Pes má vědomí, pes myslí a vymýšlí (obvykle kraviny), ale dost pochybuji o tom, že používá nějaký složitý jazyk.
Myslím si že řeč a už vůbec ne žádné vyšší myšlenky, nejsou podmínkou pro vědomí.
Měli jsme dva hafany, čubu vlčáka (mazanou) a setra (tupýho jako ZX80).
Napadl sníh, naházel jsem od garáže hromadu sněhu, která sahala až na střechu psího výběhu.
No co ty dva šmejdi neudělali, čuba chytla setra za obojek a vytáhla ho na tu hromadu sněhu, vyskočila na střechu a štěkala na něj, aby vyskočil za ní, on vyskočil a pelášili honit sousedovic ovce. Je tu několik příkladů toho, že ten pes použil svůj mozek jako myslící bytost.
Stejně tak moc dobře věděli, když něco provedli, že jim nařežu.
Mšice sežere list a nemá ani páru o tom, co se stane, pokud mě to naštve a to i když jí to nakrásně X krát řeknu.
Pes moc dobře ví, co bude následovat, když provede něco špatného.
O tom je vědomí, když chápu, že moje kroky povedou k nějakým dalším výsledkům, když si uvědomuji sám sebe, když se můžu podělat strachy z toho, že jsem něco vyvedl a čekám na trest, který nevyhnutelně musí přijít.