Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: JurajP 07. 02. 2024, 19:25:57
-
So znamym sme riesili co nie je svarc a co uz ano. Osoba ktora podnika ako ceska osvc na uzavrety kontrakt na rok (kazdy rok sa obnovuje) s firmou sidliacou na v zahranici (SK). Dohodnutu nejaku sadzbu za kazdu fakturovanu hodinu. Poskytovanie sluzieb prebieha remote, na vlastnom zariadeni (samozrejme s pripojenim na potrebne servre u zakaznika). Vyuzivanie priestoru zakaznika maju spisane cez najomnu zmluvu, ze ich moze vyuzivat. Zivnostnik vystupuje sam pod sebou. Aky je vas nazor?
-
Nejsem odborník, ale co jsem našel na https://www.mpsv.cz/svarcsystem tak na švarcsystém nemůže nikdy pracovat obchodní společnost, čili s.r.o. Čili pak je úplně jasno a není třeba se s úřady hádat. Nebo se mýlím?
-
No zakaznik je sro ale dodavatel osvc - cesky zivnostnik
-
citace z linku:
v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě
takze staci aby ji vykonaval na nedohodnutem miste, treba v hospode a uz to neni svarc :-)
nebo by mohlo stacit sousedovi na fakturu opravit pocitac za 100 kc a uz se tim svarc taky narusi ne?
-
No tiez si myslim ja ze to nie je svarc. Ale fakturacia jednemu odberatelovi je zevraj svarc, vravi znamy. Neviem ci nemusia byt naplnene vsetky skutocnosti
-
No zakaznik je sro ale dodavatel osvc - cesky zivnostnik
Ano, já rozumím, myslel jsem přejít na s.r.o. za 1,- a pak nemůže být problém.
-
Zakon hovori jasne ze na svarc musia byt splnene VSETKY podmienky uvedene v zakone.
Primarne vsak cely princip svarcu je o tom aby zivnostnik nevystupoval ako zamestnanec reprezentujuci svojho zakaznika. Toto je prakticky nemozne v IT sektore a tyka sa to primarne zamestnani kde sa pracuje s ludmi respektive je tam priamy kontakt s koncovym zakaznikom a zakaznik moze byt uvedeny do omylu ze hovori s reprezentatnom firmy ABC sro, napriek tomu ze hovori s zivnosntikom ktory je uplne samostatna pravna entita.
Na strasenie v mediach sa casto sa pouziva priklad v maloobchode ked ludia pracuju na kase alebo v restauracii ako obsluha. Zamestnavatelom to dava moznost ludi lahko vyhodit lebo nemaju pracovny pomer ale proste zalezi od kontextu. Staci sa riadne identifikovat a svarc sa porusit skratka neda podla toho ako je zakonom definovany.
Taktiez je to ale ochrana pre zakanzikov ked napriklad pride na konzultaciu do pravnej firmy ktora ma na zivnost najatych pravnikov na part time a takto mozu dodat zle informacie zakaznikovi a ten bude vynit firmu lebo si myslel ze pravnik s ktorym konzultoval bol jej zamestnanec, i ked ta v tom nehrala rolu. Zase, ide o ten kontext.
Inak to staci riesit menovkou/vysackou a instruktazou takymto "zamestnancom" aby by jasne informovali zakanzikov o svojom pomere alebo nikdy nevystupovali ako reprezentanti pod menom svojho "zamestnavatela".
A ano, plno odbornikov za klavesnicou bude namietat ze ked pride kontrola tak je to pokuta ked uvidia ze zivnostik dostava kazdy mesiac "vyplatu", lenze to je irelevantne a zakon hovori naprosto jasne ake su podmienky. Takze ak z danoveho robia problemy, predsalen kazdy druhy uradnik je aj tak poleno co sa nemal sancu uplatnit v sukromnom sektore, riesit to staznostou alebo sudom pretoze poruseny zakon nebol(bavime sa o takej situacii).
-
No zakaznik je sro ale dodavatel osvc - cesky zivnostnik
Ano, já rozumím, myslel jsem přejít na s.r.o. za 1,- a pak nemůže být problém.
A jako další výhodu k tomu člověk dostane, že neručí svým soukromým majetkem, ale jen majetkem toho s.r.o. Na druhou stranu, je z toho AFAIK o trochu složitější papírování, účetnictví, a tak.
-
No ked dotycny vyuziva pausalne vydaje alebo pausalni dan, tak sa mu prechod na sro vobec neoplaca.
Hlavne podla mna uz len z titulu, ze odberatel ma sidlo mimo ceskej republiky, nemoze naplnat podstatu svarcu.
-
Ak som tomuto spravne porozumel:
Kontrola švarcsystému obvykle začíná tak, že se jednoho dne dostaví inspektor na pracoviště zaměstnavatele.
,
tak inspekcia sa vykonava na strane zakaznika, nie u samotneho poskytovatela sluzieb (zivnostnika)
-
No tiez si myslim ja ze to nie je svarc. Ale fakturacia jednemu odberatelovi je zevraj svarc, vravi znamy. Neviem ci nemusia byt naplnene vsetky skutocnosti
Kdybys investoval trochu castu tak najdes i rozsudky a ne, toto to neni. Soudy opakovane judikovali, ze to musi splnovat vsechny znaky. Tzn pracujes nikoli samostne, ale dle pokynu zamestnavatele. Dale mas urcenou pracovni dobu, a pouzivas k praci prostredky zamestnavatele.
Ale je toho vic. Treba placene "dovolene" uz jsou pomerne jasny prus..
Jestli jako zivnostnik delas pro jednu firmu nebo pro 100 je uplne irelevantni.
Samozrejme dalsi takovy nabeh na ten prus... je, kdyz mas nekde napsano, ze pro jinou firmu delat nesmis.
Co sem nekde zaznamenal tak byly treba emaily na domene firmy/podpis ... jenze to se v IT naprosto bezne pouziva, protoze kdyz resis neco s nejakym dodavatelem, tak mu proste nemuzes mailovat nekde ze seznamu zejo ...
-
Z pohledu prvotního tazatele - může a nemusí jít oŠvarc. Záleží na víc faktorech, které se musí splnit. Ale je pravda, že i kdyby o Švarc šlo, v takovémto nastavení situace je limitně nulová šance, že budu odchycen, to by musel nastat nějaký průser.
Je pravda, že pokud dělám jako one man s.r.o., tak ke Švarcu nikdy nemůže dojít (pokud je to vztah dvou právnických osob). Což je nepraktické z pohledu paušálu. :-) :-(
Jestli jako zivnostnik delas pro jednu firmu nebo pro 100 je uplne irelevantni.
Není úplně pravda. Např. nesmí dojít k ekonomické závislosti - pokud dělám pro jednoho, tak můžu, ale nesmí mě výpadek toho klienta ohrozit. Pokud mi to způdsobí potíže, prokázal jsme ekonomickou závislost. Čili, ano, dělám pro jednoho, ale za takovou nekřesťanskou sazbu a mám nahrabáno, že když mi přestane platit, tak si toho další rok vůbec nevšimnu, tak je to OK. :-) Ty další věci, to je přímo se střelit do vlasntí nohy a snad nikdo už nikde nepíše.
Zakon hovori jasne ze na svarc musia byt splnene VSETKY podmienky uvedene v zakone.
Ano, to je pravda. Ale co uvádíš dál, tak je trochu mimo. Respektive co popisuješ z pohledu Švarce popisuješ vztah podřízenosti/nadřízenosti (a tímto znakem je i to využívání mailů atd). Znak jednání jménem zaměstnavatele z pohledu hodnocení Švarce je například, že pracuji za pevnou sazbu a účtuji za hodiny/dny - jde o ekonomické hodnocení vztahu.
https://forum.root.cz/index.php?topic=27069.msg382213#msg382213
-
...Aky je vas nazor?
U švarcu jsem se řídil vždy jediným pravidlem. Pokud fakturuješ pouze u 1 zdroje(dodavatele) je to švarc. Je úplně irelevatní jaký je typ práce, vzdálenost, způsob práce. Takže v dobách kdy jsem neměl s.r.o jsem se snažil mít vždy co nejvíce faktur od různých firem, osob a nikdy jsem neměl problém s FÚ.
-
Podla mna sa to neda jednoznacne povedat, ze je to svarc. Ak dodavate sluzbu klientovi mimo CR (teda nema fyzicky pobocku), ako sa mate zamestnat u neho? Ak som spravne pochopil, svarc system presetruje inspektorat prace u daneho zakaznika (zamestnavatela). Predpokladam, ze cesky inspektorat prace nebude presetrovat firmu sidliacu v Nemecku, alebo na Slovensku.
-
A jako další výhodu k tomu člověk dostane, že neručí svým soukromým majetkem, ale jen majetkem toho s.r.o.
Na tohle pozor. Je to dost zavadejici a spousta lidi to bere jako mantru. I tak muzes rucit celym svym majetkem.
-
V tomto pripade bych cele vlakno mozna postavil trochu jinak - lze legalne a jednoduse pracovat pro slovenskou firmu z CR jako zamestnanec?
-
A jako další výhodu k tomu člověk dostane, že neručí svým soukromým majetkem, ale jen majetkem toho s.r.o.
Na tohle pozor. Je to dost zavadejici a spousta lidi to bere jako mantru. I tak muzes rucit celym svym majetkem.
Jako statutární zástupce ručíš jenom té společnosti, kde funkci statutárního zástupce vykonáváš a nikomu jinému, tj. žádnému třetímu subjektu ne. Takže v případě s.r.o., kde je jednatel zároveň i jediným společníkem, se není čeho obávat.
-
To je, ale jen v pripade, ze ti to podnikani objektivne zkrachuje. Kdyz to vytunelujes je uplne jedno, ze "nerucis".
-
Pojem "vytunelovat" zdejší právní řád nezná. A i v případě, kdy statutární zástupce nejedná vůči společnosti s péčí řádného hospodáře, tak to může být zase jenom ta společnost, která z jednatele bude vymáhat škodu. Což je opět u s.r.o., kde je jednatel zároveň i jediným společníkem, čistá utopie.
-
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
-
V tomto pripade bych cele vlakno mozna postavil trochu jinak - lze legalne a jednoduse pracovat pro slovenskou firmu z CR jako zamestnanec?
Jistě, lze legálně pracovat jako zaměstnanec z ČR pro firmu v SK. Pro zaměstnance to ani není moc komplikace. Dokonce si mohou určit, zda pracovní smlouva bude dle SK nebo ČR pracovního práva.
Ale pro tu SK firmu je to totální pakárna, musí řešit věci s sociálkou, zdravotní u nás. Po půl roce vznikne provozovna, takže i nastoupí danění v Česku.....
Tohle žádná firma nebude normálně dobrovolně pro jednoho člověka podstupovat.
-
V tomto pripade bych cele vlakno mozna postavil trochu jinak - lze legalne a jednoduse pracovat pro slovenskou firmu z CR jako zamestnanec?
Samozrejme ze to lze, ale ta firma te takto zamestnat nebude chtit. Je to naprosto silena byrokracie.
...
Coz neni pravda, protoze ty se muzes dopoustet trestneho cinu, napriklad poskozovani veritelu. A pak ti seberou i trenyrky.
-
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
Ale o tom se zde celou dobu píše, Mlho - s.r.o. může škodu vymáhat po svém jednateli, to je bez debat. Ale pokud je to s.r.o. one-man, tak to prostě není reálné.
A k tomu, že "věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli" je nutné, aby napřed společnost vyzvala svého jednatele ke splnění náhrady škody a až v případě, kdy tak jednatel neučiní, tak může věřitel škodu vymáhat po jednateli sám. A toto prostě v one-man s.r.o. nepřipadá v úvahu.
-
Coz neni pravda, protoze ty se muzes dopoustet trestneho cinu, napriklad poskozovani veritelu. A pak ti seberou i trenyrky.
A taky můžeš mít papíry na hlavu a nedopouštíš se ničeho. Tyto spekulace jsou zcela mimu zdejší debatu, stejně jako trestná činnost.
-
V tomto pripade bych cele vlakno mozna postavil trochu jinak - lze legalne a jednoduse pracovat pro slovenskou firmu z CR jako zamestnanec?
Samozrejme ze to lze, ale ta firma te takto zamestnat nebude chtit. Je to naprosto silena byrokracie.
proto to slovicko "jednoduse" :-)
-
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
Ale o tom se zde celou dobu píše, Mlho - s.r.o. může škodu vymáhat po svém jednateli, to je bez debat. Ale pokud je to s.r.o. one-man, tak to prostě není reálné.
A k tomu, že "věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli" je nutné, aby napřed společnost vyzvala svého jednatele ke splnění náhrady škody a až v případě, kdy tak jednatel neučiní, tak může věřitel škodu vymáhat po jednateli sám. A toto prostě v one-man s.r.o. nepřipadá v úvahu.
Jenže jak to uvádíš, že musí sro prvně ze staturára škodu lámat a když tak neučiní, tak věřitel má smůlu - tak to ale není.
Věřitel se obrací na sro, až se ukáže, že sro nemá peníze pro uspokojení dluhu, tak se jako věřitel v druhém kole obracím přímo na statutára, pokud mám podezření, že svojí ne/činností to způsobil. V tomto případě bude přenesená dokazovací povinnost na statutára - aby doložil, že jednal s patřičnou péčí, bla bla bla (jak to požaduje zákon o korporacích v $51 a OZ §159 bod1) a tím se zbavil odpovědnosti za škodu nebo škodu tomu sročku uhradil (a částí, co neuhradil sročku, tak je přímo vázán vůči dlužníkovi). A je jedno, zda jde o one man show nebo něco většího.
Kdyby to bylo jak uvádíš, tak ta ochrana věřitele dle §159, bod 3 je iluzorní a neúčinná. Viz třeba komentář strana 825 v Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání., C. H. Beck, 2014.
-
Podla mna sa to neda jednoznacne povedat, ze je to svarc. Ak dodavate sluzbu klientovi mimo CR (teda nema fyzicky pobocku), ako sa mate zamestnat u neho? Ak som spravne pochopil, svarc system presetruje inspektorat prace u daneho zakaznika (zamestnavatela). Predpokladam, ze cesky inspektorat prace nebude presetrovat firmu sidliacu v Nemecku, alebo na Slovensku.
"Švarc" řeší primárně SÚIP. Česky úřad neřeší firmu na Slovensku/Německu, řeší to zde. A samozřejmě může přijit i k OSVČ. Ten úřad řeší i BOZP a voloviny s tím spojené, které se vztahují omezeně na OSVČ a může tak udělat kontrolu i u OSVČ a řešit i u něj, zda se nedopouští nedovolené práce. Takže ne jen na straně "zaměstnavatele", tam to může řešit ekvivalentní úřad dané země. Ale jistě, je to hodně nereálné, že by se ti SÚIP ohlasil domů.
Jinak, jak to uvádíš v začátku, tak snad ten vztah má úplně jiné problémy, než Švarc? Na základě jakého titulu pracuje pro SK firmu? Jako o přeshraničním poskytování služeb v rámci EU, jak je odvozeno od směrnice o službách na volném trhu? Bereš v potaz, že pro OSVČ to dává řadu omezení, mrkni na transpozici u nás (zákon č. 222/2009). Na SK to bude v bledě modrém. Dle toho můžeš pracovat "dočasně nebo příležitostně". Pokud takto jedeš pro jednoho odběratele roky, za smluvenou taxu, máš u toho zákazníka i smluvně zajištěný prostor (čili pobočku, která se po nějaké době stává provozovnou), tak máš mít vyřízenou i živnost lokálně na Slovensku a celý Švarc a práci tam řešíš z pohledu SK legislativy, která může být dosti odlišná (včetně daní). Tady tě zajímá ta část, co provádíš v Česku.
-
Podla mna sa to neda jednoznacne povedat, ze je to svarc. Ak dodavate sluzbu klientovi mimo CR (teda nema fyzicky pobocku), ako sa mate zamestnat u neho? Ak som spravne pochopil, svarc system presetruje inspektorat prace u daneho zakaznika (zamestnavatela). Predpokladam, ze cesky inspektorat prace nebude presetrovat firmu sidliacu v Nemecku, alebo na Slovensku.
"Švarc" řeší primárně SÚIP. Česky úřad neřeší firmu na Slovensku/Německu, řeší to zde. A samozřejmě může přijit i k OSVČ. Ten úřad řeší i BOZP a voloviny s tím spojené, které se vztahují omezeně na OSVČ a může tak udělat kontrolu i u OSVČ a řešit i u něj, zda se nedopouští nedovolené práce. Takže ne jen na straně "zaměstnavatele", tam to může řešit ekvivalentní úřad dané země. Ale jistě, je to hodně nereálné, že by se ti SÚIP ohlasil domů.
Jinak, jak to uvádíš v začátku, tak snad ten vztah má úplně jiné problémy, než Švarc? Na základě jakého titulu pracuje pro SK firmu? Jako o přeshraničním poskytování služeb v rámci EU, jak je odvozeno od směrnice o službách na volném trhu? Bereš v potaz, že pro OSVČ to dává řadu omezení, mrkni na transpozici u nás (zákon č. 222/2009). Na SK to bude v bledě modrém. Dle toho můžeš pracovat "dočasně nebo příležitostně". Pokud takto jedeš pro jednoho odběratele roky, za smluvenou taxu, máš u toho zákazníka i smluvně zajištěný prostor (čili pobočku, která se po nějaké době stává provozovnou), tak máš mít vyřízenou i živnost lokálně na Slovensku a celý Švarc a práci tam řešíš z pohledu SK legislativy, která může být dosti odlišná (včetně daní). Tady tě zajímá ta část, co provádíš v Česku.
Zakony z tebe padaji hezky, ale tady si myslim, ze nemas pravdu.
222/2009 hned na zacatku stanovuje: par 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí.... d) přeshraničním poskytováním služby dočasné nebo příležitostné poskytování služeb na území jiného členského státu, než členského státu, ve kterém je poskytovatel usazený (dále jen „stát usazení“),
Takze ja, pravni laik, to chapu tak, ze pokud sedis v CZ a fakturujes do SK, tak neposkytujes sluzby na uzemi jineho clenskeho statu. Tudiz 222/2009 se na tebe nevztahuje. Pokud je to jinak, prosim o vysvetleni.
-
Co znamena docasne? Docasne je aj objednavka podpisana na 1 rok. Rozdiel by bol na dobu neurcitu.
Tiez tomu "usazeni" rozumiem, ze clovek ide realne na slovensko a vykonava sluzbu u zakaznika. Ked ma sidlo v cr, zdrziavat sa moze kdekolvek a tam poskytovat sluzbu.
-
Ked ma oslovovali s pracovnymi ponukami firmy z ceska, tak som sa pytal, ci sa da v pohode robit na slovensku zivnost a ci netreba mat cesku. Kazdy mi povedal, ze netreba.
Ked som cital definiciu ako je to u nas, tak cezhranicne poskytovanie sluzieb je vykonavanie sluzieb na uzemi Slovenska a to moze byt docasne, dokonca na slovensku nie je ani definovana horna hranica, co znamena docasne. Predpokladam ze toto sa hlavne tyka prac na stavbe, ktore sa realne vykonavaju na uzemi daneho statu.
-
Zakony z tebe padaji hezky, ale tady si myslim, ze nemas pravdu.
222/2009 hned na zacatku stanovuje: par 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí.... d) přeshraničním poskytováním služby dočasné nebo příležitostné poskytování služeb na území jiného členského státu, než členského státu, ve kterém je poskytovatel usazený (dále jen „stát usazení“)
Tazatel na začátku uvádí "Vyuzivanie priestoru zakaznika maju spisane cez najomnu zmluvu, ze ich moze vyuzivat.", dle toho soudím, že se tam také občas vyskytuje, takže dochází i k tomu vykonávání na území SK... Půjde právě o to, jak je ten prostor fakticky a jak často využíván (např. pokud by to bylo jen skladiště bordelu, kde se žádná osoba "nikdy" nevyskytuje, tak se na něj nehledí).
Ked ma oslovovali s pracovnymi ponukami firmy z ceska, tak som sa pytal, ci sa da v pohode robit na slovensku zivnost a ci netreba mat cesku. Kazdy mi povedal, ze netreba.
Ked som cital definiciu ako je to u nas, tak cezhranicne poskytovanie sluzieb je vykonavanie sluzieb na uzemi Slovenska a to moze byt docasne, dokonca na slovensku nie je ani definovana horna hranica, co znamena docasne. Predpokladam ze toto sa hlavne tyka prac na stavbe, ktore sa realne vykonavaju na uzemi daneho statu.
Ano, pokud majoritu operací realizuji v Česku a na SK se vyskytnu příležitostně/občas, tak je to OK. Ale ta definice přesně nikde není. I v tom odkázaném 222 to máš uvedeno, že se to posuzuje případ od případu. Zkrátka to bude o tom, co si uhájíš.
Horní limit, kdy už se z toho nevykroutíš, tak ten je určitě dán.Pokud v souhrnu překročíš místní poskytování služeb na SK 6 měsíců v průběhu 12-ti měsíců, tak to na tebe padá se vším všudy. V tomto případě je to v mezinárodní smlouvě ČR-SK o zamezení dvojímu zdanění.
Týká se to nejen toho stavaře (ten je opět nejvíce vidět, že stojí u té míchačky), ale i toho poskytování IT služeb. Zkrátka - prodávám z Česka celosvětově soft na registraci vypitých panáků ginu, přijde SK zákazník, chci kustomizaci provést na místě pro evidenci borovičky, tak pokud stvrdnu na místě 5 měsíců v tahu (testování je náročné) a nikdo víc mě pak na SK neuvidí, tam to bude pravděpodbně OK a ani mi nevznikne provozovna, protože jsem nedosáhl toho hard limitu. Pokud budu na ověřovací testy jezdit každý druhý pátek, tak už na mě můžou koukat škaredě, že už to není nehodilé (a ve výsledku jsem na místě přitom trávil sotva měsíc) a měl bych být v režimu usazení.
Tohle si musíš, stejně jako případné švarc věci, dopátrat na SK.
-
prodávám z Česka celosvětově soft na registraci vypitých panáků ginu, přijde SK zákazník, chci kustomizaci provést na místě pro evidenci borovičky, tak pokud stvrdnu na místě 5 měsíců v tahu (testování je náročné) a nikdo víc mě pak na SK neuvidí, tam to bude pravděpodbně OK a ani mi nevznikne provozovna, protože jsem nedosáhl toho hard limitu.
Ako by sa k tomuto niekto dopatral? Zjavne nejaka kontrola zo strany inspektoratu prace...
-
@M_D
diky za vysvetleni. Nevsimnul jsem si, ze v puvodnim dotazu byla zminka o pronajimanem miste v SK. V tom pripade se samozrejme po 6 mesicich dotycna OSVC stava preshranicnim poskytovatelem sluzby s podminkou zalozeni zivnosti v SK ci sro s navaznymi danovymi povinostmi.
@JurajP
V CZ uz umi financni urad si brat data z mytnych bran, na SK si myslim to muze byt podobne. A dostat se k lokacnim udajum telefonu, ktery je se simkou potencionalne v majetku OSVC si take dovedu predstavit.
Takze jezdim na SK, klidne kazdy patek testovat borovicku jako OSVC, soukromym autem registrovanym na rodice ci pritelkyni a uz u Brna vypinam firemni telefon a nahrazuji telefonem nespojenym se mnou a s anonymni simkou (stejne jako to delaji pronasledovani agenti ve filmech 8) ;D ) A az se rozsiri poznavani obliceju, tak to bude jeste o trosku slozitejsi :o ::)
-
Tak predpokladam, ze mytne brany sa tykaju hlavne kamionov, nie osobnych automobilov, ale to uz mi pride celkom ako scifi :D
-
Tak predpokladam, ze mytne brany sa tykaju hlavne kamionov, nie osobnych automobilov, ale to uz mi pride celkom ako scifi :D
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-dane-financni-urady-maji-novou-zbran-mohou-pouzit-zabery-silnicnich-kamer-211315
A jednou jsem potkal cloveka, co si koupil motorku a odecetl DPH. S morotkou jel do Finska a z cesty daval fotky na Facebook. No a pak si financni urad tu DPH od neho zase vzal ;D 8)
-
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
Ale o tom se zde celou dobu píše, Mlho - s.r.o. může škodu vymáhat po svém jednateli, to je bez debat. Ale pokud je to s.r.o. one-man, tak to prostě není reálné.
A k tomu, že "věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli" je nutné, aby napřed společnost vyzvala svého jednatele ke splnění náhrady škody a až v případě, kdy tak jednatel neučiní, tak může věřitel škodu vymáhat po jednateli sám. A toto prostě v one-man s.r.o. nepřipadá v úvahu.
Jenže jak to uvádíš, že musí sro prvně ze staturára škodu lámat a když tak neučiní, tak věřitel má smůlu - tak to ale není.
Věřitel se obrací na sro, až se ukáže, že sro nemá peníze pro uspokojení dluhu, tak se jako věřitel v druhém kole obracím přímo na statutára, pokud mám podezření, že svojí ne/činností to způsobil. V tomto případě bude přenesená dokazovací povinnost na statutára - aby doložil, že jednal s patřičnou péčí, bla bla bla (jak to požaduje zákon o korporacích v $51 a OZ §159 bod1) a tím se zbavil odpovědnosti za škodu nebo škodu tomu sročku uhradil (a částí, co neuhradil sročku, tak je přímo vázán vůči dlužníkovi). A je jedno, zda jde o one man show nebo něco většího.
Kdyby to bylo jak uvádíš, tak ta ochrana věřitele dle §159, bod 3 je iluzorní a neúčinná. Viz třeba komentář strana 825 v Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání., C. H. Beck, 2014.
Hlavně je potřeba zdůraznit, že věřitel se se svým nárokem musí obrátit na soud a teprve ten může rozhodnout, jestli je pohledávka vůbec oprávněná, případně jestli statutární zástupce něco porušil a neujednal s péčí řádného hospodáře atd. Rozhodně nebude statutární zástupce něco dokládat věřitelovi, jak by se mohlo zdát.
-
Tak predpokladam, ze mytne brany sa tykaju hlavne kamionov, nie osobnych automobilov, ale to uz mi pride celkom ako scifi :D
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-dane-financni-urady-maji-novou-zbran-mohou-pouzit-zabery-silnicnich-kamer-211315
A jednou jsem potkal cloveka, co si koupil motorku a odecetl DPH. S morotkou jel do Finska a z cesty daval fotky na Facebook. No a pak si financni urad tu DPH od neho zase vzal ;D 8)
To je sice hezká pohádka, ale pořád jenom pohádka, protože pokud měl dotyčný motorku k podnikání a byl schopen to doložit, že ano, pak mu nárok na odpočet DPH vznikl, a to bez ohledu na nějaké soukromé užití, které bývá zcela běžné např. u firemních automobilů a není důvod, aby tomu u jednostopého vozidla bylo jinak :)
-
predpokladam ze nieco taketo moze financny urad pouzit, ked si uplatnujete realne vydavky na dopravny prostriedok a odpocet DPH, ci naozaj doslo k vyuzitiu na firemne ucely. Nevidim jediny dovod, preco by skumali zivnostnika, ktory uplatnuje 60% pausal alebo pausalnu dan. Financny urad predovsetkym zaujima, ci si plnite zavazky a nemate prijem, ktory zamlciavate, alebo ziadate nadmerny odpocet DPH. Co mozu kontrolovat tak pausalistov 60%? Tam si viem predstavit ci sedi danove priznanie, s vystavenymi fakturami. U pausalnej dane sa nepodava ani danove priznanie, tam mozu kontrolovat sumu obratu, ci ste v spravnom pasme a to si vedia pozriet nahladom na ucet.
-
Tak predpokladam, ze mytne brany sa tykaju hlavne kamionov, nie osobnych automobilov, ale to uz mi pride celkom ako scifi :D
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-dane-financni-urady-maji-novou-zbran-mohou-pouzit-zabery-silnicnich-kamer-211315
A jednou jsem potkal cloveka, co si koupil motorku a odecetl DPH. S morotkou jel do Finska a z cesty daval fotky na Facebook. No a pak si financni urad tu DPH od neho zase vzal ;D 8)
To je sice hezká pohádka, ale pořád jenom pohádka, protože pokud měl dotyčný motorku k podnikání a byl schopen to doložit, že ano, pak mu nárok na odpočet DPH vznikl, a to bez ohledu na nějaké soukromé užití, které bývá zcela běžné např. u firemních automobilů a není důvod, aby tomu u jednostopého vozidla bylo jinak :)
https://money.cz/novinky-a-tipy/dane/jak-upravit-uplatneny-odpocet-dph-u-automobilu-kdyz-jej-zacnete-pouzivat-pro-soukrome-ucely/
-
"Úprava odpočtu se prování pouze za situace, kdy rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet roku pořízení dlouhodobého majetku a kalendářního roku, ve kterém ke změně použití majetku dochází, je větší než 10 procentních bodů."
Takže výlet kamsi do Finska by zcela jistě nebyl důvodem pro vrácení vyplaceného DPH.
-
Ano, pokud majoritu operací realizuji v Česku a na SK se vyskytnu příležitostně/občas, tak je to OK. Ale ta definice přesně nikde není. I v tom odkázaném 222 to máš uvedeno, že se to posuzuje případ od případu. Zkrátka to bude o tom, co si uhájíš.
Horní limit, kdy už se z toho nevykroutíš, tak ten je určitě dán.Pokud v souhrnu překročíš místní poskytování služeb na SK 6 měsíců v průběhu 12-ti měsíců, tak to na tebe padá se vším všudy. V tomto případě je to v mezinárodní smlouvě ČR-SK o zamezení dvojímu zdanění.
Týká se to nejen toho stavaře (ten je opět nejvíce vidět, že stojí u té míchačky), ale i toho poskytování IT služeb. Zkrátka - prodávám z Česka celosvětově soft na registraci vypitých panáků ginu, přijde SK zákazník, chci kustomizaci provést na místě pro evidenci borovičky, tak pokud stvrdnu na místě 5 měsíců v tahu (testování je náročné) a nikdo víc mě pak na SK neuvidí, tam to bude pravděpodbně OK a ani mi nevznikne provozovna, protože jsem nedosáhl toho hard limitu. Pokud budu na ověřovací testy jezdit každý druhý pátek, tak už na mě můžou koukat škaredě, že už to není nehodilé (a ve výsledku jsem na místě přitom trávil sotva měsíc) a měl bych být v režimu usazení.
Tohle si musíš, stejně jako případné švarc věci, dopátrat na SK.
Kontaktoval som slovensky zivnostensky urad a ten potvrdil, ze vacsinou sa oznamovacia povinnost tyka remeselnych a viazanych cinnosti, nie volnych. A pokial poskytovanie sluzby prebieha mimo uzemia SK (nie je tu napr zriadena kancelaria, alebo sa nevykonava priamo u odberatela), tak ide poskytovanie sluzby, ktoru netreba nikde ohlasovat ani vytvarat prevadzku. Co mi pride divne, ze ako prebieha nejake dokazovanie. Pochopim, ze ak stavebnik OSVC so sidlom v Brne pracuje rok v BA na stavbe, kam pride inspektorat prace, moze byt problem. Ak ale napr poskytuje pocitacove sluzby remote (cize sa nenachadza na uzemi - co je tiez zaujimave, ako by to vedeli preukazat), tak nic neohlasuje
-
JurajP: Dokud jen sedím v ČR, tam mě SK úřady moc nezajímají. :-) Komplikace nastanou ve chvíli, kdy tam začneš jezdit a začneš i něco dělat onsite, protože tak na sebe můžeš upozornit víc, než je zdrávo. :-( K čemu tam máš ty prostory pronajaté a jak je používáš? Ano, IT OSVČ man se neregistruje na SK, když jede na krátkou akci na místo (v případě SK se neregistrují ani vyslaní zaměstnanci). Když jsi na místě, sčítá se ti ta doba, pokud dosáhnu 183+ dní během roku, tak to je ten tvrdý limit, kdy už musíš mít živnost na místě. Ten už nemáš šanci okecat.
Ten tvrdý limit, jako takhle pendlující OSVČ, asi nedosáhneš. Bude se hrát, jak pochopíš ty a místní ouřada ten měkký limit dle toho "poskytuje služby príležitostne; pre určenie príležitostného poskytovania služby sa prihliada na početnosť, pravidelnosť a trvanie poskytovania služby", abych se vešel do toho zjednodušeného režimu pro přeshraniční poskytování skužeb bez usazení. Jo, je vtipné, že se to má řešit případ od případu, případně nechat probublat přes soud.
Samozřejmě, pokud nejsem nikde vidět, tak je dost mizivá šance, že tě bude někdo řešit (natož prohlížet kamerové záznamy na dálnici). To by se ses musel u toho zákazníka potkat s člověkem od NIP, který se začne ptát, co jsi zač. Důkazem může být pak ta smluva, která je nějak napsaná a něco obsahuje, ohledně místa, trvání, ... :-)
-
Mam za to, ze tych 183 dni sa vztahuje na domicil, kde sa platia dane. Ak je stredisko zaujmov na SR, tak je zivnostnik s ceskou zivnostou rezident SR a musi tu tiez zdanit svetove prijmy.
Jasne, ze pokial pride inspektorat prace na kontrolu a bude tam takyto "pracovnik", moze byt problem.
-
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
Ale o tom se zde celou dobu píše, Mlho - s.r.o. může škodu vymáhat po svém jednateli, to je bez debat. Ale pokud je to s.r.o. one-man, tak to prostě není reálné.
A k tomu, že "věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli" je nutné, aby napřed společnost vyzvala svého jednatele ke splnění náhrady škody a až v případě, kdy tak jednatel neučiní, tak může věřitel škodu vymáhat po jednateli sám. A toto prostě v one-man s.r.o. nepřipadá v úvahu.
Doporucuji si doplnit informace o soucasnou insolvenci mamuta, kde se povedlo j&t presne na tomto zaklade dostat predbezne opatreni proti jednatelum, kteri museli slozit zalohu na jimi zpusobene skody (zpusobene tim, ze v listopadu 2022 neposlali mamuta do insolvence sami).
-
Samozřejmě, že to není bianco šek na tunelování a okrádání svých zákazníků. Ale jako jednatel s.r.o. je člověk v případě neúmyslného/chyby problému přeci jen v lepší pozici, než jako OSVČ.
-
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
Ale o tom se zde celou dobu píše, Mlho - s.r.o. může škodu vymáhat po svém jednateli, to je bez debat. Ale pokud je to s.r.o. one-man, tak to prostě není reálné.
A k tomu, že "věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli" je nutné, aby napřed společnost vyzvala svého jednatele ke splnění náhrady škody a až v případě, kdy tak jednatel neučiní, tak může věřitel škodu vymáhat po jednateli sám. A toto prostě v one-man s.r.o. nepřipadá v úvahu.
Doporucuji si doplnit informace o soucasnou insolvenci mamuta, kde se povedlo j&t presne na tomto zaklade dostat predbezne opatreni proti jednatelum, kteri museli slozit zalohu na jimi zpusobene skody (zpusobene tim, ze v listopadu 2022 neposlali mamuta do insolvence sami).
Jenomže toto je něco úplně jiného, než co se tady řeší. Pokud by se jednatelé - v tebou uváděném příkladě - této chyby nedopustili, tak veškeré dluhy zůstanou akorát na s.r.o., což je přesně ono, o čem se tady debatuje.
-
JurajP: Dokud jen sedím v ČR, tam mě SK úřady moc nezajímají. :-) Komplikace nastanou ve chvíli, kdy tam začneš jezdit a začneš i něco dělat onsite...
Takze mozme to povedat tak, ze pokial poskytujeme sluzbu cezhranicne tak je SK uradom sumak, a ceske urady to asi nezaujima ak spravne faktury vystavujete spravne aj vzhladom na dph. Problem je ak ste u zakaznika na svk a pride inspekcia, moze to byt problem
-
Těším se, až jednou finančák a mpsv zvednou zadek a se švarcem zatočí. Ne že bych to přál těm vývojářům, ale těm firmám ano. Je smutné, jak pevně zde ten hnus zakořenil a lidi, kteří takto "pracují " ani netuší, jak moc sami sobě škodí.
-
Preco by to robili? Co je na tom nelegalne, ak nenaplnime vsetky body svarcu? Ked ma niekto zakazku na rok preco by mal ineho klienta? Robi z domu, svoj pc. Kde vidite svarc?
-
Těším se, až jednou finančák a mpsv zvednou zadek a se švarcem zatočí. Ne že bych to přál těm vývojářům, ale těm firmám ano. Je smutné, jak pevně zde ten hnus zakořenil a lidi, kteří takto "pracují " ani netuší, jak moc sami sobě škodí.
A jak sobe skodi?
-
Těším se, až jednou finančák a mpsv zvednou zadek a se švarcem zatočí. Ne že bych to přál těm vývojářům, ale těm firmám ano. Je smutné, jak pevně zde ten hnus zakořenil a lidi, kteří takto "pracují " ani netuší, jak moc sami sobě škodí.
Cim si skodi? To by me fakt zajimalo cim si skodi? Napis prosim aspon 1 skutecnot.
Tim, ze je stat vyrazne mene voholi? Vetsina z nas tady se stejne nedocka duchodu (mozna nejakeho socialniho jo, ale ne dustojneho). Takze je lepsi se nenechat votrhat statem a sporit si nejak rozumne investicema. Dneska stat vezme zamestnanci skoro 2/3 jeho vydelku.
-
Mam za to, ze tych 183 dni sa vztahuje na domicil, kde sa platia dane. Ak je stredisko zaujmov na SR, tak je zivnostnik s ceskou zivnostou rezident SR a musi tu tiez zdanit svetove prijmy.
Jasne, ze pokial pride inspektorat prace na kontrolu a bude tam takyto "pracovnik", moze byt problem.
Pokud žiju v Česku, mám tu živnost, podnikám na SK v mode 4 (výjezdy ke klientovi), tak když nasčítám 6 měsíců během 12-ti měsíců, tak mám povinnost platiti daně na SK z toho, co tam získám. V ČR mi zůstává ta rezidence a celosvětové daně. U příjmu z SK si daň započtu. Abych se mi tam stal domicil, musel bych si tam přihlásit trvalý pobyt, bydliště, případně mít rodinu (to je to středisko zájmu) a pokud to bud emoc nerozhodné, musím požádat o určení domicilu, kde se SK a ČR strana dohodne.
Takze mozme to povedat tak, ze pokial poskytujeme sluzbu cezhranicne tak je SK uradom sumak, a ceske urady to asi nezaujima ak spravne faktury vystavujete spravne aj vzhladom na dph. Problem je ak ste u zakaznika na svk a pride inspekcia, moze to byt problem
Pokud vše platím jak mám, tak úřady nezajímám. :-) V tomto reřimu hlavně ne českou stranu. Jistě, pokud tam jezdím, což můžu, tak jen se zvyšuje šance, že si mě všimnou. Ale pokud budeš mít správně papíry, tak pořád OK. Respektive co pro kostelní pořádak, tak pro tento režim je vhodné zachovat podmínku podstatné části profesionální aktivity v Česku, což je jedna z podmínek pro to přeshraniční poskytování služeb. Což u OSVČ by se mělo posuzovat dle počtu zakázek a celkového obratu. Pokud budou aspoň z 25% účtováného obratu a počtu zakázek mířit na subjekty v Česku, tak je to OK. V podstatě, pokud by se úřady na SK hrabaly důkladně v papírech té firmy a došly k té tvé smlouvě s pocitem, že toho máš na SK až moc, tak mohou vznést dotaz na ČR a místní ouřada musí spolupracovat a zjišťoval by to výše uvedené. Když splíš, tak odpoví - sorry, ale je náš, daňově a vším patří pod ČR (ta povinnost spolupráce ouřadu plyne ze stejné směrnice pro ten pohyb služeb).
Pokud nepadám na Švarc v ČR, tak v SK se to posuzuje prakticky stejně. Několik těch podmínek se musí splnit současně (v jiných státech je to jinak, třeba OSVČ nesmí účtovat časově, musí poskytovat služby víc subjektům, nesmí spolupracovat s jinými, ...).
-
Ak by ale dotycny mal napr prechodny pobyt v CR cez najomnu zmluvu (prenajatu izbu, byt), tak podla mna slovenske urady nemozu pozadovat, ze platit dane sa maju tam, hoci 90% prijmu je zo zakaziek Slovenska.
-
Těším se, až jednou finančák a mpsv zvednou zadek a se švarcem zatočí. Ne že bych to přál těm vývojářům, ale těm firmám ano. Je smutné, jak pevně zde ten hnus zakořenil a lidi, kteří takto "pracují " ani netuší, jak moc sami sobě škodí.
Cim si skodi? To by me fakt zajimalo cim si skodi? Napis prosim aspon 1 skutecnot.
Tim, ze je stat vyrazne mene voholi? Vetsina z nas tady se stejne nedocka duchodu (mozna nejakeho socialniho jo, ale ne dustojneho). Takze je lepsi se nenechat votrhat statem a sporit si nejak rozumne investicema. Dneska stat vezme zamestnanci skoro 2/3 jeho vydelku.
Taky by mě zajímalo, čím si člověk na OSVČ škodí. Naopak ušetří na daních a ještě mu nikdo nediktuje dovolenou, pracovní dobu a místo výkonu práce.
Nevýhoda je akorát při žádosti o hypotéku, pak ručení celým majetkem a nutnost komerčního pojištění invalidity.
-
a nutnost komerčního pojištění invalidity.
tak to je snad automaticke pro kazdeho
-
Taky by mě zajímalo, čím si člověk na OSVČ škodí.
Já jsem ale nenapsal, že si člověk škodí osvč/podnikáním, ale švarcem, tedy kdy předstírá osvč, ale fakticky je obyč zaměstnanec bez zaměstnaneckých práv - jak už benefity jako dovolená, atd (to už některé firmy částečně kompenzují), tak ale i po právní stránce (pokuty za nelegální práci, žádné odstupné a právní ochrana jako má skutečný zaměstnanec, rozdílná zodpovědnost za škody, atd.)
Vydělávají na tom jen ty firmy, které takto skupují velmi levnou práci, přičemž současně velkou část zodpovědnosti přenesou na fake zaměstnance.
-
a nenapadlo vas, ze ti icsri jsou si toho vedomi, ale i tak do toho jdou, protoze to maji vynahrazeno i o dost vyssim cistym prijmem?
-
a nenapadlo vas, ze ti icsri jsou si toho vedomi, ale i tak do toho jdou, protoze to maji vynahrazeno i o dost vyssim cistym prijmem?
Ano, jsou i takoví. Jsou občas i tady na rootu, pod 100k nevstávají z postele, takže s tím příjmem si to dokážou pokrýt. Do prvního právního problému s pokutou, do prvního předvolání k podání vysvětlení, atd. ale to se zatím moc neděje, protože to úřady líně a nesmyslně tolerujou.
Jenže většina lidí stejně bere cca polovinu, možná ani ne a tam se bavíme o tom, že si to právě spočítat neumějí ani orientačně.
-
Vy mate vuci icarum nejakou zast, nejaky vam neco udelal? Nebo jim jim jen ciste zavidite?
-
Vy mate vuci icarum nejakou zast, nejaky vam neco udelal? Nebo jim jim jen ciste zavidite?
Ach jo, není potřeba si domýšlet něco, co jsem nenapsal.
Nemám jic proti ičařům. Sám jsem dlouho jel na ič vývoj hw (opravdu jako osvč, ne zaměstnanec u jedné firmy).
Vadí mi podvody a zneužívání žl "zaměstnanci". Vadí mi firmy, které takto ždímají a vykořisťují své "osvč zaměstnance". Vadí mi, že se tato rakovila rozrostla až tak, že se to považuje za normu.
Ty firmy si běžně dávají inzeráty "Hledáme programátora dlouhodobě na fulltime na IČ za 40k". Jestli tohle někomu přijde normální, tak to je mi líto.
-
Jsem icar, a rohodne nemam pocit, ze by me nekdo vykoristoval.
Mozna bude lepsi, kdyz se budete starat o sebe.
-
... pod 100k nevstávají z postele...
Ehm ... 100k je aktuelne +- prumer v IT. Takze ICar musi fakturovat nejmene 130, aby na tom nebyl hur.
Za 40k ti prodam 20hodin sveho casu, mas zajem?
-
Ty firmy si běžně dávají inzeráty "Hledáme programátora dlouhodobě na fulltime na IČ za 40k". Jestli tohle někomu přijde normální, tak to je mi líto.
Neznam jedinou.
-
Jsem icar, a rohodne nemam pocit, ze by me nekdo vykoristoval.
Opravdu osvč? Nebo jen "nezaměstnanec" u jedné firmy? Tak se taky pozná švarc, tzn. nelegální práce (zákon č. 435/2004) a asi bych se tím veřejně moc nechlubil..
-
Vy jste temi icari frustrovan. To bude hodne hluboka antipatie a zavist.
-
Ty firmy si běžně dávají inzeráty "Hledáme programátora dlouhodobě na fulltime na IČ za 40k". Jestli tohle někomu přijde normální, tak to je mi líto.
Neznam jedinou.
Například rychlé proklikání startupjobs:
Fulltime, 32 000 Kč - 52 000 Kč, na IČ
https://www.startupjobs.cz/nabidka/73083/manual-end-to-end-tester
Je jich dost.
-
Od kdy je manualni tester “programator”?
-
úplně přesně tenhle absurdní "argument" jsem čekal :D
O tom tady není řeč. Tady jde o to, že ta nabídka je jasně psaná na fulltime pro jednu firmu na ič + poskytnou vybavení i zadotujou pracovní místo/stůl.
Prostě nabídka upřímně zveřejněná s tím, že je to čistokrevný švarc.
A za 30-40 k na švarc, to je to, o čem jsem původně psal. Kdo by do toho šel si to spočítat opravdu neumí. Ne všichni v IT jsou seniorní programátoři. Plus švarcová rakovina bují třeba i ve stavebnictví.
-
Vy jste temi icari frustrovan. To bude hodne hluboka antipatie a zavist.
Opět je tam ten stejný překlep..
Jesm frustrovám firmami, které veřejně nabízejí nelegální práci a získávají tím výhody oproti slušným firmám.
-
Opravdovej švarc za 40K je blbost. Firma za rok ušetří kolik cca 40K? A zaměstnanec na švarc nedostane víc než na HPP.
Na druhou stranu, pokud člověk vezme 2-3 takové zakázky najednou, což jako OSVČ může udělat bez souhlasu firmy (zaměstnanec musí mít souhlas firmy, aby mohl pracovat i jinde) může si vyfakturovat přes 100K. Za ty prachy jsou to stejně nekvalifikované práce, kterou zvládne dělat člověk po večerech z hospody mezi desátym a patnáctym pivem.
-
Opravdovej švarc za 40K je blbost. Firma za rok ušetří kolik cca 40K? A zaměstnanec na švarc nedostane víc než na HPP.
... krát 20 "nezaměstnanců" ...
Dával jsem odkaz na inzerát, pro mnohé je to běžná realita. Viděl jsem i v praxi.
-
nevidim nic zleho na svarce. mozte to robit aj vy a nie zavidiet. ked suhlasia obe strany, ze im to tak bude vyhovovat, v com je problem? ja pracujem na ICO a nemam pocit, ze by som bol vykoristovany. Ze nemam nejaky green budget od firmy, alebo nejaky personal budget? no to mi je u zadeke, ked dostanem vo svojej podstate mozno o 1000e naviac oproti TPPckarovi
-
Problem je zavist. Ty v zasade neplatis dane zatimco zamestnanec v celkovem souctu da statu 60% prijmu. Bohuzel zavist je svinstvo a tak volaji at jsi taky brutalne zdanen misto, aby chteli mensi stat pro vsechny.
-
Sem si nejak nevsim ze by zivnostnici neplatili dane. A co se tyce zdravotniho, tak tam utrati mene nez odvedou, narozdil od zamestnancu (jak potvrdily pojistovny po te, co nekteri sudruzi zacli vykrikovat jak zivnostnici plati malo). Duchody pak dostanou prave takove, kolik na ne odvadi = typicky nizsi nez zamestnanci.
Zato jim nikdo negaramtuje ani plat, ani nevyhoditelnost, ani nemaji placene dovolene, placene marodeni, placene obedy ...
Ale chapu ze 95% lidi nezvladne 1+1.
-
Danove zatizeni IT OSVC pri vydajich pausalem je oproti zamestnancum smesne (zdravotni a socialni jsou soucast danove zateze, z definice to neni nic co by vykazovalo znaky pojisteni). Delal jsem / delam oboji a ciste z hlediska toho jak cloveka okrada stat je to drasticky nepomer. Vubec nehodnotim (ne)vyhodnost tech ostatnich aspektu ktera je individualne velmi subjektivni. A uz vubec nevolam po zvyseni danove zateze zivnostniku/podnikatelu, naopak volam po snizeni dani vsem.
-
Mam za to, ze stat vacsinou rok co rok vyberie viac penazi na daniach. Aj napriek tym odrbavacom zivnostnikom. A problem nie su ani tak ti zivnostnici ktori uplatnuju pausal/pausalni dan (vacsina IT), ale ti zivnostnici, ktori maju remeselne cinnosti. Vacsina robi stavebne prace bez papiera, ide to cisto na ruku. Takisto zahradkari, kozmeticky, kadernicky.
-
Vis proc stat vybere vic na danich? Predevsim protoze nejvetsi legalni loupez (organizovana statem) zvana honosne inflace. A stat se jeste chlubi tim, ze hodla krom celeho danoveho zatizeni lidem jeste ukrast rocne 2% jejich uspor (spocitej si kolik je to za 10 let, natoz pak treba za celou ekonomicky aktivni eru zivota).
-
@to_je_jedno: Na inflaci je zajímavé, jak (když je v určitých mezích) vlastně nakonec vede k bohatnutí všech, přesto, že bere. :D
-
Ak by ale dotycny mal napr prechodny pobyt v CR cez najomnu zmluvu (prenajatu izbu, byt), tak podla mna slovenske urady nemozu pozadovat, ze platit dane sa maju tam, hoci 90% prijmu je zo zakaziek Slovenska.
Hele, to se ptáš na ve jménu Megatorna, co řeší vedle to stejné? :-)
Jde o jiný postup. Pokud budeš mít majoritu příjmů pocházející z SK, tak tamní úřad může namítnout, že tvoje podnikání překračuje rámec pro přeshraniční poskytování služeb dle směrnice o volném pohybu služeb. Pokud chceš pokračovat, založ si živnost na SK a aktivity na SK vykonávej na ni - tím pádem tuto SK živnost budeš danit na SK. Nevím, zda by mělo SK stanoveny nějak pevně mantinely pro posuzování, co už je moc. Směrnice požaduje individuální přístup. Byly nějaké spory o toto, co doputovaly až k SDEU, a ten trval dost na tom, že se musí doložit to, že stále jsi pevně ekonomicky usazen doma v ČR, podnikání do zahraničí se "poskytuje krátce, s omezenou četností, nepravidelně a nahodile". Směrnice přímo uvádí, že se vztahuje i na činnosit vykonávané vzdáleně, pomocí elektronických prostředků, kdy poskytovatel a příjemce služeb se nepotkávají. Proto jsem udávěl to mít 25% aktivit stále mířeny do Česka. To se považuje za podstatnou část aktivit a měl by jsi to ustát, kdyby do toho chtěl někdo rejpat. Ale opět, pokud nebudeš nikde vyčuhovat a nebudeš bydlet na SK, tak je to dost nepravděpodobný scénář. Co si vybavuji, kolega to řešil v Rakousku, tam mu bylo řečeno, že za překročení toho rámce o přeshraničním poskytování je okamžik, kdy fakturace do Rakouska přesáhne fakturace do ČR, v tom okamžiku si má založit místní živnost a podnikat na ni. Obdobně, pokud by začal bydlet v Rakousku, musí začít podnikat na jejich živnostňák a ne na náš.