Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Rookie 15. 08. 2018, 21:59:30
-
Chystám se na studium VŠ. Chci se věnovat primárně programování, ale zároveň chci umět i něco jiného, něco trochu "fyzikálnějšího" - a i v práci bych chtěl dělat na něčem, co je hmatatelné. To ve mně umocnilo ještě to, že studium informatiky údajně není pro informatika tak podstatné. Proto bych se chtěl zeptat, kterou cestu byste mi doporučili. Vyloženě oblíbený žádný z oborů nemám, bavily by mě vesměs všechny. Jde mi tedy především o uplatnění (jak tady, tak ve světě) a hlavně jak zajímavá je praxe. Zaujaly mě:
- elektronika (embedded, mikroprocesory, audio, video, zpracování signálů, fotonika,... - trochu se ale děsím nedávných témat, kde se psalo, že u nás programování elektroniky tolik nefrčí)
- telekomunikace (radioelektronické systémy, telekomunikační družice,... - tam upřímně nevím, jak moc programování bude potřeba)
- fyzika (tam se člověk naučí podstatu všeho, některé obory jako např. kvantová fyzika jsou už hodně zajímavé)
- kybernetika (automatizace, umělá inteligence - velké pojmy současnosti)
Jak je asi už patrné, jde mi o nějaký technický inženýrský (v případě fyziky magisterský) obor. Stavařina, strojařina a chemické obory mě vůbec nelákají. Nebráním se ale ani mezioborovým studiím, jako např. bioinženýrství.
Při studiu bych chtěl hodně pracovat na projektech, případně si najít rychle nějakou práci. Proto to nevidím na MFF a FJFI, protože i když to jsou u nás zřejmě nejlepší školy, tak s časem na tom člověk bude asi bídně. Z toho, co jsem slyšel, tak to úsilí za to nestojí, zvlášť v dnešní době, kdy je přehršel humanitních studentů na úkor techniků.
-
Měl bych k tomu dvě poznámky:
1) Na fyzice z tebe programátora neudělaj.
2) AI nemá s elektrem nic společnýho. Když se to vyskytuje spolu, tak je to na úplně jiné vrstvě systému. (AI maximálně tak pošle signál, že ta robotická ruka se má přesunout na nějaké souřadnice, nebo řekne, že těch zmetků je nějak moc a linka by se měla zastavit.)
-
studium informatiky údajně není pro informatika tak podstatné
To tvrdí kdo? Studium medicíny není pro chirurga podstatné. Jak to zní?
-
Souhlas, informatika není obor jako takový, je to jen prostředek, jak zpracovávat informace. Je to abstraktní podobně jako matematika. Abys byl dobrý programátor, potřebuješ zájem. Zajímají tě hry, tak programuješ hry. Zajímá tě modelování systému, tak programuješ modelování systémů. Zajímá tě zvuk, tak programuješ zvuky. Zajímá tě kupovat akcie, tak programuješ prediktor akcií. Chceš si psát blog, tak si naprogramuj blog.
Kdo je čistě programátor bez zájmu, tak má většinou smutný život. Musí být nějaká motivace, proč se chceš naučit programovat.
-
Navrhujem študovať za žongléra k informatike. Ono je informatika o žonglovaní a nie o tom, čo sa učí na štúdiu informatiky.
-
Souhlas, informatika není obor jako takový, je to jen prostředek, jak zpracovávat informace.
To je jen část toho všeho. Zapomínáš na inženýrskou část - jak dělat velké aplikace tak, aby se daly upravovat, rozšiřovat, programovat více lidmi zároveň, a aby v nich nebyly chyby.
-
Studuj hlavne to co ta bavi ... potom v praxi mozes robit aj tak nieco uplne ine.
-
Souhlas, informatika není obor jako takový, je to jen prostředek, jak zpracovávat informace.
To je jen část toho všeho. Zapomínáš na inženýrskou část - jak dělat velké aplikace tak, aby se daly upravovat, rozšiřovat, programovat více lidmi zároveň, a aby v nich nebyly chyby.
+ ako zistovat od klienta, co vlastne chce , menezment, vediet efektivne algoritmizovat, dozvediet sa strucne zaklady o dizajne gui databazach, zaklady umelej inteligencie a spracovania dat, formalne jazyky a pochopenie principov jednoduchych automatov, nahlad do deklarativnych jazykov, trochu assemblerov a principov OS. A hlavne tam naserviruju cloveku na tacke zname problemy, ktore informatik musi riesit. V praxi potom uz aspon cloveku cinkne v hlave, ze co moze byt problem.
Dakujem, ze si spomenul inziniersky pristup k vyvoju aplikacii, to je znacne dolezita a bohuzial zanedbavana cast. Mnohi ludia si myslia, ze modularita je nadavka a timova praca ze neexistuje.
-
Chci se věnovat primárně programování
Proč? Protože programátoři berou dobrý prachy?
-
Něco ti poradím
Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Můžeš si to přebrat sám
-
Něco ti poradím
XYZ umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Doménoví experti umí programovat, ale špatně. Nemají potřebný background. Typické problémy co potkávám na pohovorech s takovými lidmi:
- o vyčíslitelnosti a složitosti nikdy neslyšeli
- neznají výhody a nevýhody různých variant datových struktur
- kolikrát neumí napsat ani slušný konečný automat
- paralelní a distribuované algoritmy jdou úplně mimo ně
- vůbec neznají dnes moderní stochastické a AI metody (ani z doslechu)
- neznají a nepoužívají nástroje na správu verzí
- jejich ukázkový kód jsou neudržovatelné špagety bez struktury
Mít někoho s rozhledem v oblasti programování se rozhodně vyplatí, stejně jako jsou potřeba experti na tu či onu oblast zájmu.
-
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
To je teda pěkná volovina. Naučit se pořádně dělat software vyžaduje léta praxe. Samozřejmě, čím menší SW, tím méně SW dovedností je potřeba. A i v malém programu může být hodně "vědecké" složitosti.
Moje zkušenost je přesně opačná. Doménové znalosti v míře potřebné pro vývoj si člověk osvojí během pár týdnů. Zbytek dodají analytici; je to ostatně jejich práce.
-
Musím říct že tvůj příspěvěk je dost dlouhý, přesto o ničem. Je z něho patrné, že sám nevíš, co by tě bavilo. A my to za tebe máme rozseknout. Nepřeceňuj význam VŠ. Je důležitá, ale kam přesně půjdeš zase tolik nezáleží. Škola ti dá teoretický základ a zbytek se stejně budeš muset naučit sám, nejlépe hands on na nějakých projektech. Na většině škol si taky můžeš skladbu předmětů zvolit sám do určité míry. Já měl třeba základ SW, ale podíval jsem se i do oblasti měření a embedded. Tobě doporučuji ČVUT/VUT a fakultu elektriky nebo informatiky.
-
Doménoví experti umí programovat, ale špatně. Nemají potřebný background. Typické problémy co potkávám na pohovorech s takovými lidmi:
- o vyčíslitelnosti a složitosti nikdy neslyšeli
- neznají výhody a nevýhody různých variant datových struktur
- kolikrát neumí napsat ani slušný konečný automat
- paralelní a distribuované algoritmy jdou úplně mimo ně
- vůbec neznají dnes moderní stochastické a AI metody (ani z doslechu)
Další chytrák co si plete pohovor se zkouškou na VŠ. Mohl bys prosím prozradit, pro kterou firmu děláš? Abychom věděli čemu se vyhnout.
-
Doménoví experti umí programovat, ale špatně. Nemají potřebný background. Typické problémy co potkávám na pohovorech s takovými lidmi:
- o vyčíslitelnosti a složitosti nikdy neslyšeli
- neznají výhody a nevýhody různých variant datových struktur
- kolikrát neumí napsat ani slušný konečný automat
- paralelní a distribuované algoritmy jdou úplně mimo ně
- vůbec neznají dnes moderní stochastické a AI metody (ani z doslechu)
Další chytrák co si plete pohovor se zkouškou na VŠ. Mohl bys prosím prozradit, pro kterou firmu děláš? Abychom věděli čemu se vyhnout.
A potom prijde sef a spyta sa, preco je to tak pomale a zerie tolko pamate. Asi dostane odpoved - nakupte lepsie pocitace.
-
Doménoví experti umí programovat, ale špatně. Nemají potřebný background. Typické problémy co potkávám na pohovorech s takovými lidmi:
- o vyčíslitelnosti a složitosti nikdy neslyšeli
- neznají výhody a nevýhody různých variant datových struktur
- kolikrát neumí napsat ani slušný konečný automat
- paralelní a distribuované algoritmy jdou úplně mimo ně
- vůbec neznají dnes moderní stochastické a AI metody (ani z doslechu)
Další chytrák co si plete pohovor se zkouškou na VŠ. Mohl bys prosím prozradit, pro kterou firmu děláš? Abychom věděli čemu se vyhnout.
A potom prijde sef a spyta sa, preco je to tak pomale a zerie tolko pamate. Asi dostane odpoved - nakupte lepsie pocitace.
Počítač levnější lopaty :)
-
To záleží na řešené úloze. V ČR se většina vývoje týká databázových aplikací, ať už na webu nebo na desktopu. Zajímavější a náročnější práce je tak málo, že je paradoxně hůře placená než databáze.
-
Co udělají studenti MFF, FJFI, FI MUNI a FIT VUT když jim začne hořet dům?
No student FIT VUT vezme první kýbl který uvidí a začne s ním rychle hasit dokud dům nepřestane hořet.
Student FJFI si jedne, spočítá na základě materiálu kolik bude potřeba vody, pod jakým úhlem ji stříkat, jak ji rovnoměrně rozmístit, axiomaticky dokáže a na zbytek si zavolá studenta VUT.
Student FI MUNI se rozmyslí že bude potřebovat kýbl, vodu, hasiče a zavolá si ma pomoc studenta FJFI.
Student MFF otočí kohoutkem a řekne "řešení existuje" a zavolá si na pomoc studenta FI MUNI.
(Student libovolného ekonomického oboru bude vyšilovat že musí kupovat kýbl, proč to hasí tolik lidí, jestli by to nešlo rychleji a škodu za ohořelý dům vám dá k úhradě)
Dalši...
Letí student FIT VUT, FJFI a MFF letadlem. Student FIT VUT vykřikne "Hele, černá kráva". Student FJFI řekne "To není právda. Správně je: V této oblasti žije alespoň jedna černá kráva". Student MFF zakroutí hlavou a řekne "Poupravil bych... V této oblasti žije alespoň jedna kráva, která je alespoň z jedné strany černá".
Pokud jsi to pochopil, tak už jistě víš kde studovat.
-
Něco ti poradím
Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Můžeš si to přebrat sám
Očividný trolling. Bohužel studentům některých oborů jsou ve škole schopni takové věci tvrdit.
Realita je, že:
Matematik umí programovat zhruba stejně jako rozumí informatik matematice.
Fyzik umí programovat zhruba stejně jako rozumí informatik fyzice.
....
-
To záleží na řešené úloze. V ČR se většina vývoje týká databázových aplikací, ať už na webu nebo na desktopu. Zajímavější a náročnější práce je tak málo, že je paradoxně hůře placená než databáze.
Hmm. Ja mám zajímavou kreativní práci a neberu zrovna málo.
-
Něco ti poradím
Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Můžeš si to přebrat sám
Očividný trolling. Bohužel studentům některých oborů jsou ve škole schopni takové věci tvrdit.
Realita je, že:
Matematik umí programovat zhruba stejně jako rozumí informatik matematice.
Fyzik umí programovat zhruba stejně jako rozumí informatik fyzice.
....
Na fyzikálních oborech se už běžně vyučuje i programování, bez toho dnes fyzik nemůže fungovat.
-
Něco ti poradím
Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Můžeš si to přebrat sám
Očividný trolling. Bohužel studentům některých oborů jsou ve škole schopni takové věci tvrdit.
Realita je, že:
Matematik umí programovat zhruba stejně jako rozumí informatik matematice.
Fyzik umí programovat zhruba stejně jako rozumí informatik fyzice.
....
Na fyzikálních oborech se už běžně vyučuje i programování, bez toho dnes fyzik nemůže fungovat.
A prakticky každý informatik prošel studiem fyziky na střední.
-
Další chytrák co si plete pohovor se zkouškou na VŠ. Mohl bys prosím prozradit, pro kterou firmu děláš? Abychom věděli čemu se vyhnout.
Ani ses ho nezeptal, v jaké firmě pracuje. Mít přehled v Compsci se prostě někde hodí.
Zatímco čerství absolventi rozumných VŠ mají znalosti a neznalosti / schopnosti a neschopnosti vcelku standardní, člověk který to nemá vystudované vždycky něčím dokáže překvapit. ;-)
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
Na jakém zaměření výzkumu jsi si schopen udělat vlastní HW?
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
na jednoduché věci je vhodné použít jednoduché postupy a nesrat se s tím. To platí ve všech oborech. Velká zařízení typu LHC určitě neslepují lepicí páskou.
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
Možná nějaká lama, co sotva prochází, to tak má. Tam, kde jsem studoval já, se v rámci projektu například programoval astronomický teleskop (na dálku, někde na Kanárských ostrovech) apod.
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
Možná nějaká lama, co sotva prochází, to tak má. Tam, kde jsem studoval já, se v rámci projektu například programoval astronomický teleskop (na dálku, někde na Kanárských ostrovech) apod.
Co sa da na teleskope programovat? Je tam aj nieco ine ako nastavit to na urcitu cast oblohy a tu fotit niekolko krat za sebou? Pripadne porobit nejake korekcie...
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
Možná nějaká lama, co sotva prochází, to tak má. Tam, kde jsem studoval já, se v rámci projektu například programoval astronomický teleskop (na dálku, někde na Kanárských ostrovech) apod.
Co sa da na teleskope programovat? Je tam aj nieco ine ako nastavit to na urcitu cast oblohy a tu fotit niekolko krat za sebou? Pripadne porobit nejake korekcie...
Jde spíše o zpracování dat. Například mapping výřezů oblohy, určování stáří galaxií apod.
-
Něco ti poradím
Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Můžeš si to přebrat sám
Dokonce i stavaři programují jakmile se dostanou k aplikované matematice, která už se do Excelu "nevejde". Souhlas, jak má člověk nějaký inženýrský pozadí, tak z něj úplná programatorska lama nebude a kolikrát rozhoduje spíš znalost problémové domény.
-
Nemám moc představu co znamená kombinace fyzika a programování, a už ne moc v souvislosti s uplatněním po škole, ale zrovna u této kombinace (fyzika, matika) počítej (asi) s doktorátem po škole.
-
Taky jsem si ten dotaz přečetl ještě jednou a vlastně není jasný co vůbec chceš. Ale to je jasný, člověk nemá před VŠ o světě, uplatnění a akademické sféře velmi špatný ponětí. IT je pro něho IT, ale že se do toho schová data science, image processing, AI, grafika, UNIXy a severy, weby i lopatění atd moc neví. Dneska už možná jo, protože AI a data science je hype.
Měl by sis ujasnit co očekáváš. Chceš studovat dvě školy? Nebo něco oborovýho, kde využiješ/budeš programovat něco spojenýho s oborem? Jsi připraven si případně dělat doktorát? V některých oborech si bez něho moc neškrtneš.
Nebo chceš studovat IT a pošilhávat po zajímavým projektu?
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
Možná nějaká lama, co sotva prochází, to tak má. Tam, kde jsem studoval já, se v rámci projektu například programoval astronomický teleskop (na dálku, někde na Kanárských ostrovech) apod.
Co sa da na teleskope programovat? Je tam aj nieco ine ako nastavit to na urcitu cast oblohy a tu fotit niekolko krat za sebou? Pripadne porobit nejake korekcie...
Jde spíše o zpracování dat. Například mapping výřezů oblohy, určování stáří galaxií apod.
Hele, můžu trochu offtopic?
Slyšel jsem, že u velkejch teleskopů se používá inteligentní zaostřování korigující vliv gravitace na tvar zrcadel. Ty korekce se prý dělají tak, že se dělá analýza obrazu a všechno se upraví tak, aby "obloha vypadala jak má". Nevíš, čeho se při tom chytaj? Aby nám to místo měření nepodstrkovalo obraz toho, jak si myslíme, že by to mělo vypadat.
-
Další chytrák co si plete pohovor se zkouškou na VŠ.
Žeby další chytrák co si myslí, že 1) ta témata se učí jen proto, aby profesoři měli co dělat 2) mě zajímá správná akademická odpověď
- datové struktury a algoritmy
Až budete plánovat jak ideálně rozložit zátěž mezi pár desítek až tisíců hostů v distribuovaném systému, tak pochopíte, proč je znalost správných struktur a algoritmů užitečná. Protože uživatel očekává okamžitou reakci po kliknutí na tlačítko "Start", minimum selhání a minimální overhead řízení (všechny zdroje chce pro samotné užitečné VM).
- konečné automaty, struktura a správa kódu
RH některé produkty udržuje v několika větvích i 10 let a zpětně do nich integruje některé opravy. Hodně štěstí se špagetami. Pak oceníte, když je kód napsaný a strukturovaný jako stavový automat.
Mohl bys prosím prozradit, pro kterou firmu děláš? Abychom věděli čemu se vyhnout.
Klidně. Dělám v RH například na plánovači zdrojů pro RHV. A ano, na paralelní systémy se ptám a na ukázkový kód se po těch zmíněných bodech dívám. Ne, že by mě zajímala přesná a správná odpověď. Ten myšlenkový proces za odpovědí je totiž mnohem zajímavější. Nehledám chodicí encyklopedii, ale lidi co umí přemýšlet i o netriviálních problémech a mají o oblast zájem. Kolikrát se něco i sám naučím (ale bohužel takových pohovorů je dost málo).
-
Psychologie. Kognitivní vědy.
Nejen že jde o zajímavé disciplíny, ale porozumění lidské motivaci je bezesporu užitečné.
-
Něco ti poradím
Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.
Můžeš si to přebrat sám
Softwarové inženýrství ve smyslu jak je řeší Fowler je velice podceňovná oblast a na informatických školách se ani moc neučí. Na většině informatických škol se učí nesouměřitelně víc matematiky, fyziky, chemie, elektra a strojírenství než softwarového inženýrství.
A přitom ve výsledku na to doplácejí firmy které potom mají software, který je extrémně nákladné udržovat, speciálně ty, jejichž doména je z oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Redhat je samozřejmě speciální případ a jeho doména je jiná.
PS:
Sám rád v softwaru používám konečné automaty, jen se mi nelíbí to absolutní ignorování a podceňování významu softwarových architektur a softwarového inženýrství
-
Nemám moc představu co znamená kombinace fyzika a programování, a už ne moc v souvislosti s uplatněním po škole, ale zrovna u této kombinace (fyzika, matika) počítej (asi) s doktorátem po škole.
Uplatnění je například ve firmě vyvíjecí software pro elektronové mikroskopy (u nás je jich několik) nebo firmě vyvíjející software pro navrhování a výpočty konstrukcí (u nás vím minimálně o jedné). Takový člověk ale ideálně bude spolupracovat v týmu s lidmi kteří zase rozumí softwarovému inženýrství a architektuře, jinak bude vývoj neskutečně pomalý a tím i drahý.
-
Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.
... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik
Na jakém zaměření výzkumu jsi si schopen udělat vlastní HW?
u nás typicky optika, člověk seskládá mašinu z komponent (Thorlabs/edmund optics - takový drahý Merkur) a pak si musí rozhýbat řízení - co jsem se natrápil, když jsem to chtěl ovládat korektně z Cpp a zjistil jsem, že veškerá dokumentace je jen k Labview a použití z Cpp je nějaká obskurní dll s headerem bez jediného příkladu
další situace je vakuum/iontové svazky - to nicméně již vyžaduje jisté znalosti strojařiny, jelikož se to úplně na prase dělat nedá
jak tu někdo psal, věci typu teleskopy/lhc jsou zcela něco jiného,nicméně nečekám, že SW kolem lhc řeší fyzikové ... i když občas něž to vysvětlovat čistému softwaráři je mnohem jednpušší to nechat napsat fyzika, co umí nějak obstojně programovat
O.T. btw hračky typu arduino jsou pro mnohé z nás docela spásou - umožnily lepit jednoduché zařízení s embedded logikou i lidem, co neumí v asm. Jen u nás v labině nám běží u různých home made strojů nejméně tři
-
Klobouk dolu pred sebevedomim mladi... Muj synek si vybral informatiku u Zlatusky - obor pocitacove zpracovani reci a obecnou lingivistiku na FF. Vyletel postupne ve vyse uvedenem poradi z obou, ono dvacet zkousek za semestr je dost. Naststi ted uz ma magora ze zahranici, ale to mimo Prahu nikdo neoceni. Hodne stesti
-
Klobouk dolu pred sebevedomim mladi... Muj synek si vybral informatiku u Zlatusky - obor pocitacove zpracovani reci a obecnou lingivistiku na FF. Vyletel postupne ve vyse uvedenem poradi z obou, ono dvacet zkousek za semestr je dost. Naststi ted uz ma magora ze zahranici, ale to mimo Prahu nikdo neoceni. Hodne stesti
Ne každý na to má, no.
-
Softwarové inženýrství ve smyslu jak je řeší Fowler je velice podceňovná oblast a na informatických školách se ani moc neučí. Na většině informatických škol se učí nesouměřitelně víc matematiky, fyziky, chemie, elektra a strojírenství než softwarového inženýrství.
Softverove inzinierstvo sa na informatickych skolach uci. Len netreba studovat informatiku na hnojarine ,chemicko-technologickej, alebo na matfyze. Treba si pozriet curriculum. (softverove inzinierstvo ako ho pozname dnes, podla mna vymyslel Dijkstra, aj ked by ma zabil za tieto slova lopatou)
-
Softwarové inženýrství ve smyslu jak je řeší Fowler je velice podceňovná oblast a na informatických školách se ani moc neučí. Na většině informatických škol se učí nesouměřitelně víc matematiky, fyziky, chemie, elektra a strojírenství než softwarového inženýrství.
Softverove inzinierstvo sa na informatickych skolach uci. Len netreba studovat informatiku na hnojarine ,chemicko-technologickej, alebo na matfyze. Treba si pozriet curriculum. (softverove inzinierstvo ako ho pozname dnes, podla mna vymyslel Dijkstra, aj ked by ma zabil za tieto slova lopatou)
Dijkstra řekl: "Software engineering, of course, presents itself as another worthy cause, but that is eyewash: if you carefully read its literature and analyse what its devotees actually do, you will discover that software engineering has accepted as its charter How to program if you cannot."
-
Softverove inzinierstvo sa na informatickych skolach uci. Len netreba studovat informatiku na hnojarine ,chemicko-technologickej, alebo na matfyze. Treba si pozriet curriculum. (softverove inzinierstvo ako ho pozname dnes, podla mna vymyslel Dijkstra, aj ked by ma zabil za tieto slova lopatou)
Uznávám, že ten pojem je dost obecný a hodně se tam někdy management (sběr požadavků, plánování). Možná jsem měl napsat softwarove archikterury místo softwarové inženýrství, ale tam by se zase nedaly zařadit Domain Specific Languages.
Nevím jestli považujete ČVUT za hnojařinu, ale když se podíváte na Bakalářský obor WSI, zaměření Softwarové inženýrství tak tam toho zase tak moc není:
http://bk.fit.cvut.cz/cz/pruchody/pr620998618205.html
Podle popisu těch předmětů, tam jsou prakticky dva předměty Softwarové inženýrství 1 a 2 a velká část je zaměřena na řízení projektů, na architekru je tam jenom pár týdnů:
Předmět OOP:
10. Pure OO system architecture, user interface.
11. Pure OO web frameworks.
12. Comparative analyses of hybrid OO programming languages (C++, Java, C#, Objective C, ...).
Softwarové inženýrství 1:
4. Analýza problémové domény - analytické třídy, atributy, stavy, relace
5. Architektura softwarových systémů
6. Návrh - návrhové třídy a vzory
7. Návrh - rozhraní a komponenty
Softwarové inženýrství 2:
3. Softwarová architektura a návrh.
Programovací paradigmata
9. Dotazovací jazyky. Doménově specifické jazyky.
A uvědomte si, jak málo se toho probere za jeden týden. To už i povinný tělocvik má větší časovou dotaci a to nemluvím o tom, že třeba předměty Právo a informatika a Ekonomické a manažerské principy tam mají stejnou časovou dotaci a z práva a managementu a tělocviku se toho prostě probere 3x víc než ze softwarovych architektur !!
-
Ještě doplnění, a to jsem tam ještě zařadil navíc omylem 11. Pure OO web frameworks. a 12. Comparative analyses of hybrid OO programming languages (C++, Java, C#, Objective C, ...).
Srovnejte to s tím co se probírá na Software Engineering na Oxfordu:
https://www.cs.ox.ac.uk/softeng/courses/subjects.html
Kde mají vyloženě předměty i na architekturu:
Design Patterns (DPA) - zaměřené vyloženě na architektonické vzory
Enterprise Architecture (EAR)
Service Oriented Architectures (SOA)
A i skladba ostatních předmětů a jejich obsahy jsou naprosto logické a smysluplné. Třeba Concurrency and Distributed Systems je přesně to co se tu řešilo že požadují u příjmacího pohovoru v RedHatu.
Navíc třeba ten
-
Uznávám, že ten pojem je dost obecný a hodně se tam někdy management (sběr požadavků, plánování). Možná jsem měl napsat softwarove archikterury místo softwarové inženýrství, ale tam by se zase nedaly zařadit Domain Specific Languages.
Nevím jestli považujete ČVUT za hnojařinu, ale když se podíváte na Bakalářský obor WSI, zaměření Softwarové inženýrství tak tam toho zase tak moc není:
http://bk.fit.cvut.cz/cz/pruchody/pr620998618205.html
Podle popisu těch předmětů, tam jsou prakticky dva předměty Softwarové inženýrství 1 a 2 a velká část je zaměřena na řízení projektů, na architekru je tam jenom pár týdnů:
Předmět OOP:
10. Pure OO system architecture, user interface.
11. Pure OO web frameworks.
12. Comparative analyses of hybrid OO programming languages (C++, Java, C#, Objective C, ...).
Softwarové inženýrství 1:
4. Analýza problémové domény - analytické třídy, atributy, stavy, relace
5. Architektura softwarových systémů
6. Návrh - návrhové třídy a vzory
7. Návrh - rozhraní a komponenty
Softwarové inženýrství 2:
3. Softwarová architektura a návrh.
Programovací paradigmata
9. Dotazovací jazyky. Doménově specifické jazyky.
A uvědomte si, jak málo se toho probere za jeden týden. To už i povinný tělocvik má větší časovou dotaci a to nemluvím o tom, že třeba předměty Právo a informatika a Ekonomické a manažerské principy tam mají stejnou časovou dotaci a z práva a managementu a tělocviku se toho prostě probere 3x víc než ze softwarovych architektur !!
Este tam vidim predmety:
1. timovy projekt - je to hranie sa na firmu, ak je dobry veduci a nie nejaky prihluply doktorand, dokaze dost naucit
2. databazove systemy - uci sa tam, ako spravne navrhnut a namodelovat databazu.
3. konceptualne modelovanie - trosku ezoterickejsie pristupy OCL, OntoUML
4. programovacie paradigmy - na prvy pohlad zbytocnost, ale nie len objektovo-orientovanym navrhom je clovek zivy a treba mat prehlad.
5. projektove riadenie - z nazvu mam tusenie, ze je to o riadeni projektu
+ rozne uzitocne predmety su vo volitelnych
Ked sa malo preberie, tak sa malo preberie. Ak student nie je hlupy, tak sa na neho nieco nalepi. Ak je sikovnejsi, tak si spravi SVOC na temu softveroveho inzinierstva, bakalarku, diplomku ...
Oxford bude na tom asi lepsie, ale to je holt ina liga a o dost drahsia.