechniky a informatiky. Elitní střední škola v našem kraji a na té škole elitní obor "Elektrotechnika". Tam mi to všechno konečně vysvětlí a já tomu budu rozumět. UŽ SE TĚŠÍM!
Přijímají jen do průměru 1.2, jen nejleších 60 lidí dle zkoušky. Umístil jsem se někde na 15 pozici v rámci oboru a v rámci celé školy někde na 20 pozici. Docela slušné, na to, že jsem nebyl šprt a i nějaká ta trojka (z Chemie, OMG) by se na mém vysvědčení našla.
A jedem! 5x týdně matematika, 4x týdně Základy elektrotechniky. Dělička napětí, Kirhofův zákon, propočty na kondech, propočty na cívkách atd. atd. A taky programování; Turbo Pascal wow! Ten jsem uměl už v 6. třídě, takže jsem měl navrch...
Pak taky nějaká praxe, dělali jsme si vlastní zdroj stab. napětí, nepájivé pole pro Log obvody, elektronickou kostku... jen...do háje, to tady mám sakra jen furt pájet? vysvětlí mi to už někdo?
A jademe dál: elektronika, vše možná i nemožná elektro měření ("změřit, protokol a DĚLEJTE ať to stihnete do konce vyučování!"), logické obvody a Karnafovy mapy - ty jediné šly pochopit, ačkoliv zrovna to mě totálně nebavilo - nuda. A další teorie: Elektrotechnika, učitel co přišel z praxe: transformátory do podrobna, cívky, kondenzátory, zenerovky... a UŽ JE TO TADY! UŽ SE TO BLÍŽÍ! TRAANZISTORÝ!!! Konečně!!! Klíč k pochopení tomu co potřebuju... počkat... ale co to? WTF??? PNP přechod, NPN přechod, zapojení SE, SB, SC - NAZPAMĚŤ..."A to je jako všechno??? Nic víc? Už jsem dozadeke ve 3. a pořád mi nikdo nevysvětlil jak stavět ty el. obvody! Co to má k sakru být?"
Konec SŠ, odmaturoval jsem... a šel na IT.
Tímto zdravím všechny neschopné učitele, kteří ví hovno o tom, co to je něco učit.
-
Opravdu se už na tom našem trhu nedají sehnat kvalitní drogy?
-
Mně se ty Mufovy zdají slušné, ne? :)
-
Naopak! Muf je naprosto čistý a nic nesjíždí. Ještě zapomněl na Booleovu algebru a De Morganův a Shanonův teorém, pak že 1+1=1 nebo 0, 0+0=1, ano- když ne, předpona kilo=1024...... Přesně toto je také můj problém, že mi nikdo neřekl proč je to takto a ne jinak, a co to dělá, abych si mohl zbastlit něco svého. Toto mě žádná škola nedala, ale až praxe. Nejlepšími učiteli v praxi byl Pokus-omyl a Počet zkušeností roste s počtem součástek.
-
Uz se tesim na dalsi pokracovani, treba Denik zasraneho ridice vysokozdvizneho voziku.
-
Šprt jsem rozhodně nebyl, ale jak funguje tranzistor jsme na škole určitě v základním přehledu brali dostatečně podrobně - ostatně dnes se to najde v každé knížce - stačí umět číst, počítat do pěti a vědět, co je to periodická soustava prvků. Je sice pravda, že spousta věcí se moc podrobně nebere, ale většinu toho, co potřebuji v oblasti elektrotechniky dokážu spočítat s tím, co mě tam naučili. V oblasti elektrotechniky se dosud vracím mimo jiné i k učebnicím, které jsem si na škole koupil. Každopádně pokud člověka cokoliv zajímá, je třeba si pořídit knížky a číst (nebo najít vhodné video), kde se daná problematika popisuje, na škole člověka současným způsobem učení nemají šanci naučit vše, co by člověk potřeboval v dostatečné kvalitě (metody existují). Bez toho se člověk neobejde. Pokud ale člověk něco nechápe při čtení, chce to jediné - přečíst informace, odložit knížku, popřemýšlet nad tématem, krátký relax ...
... a začít znovu od začátku.
-
A abych nezapomněl, se znalostmi ze sš bych toho dokázal tisícinásobně více, kdybych tehdy nebyl líný.
-
...stačí umět číst, počítat do pěti ...
Jsem mel za to, ze tranzistor ma nozicky jen tri.
Jinak je urcite stesti, ze se prestaly pouzivat takove ty legracni flasticky, co s nimi kdysi vytapeli radia, aby v zime nezamrzla. Ty totiz mely strasne moc nozicek. Ted jeste, kdyby nekdo zakazal ty strasne integrace, ktere take maji moc nozicek.
-
Uz se tesim na dalsi pokracovani, treba Denik zasraneho ridice vysokozdvizneho voziku.
tak vis, ze i skladnik by chtel obcas zazarit, kdyz uz nema chut si cist vergilia v originale. ale nezbyva nez souhlasit, ze by mohl zarit mimo offtopinky na foru. kdyby mu jen nekdo dopral headshot neutronovou bombou, tak by se mu i podarilo zazarit.
-
Ono nejde ani tak o počet nožiček, jako o počet valenčních elektronů prvku difundovaného v krystalu křemíku. Člověk přece jenom musí poznat pátou a třetí skupinu. (proto ta periodická soustava prvků). Potom už je nepříliš podstatné, kolik tam těch PN přechodů je, základ je pořád stejný.
Jinak elektronky jsou údajně úžasné na zesilovače. Ještě jsem s nimi nepracoval, ale snad se někdy dostanu k tomu, abych si z nich poskládal nějaký pěkný a kvalitní.
-
Elektronky jsou super.
http://forum.avmania.e15.cz/viewtopic.php?f=1709&t=1221706&start=0&st=0&sk=t&sd=a
http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=2110&sid=63b2e935bbb75a65ad5d35708c09e22f
Taky plánuju nějaký elektronkový zesilovač, ale zesilovat signál poskládaný z vyšuměné MP3, všelijak přestavěné...hm...
-
kdyby mu jen nekdo dopral headshot neutronovou bombou, tak by se mu i podarilo zazarit.
Na to staci houbarska dovolena v Cernobylu.
Jinak elektronky jsou údajně úžasné na zesilovače. Ještě jsem s nimi nepracoval, ale snad se někdy dostanu k tomu, abych si z nich poskládal nějaký pěkný a kvalitní.
Nevim, to by mne take zajimalo, cim jsou tak lepsi. Na starych zesilovacich bylo puvabne to harmonicke zkresleni, ktere jim dodavalo charakterisickou barvu zvuku. yastupni trafo a reproduktor, ktry kolikrat byl jeste elektromagneticky, tomu take neco dodaly.
Ale pokud chces zkonstruovat tezce linearni zesilovac, tak mam dojem, ze vyjde nastejno, jestli do nej as integrace nebo flasky.
Jinak se mi doma vali elektronkovy zesilovac ke kytare, kdyby nekdo chtel. London City, chybi mu napajeci kabel a nevim, jestli funguje. Vytahl jsem ho jednou ze srotu, ale jeste jsem nenasel fandu, ktery by ho chtel a umel si ho dat do pucu.
-
Poslední oblast v konzumní elektronice kde jsou super, je elektronkový zkreslovač elektrické kytary pod názvem combo.
Kdo k nim má nějakou citovou vazbu nebo mu jen tak leží v šuplíku, doporučuji kvalitní soudobý zesilovač, nahoru na bednu dát osm elektronek a zapojit jenom žhavení ;)
-
Šprt jsem rozhodně nebyl, ale jak funguje tranzistor jsme na škole určitě v základním přehledu brali dostatečně podrobně - ostatně dnes se to najde v každé knížce - stačí umět číst, počítat do pěti a vědět, co je to periodická soustava prvků. Je sice pravda, že spousta věcí se moc podrobně nebere, ale většinu toho, co potřebuji v oblasti elektrotechniky dokážu spočítat s tím, co mě tam naučili. V oblasti elektrotechniky se dosud vracím mimo jiné i k učebnicím, které jsem si na škole koupil. Každopádně pokud člověka cokoliv zajímá, je třeba si pořídit knížky a číst (nebo najít vhodné video), kde se daná problematika popisuje, na škole člověka současným způsobem učení nemají šanci naučit vše, co by člověk potřeboval v dostatečné kvalitě (metody existují). Bez toho se člověk neobejde. Pokud ale člověk něco nechápe při čtení, chce to jediné - přečíst informace, odložit knížku, popřemýšlet nad tématem, krátký relax ...
... a začít znovu od začátku.
Neříkej, ty seš tak dobrej? Tak mi řekni, k čemu je tam kondenzátor C6, a šupej, ať to lítá!
(http://www.electroschematics.com/wp-content/uploads/2010/07/fm-radio-receiver.gif)
-
Tak mi řekni, k čemu je tam kondenzátor C6, a šupej, ať to lítá!
Na zkoumání funkce C6 tak nějak nedojde ;D Vedoucí projektu to shodí ze stolu hned jak se podívá na potenciometr, dva trimry, dvě vzduchové tlumivky, korunované DPS na 100 MHz. V reálném projektu by dneska bylo něco jako tohle:
http://www.silabs.com/products/audio/fmreceivers/Pages/si470203.aspx
-
Jak jsem řekl, nebyl jsem šprt a netvrdím o sobě, že jsem "dobrej", ale podle mého názoru by ten kondenzátor měl potlačovat vyšší frekvence na výstupu a přizpůsobovat jej charakteristice sluchátek.
-
A aby nedošlo k mýlce o mé dokonalosti - přestože neumím úplně vše spočítat tak mi přijde dost hloupé, když si někdo stěžuje na to, že mu na škole nevysvětlili, jak funguje tranzistor obzvláště, když má přístup ke knihám. Nezlobte se na mě, ale to je opravdu hodně jednoduchá záležitost. Netvrdím, že naše školství je dokonalé, ale dnes je v módě na něj házet všechno. Na co si bude kdo stěžovat příště - neznalost principu diody? Základní princip tranzistoru je opravdu jednoduchý a na pouhé pochopení jeho funkce nemusíte řešit dokonce ani jeho převodní charakteristiky. Ty se člověk naučí později. Sice Vás trošku chápu (taky mi jako dítěti nevysvětlili, jak ten tranzistor záhadně zesiluje), ale mám dojem, že si lidi dnes často neuvědomují, že vzdělávání je z určité části hlavně tvrdá práce jejich mozku a chtějí, ať do nich učitel vše pokud možno nallije.
-
Tos sice neřekl, ale jako rekci na to, že se neučí prakticky vytvářet a chápat elektronické obvody, jsi napsal "stačí umět číct a napočítat do pěti".
Ok, dám ti něco jednoduššího a ne, že budeš nepoctivej a vygooglíš si to. Když tak rozumíš těm tranzistorům, do čehož dozajista spadají i relace s jinýmí součástkami, tak bys byl určitě schpný vyřešit toto: dostaneš 2 tuškové baterie, LEDku a chci, abys navrhl obvod, který způsobí její blikání. A teď se ukaž, jak napočítáš do pěti a k čemu ti budou ty detailní znalosti PN přechodu.
-
samozřejmě jen za pomocí obyčejných součástek. A jestli to nedokážeš, tak se obávám, že umíš stejný kulový jako já.
-
Astabilní klopný obvod vážně nemusím googlit.
Vážně se s tím musím kreslit?
-
Nemusíš, ale chceš mi říct, že tohle tě naučili na střední?
-
Je pravda, že ne. Ale základy toho, jak spočítat nějaké jednodušší zdroje, pochopit stabilizátory se zenerovýma diodama a podobně jsem tam získal. Ano, nenaučili mě všechno a pořád se musím zlepšovat, ale nemůžu zapřít, že jsem tam dostal docela dobrý základ. Ostatně jak jsem napsal, k se vracím dokonce i teď, když potřebuji pochopit něco, co jsem ve škole moc nechápal nebo na co jsem naivně kašlal.
-
Nějak mi tam vypadlo, že se vracím k učebnicím ;D - (ne do školy).
-
Sorry, ale taková základní věc, jako jak si můžu rozblikat LEDku, byl můj paradox num. 1 už od dob kdy jsem dostal Voltíka. To že se na SŠ řeší všechno možné, ale takovýhle základ všech základů ne, o něčem svědčí. Taky o tomhle jsem v principu celou dobu mluvil.
-
Na blikání LED se dneska použije PIC10F200, nikdo neschválí v projektu 8 součástek kvůli jedné zas* LEDce.
Ale povídat o starých časech se dá dlouhé hodiny :)
-
Neříkej, ty seš tak dobrej? Tak mi řekni, k čemu je tam kondenzátor C6, a šupej, ať to lítá!
Nechybí tomu rádiu něco podstatného? Jako např. anténa?
-
Tak nejsem žádnej radioamater, ale tipnu si, že jako antena je nějak myšlena cívka L1.
Radionek, použít PIC10F200 by mi určitě nečinilo žádnou radost :D
-
Chápu, to u mě na ZŠ taky, protože mi nikdo nevysvětlil, jak ten tranzistor v základu zesiluje. Ono na té škole s námi moc neprobírali jednotlivé zapojení, ale určitý základ nám k tomu dávali. Je fakt, že by se na našem školství dalo lecos zlepšit, ale ono kolikrát opravdu stačí dát dostatečný čas učebnici a nekecat na rootu, obzvláš, když člověk musí brzo vstávat (jako já). Většinou, když jsem něco z oboru nemohl pochopit, tak jsem si to stejně musel někde přečíst. A pokud jsem to někdy nechápal, tak to bylo často na několikrát. Časem člověk zjistí, že přes četné pomůcky, které se v okolí nabízejí, je na to učení stejně vždycky jen on sám se sebou a zároveň proti sobě.
-
Tak nejsem žádnej radioamater, ale tipnu si, že jako antena je nějak myšlena cívka L1
Na FM? To jako feritova antena? a) Feritova antena typicky ma dve civky. b) Feritove anteny se typicky nedaji pouzit uz na kratkych vlnach. Videl jsem jedine radio, ktere resilo kratke vlny feritovou antenou. Nejake male, ruske, jmeno uz si nepamatuji.
-
Uz se tesim na dalsi pokracovani, treba Denik zasraneho ridice vysokozdvizneho voziku.
;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D
a co třeba Deník nasraného hráče Dračího Doupěte?
-
Na FM? To jako feritova antena? a) Feritova antena typicky ma dve civky. b) Feritove anteny se typicky nedaji pouzit uz na kratkych vlnach. Videl jsem jedine radio, ktere resilo kratke vlny feritovou antenou. Nejake male, ruske, jmeno uz si nepamatuji.
Zvezdočka?
-
LOL Toto nie je denník nasraného elektrikára, ale denník Arnolda J. Rimmera (to J. znamená Jidáš) - fňukaj a obviňuj všetko a všetkých zo svojej neschopnosti pochopiť základné princípy elektrotechniky a astrofyziky
Si proste neschopný nímand o to horší, že si neschopný aj pripustiť si to.
-
Uz se tesim na dalsi pokracovani, treba Denik zasraneho ridice vysokozdvizneho voziku.
Tady: http://www.youtube.com/watch?v=9z77oztO6UQ ;D
-
Na FM? To jako feritova antena? a) Feritova antena typicky ma dve civky. b) Feritove anteny se typicky nedaji pouzit uz na kratkych vlnach. Videl jsem jedine radio, ktere resilo kratke vlny feritovou antenou. Nejake male, ruske, jmeno uz si nepamatuji.
Zvezdočka?
Jestli myslis takovou tu stavebnici, tak ne. A bylo to nahodou docela dobre radio.
-
A já myslel, že LC obvod je zodpovědný za příjem signálu ... tedy cívka L1+Ladící C = Frekvence. A dál se zesiluje.
Kdo z vás si pamatuje Krystalku? http://cs.wikipedia.org/wiki/Krystalka (http://cs.wikipedia.org/wiki/Krystalka)
Jedna germaniová dioda, kondenzátor a sluchátka ... bez zesílení byly anténa i uzemnění nutné.
Základy LC jsme se učili v "Pionýru" - hráli si s GDO (to byla zábava :-) )
A dnes je to hit v obchoďácích - GDO je v rámech, kudy jdete z obchodu a LC obvod je v samolepce na zboží. Pokud zaplatíte, pokladní ho spálí-přeruší.
Schválně, zkuste si udělat jednoduchý LC obvod na FRQ přibližně 8,2MHz (klidně s ladícím kondenzátorem) a pak polaborujte blízko rámu v nějakém obchodu. :-)
To jen tak na odlehčení.
-
Ale pokud chces zkonstruovat tezce linearni zesilovac, tak mam dojem, ze vyjde nastejno, jestli do nej as integrace nebo flasky.
jedno to neni, ale abys to poznal, musis investovat i do toho kolem. Vyhoda elektronky je v tom, ze pracuje s VN => pomer signalu ovladanyho a ovladaciho je vyrazne (radove) vetsi nez u tranzistoru. Pokud chces s tranzistorem delat neco, co bude aspon "pseudo" linearni, tak defakto temer eliminujes zisk.
Neříkej, ty seš tak dobrej? Tak mi řekni, k čemu je tam kondenzátor C6, a šupej, ať to lítá!
Nechybí tomu rádiu něco podstatného? Jako např. anténa?
To spis bude tvoji slepotou, dyk tam je.
-
Nechybí tomu rádiu něco podstatného? Jako např. anténa?
To spis bude tvoji slepotou, dyk tam je.
Kde, proboha?
-
kto už zvládol teóriu, ten môž prejsť na praktické ukážky. http://eleferno.cz/index.php/cz/
-
Nemusíš, ale chceš mi říct, že tohle tě naučili na střední?
Klopne obvody jsme na stredni brali, monostabilni, astabilni, bistabilni - byla to i jedna maturitni otazka ;)
K tomu i navrh a vypocty zesilovacu, otazka na praktickou maturitu, superhety a dalsi.
Pro kontext SPSE Brno, obor Elektronicke pocitace (ne primo elektronika), ale uz je to nejaky ten rok nazpet...
-
Nemusíš, ale chceš mi říct, že tohle tě naučili na střední?
Mna ano, naucili :-)
-
... dostaneš 2 tuškové baterie, LEDku a chci, abys navrhl obvod, který způsobí její blikání. A teď se ukaž, jak napočítáš do pěti a k čemu ti budou ty detailní znalosti PN přechodu.
Přejdu ty "tuškové" baterie a ptám se na řešení toho úkolu: jak rozblikám ledku, když mám jen dvě baterie a tu ledku?
-
Ty tuzkace a LEDka jsou podle me nakej ulet. Pochybuju, ze by se dalo udelat neco na bazi zpetnyho prurazu byt bez blbyho vodporu.
Pokud jde o ten predchozi FM radij, taky nevidim jinou fci C6, nez delat trochu dolni propust -- pokud tam byla, rad se poucim. Jinak mi to pripada na FM opravdu zajimave. Jak to demoduluje? Prevodem FM->AM na boku charakteristiky LC filtru?
-
Já s Mufem naprosto soucítí, střední jsem prošel s teorií bez ztráty kytičky a pak jsem si vše z praxe musel dostudovat sám. Škola vyžadovala pouze odříkání teorie, bez nutnosti pochopení a to splní i cvičená vopice. Zrovna takovou tu mám v práci, kolega kterej je schopnej na vypínač ř1 zapojit na svorku č1-L a na svorku č2-N a když ho upozorním, že je to špatně tak se diví proč, vždyť dva dráty dovnitř vedou. A tohle má jako já za sebou stejnou ZŠ kde už i fyzikář dělal lehký úvod jak co funguje , i tu samou SPŠ. Dokonce má i titul (papír na hlavu) z FEL, ale nikdo ho nikdy nepustil dál než k tužce a papíru a k hoře teorie, kterou dokáže odpapuoškovat aniž by chápal o co jde...chce se mi zvracet.
-
To Muf:
Skoncil jstem s tim moc brzo. Na vysoke by vas naucili syntezu obvodu od zakladu a to je to, co jste hledal.
Neznam vasi skolu, ale ukolem skoly je vam dat prehled. Kdyz jsem studoval elektroniku na stredni, tak jsem se elektronice dost venoval i mimo skolu. Co vim, tak problemem je, ze si clovek nedokaze spojit to co mu reknou ve skole s necim praktickym a pak cloveku vubec nedochazi proc mu to v te skole rikaji. Tohle platilo take na vysoke. Souhlasim s vami, ze by skola mela vice dbat na to, ze to co v teorii reknou take predvedou a spoji s praxi. Ovsem tohle take muze delat zak sam. Pokud chce navrhnout obvod, tak zacne hledat v tom co mu ve skole rekli souvislosti.
Dalsi vec je, ze se dnes resi elektronika trochu jinym zpusobem nez pred 20 lety. Dneska je pomalu na kazdou "blbost" IO, ktery dany problem, alespon castecne resi a clovek pouze spojuje IO. Jina vec je, kdyz ty IO sam navrhujete nebo mate za ukol zoptimalizovat nejake navrzene technicke reseni s ohledem na cenu a zacnete ty IO nahrazovat necim jinym.
-
Keby si si uvedomil, ze tie Kirchoffove zakony nie su na to aby ta mali co skusat, ale skutocne platia, tak by si mozno dosiel na to ako to pocitat..
2 baterky a ledka - no to ti blikne tak max raz :). Neviem na 100% naco je ten C6 (netvori to s R7 RC low pass?), ale vela zapojeni musis brat ako casti lega. Proste to nevymyslis len tak. Su rozne zoznamy tychto zapojeni a co ty musis urobit je to spravne zapasovat do obvodu.
-
Přejdu ty "tuškové" baterie a ptám se na řešení toho úkolu: jak rozblikám ledku, když mám jen dvě baterie a tu ledku?
To je jednoduche treba mat blikajucu ledku http://www.ledtech.sk/blikacie-led-diody-5mm/125-led-dioda-5mm-cervena-samoblikacia-round-5000mcd.html
-
Dvě baterky a LEDka; "a k tomu sestrojit obvod" už nějak vypouštíte; ale vypouštějte, když jste blbí.
-
Na blikání LED se dneska použije PIC10F200, nikdo neschválí v projektu 8 součástek kvůli jedné zas* LEDce.
Ale povídat o starých časech se dá dlouhé hodiny :)
nojo, ted se divam na ceny PICu a skutecne to tesne vyjde levneji nez i klasicke pouziti 555 :)
-
Dvě baterky a LEDka; "a k tomu sestrojit obvod" už nějak vypouštíte; ale vypouštějte, když jste blbí.
No tak programátor ti navrhne tohle ;)
(http://www.mikroe.com/img/publication/8051-books/programming-8051-mcu/chapter/ch6/23.gif)
-
Na blikání LED se dneska použije PIC10F200, nikdo neschválí v projektu 8 součástek kvůli jedné zas* LEDce.
Ale povídat o starých časech se dá dlouhé hodiny :)
nojo, ted se divam na ceny PICu a skutecne to tesne vyjde levneji nez i klasicke pouziti 555 :)
Hlavne take asi mensi, s mene pajenymi spoji.
-
Gamer: chtěl bych vidět, jak pomocí mikropočítače uděláš nějaký obvod např. pro motorku, třeba extravagantně blikající ledky v závislosti na otáčkách motoru. Tam jde ottiž o spolehlivost a nebudeš přece strkat do motorky takovou zbytečně složitou věc. Mám ve svojí MZetě, která je už 25 let stará a má za sebou už vše možné i nemožné, řídící jednotku, která i po těch letech a všem co zažila normálně funguje. Chtěl bych vidět mikroprocesor, zdaž-li by tohle dokázal i po X letech.
Electro man: ok, budu teda vycházet z toho co jsi psal, totiž že "existujou přece knihy". Řekni mi jednu, kde to najdu, budu ti vděčný. Doma máme spoustu elektro knih i se staršími zapojeními, ale tam to taky není pořádně vysvětlené. Ze všeho nejlepší mi připadá tady tenhle simulační prográmek, se kterým si už hraju pár dní: http://www.falstad.com/circuit/index.html -ale to v době mého studia na SŠ nebylo, nebo alespoň o tom nevím.
-
Gamer: chtěl bych vidět, jak pomocí mikropočítače uděláš nějaký obvod např. pro motorku, třeba extravagantně blikající ledky v závislosti na otáčkách motoru. Tam jde ottiž o spolehlivost a nebudeš přece strkat do motorky takovou zbytečně složitou věc. Mám ve svojí MZetě, která je už 25 let stará a má za sebou už vše možné i nemožné, řídící jednotku, která i po těch letech a všem co zažila normálně funguje. Chtěl bych vidět mikroprocesor, zdaž-li by tohle dokázal i po X letech.
Správně navržené zařízení s mikrokontrolérem bude mít vyšší spolehlivost než cokoliv analogového. Máš tam méně součástek (žádné zbytečné vysychající kondenzátory, zaprášené potenciometry nebo trimry, ohýbající se cívky a podobný balast). EMC odolnost bývá taky vyšší, zvlášť když máš interní hodiny, protože minimum externích součástek, malý počet vývodů, minimální plocha čipu, takže se tam nemá kudy indukovat rušení. Zaspal jsi dobu, analogové obvody se už dnes používají jen tam, kde je to nezbytně nutné (vysokofrekvenční a silová technika). Na cokoliv jiného je lepší a levnější mikrokontrolér.
-
Na cokoliv jiného je lepší a levnější mikrokontrolér.
[/quote]
To jste dneska vy mladí, samý novoty. Elektronku ničím nenahradíš.
-
Ve mne vzbuzuje pochyby pohled na francouzska auta. S nekterymi je diky moderni elektronice (mikrokontrolery, jednocipy, co ja vim, co tam cpou) mozne mit takove problemy, ze clovek nechape, jak je to vubec mozne.
-
Gamer: chtěl bych vidět, jak pomocí mikropočítače uděláš nějaký obvod např. pro motorku, třeba extravagantně blikající ledky v závislosti na otáčkách motoru. Tam jde ottiž o spolehlivost a nebudeš přece strkat do motorky takovou zbytečně složitou věc. Mám ve svojí MZetě, která je už 25 let stará a má za sebou už vše možné i nemožné, řídící jednotku, která i po těch letech a všem co zažila normálně funguje. Chtěl bych vidět mikroprocesor, zdaž-li by tohle dokázal i po X letech.
Správně navržené zařízení s mikrokontrolérem bude mít vyšší spolehlivost než cokoliv analogového. Máš tam méně součástek (žádné zbytečné vysychající kondenzátory, zaprášené potenciometry nebo trimry, ohýbající se cívky a podobný balast). EMC odolnost bývá taky vyšší, zvlášť když máš interní hodiny, protože minimum externích součástek, malý počet vývodů, minimální plocha čipu, takže se tam nemá kudy indukovat rušení. Zaspal jsi dobu, analogové obvody se už dnes používají jen tam, kde je to nezbytně nutné (vysokofrekvenční a silová technika). Na cokoliv jiného je lepší a levnější mikrokontrolér.
Vase predpoklady ovsem neplati v situacich, kdy je potreba nejaky druh certifikace. Pak se dostanete do situace, ze potrebujete certifikovat vyvojove nastroje, SW a HW. Drahe a pomale. Dale to neplati v situacich, kdy hrozi latchup v IO. Jinak v globale s vam souhlasim.
-
Dvě baterky a LEDka; "a k tomu sestrojit obvod" už nějak vypouštíte; ale vypouštějte, když jste blbí.
Ano, my jsme tak blbí.
A Tebe škola neuspokojila.
Přece jen si myslím, že by bylo lepší napsat něco jako "... a k tomu s použitím čehokoli sestrojte obvod ...".
Ale MacGyver by to jistě dal jen s těmi třemi věcmi.
-
Muf bud trollujes, alebo sa nauc pouzivat internet. Vsetko mas na nete. Z knih ti mozem odporucit pana Malinu. Stiahni si ltspice a hraj sa. A netroluj tu. Ak by ta to skutocne zaujimalo, kupoval by si si aspon amaterske radio kde zvykli byt zapojenia vzdy popisane, alebo sa zapojil do nejakeho radioamaterskeho mailing listu. Navyse snazis sa nam tu vyvratit nieco, co je roky overene praxou. Dnesne auto ma priemerne mozno 50 mikroradicov a procesorov, pretoze vyrobit podobne zapojenia analogovo v takych rozmeroch by nebolo mozne a hlavne by to bolo drahe a nespolahlive. Get used to it.
-
Přejdu ty "tuškové" baterie a ptám se na řešení toho úkolu: jak rozblikám ledku, když mám jen dvě baterie a tu ledku?
To je jednoduche treba mat blikajucu ledku http://www.ledtech.sk/blikacie-led-diody-5mm/125-led-dioda-5mm-cervena-samoblikacia-round-5000mcd.html
No, to by asi šlo, ;D .
-
Gamer: chtěl bych vidět, jak pomocí mikropočítače uděláš nějaký obvod např. pro motorku, třeba extravagantně blikající ledky v závislosti na otáčkách motoru. Tam jde ottiž o spolehlivost a nebudeš přece strkat do motorky takovou zbytečně složitou věc. Mám ve svojí MZetě, která je už 25 let stará a má za sebou už vše možné i nemožné, řídící jednotku, která i po těch letech a všem co zažila normálně funguje. Chtěl bych vidět mikroprocesor, zdaž-li by tohle dokázal i po X letech.
Správně navržené zařízení s mikrokontrolérem bude mít vyšší spolehlivost než cokoliv analogového. Máš tam méně součástek (žádné zbytečné vysychající kondenzátory, zaprášené potenciometry nebo trimry, ohýbající se cívky a podobný balast). EMC odolnost bývá taky vyšší, zvlášť když máš interní hodiny, protože minimum externích součástek, malý počet vývodů, minimální plocha čipu, takže se tam nemá kudy indukovat rušení. Zaspal jsi dobu, analogové obvody se už dnes používají jen tam, kde je to nezbytně nutné (vysokofrekvenční a silová technika). Na cokoliv jiného je lepší a levnější mikrokontrolér.
Ne tak docela. V profi oblasti to naráží na ESD a náklady spojené s programováním; ovšem s EMC odolností/aktivitou to naopak bývá velmi špatné, nějakým pinem se to vždycky rozlejzá ven a musíte to ošetřovat. Není zas tak moc výrobců, jejichž výrobky jsou použitelné, poukud potřebujete certifikaci ESD/EMC.
Ale to je zásadní problém v tom, že domácí bastlíř zpravidla neví moc o tom, jak to funguje v průmyslu, především z hlediska dodržování norem a ekonomie. Když děláte tisíce zařízení, tak se zkrátka programování jednoho každého mikrořadiče dost prodražuje a i kdyby cena toho švába byla 5% celkové ceny, tak to ve srovnání se dvěma tranzistorama a pár odpůrkama (haléřové položky) zkrátka neobstojí.
-
Ve mne vzbuzuje pochyby pohled na francouzska auta. S nekterymi je diky moderni elektronice (mikrokontrolery, jednocipy, co ja vim, co tam cpou) mozne mit takove problemy, ze clovek nechape, jak je to vubec mozne.
To se tyka vsech aut, a prevazne plati, ze pokud si to neumis opravit ty sam, tak to neopravi nikdo, protoze "automechanik" je dneska tak maximalne vymenovac a funguje uplne stejne, jako kdyz ty budes resit, ze neco nefunguje v PC - proste zkusi neco vymenit a uvidi se (a ty to samo calnes).
BTW: fakt by me zajimalo, co na tom jednochipu ve strikacce stoji 80kKc ...
-
Navíc, podívejte se na Battlestar Galacticu, jak Centurioni vyčůrali s moderní elektronikou - to je jasné poučení do budoucna 8)
-
K analogu - clanok z roku 2012 http://www.computerweekly.com/news/2240163228/Intel-makes-breakthrough-on-digital-radio-chips
Btw pozeral som nejake video kde radioamater sa vytesoval z SDR prijmaca a vraj s analogom by niektore signaly nemal sancu zachytit.
-
Ale to je zásadní problém v tom, že domácí bastlíř zpravidla neví moc o tom, jak to funguje v průmyslu, především z hlediska dodržování norem a ekonomie.
Pozrem na HDD z roku 1995 (vela suciastok, 1 svab) a z roku 2014 (takmer ziadne suciastky, 2 svaby) a co viac potrebujem vediet? Ze uradnik zauradoval aj v tejto oblasti vie aj domaci bastlir, to sa neboj.
Ano, na nieco sa daju pouzit iba diskretne suciastky a niekedy je to ekonomickejsie, ale ja nechapem o com sa bavime? Trend je jasny uz od vynajdenia integrovaneho obvodu.
-
Ne tak docela. V profi oblasti to naráží na ESD a náklady spojené s programováním; ovšem s EMC odolností/aktivitou to naopak bývá velmi špatné, nějakým pinem se to vždycky rozlejzá ven a musíte to ošetřovat. Není zas tak moc výrobců, jejichž výrobky jsou použitelné, poukud potřebujete certifikaci ESD/EMC.
Mám opačnou zkušenost. Cokoliv trochu složitějšího analogového se všude možně vazbí a rozkmitává. Kdysi jsem se pokoušel doma na koleně vyrobit zesilovač ve třídě D:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=109
a nedal jsem to dohromady, pořád něco kmitalo a nebylo to prakticky použitelné. Dneska už bych to udělal takhle:
http://www.intersil.com/en/products/audiovideo/d2audio/digital-sound-processors/D2-92633.html
Co se týká EMC zkoušet, je to už nějaký čas, co se neživím elektronikou, ale když jsme něco vyrobili, vždycky šlo na EMC zkoušku až výsledné zařízení a nikoho nezajímalo, co je vevnitř, testovalo se to jako black box na odolnost proti vnějšímu rušení.
Ale to je zásadní problém v tom, že domácí bastlíř zpravidla neví moc o tom, jak to funguje v průmyslu, především z hlediska dodržování norem a ekonomie. Když děláte tisíce zařízení, tak se zkrátka programování jednoho každého mikrořadiče dost prodražuje a i kdyby cena toho švába byla 5% celkové ceny, tak to ve srovnání se dvěma tranzistorama a pár odpůrkama (haléřové položky) zkrátka neobstojí.
Když těch mikrokotroléru budete odebírat zajímavé počty kusů, výrobce vám je rád dodá už naprogramované.
-
No tak programátor ti navrhne tohle ;)
(http://www.mikroe.com/img/publication/8051-books/programming-8051-mcu/chapter/ch6/23.gif)
To je zastaralé. Dnešní MCU nepotřebují vůbec žádné externí součástky.
Správně navržené zařízení s mikrokontrolérem bude mít vyšší spolehlivost než cokoliv analogového.
Na zabezpečení železnice se dosud mnohde používá doslova kus železa omotaný kusem drátu, takovou spolehlivost překonáš jen těžko.
BTW: fakt by me zajimalo, co na tom jednochipu ve strikacce stoji 80kKc ...
Záruka výrobce za spolehlivost výrobku. Běžné výrobky consumer electronic můžeš maximálně vyreklamovat, ale nikdo za nic neručí.
-
Když už jsme u těch mikroprocesorů, existuje nějaké lepší/levnější řešení pro použití třeba u motocyklu (pro amatéra), než použít třeba tyhle Arduino based desky?
http://www.dx.com/p/nano-3-0-atmel-atmega328p-mini-usb-board-w-usb-cable-for-arduino-152052#.VNykEfmG97Y
Popřípadě:
http://www.dx.com/p/jtron-arduino-pro-mini-atmega328p-5v-16m-electronic-building-block-module-blue-375931#.VNykrPmG97Y
-
Prosim vas, udelejte nekdo z Mufa ministra pro elektroniku, at jde opruzovat jinam. Nebo ministra skolstvi, aby se mohl pomstit tem zlym ucitelum ze sredni skoly.
-
Oni nebyli zlí, asi byli jen zvyklí celý život jen něco dohromady skládat/počítat podle předlohy :D
-
Muff mi pripomina Nelsona ze Simpsonovych: Blba skola, neumi me nic naucit...
-
Když už jsme u těch mikroprocesorů, existuje nějaké lepší/levnější řešení pro použití třeba u motocyklu (pro amatéra), než použít třeba tyhle Arduino based desky?
http://www.dx.com/p/nano-3-0-atmel-atmega328p-mini-usb-board-w-usb-cable-for-arduino-152052#.VNykEfmG97Y
Popřípadě:
http://www.dx.com/p/jtron-arduino-pro-mini-atmega328p-5v-16m-electronic-building-block-module-blue-375931#.VNykrPmG97Y
Podla mna je dolezite zodpovedat dve zakladne otazky, ako chcete merat otacky motora? Mikrfonom? :-) Alebo chcete zasiahnut do riadiacej jednotky? A druha je ci extravagantne blikajuce led mozete mat v cestnej premavke alebo pocitate s tym ze Vam pri prvej kontrole zoberu papiere.
-
Oni nebyli zlí, asi byli jen zvyklí celý život jen něco dohromady skládat/počítat podle předlohy :D
Ale tohle je velka cast prace inzenyra v elektronice. Existuji urcite topologie obvodu, ktere neco resi. Vy tohle pouzijete, spocitate a propojite do vysledneho celku, ktere bude delat to, co chcete. Pouzijete vymyslene a popsane casti v vytvoreni neceho "noveho".
Pokud chcete neco vice, treba vymyslet novy druh filtru, se zcela novou topologii atd. nebo novy algoritmus DPS, tak to podle meho neni zcela bezna prace elektroinzenyra, ale spise vedecka cinnost.
-
No já sice nechci dělat LEDky, ale když už to teda řešíme. Otáčky řeší hallova sonda, zde bych to vymyslel tak, ze bych na ni přivedl 5V a výstup bych zapojil do Analog-IN. Do řídící jednotky bych samozřejmě nezasahoval.
Tam je prostě problém akorát s tím, že to musí přežít všelijaké napěťové výkyvy, špatné ukostření, změny teplot atd.
-
Podla mna je dolezite zodpovedat dve zakladne otazky, ako chcete merat otacky motora? Mikrfonom? :-)
Ale prdlajs, tam se da odstredivy regulator pohaneny trecim koleckem od pneumatiky. Ten bude pohybovat ukazatelem na ocislovane stupnici. To se precte webkamerou, prozene OCR a podle zarazeneho kvaltu prepocte na otacky. Uplne jednoduche, ne?
-
Oni nebyli zlí, asi byli jen zvyklí celý život jen něco dohromady skládat/počítat podle předlohy :D
Hele to je dost dobre mozne - byl tam nekdo z ucitelu s praxi? Tak si rikam ze jsem mel mozna stesti, ze jsem na prumku sel par let po revoluci, kdyz tam ucili lidi, profici, kteri odesli z Tesly. Asi meli nejake ucitelske minimum (coz by dneska IMHO nestacilo protoze spravne razitko je potreba vsude), ale dokazali naucit.
-
Oni nebyli zlí, asi byli jen zvyklí celý život jen něco dohromady skládat/počítat podle předlohy :D
Učitel dělá to co má v osnovách. Jsou-li tam výpočty se zenerkou, pak bude učit zenerku, kdyby tam byl ARM bude učit ARM. Proč se neučí ARM který se dnes používá denně a místo toho se učí stabilizátor se zenerkou který se dneska použije 1x za 5 let se zeptejte u zřizovatele školy nebo MŠMT.
-
Mufe, budu reagovat na originální post, navíc obecně, protože tohle co ty popisuješ třeba mě vůbec nic neříká ani nechci aby mi to něco říkalo.
Jestli chápu dobře, ty se to nechceš naučit. Ty to chceš pochopit.
Podle mě, jestli to chceš pochopit musíš experimentovat... nebo myslíš že tě nějaká kniha naučí myslet? Nebo vymyslet? Že učitěl za tebe něco pochopí a tím budeš i ty chápat?
Ano někdo ti může věci vysvětlit. Ale pokud hledáš opravdu hluboké chápání, tak to holt budeš muset zkoušet. Ale polož si sám otázku, jestli tě nebaví dělat blbý kopírování cizích projektů, bude tě bavit zkoušet 100+1 různých kombinací na jednom existujícím jednoduchým projektu, abys viděl jaký změny mají jaký důsledek? Co která součástka tam kde dělá?
Pokud odpověď zní ano, bude mě to bavit, tak holt vezmi něco dostatečně jednoduchýho a snaž vymyslet si různý experimenty s tím.
-
Ale to je zásadní problém v tom, že domácí bastlíř zpravidla neví moc o tom, jak to funguje v průmyslu, především z hlediska dodržování norem a ekonomie.
Pozrem na HDD z roku 1995 (vela suciastok, 1 svab) a z roku 2014 (takmer ziadne suciastky, 2 svaby) a co viac potrebujem vediet? Ze uradnik zauradoval aj v tejto oblasti vie aj domaci bastlir, to sa neboj.
Ano, na nieco sa daju pouzit iba diskretne suciastky a niekedy je to ekonomickejsie, ale ja nechapem o com sa bavime? Trend je jasny uz od vynajdenia integrovaneho obvodu.
To jo, ale ne, že se tam nastrkají nějaké atmely, ale že se prostě nechá udělat ASIC, to pak opravdu vychází levněji a to je skutečně trend už někdy od 80. let, kdy to výrazně zlevňovalo i tehdejší mikropočítače.
Ne tak docela. V profi oblasti to naráží na ESD a náklady spojené s programováním; ovšem s EMC odolností/aktivitou to naopak bývá velmi špatné, nějakým pinem se to vždycky rozlejzá ven a musíte to ošetřovat. Není zas tak moc výrobců, jejichž výrobky jsou použitelné, poukud potřebujete certifikaci ESD/EMC.
Mám opačnou zkušenost. Cokoliv trochu složitějšího analogového se všude možně vazbí a rozkmitává. Kdysi jsem se pokoušel doma na koleně vyrobit zesilovač ve třídě D:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=109
a nedal jsem to dohromady, pořád něco kmitalo a nebylo to prakticky použitelné. Dneska už bych to udělal takhle:
http://www.intersil.com/en/products/audiovideo/d2audio/digital-sound-processors/D2-92633.html
Co se týká EMC zkoušet, je to už nějaký čas, co se neživím elektronikou, ale když jsme něco vyrobili, vždycky šlo na EMC zkoušku až výsledné zařízení a nikoho nezajímalo, co je vevnitř, testovalo se to jako black box na odolnost proti vnějšímu rušení.
Ale to je zásadní problém v tom, že domácí bastlíř zpravidla neví moc o tom, jak to funguje v průmyslu, především z hlediska dodržování norem a ekonomie. Když děláte tisíce zařízení, tak se zkrátka programování jednoho každého mikrořadiče dost prodražuje a i kdyby cena toho švába byla 5% celkové ceny, tak to ve srovnání se dvěma tranzistorama a pár odpůrkama (haléřové položky) zkrátka neobstojí.
Když těch mikrokotroléru budete odebírat zajímavé počty kusů, výrobce vám je rád dodá už naprogramované.
K mikrokontrolérům - viz výše. Vyplatí se spíš část přenést do ASICu, včetně případného procesoru jako jeho součást + ROM kód. Když už.
Pokud jde o analog, to je třeba si ujasnit, o čem kdo mluví. Analogová zapojení z diskrétních součástek se dnes dělají jen pokud to jinak nejde/nevyplatí se, typicky zboží nespotřebního charakteru, jež vyžaduje zesilovač určitých specifických charakteristik atp., tak to se i dnes dělá diskrétně, dále zařízení produkované v sériích, kdy se redesign nevyplatí nebo by vše neúnosně prodražil.
ESD/EMC se sice jako blackbox zkouší a měří, ale když nevyhovuje nebo tušíte, že nevyhoví, stejně si s tím musíte hrát. Multivibrátor ze dvou hradel a dvou kondíků nejspíš vyhoví jak ESD, tak EMC, a to oboustraně, u PICu či Atmelu se dá říci prakticky přesný opak. Dávat někam PIC, aby jen blikal ledkou, to se opravdu nevyplatí. Dávat někam multivibrátor, aby blikal s ledkou, když už tam je nějaký procesor, se už vůbec nevyplatí.
No a v neposlední řadě se v byznysu také zohledňuje počet dodavatelů, možnost substituce dané součástky. Pokud to vyrábí jen jedna firma, je to problém. Jednodušší součástky nebo naopak ASICy vám vyrobí kde kdo.
-
...Tímto zdravím všechny neschopné učitele, kteří vědí hovno o tom, co to je něco učit.
Napadá mne, že není od věci odkázat na citaci z jedné knihy co jsem uvedl tady:
http://forum.root.cz/index.php?topic=10588.135
-
Gamer: chtěl bych vidět, jak pomocí mikropočítače uděláš nějaký obvod např. pro motorku, třeba extravagantně blikající ledky v závislosti na otáčkách motoru. Tam jde ottiž o spolehlivost a nebudeš přece strkat do motorky takovou zbytečně složitou věc. Mám ve svojí MZetě, která je už 25 let stará a má za sebou už vše možné i nemožné, řídící jednotku, která i po těch letech a všem co zažila normálně funguje. Chtěl bych vidět mikroprocesor, zdaž-li by tohle dokázal i po X letech.
Electro man: ok, budu teda vycházet z toho co jsi psal, totiž že "existujou přece knihy". Řekni mi jednu, kde to najdu, budu ti vděčný. Doma máme spoustu elektro knih i se staršími zapojeními, ale tam to taky není pořádně vysvětlené. Ze všeho nejlepší mi připadá tady tenhle simulační prográmek, se kterým si už hraju pár dní: http://www.falstad.com/circuit/index.html -ale to v době mého studia na SŠ nebylo, nebo alespoň o tom nevím.
Bavíme-li se konkrétně o bipolárním tranzistoru a principu jeho funkce, tak existuje následující literatura:
Elektronika I Miloslav Bezděk ISBN 80-7232-171-4 - Zde se mi zdá vysvětlení principu mírně složité, co jsem to prolistoval, jde spíše o popis charakteristik a obecné funkce.
Elektronika Jan Maťátko ISBN 80-85970-42-2 - Velice příjemně vysvětlený obecný princip bipolárního tranzistoru. Pro tyto účely DOPORUČUJI.
Knihy výše uvedené jsou školní učebnice.
Dále mohu doporučit knihu Elektronika od Jana Vobeckého a Víta Záhlavy (ISBN 80-247-1241-5), kde je sice konkrétně princip tranzistoru vysvětlený dosti složitě, ale pokud Vás začnou zajímat polovodiče, naleznete tady některé informace popsané daleko podrobněji, než v knihách uvedených výše, případně ještě něco málo navíc.
Ale pokud Vás zajímá pouze princip činnosti tranzistoru, doporučuji navštívit ve větším městě nějaké vícepatrové knihkupectví s dostatečně velkým oddílem pro elektroniku. Budou-li tam mít učebnice a zájmovou literaturu, můžete tam klidně strávit dopoledne, prolistovat všechny knížky a vybrat si tu, která Vám přijde nejlepší. Navíc získáte daleko lepší přehled, případně se dozvíte i o oblastech v elektronice, o kterých jste doposud neměl ani tušení. Nakonec možná (jako já) zjistíte, že ani nemáte čas to všechno přečíst a vyberete si jen několik málo nejzajímavějších titulů. Ostatně jste-li student (bez peněz) tak ty knihy kvůli jedné součástce nemusíte ani kupovat a můžete tam chodit opakovaně. ;) ;D ;D Každopádně jsem si celkem jistý, že tímto způsobem najdete přesně tu knihu, která Vám bude vyhovovat. Ale věřím, že ani s těmi uvedenými výše neuděláte chybu a pochopíte vše co potřebujete.
-
vsichni jste na tom dobre.
ja nepochopil ani to, jak si elektrony najdou tu cestu nejmensiho odporu, jakto ze preskakujou kombinovanou rychlosti stejnou jako c jak vsechny ty pravouhle zatacky v obvodech vyberou
-
vsichni jste na tom dobre.
ja nepochopil ani to, jak si elektrony najdou tu cestu nejmensiho odporu, jakto ze preskakujou kombinovanou rychlosti stejnou jako c jak vsechny ty pravouhle zatacky v obvodech vyberou
Ona je rychlost elektronu dost pomala, urcite o nekolik radu mensi nez c.
-
ja nepochopil ani to, jak si elektrony najdou tu cestu nejmensiho odporu, jakto ze preskakujou kombinovanou rychlosti stejnou jako c jak vsechny ty pravouhle zatacky v obvodech vyberou
Cestu nejmenšího odporu si najdou podle gradientu elektromagnetického pole, obvykle tam kde je největší rozdíl napětí.
Rychlostí světla se šíří elektromagnetické pole, nikoliv elektrony.
Elektrony putují vodičem rychlostí asi do 50 km/h.
Na úrovni elektronů není pojem zatáčka do pravého úhlu.
-
Elektrony putují vodičem rychlostí asi do 50 km/h.
To je fakt? Jen tak malo?
-
Elektrony putují vodičem rychlostí asi do 50 km/h.
To je fakt? Jen tak malo?
A proc ne? Vem si analogii z makrosveta: kdyz otevres vodovodni kohoutek, tece voda prakticky hned vid? Ale nez dotece konkretni molekula z vodarny vzdalene x kilometru, to uz nejakou dobu potrva, protoze rychlost pohybu molekul vody ve vodovodu je pomala. Dtto elektrony - bliknes vypinacem a mas "tekouci" (proudici) elektrony prakticky hned, ale to jsou volne elektrony ve vodici tlacene temi z elektrarny (analogie pro deti a Mufa, sorry :)
-
Elektrony putují vodičem rychlostí asi do 50 km/h.
To je fakt? Jen tak malo?
A proc ne? Vem si analogii z makrosveta: kdyz otevres vodovodni kohoutek, tece voda prakticky hned vid? Ale nez dotece konkretni molekula z vodarny vzdalene x kilometru, to uz nejakou dobu potrva, protoze rychlost pohybu molekul vody ve vodovodu je pomala. Dtto elektrony - bliknes vypinacem a mas "tekouci" (proudici) elektrony prakticky hned, ale to jsou volne elektrony ve vodici tlacene temi z elektrarny (analogie pro deti a Mufa, sorry :)
Ryhlost není pomalá nebo rychlá. Rychlost může být vysoká nebo nízká, ale pomalá rychlost je fakt hovadina.
-
To je fakt? Jen tak malo?
Elektrony se při pokojové teplotě pohybují 1 000 000 m/s díky ternodynamické energii, ale nepřesunují se takhle z místa na místo drátem jak bysme potřebovali.
Náboj elektronu je 1,6e-19 C
1 C je 1 A za 1 s
Drát má 1 mm2
Předpokládám 4e9 atomů do metru, drát 1 mm2 16e12, metr drátu 64e21 elektronů.
1 C pak představuje 0,097 mm drátu, tedy elektrony v drátu se pohybují rychlostí asi 0,1 mm/s.
-
Ale nez dotece konkretni molekula z vodarny vzdalene x kilometru
A aby to bylo ještě komplikovanější, tak máme střídavý proud a žárovkou tak procházejí pořád jedny a ty stejné elektrony sem a tam a tam a sem ;D
-
Elektrony putují vodičem rychlostí asi do 50 km/h.
To je fakt? Jen tak malo?
No, nevím, zda je to ta padesátka, ale je to docela 'málo'.
Rychlostí světla se šíři to elmg. pole, elektron už ne.
Nějaké takové výpočty si vybavuju z vš ...
-
Předpokládám 4e9 atomů do metru, drát 1 mm2 16e12, metr drátu 64e21 elektronů.
1 C pak představuje 0,097 mm drátu, tedy elektrony v drátu se pohybují rychlostí asi 0,1 mm/s.
Neblbni, tos z rychlosti mopedu najednou spadnul na 36 cm/h. To uz se ani neda rici, ze jsi se seknul v radu.
-
Ale nez dotece konkretni molekula z vodarny vzdalene x kilometru
A aby to bylo ještě komplikovanější, tak máme střídavý proud a žárovkou tak procházejí pořád jedny a ty stejné elektrony sem a tam a tam a sem ;D
Ale tos me tedy pekne na...l, protoze jsem si poridil takovou tu krabicku z Rakouska, co filtruje elektrony z atomove elektrarny, takze to je na nic, kdyz svitim elektronama, co v te zarovce jsou uz do vyroby? :D
-
Neblbni, tos z rychlosti mopedu najednou spadnul na 36 cm/h. To uz se ani neda rici, ze jsi se seknul v radu.
To bylo jenom na rozjezd ;-) +- mopedová rychlost je mezní a znamená přechod vodiče do stavu plazma.
Ale tos me tedy pekne na...l, protoze jsem si poridil takovou tu krabicku z Rakouska, co filtruje elektrony z atomove elektrarny, takze to je na nic, kdyz svitim elektronama, co v te zarovce jsou uz do vyroby? :D
Ano, krabička je na nic :)
-
...
Ale tos me tedy pekne na...l, protoze jsem si poridil takovou tu krabicku z Rakouska, co filtruje elektrony z atomove elektrarny, takze to je na nic, kdyz svitim elektronama, co v te zarovce jsou uz do vyroby? :D
No a?
Tvrďáci třeba taky nikdy neladí kytary před hraním, vždyť je naladili už v továrně ...
-
Ale tos me tedy pekne na...l, protoze jsem si poridil takovou tu krabicku z Rakouska, co filtruje elektrony z atomove elektrarny, takze to je na nic, kdyz svitim elektronama, co v te zarovce jsou uz do vyroby? :D
Nezoufejte, ta krabicka samozrejme funguje. Vy si sice koupite zarovku uz s elektrony zamontovanymi z vyroby, ale aby svitila, je potreba ty elektrony postrkovat tam a zpatky. A tady prave nastupuje vase krabicka, ktera zajisti, aby ty elektrony v zarovce byly postrkovany pouze ekologickymi elektrony, napriklad z cerneho uhli nebo z rovnez ekologickych solarnich panelu (to zejmena v noci), zatimco elektrony z Temelina k lizu nepusti.
-
Ale tos me tedy pekne na...l, protoze jsem si poridil takovou tu krabicku z Rakouska, co filtruje elektrony z atomove elektrarny, takze to je na nic, kdyz svitim elektronama, co v te zarovce jsou uz do vyroby? :D
Nezoufejte, ta krabicka samozrejme funguje. Vy si sice koupite zarovku uz s elektrony zamontovanymi z vyroby, ale aby svitila, je potreba ty elektrony postrkovat tam a zpatky. A tady prave nastupuje vase krabicka, ktera zajisti, aby ty elektrony v zarovce byly postrkovany pouze ekologickymi elektrony, napriklad z cerneho uhli nebo z rovnez ekologickych solarnich panelu (to zejmena v noci), zatimco elektrony z Temelina k lizu nepusti.
Tak to me uklidnilo, uz jsem skoro zacinal mit pocit, ze ta krabka snad vubec nefunguje :)
(jestli si dobre vzpominam, ukazovali to kdysi v bedne a uvnitr byla jen LEDka humpolacky pripojena prez rezistor primo na sitovy napeti, jinak to byla normalni pruchozi 'prodluzka' ze?)
-
to mi připomíná... ;D
http://jalopnik.com/the-fuelshark-wont-save-you-gas-because-it-runs-on-bul-1479542390
-
LOL - fňukaj a obviňuj všetko a všetkých zo svojej neschopnosti pochopiť základné princípy elektrotechniky a astrofyziky
Si proste neschopný nímand o to horší, že si neschopný aj pripustiť si to.
Tesat do kamene :)