já jsem kdysi hodně používal zsh - hlavně kvůli vymakaným programovatelným kontextovým auto-completion.. ale vypadá to, že poslední dobou má něco takového i bash..
ale zsh má i jiné vychytávky, umí třeba floating-point aritmetiku, nebo má vylepšené glob wildcardy nebo kvalifikátory typů souborů, takže např. všechny spustitelné soubory v aktuálním adresáři (a v podadresářích do libovolné hloubky) jde popsat takhle: ./**/*(*)