Pokud z hlavičky životopisu vidím, že jste student druhého ročníku VŠ (nebo SŠ), tak automaticky předpokládám:
1. Nulovou praxi - takže nepište nic, co není relevantní
2. Nedokončené vzdělání - napište obor a směr
3. Dovedností (skills) bude hodně, ale žádná výrazná - nemá smysl uvádět seznam předmětů a programovacích jazyků, které jste dosud brali. Předpokládám, že jich už několik bylo, ale také předpokládám, že vaše úroveň jejich znalostí je na úrovni "prošel jsem zkouškou", což, ruku na srdce, není zrovna pochvala. Také jsem studoval a měl některé spolužáky, kteří prošli, ale já bych s nimi nechtěl psát ani semestrálku, natož aby se mnou pracovali.
4. Že místo praxe vyjmenujete několik projektů (2 až 5), které jste dosud zvládl. I kdyby to bylo na úrovni "Semestrální práce v jazyce Python - počítání oveček". Použijte jen zajímavější věci, o kterých jste schopen mluvit a odpovědět na záludné otázky typu "a co vám na tom dalo nejvíce práce?" Bod 3 stále platí, takže nevyjmenovávejte nic, co už si nechcete zopakovat. Kupříkladu já se chlubil Lispem, ale nikdy jsem nikde neuvedl SmallTalk, Prolog, ale kupříkladu ani C++ nebo HTML/PHP/JavaScript.
Přidám tři rady:
1. Každý máme jiný vkus. Neexistuje univerzální řešení, které by se líbilo všem. Někdo výše tu zmínil, že nechce CV ve Wordu a chce Latex. Word vidí jako známku lenosti. Já to vidím opačně - pokud Latex není náplní práce nebo ho nemáte alespoň rád, tak to považuji za známku elitářství nebo podbízivosti, v každém případě za známku toho, že neumíte vybrat odpovídající nástroj. A protože se nikdy nezavděčíte všem, tak si připravte jak případnou narážku zahrát do autu. V případě Word vs Latex třebas tak, že to uděláte v Latexu a na případný dotaz "proč jste na napsání CV použil nástroj, který se používá na psaní knih?" reagovat stylem "brali jsme to ve škole, tak jsem si to na CV chtěl procvičit". Nesnažte se najít univerzální střední cestu, prostě si to udělejte po svém a připravte se vaše volby obhájit nekonfliktní formou. Takže pokud máte rád barevné dokumenty, tak CV klidně v barvě :-) Jen si ověřte, že ho adresát dokáže přečíst i po vytištění na černobílé tiskárně.
2. Naučte se mentální cvičení "proč by to ten druhý měl chtít?" To je obecné cvičení, které se vám bude hodit mockrát v celé řadě situací. Ve vašem případě se tedy pokuste vcítit do pozice konkrétního zaměstnavatele a zamyslet se nad tím, k čemu by jim byl student druhého ročníku informatiky? A pak si zkuste říci, zda byste právě to dělat chtěl a případně jak upravit své CV a vystupování tak, abyste vypadal jako ten pravý kandidát. Tohle za vás nikdo udělat nemůže, protože se na tom beztak ani neshodneme. Každý to bude vidět jinak. Důležité je, jak to vidíte vy. To, zda to vidíte správně, totiž vůbec důležité není. Upřímně, jde hlavně o to, abyste to podobně viděl vy a ten personalista, co s vámi bude dělat pohovor. Objektivní pravda je irrelevantní. Pokud tedy vůbec existuje.
3. Řekněte si, co od toho čekáte vy osobně. A pak k sobě buďte upřímný a jděte si za tím. Chcete jen nějaké peníze ke studiu? Nebo vám jde jen o to mít po škole co napsat do CV? Nebo chcete získat zkušenosti s trouchnivějícím korporátem? Nebo naopak něco hodně agilního, kde lidé jdou do práce a ještě neví, co budou vlastně ten den dělat? Chcete se dostat k technologiím, které podle vás mají budoucnost a po škole se vám budou hodit ať už jako praktická věc nebo jako položka CV? Chcete získat praktické zkušenosti pro to, abyste měl po skončení studia lepší představu o oboru a dokázal si lépe říci, co vlastně chcete? Nebo máte něco, co vás hodně baví, a chcete to dělat za peníze? Hledáte místo, kde byste chtěl zůstat i po škole? Jaké místo byste skutečně chtěl po škole? Nestyďte se před sebou, buďte k sobě upřímný a přiznejte si, o co vám jde a hlavně i o co vám nejde. Nežeňte se za něčím, co nechcete, jen proto, že cítíte, že byste nejspís chtít měl, protože je správné to chtít. A naopak - neupírejte si něco, co chcete, jen proto, že si myslíte, že není správné to chtít. Podle toho, co vlastně chcete, byste pak měl vybrat firmy kam poslat CV a podle toho pak budete i vystupovat u pohovoru. Ve vašem případě to na CV nebude mít až takový vliv, vy tam prostě nemáte moc co napsat. A připravte se na to, že se vám s časem hodnoty změní - je normální, že po nějaké době začnete chtít něco jiného. Stárneme, mění se nám životní situace a hlavně postoje. Takže je klidně možné, že za dva roky budete chtít něco jiného. Já sám už změnil obor v rámci IT třikrát. A je docela legrační, že jsem se po čtyřicítce vrátil zpátky k tomu, s čím jsem začínal ještě za studia VŠ v minulém tisíciletí.
A jedna bonusová rada: važte si sám sebe. Pokud jste šikovný a ochotný učit se, tak budete pro každou firmu v delším časovém horizontu přínosem. Nikdy to neberte tak, že vám nějaká firma dělá službu v tom, že vám dá práci i když nic neumíte. Vždy to berte jako oboustranně výhodný vztah, ve kterém také dáváte. Firem je na trhu dost a lidí málo. Pokud jste ochoten slíbit, že budete pracovat alespoň dva roky, tak vás plno firem rádo uvítá. Pak je na vás, zda do nich budete chtít - viz rada 3. Pokud kývnete na něco, co nechcete, tak to fungovat nebude.