Jak se vlastně šetří ten trafic:
A) Uživatelé lezou často na pořád stejné weby, vlastně není důvod stahovat znovu a znovu logo ROOT.CZ nebo debilní fotku kadícího jezevčíka Ferdy o velikosti XY na svém FB profilu, jako že cachování prohlížečů samotných je často diskutabilní.
Žrouti jsou:
Flash soubory u reklam, ty jsou často stejné a hodně lidí chodí na často podobné weby, opravdu není důvod, aby se to stahovalo víc než 1x.
CSS soubory, JavaScripty a podobně, stejná písnička, opět stačí, když si to stáhne jeden člověk a pak to může bydlet v cache.
Grafika jako obrázky, tady je potřeba říct, že hodně lidí chodí na stejné e-shopy a když se nacachují obrázky zboží v kategoriích a na titulních stranách, ušetříš dost traficu. Pak lidé lezou na vlastní profily na sociálních sítích a ty jejich obrázky se stahují často znovu a znovu.
Tedy cache se dá rozdělit do dvou skupin:
A) obecné šetření provozu, kdy máš v paměti css, javascripty, obrázky, flashe a videa stránek, na které lezou skoro všichni
tedy 1:N (1 stáhne, N používá, ušetřil jsi N-1 přenosu*počet návštěv)
B) šetření uživatelské, tedy kdy lidé lezou často na stejné e-shopy, na svoje profily, na svoje výtvory a tyhle věci, když leží v cache, sice nešetří trafic pro všechny uživatele, ale lidé chodí na nějakých 10 stejných webů pořád dokola a zase šetříš trafic
tedy 1:1 (1 stáhne, 1 používá, ušetřil jsi počet návštěv-1 přenosu)
Pak jsou věci, ke kterým by proxy vůbec neměla čuchat a ty je dobré z pravidel pro Proxy vyjmout.
Špatně nastavená proxy má tu nepříjemnou vlastnost, že uřezává soubory (například stáhneš jen 300 mega místo 800 mega).
Proto je dobré přesně specifikovat objekty, pro které budeš provádět cachování.
Podle mého názoru chceš provádět cachování balastu z webu jmenovitě js,css,flash,png,jpg,gif...
Naopak nechceš cachovat avi, vmw, iso, exe a pod.
I když tady jsou výjimky, například má smysl provádět cachování pro stránky microsoftu, pokud nemáš centrální wsus.
A jak jsem už řekl, přes PROXY můžeš nastavit, že to poleze tudy a tamto tamtudy.