Fórum Root.cz
Hlavní témata => Desktop => Téma založeno: Bohun 17. 05. 2018, 10:28:10
-
Ahoj, jaký máte názor na výchozí aplikace Gnome, a to Gnome Photos a Gnome Documents?
Já mám názor rozpolcený. Na jedné straně se mi líbí ten jednoduchý a čistý design kterým se Gnome vydalo. Vypadá to fakt pěkně. Na druhou stranu, když máte v počítači stovky (nebo tisíce) fotek a dokumentů, tak práce s tím je skoro nepoužitelná.
Dám příklad. Mám fotky asi jako každý rozřazené v (pod)adresářích v ~/Pictures. Otevřel jsem prvně Gnome Photos, on si je zaindexoval a všechny zařadil do jednoho megaokna, kde rolováním dolů vidím další a další. Řekl jsem si Ok, po adresářích se to asi bude prohlížet v záložce Alba a ono nic. Tam mám jen jedno ukázkové album Screenshots. Tady nevím jestli jsem to pochopil správně, ale alba si musí člověk vytvořit ručně a pak manuálně do nich zařazovat fotky. Pak je asi někde jen nějaká DB která fotka kam patří. U tisíců fotek již rozřazených v podadresářích? Proč proboha, to bych dělal týden...
Stejná situace v Shotwellu vyřešena po zaindexování automaticky... Nechápu.
Gnome Documents to samé, stovky dokumentů naházených nahromadě v jednom okně. V tom se nedá vyznat. K čemu to pak vlastně vůbec je...
Chápu, že je to hodně subjektivní, ale zajímal by mě vás názor. Nebo jestli někde nedělám něco špatně. Třeba jsem jen nepochopil ovládání těchto dvou softwarů.
-
<názor>Celej GNOME je na hovno.</názor>
:P
-
Stav co popisuji je z Gnome 3.28.0. Vyzkoušeno na dvou počítačích. Fotky rozřazeny v podadresářích, ale Gnome Photos je slije do jednoho a v albech ty podadresáře nejsou.
Zdá se mi, že krásný design začíná válcovat použitelnost. Mně se taky líbí, když to vypadá jako desktop z roku 2018 a né 1995, ale musí se to pak ještě dát používat...
-
Ono to používanie adresárov pri práci s multimédiami je dlhodobý zlý návik. Už roky sa snažia firmy prinútiť používateľov aby používali id3, exif a podobné záležitosti. Ak napríklad pri veľkom množstve fotografií (stotisíce +) chcem vyhľadať všetky kvety ale nie žlté, alebo všetky fotky od 2000 do 2008 kde je fero, pišta ale nie miro, tak som s adresárovou štruktúrou v problémoch. Aktuálne gnome som nepoužíval, ale ak tlačí užívateľa do indexovania súborov, kľučových slov a podobne tak som len rád.
-
Ono to používanie adresárov pri práci s multimédiami je dlhodobý zlý návik. Už roky sa snažia firmy prinútiť používateľov aby používali id3, exif a podobné záležitosti. Ak napríklad pri veľkom množstve fotografií (stotisíce +) chcem vyhľadať všetky kvety ale nie žlté, alebo všetky fotky od 2000 do 2008 kde je fero, pišta ale nie miro, tak som s adresárovou štruktúrou v problémoch. Aktuálne gnome som nepoužíval, ale ak tlačí užívateľa do indexovania súborov, kľučových slov a podobne tak som len rád.
Principielně rozumím, ale to je přístup profesionální firmy pracující s fotkami, kde je na to najatá paní.
Běžný člověk co si fotí dovolené, děti a výlety nebude trávit hodiny tím, že někdě vypisuje klíčová slova u 500 fotek, které nacvakal o víkendu. Navíc nevidím důvod, proč by se to nemohlo zkombinovat. Nechť to natáhne fotky, rozřadí je dle adresářů do alb a klidně umožňuje vyhledávání i podle metadat.
-
Ono to používanie adresárov pri práci s multimédiami je dlhodobý zlý návik. Už roky sa snažia firmy prinútiť používateľov aby používali id3, exif a podobné záležitosti. Ak napríklad pri veľkom množstve fotografií (stotisíce +) chcem vyhľadať všetky kvety ale nie žlté, alebo všetky fotky od 2000 do 2008 kde je fero, pišta ale nie miro, tak som s adresárovou štruktúrou v problémoch. Aktuálne gnome som nepoužíval, ale ak tlačí užívateľa do indexovania súborov, kľučových slov a podobne tak som len rád.
Zkoušel jsi někdy, jak se chová obyčejný průzkumník ve složce se sto tisíci soubory? Většinou se chová dost... Zajímavě. Pro domácí použití složky dostačují. Navíc je řazení do složek třídění podle nejčastěji používaného kritéria, na ty nejjednodušší "dotazy" - ~/Fotky/2005/červenec/dovolená-itálie nepotřebuju tvořit dotazy do databáze, kterou musím nějak vytvářet a udržovat aktuální. Software pro lidi, ne lidi pro software.
-
Co takhle to zkusit nahlásit vývojářům jako feature request? Zrovna, když jsem toto četl, tak vedle mě seděl správce GNOME Photos a říkal, že by byl docela otevřený tomu, že se při prvním spuštění Photos podívají na adresářovou strukturu složky Obrázky a sestaví na základě ní databázi fotek a alb.
-
Zrovna, když jsem toto četl, tak vedle mě seděl správce GNOME Photos a říkal, že by byl docela otevřený tomu, že se při prvním spuštění Photos podívají na adresářovou strukturu složky Obrázky a sestaví na základě ní databázi fotek a alb.
Gratuluji. Na totéž se libovolný správce fotek pod Windows ptá cca 10+ let. ::)
-
Už roky sa snažia firmy prinútiť používateľov aby používali id3, exif a podobné záležitosti. Ak napríklad pri veľkom množstve fotografií (stotisíce +) chcem vyhľadať všetky kvety ale nie žlté, alebo všetky fotky od 2000 do 2008 kde je fero, pišta ale nie miro, tak som s adresárovou štruktúrou v problémoch.
To je krasne, to by ale ty firmy musely vymyslet AI, ktera by tam ty tagy sama naflakala. Predstava, ze nekam nakopiruju fotky z dovolene a pak je tyden taguju, me moc nebali. Akorat je proberu, vymazu, co se mi nelibi a prdnu do adresare s rokem a mesicem a nejakym kratkym komentarem. A mam to z krku, stejne do tech fotek moc nelezu.
-
GNOME je DE pro jednoduche, nenarocne uzivatele, co nechteji nic nastavovat, maji 5 dokumentu a 27 fotek. Pro ty to funguje zcela perfektne.
-
GNOME je DE pro jednoduche, nenarocne uzivatele, co nechteji nic nastavovat, maji 5 dokumentu a 27 fotek. Pro ty to funguje zcela perfektne.
A presne tak to ten jediny tester co Gnome najal na pul uvazku i testuje :D Pokud tedy neni na materske dovolene..
-
Ono to používanie adresárov pri práci s multimédiami je dlhodobý zlý návik. Už roky sa snažia firmy prinútiť používateľov aby používali id3, exif a podobné záležitosti. ...
Ano, tahle zhovadilost - slít mi třeba všechny mp3, které mám pěkně po adresářích per interpret a per album - do jednoho mega pohledu, ve kterém budu rolovat týden, za to by někoho měli nakopat do k..í.
Já chci v přehrávačí jen rychle vybrat adresáře, které mi to má přehrát a to je všechno.
Ne půl dne vytvářet nějaké filtry, podle kterých to vybere skladby k přehrávání.
(a když ty mp3 nejsou otagované, tak smolík)
PS: Jde o zkušenost z matlafounu, kde jsem hledal hodně dlouho, než jsem našel přehrávač, který se nesnaží být chytřejší než já a nechá mi vybrat adresáře, které chci zrovna přehrát....
-
Ahoj, ač fanda Gnome, bohužel musím souhlasit. Na promo screenech s pár dokumenty tyto programy vypadají opravu skvěle. Nicméně pro běžného uživatele co má v počítači stovky či tisíce dokumentů a fotek je sesypání do jednoho rolovacího okna nepoužitelné. Tady už vítězí vzhled nad použitelností. S tím se nedá pracovat. Jestli najdu čas, tak to zkusím napsat jako onen feature request.
-
PS: Jde o zkušenost z matlafounu, kde jsem hledal hodně dlouho, než jsem našel přehrávač, který se nesnaží být chytřejší než já a nechá mi vybrat adresáře, které chci zrovna přehrát....
A kdo je vitez?
-
Není to náhodou inspirací u Google Photos? Podle mě je plochá struktura s vyhledáváním dobrý koncept, pokud ovšem umožní pohodlné hledání dle tradičních kritérií (adresář, název souboru).
-
PS: Jde o zkušenost z matlafounu, kde jsem hledal hodně dlouho, než jsem našel přehrávač, který se nesnaží být chytřejší než já a nechá mi vybrat adresáře, které chci zrovna přehrát....
A kdo je vitez?
Pro mě to je už řadu let poweramp. Koupil jsem ho, když jsem měl první mobil s Androidem (ZTE Blade) a stále je to imho nejlepší přehrávač pro Android.
-
Tak neviem. Ako som vravel, nepoužívam dlhšie gnome photos, ale "zliatie do jedného guláša" by som nevidel ako problém. Používam chromebook, v google photos mám cca. 20 000 fotografií. Všetky sú "zliate do jedného guláša", ale google mi ich automaticky zoradí do rokov a vytváranie albumov je veľmi jednoduché. Ak napíšem slovo torta, zobrazí mi všetky torty, ak napíšem Rovinj 2015 zobrazí mi fotky z Rovinj 2015, ak dám Rím, mám Rím..... Ak kliknem na foto môjho syna a poviem že chcem jeho fotky z roku 1992, tak mi ich ukáže (netuším ako to robí). Ak napíšem žlté kvety, sú tam.... Ak poviem hory, mám hory, mesto, mám mesto, more, mám more... Kde do frasa toto chcete riešiť adresárovou štruktúrou?
-
Pak je asi někde jen nějaká DB která fotka kam patří.
Stejná situace v Shotwellu vyřešena po zaindexování automaticky... Nechápu.
Gnome Documents to samé, stovky dokumentů naházených nahromadě v jednom okně. V tom se nedá vyznat. K čemu to pak vlastně vůbec je...
Tyhle aplikace s automatickyma knihovnama kde se indexuje uplne vsechno jsou delane pro lidi co nechapou zaklady prace s os nebo jakymkoliv jinym sw. Stejen pracuji aplikace na androidu a zacina to delat i windows.
Filozofie je, ze ulozi cokoliv a kamkoliv a vzdy to najdou na jednom miste protoze jinak ani nechapou kde by to meli hledat.
-
Tak neviem. ..., v google photos mám cca. 20 000 fotografií. Všetky sú "zliate do jedného guláša", ale google mi ich automaticky zoradí do rokov a vytváranie albumov je veľmi jednoduché. ....
Jen ze tohle nefungune treba pro me protoze pracuji v cestovnim ruchu a fotky potrebuji tridit podle zajezdu a ne casove osy ... .
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
-
PS: Jde o zkušenost z matlafounu, kde jsem hledal hodně dlouho, než jsem našel přehrávač, který se nesnaží být chytřejší než já a nechá mi vybrat adresáře, které chci zrovna přehrát....
A kdo je vitez?
Pro mě to je už řadu let poweramp. Koupil jsem ho, když jsem měl první mobil s Androidem (ZTE Blade) a stále je to imho nejlepší přehrávač pro Android.
music folder player
-
... Ak napíšem žlté kvety, sú tam Kde do frasa toto chcete riešiť adresárovou štruktúrou?
Máš to jednoduché, buď rád.
(doufám, že takto jednoduše nelepíš tagy třeba na fotky lidí, kteří o to vůbec nestojí)
((ale budeš mít roztříděné fotky!))
-
Nikdy som nezadal ani jeden tag. Netuším ani ako sa to tu robí...
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
Proc delat veci navic? Mam adresare a aplikaci ktera je prochazi a nemusim nic vyznacovat. Stejne, jednotlive soubory ma smyslplne pomenovane malo kdo tak ze vyhledavani - hlavni vyhoda knihovem nefungune. Tady je to jen bordel ktery umocni kdyz se aplikace rozhodne, ze bude ty obrazky hledat opravdu vsude.
Knihovna ma vyznam u hudby kde se v tom da hledat.
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
Proc delat veci navic? Mam adresare a aplikaci ktera je prochazi a nemusim nic vyznacovat. Stejne, jednotlive soubory ma smyslplne pomenovane malo kdo tak ze vyhledavani - hlavni vyhoda knihovem nefungune.
Proč by to měla být práce navíc? Stáhnu si fotky do počítače a místo, abych je dával do jednoho adresáře "Tunis", je jedním úkonem otaguju "Tunis". Výsledek pro vyhledávání a zobrazení je ten samý. Výhoda databáze oproti adresářové struktuře je v tom, že těch pohledů tam můžu mít řadu (vlastní tagy, informace z EXIFu,...). Nevýhoda potom v tom, že ty informace nejsou často přenositelné mezi programy, a taky v tom, že pokud člověk doteď žil na adresářové struktuře, tak to zorgazovat vyžaduje nějakou energii, pokud ten software nebere názvy adresářů automaticky jako atribut fotky.
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
Proc delat veci navic? Mam adresare a aplikaci ktera je prochazi a nemusim nic vyznacovat. Stejne, jednotlive soubory ma smyslplne pomenovane malo kdo tak ze vyhledavani - hlavni vyhoda knihovem nefungune.
Proč by to měla být práce navíc? Stáhnu si fotky do počítače a místo, abych je dával do jednoho adresáře "Tunis", je jedním úkonem otaguju "Tunis". Výsledek pro vyhledávání a zobrazení je ten samý. Výhoda databáze oproti adresářové struktuře je v tom, že těch pohledů tam můžu mít řadu (vlastní tagy, informace z EXIFu,...). Nevýhoda potom v tom, že ty informace nejsou často přenositelné mezi programy, a taky v tom, že pokud člověk doteď žil na adresářové struktuře, tak to zorgazovat vyžaduje nějakou energii, pokud ten software nebere názvy adresářů automaticky jako atribut fotky.
Tohle má smysl ale jen jako rozšíření adresářového přístupu. Snad nikdo nenahrává fotky do jediného obrovského adresáře, ale dává je spíš do nějakých podadresářů. Katalogizační software mu pak s těmi fotkami umožní pracovat dalším způsobem, což je samozřejmě výhoda té katalogizace. Ale ta pokud neumožní pracovat s umístěním na disku, je něco špatně, protože pořád existuje řada postupů, které jsou na fyzickém umístění založené (zálohování, posílání mailem, předání externímu softwaru...).
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
Proc delat veci navic? Mam adresare a aplikaci ktera je prochazi a nemusim nic vyznacovat. Stejne, jednotlive soubory ma smyslplne pomenovane malo kdo tak ze vyhledavani - hlavni vyhoda knihovem nefungune.
Proč by to měla být práce navíc? Stáhnu si fotky do počítače a místo, abych je dával do jednoho adresáře "Tunis", je jedním úkonem otaguju "Tunis". Výsledek pro vyhledávání a zobrazení je ten samý. Výhoda databáze oproti adresářové struktuře je v tom, že těch pohledů tam můžu mít řadu (vlastní tagy, informace z EXIFu,...). Nevýhoda potom v tom, že ty informace nejsou často přenositelné mezi programy, a taky v tom, že pokud člověk doteď žil na adresářové struktuře, tak to zorgazovat vyžaduje nějakou energii, pokud ten software nebere názvy adresářů automaticky jako atribut fotky.
Prace navic to rozhodne je, a v pripade klihoven ktere jsou nekompatibilni casto i zbytecna. Nekolik let budu budovat knihovnu abych zjjstil ze soft konci a zacinal znovu?
Pak nechapu vyznam otagovani celeho adresare fotek nebo pouzivani jmena adresare jako atributu? fotek. Ceho tim dosahnu? Pri takhle obecnem popisu nema klihovna vyznam protoze ji stavis na uroven adresaroveho prochazeni.
Zatim nevidim v knihovne pro fotky zadnou vyhodu. Snad kdyby se jednalo o fotobanku ... mozna. Ale u cloveka co se chce podivat na fotky z dovolene to nedava smysl. V cem je rozdil jestli budu v knihovne hledat island 2018 nebo otevru chlivek island 2018?
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
Proc delat veci navic? Mam adresare a aplikaci ktera je prochazi a nemusim nic vyznacovat. Stejne, jednotlive soubory ma smyslplne pomenovane malo kdo tak ze vyhledavani - hlavni vyhoda knihovem nefungune.
Proč by to měla být práce navíc? Stáhnu si fotky do počítače a místo, abych je dával do jednoho adresáře "Tunis", je jedním úkonem otaguju "Tunis". Výsledek pro vyhledávání a zobrazení je ten samý. Výhoda databáze oproti adresářové struktuře je v tom, že těch pohledů tam můžu mít řadu (vlastní tagy, informace z EXIFu,...). Nevýhoda potom v tom, že ty informace nejsou často přenositelné mezi programy, a taky v tom, že pokud člověk doteď žil na adresářové struktuře, tak to zorgazovat vyžaduje nějakou energii, pokud ten software nebere názvy adresářů automaticky jako atribut fotky.
Prace navic to rozhodne je, a v pripade klihoven ktere jsou nekompatibilni casto i zbytecna. Nekolik let budu budovat knihovnu abych zjjstil ze soft konci a zacinal znovu?
Pak nechapu vyznam otagovani celeho adresare fotek nebo pouzivani jmena adresare jako atributu? fotek. Ceho tim dosahnu? Pri takhle obecnem popisu nema klihovna vyznam protoze ji stavis na uroven adresaroveho prochazeni.
Zatim nevidim v knihovne pro fotky zadnou vyhodu. Snad kdyby se jednalo o fotobanku ... mozna. Ale u cloveka co se chce podivat na fotky z dovolene to nedava smysl. V cem je rozdil jestli budu v knihovne hledat island 2018 nebo otevru chlivek island 2018?
Tak ideálně ten katalogizační software zapíše metadata přímo do EXIF dat těch fotek, takže půjdou použít i při změně softwaru. V praxi to tak ideální není, protože způsobů jak zapsat uživatelská data do EXIFu je vícero a myslím, že úplně standardizované to není.
Pokud katalogizaci nepotřebujete, tak ji nepoužívejte, stačí pak úplně jednoduchý prohlížeč fotek a náhledy ve správci souborů. Pak je asi nejlepší se Gnome Photos zbavit (což předpokládám lze).
-
V cem je rozdil jestli budu v knihovne hledat island 2018 nebo otevru chlivek island 2018?
Tak si predstavme túto situáciu. Máš adresárovú štruktúru. Povedzme roky a v roku 2018 máš adresár Island.
Za 10 rokov si ho chceš pozrieť. Ale už si nepamätáš či si bol na islande v roku 2016, 2017 alebo 2018. A tak prechádzaš tri adresáre.
V prípade otagovania (ktoré môže podľa gps súradníc, dátumu v EXIF a podobných údajov robiť AI) iba napíšeš jedno slovo Island.
Toto bol samozrejme jednoduchý príklad, môže byť oveľa komplikovanejší kde výhoda db a tagovania vyskočí oveľa viac.
Asi základný problém pre užívateľov je predstava že to treba tagovať. Budúcnosť ale je tá, že to bude robiť soft automaticky...
-
@TomBA: Hm, locate -i island.
-
Tak my sme robili pre Babku k 70-tke prezentaciu fotografii, a moct vybrat vsetky fotky na ktorych je podla tagu by sa hodilia. Ale v kazdom pripade neviem preco by Gnome nemal umoznit prezeranie podla adresarov, vsak to je uplne basic funkcionalita.
-
@TomBA: Hm, locate -i island.
To napíšeš v tom software pre prácu s fotografiami ktorý využíva adresárové štruktúry? Alebo v terminály a odtiaľ si potom prenesieš nájdenú cestu? Používáš ASCII terminál na zobrazovanie fotiek z dovolenky? Napríklad hľadanie "FKK v DDR 1990" mi vráti (_!_) a <|>. To môže byť celkom zábavné a inšpiratívne. No áno... Ide to aj takto...
-
Alebo v terminály a odtiaľ si potom prenesieš nájdenú cestu?
Jeden select and paste. Uplne nejrychlejsi, lepsi nez nejaky desny search ve Widloexploreru.
-
@TomBA: Hm, locate -i island.
To napíšeš v tom software pre prácu s fotografiami ktorý využíva adresárové štruktúry? Alebo v terminály a odtiaľ si potom prenesieš nájdenú cestu? Používáš ASCII terminál na zobrazovanie fotiek z dovolenky? Napríklad hľadanie "FKK v DDR 1990" mi vráti (_!_) a <|>. To môže byť celkom zábavné a inšpiratívne. No áno... Ide to aj takto...
Tak něco takového napíšu v normálním průzkumníku souborů, který používám na udržování té adresářové struktury.
-
@TomBA: Hm, locate -i island.
To napíšeš v tom software pre prácu s fotografiami ktorý využíva adresárové štruktúry? Alebo v terminály a odtiaľ si potom prenesieš nájdenú cestu? Používáš ASCII terminál na zobrazovanie fotiek z dovolenky? Napríklad hľadanie "FKK v DDR 1990" mi vráti (_!_) a <|>. To môže byť celkom zábavné a inšpiratívne. No áno... Ide to aj takto...
Zatímco různé programy/knihovny pro katalogizaci fotek během těch 10 let můžou umřít, troufám si tvrdit, že terminál tu bude stále.
-
Tak něco takového napíšu v normálním průzkumníku souborů, který používám na udržování té adresářové struktury.
Ale ved Gnome normálne zobrazuje nahlady fotografií, umožnuje vytvárat priečinky, kopírovat subory a podobne. Nie je problém si tieto veci robit v nautiluse. Nikto nikomu nebráni aby to robil takto. Tento thread je o programe Gnome photos...
-
V cem je rozdil jestli budu v knihovne hledat island 2018 nebo otevru chlivek island 2018?
Tak si predstavme túto situáciu. Máš adresárovú štruktúru. Povedzme roky a v roku 2018 máš adresár Island.
Za 10 rokov si ho chceš pozrieť. Ale už si nepamätáš či si bol na islande v roku 2016, 2017 alebo 2018. A tak prechádzaš tri adresáre.
Když si představim, že za deset let budu mít tři adresáře se stejnou zemí tak mě bere hrůzy. To je opravdu pádný důvod knihovky protože v tom se nikdo nevyzná.
-
Když si představim, že za deset let budu mít tři adresáře se stejnou zemí tak mě bere hrůzy. To je opravdu pádný důvod knihovky protože v tom se nikdo nevyzná.
Ak nemáš desattisíce fotografií, tak predsa nebudeš používat Gnome Photos. Ale normálne Nautilus a tam všetko ide ako obyčajne....
-
Ale ved Gnome normálne zobrazuje nahlady fotografií, umožnuje vytvárat priečinky, kopírovat subory a podobne. Nie je problém si tieto veci robit v nautiluse. Nikto nikomu nebráni aby to robil takto. Tento thread je o programe Gnome photos...
A o tom, jak ne/smyslné je házet všechny fotky do jednoho koše a nutit uživateli použití databáze.
-
Tak něco takového napíšu v normálním průzkumníku souborů, který používám na udržování té adresářové struktury.
Tak napis, me staci locate.
-
A o tom, jak ne/smyslné je házet všechny fotky do jednoho koše a nutit uživateli použití databáze.
Čo konkrétne nazývaš košom a čo ťa núti používať databázu?
-
A kde je problém si vyznačiť fotky napríklad od 1.7. do 14.7. Tunis a kliknúť na album?
Proc delat veci navic? Mam adresare a aplikaci ktera je prochazi a nemusim nic vyznacovat. Stejne, jednotlive soubory ma smyslplne pomenovane malo kdo tak ze vyhledavani - hlavni vyhoda knihovem nefungune.
Proč by to měla být práce navíc? Stáhnu si fotky do počítače a místo, abych je dával do jednoho adresáře "Tunis", je jedním úkonem otaguju "Tunis". Výsledek pro vyhledávání a zobrazení je ten samý. Výhoda databáze oproti adresářové struktuře je v tom, že těch pohledů tam můžu mít řadu (vlastní tagy, informace z EXIFu,...). Nevýhoda potom v tom, že ty informace nejsou často přenositelné mezi programy, a taky v tom, že pokud člověk doteď žil na adresářové struktuře, tak to zorgazovat vyžaduje nějakou energii, pokud ten software nebere názvy adresářů automaticky jako atribut fotky.
Je v tom jeden zásadní rozdíl: Pokud budu fotky sypat do jedné složky "Pictures" a spoléhat se jen na tagování, dříve nebo později dojde ke kolizi názvů souborů, protože změním foťák nebo míchám fotky z různých foťáků, mobilů atd... a kdejaké zařízení pojmenovává fotky DSC1234 nebo IMG1234. Pokud budu používat adresářovou strukturu, s největší pravděpodobností se s tímhle probléem nebudu nikdy muset potýkat.
A hlavně, nechápu, v čem je problém při otevření aplikace zkontrolovat obsah kořenové složky, podívat se, jestli mám tagy, jestli mám adresáře a podle toho se rozhodnout, jak fotky zobrazím? Když najde adresáře, klidně může nabídnout 2 různé pohledy, by folders a by tags... Pak si každý vyber co mu vyhovuje.
Použít jen jednu možnost mi připadá v době dněšních technologií jako pěkná hovadina.
-
Je v tom jeden zásadní rozdíl: Pokud budu fotky sypat do jedné složky "Pictures" a spoléhat se jen na tagování...
A čo ťa núti sypať fotky do jednej zložky Pictures? Zakladateľ tohoto vlákna sa sťažoval na to, že mu program Gnome Photos zobrazí všetky fotky, ktoré sú v Pictures (tam môžeš mať komplexnú štruktúru zložiek akú si zmyslíš) v jednej kope podľa dátumu v EXIF. Nič viac a nič menej.
Samozrejme že si vieš túto zložku prezerať v správcovi súborov a pracovať s ňou ako chceš. Len keď sa rozhodneš používať systém na správu fotografií (Shotwell, Gnome Photos, Zoner, Adobe album....) ktorý automaticky taguje, umožňuje užívateľom definované tagovanie a podobne, tak tam proste v pozadí je databáza.
A zakladateľ vlákna sa v podstate pýta, prečo okrem pohľadu "podľa dátumu", nevytvorí Gnome Photos aj pohľady/albumy podľa názvov priečinkov.
-
Je v tom jeden zásadní rozdíl: Pokud budu fotky sypat do jedné složky "Pictures" a spoléhat se jen na tagování...
A čo ťa núti sypať fotky do jednej zložky Pictures? Zakladateľ tohoto vlákna sa sťažoval na to, že mu program Gnome Photos zobrazí všetky fotky, ktoré sú v Pictures (tam môžeš mať komplexnú štruktúru zložiek akú si zmyslíš) v jednej kope podľa dátumu v EXIF. Nič viac a nič menej.
Samozrejme že si vieš túto zložku prezerať v správcovi súborov a pracovať s ňou ako chceš. Len keď sa rozhodneš používať systém na správu fotografií (Shotwell, Gnome Photos, Zoner, Adobe album....) ktorý automaticky taguje, umožňuje užívateľom definované tagovanie a podobne, tak tam proste v pozadí je databáza.
A zakladateľ vlákna sa v podstate pýta, prečo okrem pohľadu "podľa dátumu", nevytvorí Gnome Photos aj pohľady/albumy podľa názvov priečinkov.
Já nemám problém s tagováním, mám problém s tím, že nějaký správce fotek zcela ignoruje existující adresářovou strukturu. A někteří tady v diskuzi tvrdí, že je zbytečné ukládat fotky do podadresářů, když je lze jednoduše otagovat.
A na tyto názory byla má reakce, podložena i konkrétním problémem. Já své fotky ukládám do adresářů a jsem spokojen.
-
A o tom, jak ne/smyslné je házet všechny fotky do jednoho koše a nutit uživateli použití databáze.
Čo konkrétne nazývaš košom a čo ťa núti používať databázu?
Košem nazývám zpravidla proutěný výrobek přibližně válcovitého tvaru (může přecházet až v komolý kužel), typicky s madlem přes jeho horní otevřenou část. Gnome Photos mě nutí používat databázi, protože si podle všeho s adresářovou strukturou nerozumí.
-
Přikládám odkaz na relevantní bug v upstreamu: https://gitlab.gnome.org/GNOME/gnome-photos/issues/27
-
Gnome Documents - nekompatibilita PDF
Když už jsem narazil na tohle vlákno, tak zkuste online dokumentaci Red Hat Enterprise Linux 7, uložte si pdf - Gnome Documents někde zobrazuje prázdné stránky.
- prohlížeč z Firefox/Chrome mi ji zobrazí správně.
- Gnome Documents - Debian9, CentOS7 - někde prázdné stránky, nepoužitelné.
zlobí to několik let ...možná ty pdf nejsou čístě, nevím.
třeba od stránky 92 je to divoké
https://access.redhat.com/documentation/en-us/red_hat_enterprise_linux/7/pdf/system_administrators_guide/Red_Hat_Enterprise_Linux-7-System_Administrators_Guide-en-US.pdf
-
Koukám, že tým kolem Gnome jde dobrou cestou. Kritici nemají než takovou blbost. Čerstvě vydaný software, feature zaznamenaná a vypadá to, že se na tom bude dělat, ale lidi stejně můžou umřít z toho, že Gnome Photos není dokonalé už od výroby.
-
Tak neviem. Ako som vravel, nepoužívam dlhšie gnome photos, ale "zliatie do jedného guláša" by som nevidel ako problém. Používam chromebook, v google photos mám cca. 20 000 fotografií. Všetky sú "zliate do jedného guláša", ale google mi ich automaticky zoradí do rokov a vytváranie albumov je veľmi jednoduché. Ak napíšem slovo torta, zobrazí mi všetky torty, ak napíšem Rovinj 2015 zobrazí mi fotky z Rovinj 2015, ak dám Rím, mám Rím..... Ak kliknem na foto môjho syna a poviem že chcem jeho fotky z roku 1992, tak mi ich ukáže (netuším ako to robí). Ak napíšem žlté kvety, sú tam.... Ak poviem hory, mám hory, mesto, mám mesto, more, mám more... Kde do frasa toto chcete riešiť adresárovou štruktúrou?
ty fotky ti otagoval google pomocí své AI - ukaž mi nějaký desktopový program ideálně opensource a pro linux který takhle silnou AI obsahuje
-
Tak neviem. Ako som vravel, nepoužívam dlhšie gnome photos, ale "zliatie do jedného guláša" by som nevidel ako problém. Používam chromebook, v google photos mám cca. 20 000 fotografií. Všetky sú "zliate do jedného guláša", ale google mi ich automaticky zoradí do rokov a vytváranie albumov je veľmi jednoduché. Ak napíšem slovo torta, zobrazí mi všetky torty, ak napíšem Rovinj 2015 zobrazí mi fotky z Rovinj 2015, ak dám Rím, mám Rím..... Ak kliknem na foto môjho syna a poviem že chcem jeho fotky z roku 1992, tak mi ich ukáže (netuším ako to robí). Ak napíšem žlté kvety, sú tam.... Ak poviem hory, mám hory, mesto, mám mesto, more, mám more... Kde do frasa toto chcete riešiť adresárovou štruktúrou?
ty fotky ti otagoval google pomocí své AI - ukaž mi nějaký desktopový program ideálně opensource a pro linux který takhle silnou AI obsahuje
jo jo dnes se umela inteligence rika uplne vsemu ... .