Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Cooling 07. 08. 2013, 21:25:44
-
Co myslíte, je možné aby teplovodivá (tepelný odpor snižující) pasta s nižší tepelnou vodivostí (W/m.K) prošla testem s lepším výsledkem než pasta s téměř dvojnásobnou tepelnou vodivostí?
Konkrétně mělo jít o pastu Thermaltake TG-1 (3W/m.K), která měla dosáhnout ještě lepších výsledků než Arctic Cooling MX-2 (5,6W/m.K).
Osobně mi nejde o tyhle pasty, ale něco jiného. Já používám Arctic Cooling MX-2 (5,6W/m.K), ale potřeboval bych přichladit, takže zvažuji koupi Arctic Cooling MX-4 (8,5W/m.K). Doufám ve snížení teploty o několik stupňů, alespoň o 4°C. Dnes mám teploty dvou jader CPU (40-51°C, 43-54°C). Klidně se k mým očekáváním vyjádřete. Prostě mne mate, že pasta s horší tepelnou vodivostí může dosáhnout lepších výsledků než pasty s lepší tepelnou vodivostí.
Pokud pastu kterou chci (MX-4) znáte a můžete ji porovnat s používanou (MX-2), uvítám toto porovnání.
Kupodivu mezi jednotlivými generacemi Arctic Cooling bude více rozdílů, než se na první pohled zdá. Varianta MX-1 prý úplně vytvrdla a bylo problém se jí v případě potřeby odstranit. O MX-3 jsem zase slyšel (parametry teď nemám před sebou, o tuto pastu se nezajímám, vím jen že tepelná vodivost je podobná jako u MX-4), že má tak velkou hustotu, že je problém ji nanášet. O MX-4 se hovoří že je podobná MX-2.
Jinak, pokud to někoho zajímá, Actic MX-2 je dobrá pasta. Rozhodně lepší než jakou do notebooku dal výrobce. Teplota klesla o několik stupňů i bez leštění plošky na straně heatpipe (a že by to potřebovala). Nahradil jsem jí i teplovodivou vložku (takovou tu milimetrovou žvýkačku) a bylo to opravdu znát. Názory na to zda je potřeba zahoření (u MX-1 to bylo 200 hodin) se liší, a já to posoudit nedokáži (protože si už nepamatuji teploty ihned po aplikaci).
Pokud připojíte názor, díky za něj. Jinak klidně pište vlastní zkušenosti.
-
Jak rozšířit chlazení o chlazení 2,5" HDD, když původně nebylo takové chlazení v notebooku vyřešeno, byste někdo nevěděl? Hmotnost se nesmí příliš změnit. Myslím že by stačil i pasivní chladič, namísto onoho úůvodního plechu, obaleného navíc tepelně nevodivým materiálem - na nic takového jsem ale v e-shopech ani testech nenarazil.
Jinak mohu potvrdit, že například používání ReadyBoost sníží vytížení HDD na tolik, že teplota při běžném provozu klesne klidně i přes 10°C. Podobné to a asi bude při nadbytku paměti RAM, pokud si vynutíte načtení celého jádra do paměti bez neustálého uvolňování (a tedy opakovaného načítání z virtuální paměti).
-
Co myslíte, je možné aby teplovodivá (tepelný odpor snižující) pasta s nižší tepelnou vodivostí (W/m.K) prošla testem s lepším výsledkem než pasta s téměř dvojnásobnou tepelnou vodivostí?
Možné je cokoliv, zvlášť když neznáme podrobnosti o zmíněném testu :)
-
Koľko má ten disk stupňov v záťaži a v kľude?
-
Koľko má ten disk stupňov v záťaži a v kľude?
Nevím co přesně myslíš tím v zátěži v klidu?
Během dnešního dne se teplota pohybovala mezi 45-54°C, teď zrovna je 50°C. Jindy když disk dlouho viditelně nechroupá (třeba právě kvůli uvedené technologii ReadyBoost) tak je třeba jen 42-43°C, níže ale neklesá. Právě kvůli disku (jinak celkem odolný, 55°C není mimo funkční rozsah) potřebuji přichladit počítač jako celek. Jinak, pro dotvoření představy, CPU má teď tyto teploty core-0: 48°C, core-1: 50°C, dvě čidla na desce (nevím přesně kde) ukazují 50°C (dnešní rozptyl 45-53°C).
P.S.
Proč blokuje Root přidání dvou příspěvků od stejného "autora" brzy po sobě?
-
Ten disk by mohl být chladnější, ale CPU si myslím, že má teploty v normě, já osobně bych to nehrotil a nechal tam MX-2, pokud už tam je. Cokoliv je lepší, než provedení "od výrobce".
Jaký teploty má CPU v plný zátěži? (lze použít třeba příkaz burnP6 z balíku cpuburn)
K těm pastám toho moc neřeknu, jen to, že kámoš všude používá noname pastu z GM za pár šupů (pvodně asi na tranzistory) a dodnes vše jede v pohodě. A že on je celkem ras na teploty a "ticho" (a všichni víme, že to nejde úplně dohromady...)
-
Ten disk by mohl být chladnější, ...)
No ja nevim, ale okolo 50°C snad neni tak moc. Osobne pamatuji SCSI disky Micropolis o zavratne kapacite 200 MB, ktere byly tak horke, ze na nich nesla udrzet ruka, pokud clovek nechtel skoncit s puchyri, takze 50°C by mne z rovnovahy nevyvedlo. A vzhledem k tomu, ze je to notebook, tak s tim asi nepujde celkem nic udelat. Snad leda poridit velkou lednicku a notebook pouzivat v ni. To by ale mohlo mit neblahy vliv na prijem wifi.
-
Tu bílou pastu (původně snad na tranzistory, myslím na ní bylo uveden tepelný odpor 0,5 m2.K/W), kterou kdysi prodávalo GM Electronic, jsem zrovna dnes vyhodil. Schovával jsem si ji pro strýčka příhodu, ale vůbec už se nechytala a s Arctic MX-2 se nedá vůbec srovnat. Dobré bylo, že ani po deseti letech neztvrdla, asi bude základem silikon.
**
Zkoušel jsem hrát chvíli GTA SA, umřel jsem asi 20 minutách. Disk dosáhl teploty 54°C, ale příliš nebyl zatížen (potřebná data byla zřejmě optimálně přednačtena do paměti). Mechanika (ta umí přitopit opravdu hodně) nebyla také v provozu, akorát se ověřila originalita hry a DVD se ani nezahřálo. Procesor zvýšil teplotu na 65/67°C, čidla na desce ukazují na 66/66°C.
Bezpečně ale vím, že když pojede při hře DVD, nebo disk více tak teplota disku může vzrůst až na 57°C. Antivirus to také dokáže. CPU už asi horší nebude, protože čas CPU (nepočítají se tedy režimi spánku či hibernace) je přes 122 hodin a paměť je momentálně zaplácaná browserem a miliony načtených stránek, které zpracovávám a přesto zatím vzrostla na uvedené maximum až onou hrou. Jedině snad ještě náročnější hra, a nebo myslíte že když uvolním více paměti použije procesor větší výkon na více detailů (nezkoušel jsem, hra běžela plynule a grafika vypadala pěkně)?
-
To je holt tezke, kdyz si nekdo koupi na hry notebook, protoze notebooky jsou stroje, ktere casto maji problemy s chlazenim pri trvale vysoke zatezi, se kterou se u nich patrne nepocita - pocita se spis s tim, ze si tam budete neco datlovat nebo lezt po webu a CPU vetsinu casu bude na par procentech a obcas trochu vybehne nahoru. Vam asi zbyva jedine koupe jedne te oventilatorovane podlozky, ktera se strka pod notebook.
-
Tak logicky omezit vznik odpadního tepla, nebo alespoň zlepšit jeho odvod mimo prostor ntb. Co takhle použít SSD, chladící podložku, zrušit DVD? ;)
-
Pokud to mas vsecho med a jde Ti o kazdy stupen tak je volba jasna...
http://www.alza.cz/coollaboratory-liquid-ultra-d163938.htm
Vzhledem k tomu, ze v desktopu dost pretaktovavam, vcetne dost zvysenych napeti, tak uz par let(predtim Coollaboratory Liquid Pro, Ultra je nastupce, kterej jde lip nanaset nic jineho pro sebe nepouzivam...
Jinak MX-2 je osvedcena klasika, MX-4 ma nepatrne vyssi viskozitu a je ridsi...
-
Na tohle se úplně vyprdni. Kup si tohle (http://www.alza.cz/zalman-zm-nc3000u-black-notebook-cooler-d177631.htm), rozhodně to bude mít větší efekt než laborování s různými pastami. (A samozřejmě předpokládám, že notebook není ucpanej prachem jak pytlík vod vysavače.)
-
Pokud to mas vsecho med a jde Ti o kazdy stupen tak je volba jasna...
http://www.alza.cz/coollaboratory-liquid-ultra-d163938.htm
Hm, tekute slitiny kovu. To aby si clovek dal sakra majzla, aby mu to nekam neucmrndlo do moba....
-
Ten tekutý kov je údajně super, ale nejde prý bez důkladného přeleštění zcela odstranit. Proto jsem se chtěl zeptat, zda když by se aplikoval znovu na jednou již "potřísněné" plochy, tak se prostě spojí se starou vrstvou, nebo to není možné protože něco v tom tekutém kovu mezitím vytvrdlo?
Riziko vodivého propojení jsem neuvedl, ale celkem by mne zajímalo jak je to se smáčivostí případně potřísněných kontaktů u chipu. Jde to odstranit? V mnoha testech se totiž uvádí, že jakmile se vám podaří onu kapičku "promáčknout" pak již přilne a rozetírá se celkem dobře. Jen ještě pro úplnost - není v tom rtuť?
-
Náhodou jsem při procházení webu narazil na Arctic NC (http://www.arctic.ac/en/p/equipment/peripherals/91/arctic-nc.html?L=1), snad to lze nazvat externí ventilátory. Nemá s tím někdo osobní zkušenost. O chladících podložkách lidi v diskusích říkají, že nefungují.
-
Rtuť v tom pravděpodobně bude, proto se to nesmí dávat na hliníkový chladiče.
-
Náhodou jsem při procházení webu narazil na Arctic NC
To vypadá asi stejně prakticky, stabilně a použitelně, jako když si podložíš NB knížkou a budeš pod něj foukat fénem. ::)
O chladících podložkách lidi v diskusích říkají, že nefungují.
Chladicí podložky s větrákama samozřejmě fungujou. Pokud si tam někdo nacpe nějaký gelový "zázrak", tak ne, to fakt nefunguje.
-
Vyříznout kruhovou díru do stolu pod notebook a dát tam 30 cm větrák, co je ke koupi v každém nákupním centru.
-
No jo, ten Arctic NC zřejmě nic moc. Myslel jsem, že tam je ještě alespoň pasivní chladič a vzduch je značně chladnější. Oni to řeší jen množstvím vzduchu, navíc to nepříjemně fouká i všude kam nemá (více recenze http://www.svethardware.cz/recenze-arctic-nc-netradicni-chladic-notebooku/30643) a že to poleze (a v jaké míře) do toho notebooku vám stejně nikdo nezaručí. Ta podložka od Zalman vypadá mnohem užitečněji, četl jsem ale že na sebe dost chytá prach - neucpává to pak sací otvory notebooku?
-
Rtuť v tom pravděpodobně bude, proto se to nesmí dávat na hliníkový chladiče.
Pochybuji, ze by v tom byla rtut, to by to tam bylo napsane velkymi pismeny a byla by tam velka cervena lebka a zkrizne kosti. A davat rtt do neceho takoveho by si nelajsli snad ani Cinani. Krome toho to neni potreba, existuje jedna ci dve slitiny, ktere jsou tekute pri pokojove teplote a daji se dokonce i pouzit jako nahrada rtuti v teplomeru. Jen se musi kapilara uvnitr potahnout nejakym previtem, protoze narozdil od rtuti ta slitina je pri kontaktu se sklem smaciva a predpokladam, ze smaciva asi bude i pri kontaktu s CPU a chladicem, jinak nevim, co by ji tam udrzelo.
-
Jak rozšířit chlazení o chlazení 2,5" HDD, když původně nebylo takové chlazení v notebooku vyřešeno, byste někdo nevěděl?
Na to Vám bohužel neodpovím, můžu Vám jen ilustrovat vliv "hliníkového" těla a krytu na teplotu HDD.
Během dnešního dne se teplota pohybovala mezi 45-54°C, teď zrovna je 50°C. Jindy když disk dlouho viditelně nechroupá (třeba právě kvůli uvedené technologii ReadyBoost) tak je třeba jen 42-43°C, níže ale neklesá. Právě kvůli disku (jinak celkem odolný, 55°C není mimo funkční rozsah) potřebuji přichladit počítač jako celek. Jinak, pro dotvoření představy, CPU má teď tyto teploty core-0: 48°C, core-1: 50°C, dvě čidla na desce (nevím přesně kde) ukazují 50°C (dnešní rozptyl 45-53°C).
MacBook Pro (Early 2008, Model Identifier: MacBookPro4,1 - tzn., že má hliníkové tělo a kryt, ale tělo ještě není z jednoho kusu; http://support.apple.com/kb/SP4 (http://support.apple.com/kb/SP4)).
a) Stav cca 3 a 1/4 hodiny po zapnutí, na FireWire připojeny 3 (!) externí disky napájené ze sběrnice (!), teplota v místnosti 30°C:
http://imageshack.us/a/img21/6180/ms1r.png (http://imageshack.us/a/img21/6180/ms1r.png). Časové osy nemají stejný rozsah (relace mezi zátěží CPU a teplotou je zřejmá). Graphics Processor Temperature Diode ukazuje (zdráhám se napsat měří) o cca 10°C víc, než je skutečnost (chyba měření nebo SW ??).
Chlazení CPU, GPU, ... řeší Apple až když teplota CPU přesáhne cca 80 °C. Do té doby se ventilátory jen tak líně otáčejí (notebook je opravdu tichý).
b) HDD:
Teplota HDD "SMART Disk FUJITSU MHY2200BH" nad 42°C bývá zřídka kdy, při aktuálních teplotách je běžná. Z výpisu SMART je patrné, že za 13165 hodin provozu nepřesáhla 54°C:
SMART Attributes Data Structure revision number: 16
Vendor Specific SMART Attributes with Thresholds:
ID# ATTRIBUTE_NAME FLAG VALUE WORST THRESH TYPE UPDATED WHEN_FAILED RAW_VALUE
9 Power_On_Hours 0x0032 074 074 000 Old_age Always - 13165
194 Temperature_Celsius 0x0022 100 100 000 Old_age Always - 46 (Min/Max 9/54)
Disk nemá žádný zjevný tepelný most na tělo resp. kryt. Je umístěn pod "Left Palm Rest" (na teplotě je to znát).
Mezi zápory hliníkových MacBooků něktří uživatelé a recenzenti řadí skutečnost, že na kolenou příliš hřejí. Na druhou stranu jsou vnitřnosti dobře chlazené bez hučení výkonných (spíš hlasitých :) ) ventilátorů. Mj. to má vliv na výdrž baterie.
-
No jo no?!
Dnes je hnusně, nebyl jsem schopen ani vystrčit nos z baráku a jít něco dělat (ty uváděné teploty mého počítače se vztahují k teplotám okolního vzduchu 26-34°C)... tak jsem zkusil přeleštit plošku chladiče a znovu nanést teplo-vodivou pastu. Právě proto, že vím že teplota HDD souvisí s teplotou CPU a zbytku skříně.
Poznámka: Pokud někdo u stolního PC uvádí, že mu ta teplovodivá pasta (4g) vystačí tak pro 6 aplikací, tak u notebooku se dá hovořit klidně o stovce. Dáte oprvdu jen kapku (protože vrstva musí být co nejtenčí (má jen překrývat nerovnosti) a nesmíte udělat žádnou vzduchovou kapsu. U notebooku je také problém s rozetřením (či bočním nasunutím chladiče), zpravidla jen můžete zasunout ventilátor a zašoubovat šrouby, čímž přimáčknete plošku chladiče na čip. Tekutý kov u mne nepřipadá v úvahu i tak jsem zbytkem staré pasty zapatlal kde co a musel to pak čistit. Doufal jsem ve špatnou předchozí aplikaci, ale výsledek (co se teplot týká) vypadá stejně i přes jednoznačně vyší naleštění styčné plošky chladiče. Možná za těch 200 hodin, pokud opravdu dochází k nějakému tomu zahoření (výrobce nic takového neuvádí).
Píši ale kvůli HDD. Věděl jsem to a znovu jsem si to ujasnil. Něco tak pitomě navrženého si ani neumíte představit. HDD je pod částí základní desky od které je oddělen kromě jiného i silnou izolací která funguje i jako výborná tepelná izolace. Zw spodní strany (kde je elektronika) je ta stejná fólie a má bránit dotyku s plechem který pomocí šroubů přidržuje HDD v předepsané poloze. Prostě je ten HDD tepelně zaizolovaný. Zkusím se podívat zda neprodávají takové ty nevodivé měkké podložky které mají vést teplo. Právě proto se ptám na žebrování které by onen originální plech nahradilo. Pro 3,5" disky něco takového existuje, většinou i s velmi nízkým ventilátorem.
Disk už jsem stejně chystám programově vyměnit tento už pracuje (Power On Hours) tisíc dní. Právě při té příležitesti jsem chtěl novému disku ulevit. Pro mne je také nepříjemné když na dotik cítím jak je disk horký a obavu občas mám také i když zatím s diskem nebyl problém žádný a nový by snad měl být ještě odolnější a hlavně méně hřát.
V každém případě uvádíte zajímavé údaje. Díky.
Co by mne ještě zajímalo jak moc je ten váš disk při uváděných teplotách aktivní, protože pokud máte například dost paměti tak se disk nemusí klidně celý den pohnout, je to situace od situace.
Ještě mne tak napadá, když ten počítač začne pořádně chladit až při 80°C, kdy zase chlazení umírní, při jaké teplotě. Mně teď v těchto dnech jede chlazení skoro pořád a přiznám se že jsem stále nepochopil podle čeho se řídí úroveň ventilace (protože mi příjde že pokaždé spouští při jiné teplotě - možná se hlídá nějaký teplotní gradient).
-
Co by mne ještě zajímalo jak moc je ten váš disk při uváděných teplotách aktivní, protože pokud máte například dost paměti tak se disk nemusí klidně celý den pohnout, je to situace od situace.
Mám 4GB RAM a využití swap je většinou 0, ale přesto je disk aktivní poměrně dost. Rozhodně celý den neprospí :). Standardně se spouští každou hodinu záloha celého disku (inkrementální - Apple Time Machine), často spouštím aplikace a pracuji se soubory. Pokud Time Machine nepoužívám, teplota disku bývá běžně kolem 37 °C, ale soustavně to nesleduji. Vyšší teploty (tj. > 40 °C) si ale všimnu, protože pak začíná "topit" kryt noteboku nad HDD (Left Palm Rest > 35 °C).
Několikrát během zhruba 5 let proběhla reindexace celého disku, což je operace trvající několik hodin. Taky při práci s videem jsou disk i CPU dost vytížené. Kdy bylo dosaženo maxima 54°C (viz SMART), netuším. Mohlo (ale nemuselo) to být při zmíněné indexaci.
Ještě mne tak napadá, když ten počítač začne pořádně chladit až při 80°C, kdy zase chlazení umírní, při jaké teplotě.
Domnívám se, že to bude taky kolem těch 80°C, ale jak je patrné z grafů (http://imageshack.us/a/img21/6180/ms1r.png (http://imageshack.us/a/img21/6180/ms1r.png)), teplota po snížení zátěže CPU prudce padá a právě tak otáčky ventilátorů, takže se to hůř "loví". Musel bych laborovat se zátěží, ale teď jsem v trochu hlučnějším prostředí, takže ventilátor stejně neslyším.
To zvýšení otáček ventilátorů při cca 80°C ale sedí, pokud se pracuje v nočním tichu, nelze to přeslechnou. Není to žádný brutální hukot, ale patrné to je.
-
V tychto horucavach su tie teploty v pohode. Ja mam bezne pri kompilovani teplotu cpu cez 70 stupnov. je to C2D 2.2Ghz a to som par mesiacov prevadzkoval notas uplne bez pasty, len vycisteny procak a chladic od tej povodnej zuvacky.
Neskor som dal najlacnejsiu pastu a teplota isla dole o 5-6 stupnov.
-
Ten tekutý kov je údajně super, ale nejde prý bez důkladného přeleštění zcela odstranit. Proto jsem se chtěl zeptat, zda když by se aplikoval znovu na jednou již "potřísněné" plochy, tak se prostě spojí se starou vrstvou, nebo to není možné protože něco v tom tekutém kovu mezitím vytvrdlo?
No ja to z toho vetsinou hrubou silou a toaletakem v lihu odrbal, horsi je, ze spojeni je dokonale,
takze neprekvapi, kdyz clovek obcas vynda chladic i s CPU...
-
Ještě mne tak napadá, když ten počítač začne pořádně chladit až při 80°C, kdy zase chlazení umírní, při jaké teplotě.
Domnívám se, že to bude taky kolem těch 80°C, ale jak je patrné z grafů (http://imageshack.us/a/img21/6180/ms1r.png (http://imageshack.us/a/img21/6180/ms1r.png)), teplota po snížení zátěže CPU prudce padá a právě tak otáčky ventilátorů, takže se to hůř "loví". Musel bych laborovat se zátěží, ale teď jsem v trochu hlučnějším prostředí, takže ventilátor stejně neslyším.
To zvýšení otáček ventilátorů při cca 80°C ale sedí, pokud se pracuje v nočním tichu, nelze to přeslechnou. Není to žádný brutální hukot, ale patrné to je.
Domnívám se blbě. Zvýšení otáček kolem 80°, snížení při poklesu pod 65° (jeden náhodný vzorek - tomu říkám statistika :) ).
-
Ten tekutý kov je údajně super, ale nejde prý bez důkladného přeleštění zcela odstranit. Proto jsem se chtěl zeptat, zda když by se aplikoval znovu na jednou již "potřísněné" plochy, tak se prostě spojí se starou vrstvou, nebo to není možné protože něco v tom tekutém kovu mezitím vytvrdlo?
No ja to z toho vetsinou hrubou silou a toaletakem v lihu odrbal, horsi je, ze spojeni je dokonale,
takze neprekvapi, kdyz clovek obcas vynda chladic i s CPU...
Prostě... Co?
-
Jestli než strkat peníze do chlazení by nebylo lepší koupit SSD.
-
Něco tak pitomě navrženého si ani neumíte představit. HDD je pod částí základní desky od které je oddělen kromě jiného i silnou izolací která funguje i jako výborná tepelná izolace. Ze spodní strany (kde je elektronika) je ta stejná fólie a má bránit dotyku s plechem který pomocí šroubů přidržuje HDD v předepsané poloze. Prostě je ten HDD tepelně zaizolovaný.
Na zkoušku jsem ten plech a tedy i spodní tepelnou izolaci odstranil, a normálně počítač uzavřel. To abych příliš nezměnil podmínky proudění vzduchu. I přestože se mi asi dvě hodiny reindexoval celý počítač, při tom je každý objekt i prověřen antivirem, teplota dosáhla vrcholu 49°C a po celou dobu mirně, ale setrvale klesala. Teď když disk už nejede nepřetržitě je 45°C. Prostě si udělám vlastní uchycení HDD a možná i vlastní chladící systém. Přitom by bylo mohlo být tak snadné přiložit nějaký průmyslově vyrobený chladič a napojit se na heat-pipe.
P.S.
Vůbec mne chlazení notebooků zklamalo. Je tak snadné odvést teplo z pamětí (nikdo to nedělá), je tak snadné umístit do vnitra lamely vytvářející "elektronický vítr" (nikdo to nedělá). Já osobně bych ovšem konstruoval celé tělo notebooku tak, že by zcela jistě nebylo vůbec třeba používat rotační hlučné prvky pro výměnu tepla s okolím. Myslím, že by se měli pochlapit i výrobci jednotlivých elektrických komponent a to tak aby je stačilo napojit na standardní odvod tepla.
Jak si vybíráte nebo skládáte notebooky vy? Jak mám postupovat až si budu vybírat ten příští? Věnuje se nějaká skupina odvodu tepla, nebo i ideálně celkovému vnitřnímu uspořádání - kvůli případné výměně komponent vlastními silami (se servisem, prý značkovým, nemám vůbec dobré zkušenosti a navíc jednoho servisáka co dělá na soukromo, a počítač bych mu také nesvěřil, znám).
P.P.S.
Teplota HDD mezitím klesla na 43°C.
-
Jen pro úplnost bych chtěl ještě uvést, že všechny doposud uvádění teploty odpovídaly napájení notebooku ze síťě a chodu v režimu "rovnováha" (CPU 5-100%, vypínání HDD po 20 minutách nečinnosti).
Při napájení z baterie klesne teplota HDD (i když není vypnutý pro 10 minutovou nečinnost - změna oproti napájení ze sítě) téměř ihned o další 1-2°C (aktální teplota 42°C) a teploty CPU (aktální teplota 40/43°C) a chipů (aktální teplota 42/44°C) ještě více.
-
Co myslíte, je možné aby teplovodivá (tepelný odpor snižující) pasta s nižší tepelnou vodivostí (W/m.K) prošla testem s lepším výsledkem než pasta s téměř dvojnásobnou tepelnou vodivostí?
Konkrétně mělo jít o pastu Thermaltake TG-1 (3W/m.K), která měla dosáhnout ještě lepších výsledků než Arctic Cooling MX-2 (5,6W/m.K).
Osobně mi nejde o tyhle pasty, ale něco jiného. Já používám Arctic Cooling MX-2 (5,6W/m.K), ale potřeboval bych přichladit, takže zvažuji koupi Arctic Cooling MX-4 (8,5W/m.K). Doufám ve snížení teploty o několik stupňů, alespoň o 4°C. Dnes mám teploty dvou jader CPU (40-51°C, 43-54°C). Klidně se k mým očekáváním vyjádřete. Prostě mne mate, že pasta s horší tepelnou vodivostí může dosáhnout lepších výsledků než pasty s lepší tepelnou vodivostí.
Pokud pastu kterou chci (MX-4) znáte a můžete ji porovnat s používanou (MX-2), uvítám toto porovnání.
Kupodivu mezi jednotlivými generacemi Arctic Cooling bude více rozdílů, než se na první pohled zdá. Varianta MX-1 prý úplně vytvrdla a bylo problém se jí v případě potřeby odstranit. O MX-3 jsem zase slyšel (parametry teď nemám před sebou, o tuto pastu se nezajímám, vím jen že tepelná vodivost je podobná jako u MX-4), že má tak velkou hustotu, že je problém ji nanášet. O MX-4 se hovoří že je podobná MX-2.
Jinak, pokud to někoho zajímá, Actic MX-2 je dobrá pasta. Rozhodně lepší než jakou do notebooku dal výrobce. Teplota klesla o několik stupňů i bez leštění plošky na straně heatpipe (a že by to potřebovala). Nahradil jsem jí i teplovodivou vložku (takovou tu milimetrovou žvýkačku) a bylo to opravdu znát. Názory na to zda je potřeba zahoření (u MX-1 to bylo 200 hodin) se liší, a já to posoudit nedokáži (protože si už nepamatuji teploty ihned po aplikaci).
Pokud připojíte názor, díky za něj. Jinak klidně pište vlastní zkušenosti.
K uvodni otazce: ano, je to mozne, a to zejmena v pripade nevhodne aplikace. Abychom vedeli, o cem se bavime, tady je nekolik hodnot tepelne vodivosti (ve W/mK, zdroj: wikipedia a Alza):
- vzduch: 0.026
- pasta AKASA Pro Grade+ AK-TC 5022: 4
- hlinik: 237
- med: 386
Z cisel vyplyva, ze:
1) Jakakoliv bezna pasta vede teplo radove lepe nez vzduch, proto je potreba nanest ji *prinejmensim* tolik, aby mezi obema plochami nebyly vzduchove bubliny
2) Jakakoliv bezna pasta vede teplo radove hur nez hlinik nebo med, proto je potreba nanest ji *nanejvys* tolik, aby neprerusila stycne plosky mezi procesorem a chladicem
3) Pri spravne aplikaci nebude pravdepodobne vysledny rozdil teploty CPU mezi 3 a 5.6 W/mK pastou prilis velky.
Myslim, ze kvalita pasty nebo treba lesteni se casto precenuje - viz nejake ty prispevky dole, kde se pise, ze "stary mazak" bez problemu patla obycejnou bilou pastu a je bez problemu, nebo ze se lestenim nic moc nezlepsilo.
Predevsim bych tedy dbal na spravnou aplikaci, ktera neni az tak jednoducha, jak se muze nekomu zdat. A tam, kde to jde, bych se vyhnul milimetrovym zvykackam a podobnym zverstvum.