Právě že nic. Takže když budeš mít firmu, která vyrábí boty, tak těžko může mít jenom majitele a jednatele v jedné osobě. Někdo ty boty musí vyrobit a statutární orgán to teda zadarmo rozhodně dělat nesmí.
Uff, ale může, statutární orgán může pracovat pro firmu zadarmo (a pokud to nemá smluvně ošetřeno, tak díky současnému znění zákonu o korporacích, tak se očekává, že pracuje zadarmo). A může dělat i něco jiného, než jen obchodní vedení společnosti. Klidně může dělat i toho ševce (a od roku 2018 konečně jasno po 25-ti letech sporů, že může statutár mít zároveň i "běžný" zaměstanecký poměr na jinou činnost, než tu statutární). Akorát, když dělá toho obuvníka zadarmo, tak do toho začne kecat změna o daních z příjmu (zavedená cca 2015 po zrušení zákonu o dani z převodu nemovitostí/dědické/darovací) pod bodem "bezúplatný příjem", kdy pro tu právnickou osobu může vzniknout v takovém případě stav, že si musí zvýšit základ daně o částku odpovídající té práci toho ševce. Nu, hned další bod v zákoně pak pak pro řadu případu uplatní tak, že si stejnou částku můžu zase odečíst, takže nula z nuly pojde ... Zkrátka záleží na typu společnosti, zda vede/nevede účetnictví, co dělá, zda práce statutáru zadarmo nad rámec obchodního vedení nic nezmanená, zda si ji musí dát jako nepeněžitý příjem, zda si ji pak zase může hned odečíst jako náklad. :-)
Pokud jsem one man statutár s.r.o. bez zaměstanců a dělám zadarmo sám na sebe, tak pokud jsem IT krysa typu "konzultant", co vlastně "nic nevytváří", dělá na zakázku zákazníka a předám mu objednané dílo, tak jsem ta nula z nuly pošlá. Pokud vytvářím "krabicový titul", co jako takovéto s.r.o. budu nabízet masám, tak už se začíná lámat do komplikovanější situace. :-(
66 Odpovědí
31303 Zhlédnutí