Než se pustíte dál, taková malá odbočka.
Jde o to tvé jednoznačné Ne v odpovědi. Výrok Godel se posleze zbláznil v odpovědi nepopíráš, takže se asi shodneme, že je to výrok pravdivý (pomiňme teď definici zbláznění). Vše se teda točí kolem slovíčka z toho. Řekl bych, že nemáme dost informací na to, aby se dalo jednoznačně říct, že se jedná o nepravdivý výrok. Za prvé není úplně jasné, co přesně znamená to "z toho" a za druhé asi úplně nevíme, z čeho konkrétně se Godel zbláznil a zda na to "to" nemohlo mít nějaký vliv.
Krása! Konečně někdo, kdo mluví jazykem mého kmene! Jdu do toho!
Souhlasím, že "asi úplně nevíme, z čeho se G zbláznil". Respektive přesněji: já to nevím a předpokládám, že ty taky ne, protože bys tím zřejmě argumentoval.
Jestliže to jistě nevíme, můžeme se to buď pokusit najít v literatuře (to se mi nechce) nebo zkusit najít nějaká vodítka, která by hypotéze "zbláznil se ze svých vět o neúplnosti" dávala nějakou pravděpodobnost. To udělám.
1. po publikování vět o neúplnosti G ještě relativně dlouho pracoval a to i na veřejně exponovaných místech (přednášky apod.) a složitých problémech
2. předpokládám, že kdyby už v té době nemocí trpěl, tak by se to vědělo (i já bych to věděl). Z toho vyvozuju (s nějakou pravděpodobností), že nemocí začal trpět až později, na sklonku života.
3. Pokud vím, G trpěl především (sorry za laičtinu) "stihomamem", konkrétně strachem z toho, že ho někdo chce otrávit. Prověřme pravděpodobnost, že by zrovna objevy ohledně neúplnosti toto způsobily.
Na samém začátku druhé sv. války G emigroval z Německa do USA. V USA se spřátelil s Einsteinem, pracoval v Institute for Advanced Study a začal se věnovat i fyzice. V té době v USA probíhal výzkum jaderného štěpení, o čemž nacisti věděli.
Z toho mi vychází jako daleko pravděpodobnější, že G měl strach z toho, že bude zavražděn nacistickými agenty, možná v souvislosti s výzkumem štěpení, a tento strach se vyvinul v psychické onemocnění.
Možnost, že by mu srovnatelnou úzkost způsobovaly objevy ohledně neúplnosti, mi přijde málo pravděpodobná. Z toho důvodu se kloním spíš k tomu, že teze "zbláznil se z toho" je nepravdivá.
Zároveň přiznávám, že moje znalosti psychiatrie jsou prakticky nulové, takže předpoklad "patologický stihomam se může vyvinout z relativně opodstatněné obavy" může být chybný. Možná že existence opodstatněných obav nemá na pravděpodobnost vývinu "onemocnění stihomamem" žádný vliv. Potom by argumentace v bodu 3 byla chybná.