Ohledně antén v kontextu 4G/5G , asi naposledy: ona celá ta technologie je dost peklo. Vyznat se v tom z klientského konce moc nedá, ani když máte i trochu nějaké měřáky, protože ve finále arbitrem kvality příjmu je modem, a třeba i ladění antény podle spektráku je nakonec jenom orientační.
[quote Martin-2]
zlepšení signálu bylo o cca 20% procent na 800Mhz o proti anténkám MR200 uvnitř, ping ale byl dobrý, velmi vysoká cena za anténu, obrovský design (čtverec asi jak menší krabice pizzy ale tloušťkou jako 2-3 krabice na sobě)
[/quote]
:-) zlepšení o 20% čeho? hodnoty v deciBelech? :-) Hint: ta škála je logaritmická... nebo "o čárku víc na bargrafu o 5 čárkách" ?
Obecně: pokud anténa integrovaná v modemu docela dobře ladí na 800 MHz, tak mě to nepřekvapuje, protože tohle pásmo bude nejlíp pronikat do interiérů = je v něm nejlepší šance něco chytit. Ze strany výrobce modemu racionální volba. Že není vícepásmová anténa v konkrétním jednotlivém pásmu znatelně lepší, to mě nepřekvapuje - vícepásmová anténa (se společným koaxovým portem, nebo dvěma pokud MIMO) neladí nijak oslnivě ani v jednom pásmu. Z principu. Pokud ladí aspoň trochu rovnoměrně napříč více pásmy, tak je to malý zázrak. Designér neoptimalizuje maximální zisk v úzké rezonanci, ale spíš rovnoměrný zisk napříč jednotlivými pásmy, použitelné PSV napříč pásmy, a vyzařovací diagram napříč pásmy. Co je Vám platný hezký zisk a přizpůsobení ke kabelu, pokud vyzařovací diagram vypadá jako "srdíčko" s dvěma laloky v úhlu 45* od osy a nulou v ose :-) A pokud MIMO, tak byste třeba ještě navíc rád konkrétní polarizaci. A takových ohavných protikladů a kompromisů řešíte ve vícepásmové anténě sáček. Pro každé pásmo zvlášť, plus interakce zářičů mezi pásmy. Resp. aby různé geometrické prvky vícepásmového zářiče dávaly dohromady několik rezonancí ve více pásmech. Takže znovu: Poynting je malý zázrak - dá Vám použitelný zisk a PSV v kterémkoli pásmu, do kterého síť Váš modem poňoukne. A ano je to jenom pasivní anténa = musíte si špinit ruce s koaxovou kabeláží.
Mimochodem... co jsem viděl kabely montované natvrdo do antény, tak to bývají prašivé tkaničky, běžně RG174. Už při délce 3m na tom kabelu musí být ztráta klidně 10 dB (ve vyšších pásmech). Pokud je anténa jinak dobrá, tak je to zralé ten originální kabel buď šetrně demontovat (pokud jde), nebo zkrátit co nejblíž k anténě, dokonektorovat a na delší vzdálenost poslat signál po něčem kvalitnějším (pokud je třeba). Běžně dostupné kabely pro konzumní TV/SAT nejsou z hlediska parametrů vůbec špatné (třeba něco na úrovni CB113) ale ony mají impedanci 75 Ohmů :-) 3GPP modemy mívají jmenovitou impedanci 50 Ohmů. Odpovídající metráž jde samozřejmě sehnat, ale ne v krámě se spotřební elektronikou. Nepřizpůsobení není zásadní problém, ostatně antény taky nejsou přizpůsobené zrovna dobře napříč pásmem, ale... míchat 50 a 75 Ohmů je zase další "ohavný kompromis".
Ohledně rozměrů antény: 700 MHz = délka vlny asi 40 cm, různé zářivé elementy mívají rozměr půl vlny nebo čtvrt vlny (tzn. asi 20 resp. 10 cm) ale ta anténa je vlastně směrová plošná soustava, a zářiče by teoreticky měly mít určitý rozestup. Suma sumárum, čtverec o rozměrech řádově 40x40 cm (nebo i víc) mi v těch nízkých pásmech připadá velmi v pořádku. Zmenšené/zkrácené antény jsou technicky možné, principy konstrukce jsou známé, ale pokud zkrátíme anténní prvek (přimějeme k rezonanci prvek kratší než půlvlna např. zkracovací cívkou) tak zároveň snížíme efektivní plochu, tzn. snížíme zisk, přijdeme o část směrovosti. Přičemž surové rozměry antény, tzn. efektivní plocha, je asi nejspolehlivějším způsobem, jak získat silnější / čistší signál a ostřejší směrovost. Nejlepší zesilovač je kvalitní anténa s dobrým pasivním ziskem. Pokud se bavíme o externích anténách, které rozměrově (kolmo na směr příjmu) nejsou o mnoho větší než půlvlnný dipól, dostanete se s pasivním ziskem někam nepříliš daleko nad prostý dipól. Přičemž nějakých +3..+6 dB zisku ("oproti předchozímu špatnému stavu") není žádné radikální zlepšení. Ledaže máte příjem na hraně, kde začíná citelně chybovat (FEC to nedotáhne), a mírným zlepšením se dostanete za hranici, kde redundance FEC surovou chybovost přenosu skryje. Jiná věc je, že samotná síla signálu nemusí být úplně směrodatná. Vy z toho čísla nevidíte např. odstup šumu (SNR). A není to vidět ani na spektráku. Tohle řekne až demodulátor.
Třeba u DVB-T jsem nedávno přišel na to, že lepší výsledek (SNR, BER) než mířit konkrétní anténu přímo na vysílač, dává namířit ji naschvál kamsi trochu mimo, kde mám sice o 3 dB slabší signál, ale o 10 dB lepší SNR :-) Nejspíš jsem se trefil nulou ve směrovém diagramu do nějakého rušivého směru (odraz=duch, nebo prostě rušení). Dokonce jsem srovnával jedinou Colorku, kterou jsem takto mířil, se sfázovaným dvojčetem, laděným na konkrétní kanál, plus se mi podařilo "fázově odečíst" asi dva nebo tři rušící signály z okolí... a stejně to nakonec vyhrála ta Colorka laděná naschvál šejdrem, a v určitém závěsu následovalo sfázované dvojče, taky částečně mimo ideální směr.
A teď si vemte, že na LTE/4G se modem chytá různých pásem o své vůli, nebo podle toho jak ho poňouká síť, anténa má v každém pásmu jiný vyzařovací diagram (jinak umístěné nuly) a v okolí jiné "duchy", k tomu si krabičky "trénují" modulační hloubku a symbol rate, snaží se o co nejvyšší číslo (protože vyšší číslo je jednak hezké, druhak konkrétní přenos dat zabere míň vysílacího času na sdíleném rádiovém kanálu) = modemy ždímou SNR do mrtě, a jsou pak citlivé na kolísání SNR apod.
Třeba modulační schémata na bázi OFDM se dnes používají všude možně, a teoreticky by se měla vypořádat s vícenásobnými kopiemi signálu (odrazem způsobenými "duchy"), ale prakticky nemám pocit, že by odolnost demodulace vůči duchům byla kdovíjak zásadní.
Další věc je MIMO. Za mých mladých let se tvrdilo, že aby MIMO bylo k něčemu, má být v éteru skutečně více cest šíření. Doporučovalo se, dát antény třeba metr-dva od sebe = je potřeba koaxiální kabeláž. Aby se jednalo skutečně o různé trasy v éteru, s různými vlastnostmi. Reálně to funguje jak: na krabičce jsou 2-3-4 antény jedna vedle druhé, v rozestupech řádově srovnatelných s vlnovou délkou přenášeného pásma. Nebo jsou integrované uvnitř společného pouzdra. Nebo se použijí dva zářiče kolmo na sebe = s reálně dost nedokonalou separací - oba zářiče navlečené na stejné geometrické ose. Jako... na wifi někde v interiéru, kde je klient vzdálený pár metrů, lze ještě o různých trasách šíření spekulovat. Ale na venkovním modemu, který vidí základnovou věž na vzdálenost vyšších stovek metrů? A antény jsou od sebe navzájem pár centimetrů? Opravdu netuším, k čemu je v tom případě MIMO na 4 antény. Kromě toho, že na běžných modemech pro 4G se MIMO reálně nekonalo, spíš byla k vidění hlavní anténa + druhý port pro "diverzitní příjem", který se často vůbec neuplatňoval. Prostě stačila jediná anténa. Na moderním LTE/4G už snad MIMO reálně funguje. Na 5G nemám zkušenosti, ale první designy 5G antén na MIMO jednoznačně mířily. Teda ono to spíš vypadalo jako víceprvková anténa se syntetickou aperturou pro beam-forming, než jako množina jednotlivých antén pro MIMO.
Ve finále stejně funguje to co vždycky: lézt po střeše, hledat silný signál, porovnávat A/B - pokud možno s okamžitou informací o pásmu, síle a kvalitě signálu, případně dalších parametrech (jaká rychlost se navázala)... aby mělo porovnání vůbec smysl. Pokud se týče praktických výsledků, tak často "laik se diví, odborník žasne"...
66 Odpovědí
12641 Zhlédnutí