Výpočet rentability nové technologie

[TomasP]

Zdravím,
chtěl bych poprosit zkušenější o radu:
jak počítáte rentabilitu nasazení nějaké technologie,...?

Např.: výměna HW, nasazení nového monitorovacího systému, přechod na jinou technologii - z MySQL na Postgre....


Díky všem!

[Reklama]

[to_je_jedno]

pocitem.

[dvh]

Na coursera.org bol seminar "Design: Creation of Artifacts in Society" od "Karl T. Ulrich" (okrem ineho autor kolobezky xooter https://en.wikipedia.org/wiki/Xooter) a tam v niektorej lekcii velmi podrobne pocital sposob vypoctu nakladov, konkretne tam porovnaval 2 rozne modely elektrickych zubnych kefiek (jedna zlozitejsia vyrabana v cine a jedna jednoduchsia vyrabana v mexiku). Fakt to velmi podrobne rozoberal odporucam pozriet. Zo zaciatku mi trochu vadilo to jeho vystupovanie ale nakoniec to bol velmi zaujimavy seminar.

[Mirage]

Samotný výpočet lze provést i hrubým odhadem, správný výsledek z toho pak dostanme přičtením nebo jednodušeji vynásobením BULHARSKOU KONSTANTOU, kdy BU je definována jako aproximace předchozích plánovaných a skutečných nákladů vztaženo na jednotku procenta.

Já například prokazatelně podhodnocuji náklady o 30% v případě, kdy nepoužívám korekci pomocí BU, ale v případě použití BU, se bavíme o rozdílu v jednotkách procentních bodů.
 
Správný výpočet tak zní, ((můj ohad * 1.3 + odhad kolegy * 1.25 + odhad dodavatele * 0.80) / 3) + rezerva - cashback od dodavatele = to vaše správné ZLATÉ mantrické číslo. Samozřejmě je nutné evidovat a korigovat správnou BU pro každého jednotlivého účtastníka odhadu, nebo použít následující univerzální BU pro dodavatele 0.80 a pro "obecného" kolegu 1.356658721258521236541258452123584523212587412585632987441258631255874521452369755412574589654485.

Mám na to moc pěkný faktoriál i s inverzní funkcí pro výpočet BU ostatních plánovačů.
Přijde mi rozhodně lepší trávit čas výpočtem přes BU než prostým a pak především nudným součtem nákladů, které bych tak jako tak musel vynásobit univerzální BU 1.356658721258521236541258452123584523212587412585632987441258631255874521452369755412574589654485.

[Mirage]

Ono to je zřejmé, ale BU pro dodavatele je samozřejmě stanovana schopností nákupčího, na její výpočet mám také peferkní matematickou funkci, případně se můžeme někde v Praze sejít, rád Vám o tom budu pár hodin povídat!

[Reklama]

[TomasP]

Díky za rady, chtěl jsem použít nějaký zajímavý výpočet do BP a tam mi odhad asi neprojde, i když je to nejlepší .... Asi použiji něco jako ROI vzorce....

[to_je_jedno]

nejlepsi to asi neni, ale jak chces spocitat rentabilitu v pripadech:
1) ten oracle me dost zacina stvat, Maria ma dle vseho lepsi vykon... obetuju jeden vecer migraci.
jak chces spocitat rentabilitu?

2) to SVN uz je proste historie, migrujme na git. vyhody jsou vsem pritomnym jasne.
jak chces spocitat rentabilitu? jak chces vycislit "kazdej slusnej programator kteryho najmeme tak git proste umet musi, SVN jen otravuje lidem zivot"?

3) monitorovaci system - rentabilita v pripade, ze server nespadne po dobu zivota? 0. ale co kdyz to spadne za mesic? kolik to usetri? alou projit vsechny smlouvy vsech zakazniku kteri na tom zeleze neco maji a spocitat mozne nasledky pri hodinovem vypadku.

[TomasP]

Právě jak píšeš, každému rozumnému člověku, resp. všem z oboru je to jasné, ale jak to mám vysvětlit ekonomům, že je to FAKT SUPER a ušetříme v tom lepším případě v tom horším jsou náklady minimální .... potřebujou čísla, vzorečky...

[Mirek Prýmek]

ale jak to mám vysvětlit ekonomům, že je to FAKT SUPER a ušetříme v tom lepším případě v tom horším jsou náklady minimální .... potřebujou čísla, vzorečky...

To je jenom otázka práce s jazykem a literaturou. Srovnej:

Jak všichni víme, náklady ani výnos se vyčíslit nedají, takže do toho půjdeme a budeme doufat, že to k něčemu bude. Předtím se aspoň zeptáme pár lidí, kteří s tím mají zkušenosti, jestli to má smysl.

U projektů spočívajících v hlubokých zásazích do IT infrastruktury je stanovení nákladů velmi obtížné zejména kvůli těžko stanovitelné náročnosti na lidské zdroje. Pro alespoň hrubý odhad nákladů můžeme použít postupy používané v oblasti řízení běžných IT projektů - jejich výčet podává Smörgåsbord [1] takto: 1. .... 2. .... 3. .....

Ještě obtížnější je situace u stanovení výnosu projektu. Pivoňka [2] situaci shrnuje jako "těžko zmapovatelnou, natož kvantifikovatelnou". V podobném smyslu se vyjadřuje i Winerschnitzl ve své studii dvaceti velkých infrastrukturní projektů [3] - za hlavní zdroj nesnadnosti kvantifikace výnosu spatřuje především fakt, že infrastrukturní projekty přináší prakticky pouze provozní výnosy, které jsou těžko kvantifikovatelné především v menších a středních podnicích, kde není zavedeno vnitropodnikové účetnictví.

Jelikož v naší práci se zaměřujeme na infrastrukturní projekt pro menší podnik, použijeme metodiku doporučovanou pro podniky této velikosti Lazydogem [4] - semistrukturovanou multikriteriální analýzu kvalifikovaných odhadů respondentů dotazovaných metodou focus group.

BP slouží hlavně k tomu, aby ses naučil psát tím druhým způsobem. Žádný jiný větší smysl to většinou nemá. Je to vesměs čistě slohové cvičení.

[Mirek Prýmek]

Akorát bys tam teda neměl dělat takový překlepy jako já teď

[to_je_jedno]

konecne vim proc jsem tu bakalarku nakonec radsi ani nedelal.

[Petr]

Právě jak píšeš, každému rozumnému člověku, resp. všem z oboru je to jasné, ale jak to mám vysvětlit ekonomům, že je to FAKT SUPER a ušetříme v tom lepším případě v tom horším jsou náklady minimální .... potřebujou čísla, vzorečky...

Pokud nedokážeš argumentovat, tak proč to je dle tvého výhodnější? Že se ti víc líbí jedno, nebo druhé? S tím si můžeš hrát doma a za své. Firma má náklady a výnosy. Proč by měla investovat do změny technologie, když stávající funguje a vydělává? Přinese jí nová technologie větší zisk? Nebo je bezpečnější, tzn. riziko případné budoucí ztráty je menší?
Já bych chtěl taky místo Škodovky firemní Lamborghini.

[Mirek Prýmek]

Firma má náklady a výnosy. Proč by měla investovat do změny technologie, když stávající funguje a vydělává? Přinese jí nová technologie větší zisk? Nebo je bezpečnější, tzn. riziko případné budoucí ztráty je menší?

No když už se ptáš takhle, tak se taky můžeš zeptat: a proč by nějaká z  prstu vycucaná argumentace měla být větší zárukou správnosti/přesnosti než něčí expertní odhad*?

Spousta projektů se dělá tak, že nějaký expert má pocit, že by se něco mělo udělat, a teprve potom hledá argumenty, jak to vysvětlit managementu. Argumenty ne proto, aby si potvrdil svůj dojem, ale čistě z komunikačních důvodů - aby to mělo formu, která má šanci u decision makerů uspět.

Nepřeceňoval bych ani jedno ani druhé (pocit/argumentace) - nic z toho nezaručuje objektivní správnost. Udělat objektivně metodologicky správně vyfutrované rozhodnutí ve většině oblastí nejde. Když už nic jinýho třeba proto, že by analýza byla dražší než samotný projekt.

* čti: dlouhodou zkušeností vyfutrovaný nejistý pocit, že "tohle by mohlo fungovat"

[Petr]

No když už se ptáš takhle, tak se taky můžeš zeptat: a proč by nějaká z  prstu vycucaná argumentace měla být větší zárukou správnosti/přesnosti než něčí expertní odhad*?

Pěkné slovní spojení "expertní odhad". Když se zeptám experta od MS, tak mi taky řekne, že když nasadím jejich všude jejich Windows, tak bude všechno perfektně fungovat. Je to přece expert, tak to musí vědět. :-)
Předpokládám, že když se zaváděla opencard, tak jim taky nějaký expert řekl, že to bude úplně super. A za ty prachy nic lepšího nedostanou.
Jako ve všem, expert je každej druhej, ale každý říká něco jinýho.

[Petr]

A to musím říct, že mluvím z vlastní zkušenosti. Zažil jsem několikrát, že se nasazoval nová technologie, jenom proto, že je nová, ale nic dobrého nepřinesla. Nejmarkantněji jsem se s tím setkal, při nasazování účetního sw, kde to je v podstatě zbytečné. Ty nejlepší účetní sw byli udělaný na začátku 90 let, ještě pod DOS a znám spoustu účetních, které účtují stovky firem a nemůžou si je vynachválit. Na myš nesáhnou jak je rok dlouhej, protože to nepotřebují, vystačí si z TAB, ENTER a číslicema. Když to člověk porovná s moderními programy, tak tam obdobné operace trvají 10x déle, protože se neustále musí přepínat nějaká dialogová okna, samozřejmě myší, tzn. člověk musí neustále "pendlovat" mezi myší a klávesnicí. Ergonomie veškerá žádná, ale je to barevné.