Pravděpodobnost, že si lepší připravíte sám, určitě existuje, nakonec nikdo vás nezná lépe než vy sám, ale praxe to příliš nepotvrzuje. A že vám ho připraví zaměstnavatel, tak to už stojí úplně na vodě.
No, když se vrátíme ke smyslu věty, na kterou jsi reagoval, měl bych na tebe dvě otázky:
1. Kolik procent bys tak tipoval, že ti v hlavě z toho pečlivě sestaveného curricula zůstane po deseti letech, co jsi ze školy odešel?
2. To "praxe to příliš nepotvrzuje" umíš něčím doložit, nebo je to tvůj dojem/životní zkušenost? (Konstatovat svou životní zkušenost je OK, ale mělo by být jasné, jestli se bavíme o ní nebo o doložitelných faktech)
1. U mně je to odhadem 1 % (po více než 10 letech). Do určité míry je to dáno i tím, že jsem dělal školu lehce mimo obor, takže s polovinou předmětů se nyní úplně míjím. Přesto studium na VŠ považuji za to nejlepší, co jsem mohl na začátku získat. Mnoho lidí si plete VŠ s učebním oborem, cílem VŠ by nemělo být naučit konkrétní znalosti. Ten smysl toho curricula není v obsahu, ale posloupnosti, rozsahu, podání a aplikaci. Pokud by šlo jen o obsah, mohu číst knihy z knihovny jednu po druhé a mám to.
2. Můj dojem a životní zkušenost. Po tvém zpřesňujícím dotazu bych to explicitně zúžil na ČR, jinde nemám dostatek kontaktů a informací. To neznamená, že neznám nebo jsem nepotkal pár geniálních selfmademanů a ne úplně málo velice úspěšných středoškoláků, ale v celkovém rozsahu to byly téměř zanedbatelné počty.
Ale ono to dnes začíná být skoro jedno. Pokud vezmeme čistě obor IT (ale platí to i obecně), dnes je potřeba kontinuální vzdělávání. Problém našeho středního školství je, že vás na toto nepřipraví. S větším důrazem na samostatnou práci se většina lidí potká až na VŠ (čest výjimkám). A nezanedbatelným benefitem je také studium v zahraničí (erasmus). Dle mého názoru, jen ten rok v zahraničí vydá za těch 5 let praxe, i kdyby už pak tu školu ten člověk nedostudoval.