Základní deska napájená z autobaterie připojené zároveň na nabíječku

kubangc

Poněkud opomíjíte,že základní deska potřebuje symetrické napájení !!! tj -5V,+5V,-12V,+12V. Bude třeba se poohlédnout po symetrickém zdroji.


k3dAR

  • *****
  • 2 838
  • porad nemam telo, ale uz mam hlavu... nobody
    • Zobrazit profil
    • E-mail
[... To je tak hrozná blbost, že si říkám, jestli jinde neplácáš taky blbosti.
Tak to uvedeme na pravou míru, pokud možno tak, aby to pochopil i blboun:
Základní desky s ATX konektorem potřebují všechna napětí dle specifikace.
Tak to uvedeme na pravou míru, pokud možno tak, aby to pochopil i blboun:
Tazatel NEMA desku s ATX konektorem, ale s DC 12V napajenim...

Sten

děkuji za hodnotné tipy, projdu si je . Jen doplním že deska je navržená tak že je stačí pouze 12V a vyrábí 5V pro harddisk. Např napájená z notebokového zdroje. Myslel jsem si že ušetřím když to napojím přímo na baterku, ale ten problém s vyšším napětím při dobíjení to kazí ...

Pokud umí běžet na samotný 12V zdroj, tak by mělo stačit tam šoupnout vhodný stabilizátor napětí (součástka za pár desítek korun). Často ale desky s takovým konektorem už ten stabilizátor mají v sobě, doporučuji prohlédnout specifikaci.

dustin

Zde zmiňovaný lineární regulátor na 12V bych nepoužíval, bude starost jej uchladit a při poklesu napětí baterky skončí.

ATX nemá -5V. -12V řada desek také nepoužívá, co vím, bylo to vyvedené na PCI, používají to např. PCI zvukovky.  PCI-e už -12V nemá.

Osobně bych pro tuhle desku a baterku volil nějaký kvalitnější (tedy s vyšší účinností) kombinovaný step up/down měnič s výstupem 12V a vhodným rozsahem vstupu min. 10 - 15V.

Příp. pokud deska má vlastní měniče i pro 12V, pak to pustit napřímo, ale to by vyžadovalo dost detailní prostudování oné desky.

MaLaMuT


Nojo, on to napsal o pár postů níž.  ::)


Trupik

...
Musíš použít baterii, která je schopná dodat okamžitý proud 16A bez poklesu napájení, protože když se dostaneš někam pod 11V, počíták zdechne na podpětí.

To by pro běžnou autobaterii neměl být problém:
...

Jenže nic nemusí být tak, jak se zdá, CHCE TO OVĚŘIT.
...
Autobatéria a obecne SLA (sealed lead acid) batérie Ti dodajú toľko prúdu, až z toho začnú horieť vodiče, alebo baterka sama. Preto je takmer všetko v aute "chránené" poistkou - v skutočnosti nie sú chránené tie spotrebiče, ale tá baterka. To nie je potrebné overovať, to je známy fakt.

MaLaMuT

ale tá baterka. To nie je potrebné overovať, to je známy fakt.

Jo, jo, ale ono není autobaterie jako baterie.
Může to vypadat jako autobaterie, ale bude to baterka pro solární systémy a tam jsou průběhy úplně jiné.
Těžko říct, kolik dá třeba tahle trakční baterie:
https://www.forstagro.cz/elektricky-ohradnik/baterie-akumulatory/trakcni-akumulator-12v-50ah-pro-elektricky-ohradnik.html
A nemusí být jen pro ohradník, soláry používají stejný systém.


Sorry voe. Sice jsi napsal i další podle mého kraviny, ale to hlavní bylo moje přehlédnutí.

Filip

Prdnul bych desku primo na VBAT, k tomu nabijecku, nejaky to cerpadylko (jestli je to komutatorovej motorek tak antiparalelne nejakou usmernivaci diodu) a hotovo dvacet.

Dioda sezere negativni indukovany spicky z motorku, zbytek si vyfiltruje kapacita za vstupnim impulzakem. 2V navic musi deska prezit (jestli mate strach tak viz specifikace)

Karel

Dobrý den,
jedná se konkrétně o tuto desku : NANO-945GSE
bohužel tam nepíšou jaká je tolerance toho 12V napájení


Pokud má deska vstup pouze 12 V, tak si ostatní větve vyrábí sama.

Ryšánek, kolikrát mluvíš rozumně, ale tímhle jsi v blufování trumfl Kalouska, Babiše, Bartoše i Zemana s jeho Peroutkou gentlemanem naráz. To je tak hrozná blbost, že si říkám, jestli jinde neplácáš taky blbosti.

Nepopírám, že občas mluvívám nesmysly ;-) A nerad se hádám. Přesto bych na pár bodů ve Vašem obsáhlém textu rád reagoval - řekněme dovysvětlil svoji zkratku.

Citace
Základní desky s ATX konektorem potřebují všechna napětí dle specifikace.
Napětí tedy MUSÍ BÝT V TOLERANCI.
Souhlas, to co tady vyprávím, jako že "zkuste to jestli Vám nevadí, když se náhodou začoudí" samozřejmě znamená, že se pohybujeme mimo specifikaci, a optimálně byste si na ten pokus měl vzít brýle.

Mám dojem, že původní tazatel mluví o desce, která má skutečně napájení jedinou větví 12 V. Dá se najít dost desek ve formátu Mini-ITX od kancelářských výrobců, co mají jeden konektor "P4 napájení" plus venkovní dutý konektor 5,5/2,5 mm. Nemají klasický 20-24pin ATX. Býval jsem zvyklý, vídat tyhle desky s napájením "12V DC in" = v tom případě se zjevně počítá s externím zdrojem 12 V, který bude odpovídat ATX specifikaci, tzn +/-5%, což přeloženo do lidské řeči znamená, že deska nemá předřadný měnič ze širšího rozsahu na 12 V jmenovitých.

A protože deska interně potřebuje 3.3 Voltů, patrně i 5V, a zcela určitě pár nižších větví, tak si je všechny vyrábí sama, snižujícími měniči. Tzn. prakticky totéž schéma, jako když do desky s ATX konektorem vrazíte PicoPSU. Které mimochodem IMO nedodržuje povinnou minimální dobu náběhu napájení, zejména na 12 větvi (prosté sepnutí FETem je příliš rychlé).

Pokud deska podporuje širší rozsah napájení, třeba že vezme i 19 V z ntb adaptéru nebo 24V z palubní sítě náklaďáku, pak už musí obsahovat navíc další snižující měnič na vstupu. Třeba GA-H110TN fakt bere "12, 19 i 24 Voltů" - jenom zůstává nezodpovězena otázka, v jaké toleranci :-) tzn jestli by snesla i 24V autobaterii. Zajímavé je, že hned za dutým jackem je klasický "P4 konektor" - který v tomto případě není propojen 1:1 s dutým jackem, ale je mezi nimi právě snižující měnič. Takže pokud je zvenčí přivedeno napájení třeba 19 V, dá se na P4 konektoru odebírat 12 V pro svou vlastní potřebu. Nebo se dá deska napájet skrz P4 konektor, v tom případě ale přesnými 12 V (úzká tolerance).

Koukám, že dneska už je dost problém, najít nějakou ITX desku s dutým jackem, která fakt potřebuje přesných 12 V. Značkové desky mají běžně široký rozsah. Taky jsem byl zvyklý, že tyhle štíhlé ITX desky s DC napájením měly přiletovaný nějaký BayTrail. Dneska vidím běžně desky napájené dutým jackem, s LGA paticí pro plnotučný CPU. Pokrok nezastavíš.

Citace
Na některé větve jsou připojené kondenzátory paralelně, tyto kondenzátory pak snesou například 6.3V max.

Tohle je moc velká zkratka zase na mě. Jako že jsou kondíky zapojené diferenciálně mezi větve třeba +5 a +12? Toho jsem si nevšiml, kromě toho už tam vidím rozdíl 7 V :-) Nebo máte na mysli paralelní řazení blokovacích kondíků? A v čem má být přesně problém? Blokovací koďany dimenzované na 6.3V jmenovitých asi nebudou na 12 větvi, ne?

Citace
Jako nejmenší zlo bych volil tento Eurocase měnič:
https://www.itage.cz/partno/DC12VDCATX

Ten znám :-) Krmil jsem s ním ITX desku s Celeron J1900 (BayTrail ATOM) a přišlo mi, že při těch jejích cca 10 W odběru trochu zbytečně hřeje. Ale ruku jsem udržel, takže OK. A vykašlal jsem se na záruku a než jsem ten zdroj nasadil (pro vlastní potřebu) tak jsem mu vyměnil všecky elyty za solid polymer.


K olověným baterkám, nabíjení a pohonu čerpadla:

Autobaterka zvládne točit startérem, který žere stovky A. Pravda pokles napětí je v tom případě dost zásadní. Ale moderní oběhová čerpadélka se spojitou regulací (ovládání PWM vstupem) žerou pár wattů.

Autobaterka není příliš vhodná pro "staniční" provoz s trvalým dobíjením - nemá v tomto režimu moc dlouhou životnost. Déle by měly vydržet baterie nominálně "UPSkové", které počítají s trvalým dobíjením. To že se dneska UPSkové staniční baterie dělají prakticky výhradně v provedení "sealed lead acid" je spíš věc pohodlí a rozmazlenosti správců UPS, než že by zrovna "bezúdržbové zapouzdřené" provedení přinášelo pro staniční provoz nějaké výhody. Naopak možná delší životnosti by se dalo dosáhnout, pokud by se elektrolyt dal kontrolovat a dolévat. Tak jako to mívaly staniční baterie v telefonních ústřednách.

Nemohu popřít, že elektromotory různých konstrukcí, ať už přímo napájené nebo s "pohonem" (regulačním měničem) generují rušení a mohou generovat zpět do napájecí sítě přepěťové špičky, pokud má motor mechanický komutátor nebo se jiným způsobem "spíná indukční zátěž". V této souvislosti se dále obávám, že většina topenářských čerpadel jede na 230 Voltů, takže pokud je třeba čerpadlo napájet z 12V nebo 24V baterky, tak jedině skrz střídač - takže baterka nebude dostávat indukční smetí přímo od motoru nebo od jeho 230V "pohonu" (měniče), ale může něco dostávat od střídače, nebo "střídače". Pokud by se totiž celá věc postavila na levné 230V UPSce, tak levné UPSky neobsahují VF měnič, ale obsahují železné trafo spínané na frekvenci 50 Hz... to může řádně překmitávat při spínání resp. spíš odpínání tranzistorů na primáru. Ale pokud je baterka zdravá a měniče okolo řádně ofiltrované, tak by přepětí na baterce hrozit nemělo. Hloupé je, když po letech provozu baterka i filtrační elyty vyschnou.

Pokud baterka slouží jako záloha pouze pro oběhové čerpadlo, měla by pro tuto úlohu stačit standardní UPSka: pokud je živá síť, tak UPSka baterku nabíjí a jenom když síť vypadne, jedou z baterky nějaké zátěže.

Pokud ale chcete z výstupu nabíječe = "přímo z baterky" trvale odebírat nějaký proud navíc pro trvale běžící zátěž (počítač) tak je vhodné, mít nabíječ, který s tímhle trvalým odběrem bude počítat. Běžný nabíječ totiž při takovémto zapojení může začít hlásit chybu, pokud je natolik chytrý, aby si spočítal, že baterka má nějak moc vysoké "samovybíjení". To je případ prakticky všech nabíječek na autobaterie, které nepočítají se spotřebičem připojeným paralelně na nabíjenou baterku.

Optimální je staniční nabíječ, který buď toleruje zátěž paralelně s nabíjenou baterkou, nebo lépe má zvlášť svorky pro zátěž a zvlášť pro baterku. Takže si může jednoznačně měřit Coulomby proteklé do baterky a zpátky, aniž by do toho vnášela nejistotu nějaká prasecky paralelně připojená zátěž. Asi nejmenší co znám jsou zdroje MeanWell DRC series, konkrétně třeba DRC-100, ve dvou variantách pro 24V nebo 12V baterii. A pokud má nabíječ specifikovaný nějaký rozsah kapacit baterií (a snaží se vyhodnocovat zdravý vs. vadný nabíjecí cyklus) tak možná není vhodné, kapacitu připojené baterie přehnat - protože ji může nabíječ vyhodnotit jako vadnou. Jako výrobci větších nabíječů mě napadá AXIMA nebo NES Nová Dubnica.

Nabíjet 24V baterii (2x12V) a pověsit zátěž jenom na jednu půlku, to opravdu není dobrý nápad - rozhodí to "symetrii" baterie, což je přesně věc, která se u větších baterií dost sleduje, a její narušení je vyhodnoceno jako chyba. Je to v zájmu rovnoměrného nabíjení a vybíjení všech článků v sérii.

Potřebu jištění (pojistkami) při práci s baterkou tady už někdo zmínil...
« Poslední změna: 24. 09. 2018, 22:57:02 od František Ryšánek »

Poněkud opomíjíte,že základní deska potřebuje symetrické napájení !!! tj -5V,+5V,-12V,+12V. Bude třeba se poohlédnout po symetrickém zdroji.

Tohle už se dneska dodržuje jenom ve fajnových průmyslových PC sestavách, kde hrozí měřící karty, které ty záporné větve budou fakt k něčemu potřebovat. I tak bývají ty záporné větve ze zdroje dost měkké, ale jsou tam.

Jinak když jdete po detailech, jaké napájecí větve dnešní PC ze zdroje opravdu potřebuje, patrně zjistíte, že je to vlastně jenom +12V, +5V a případně +3.3V. Interních 2.5/1.8/1.5V apod. a hlavně Vcore okolo 1 V si deska běžně vyrábí sama. Pokud jsou na desce sériové porty, tak už dávno nepotřebují +/-12V ze zdroje. RS232 transceiver obsahuje kapacitní nábojovou pumpu, pomocí které si něco okolo +/- 10V vyrobí sám (minimum pro signál RS232 je tuším +/- 3V). Podobně audio - pokud se nepletu, vystačí si s jednou kladnou napájecí větví.

Karel

Děkuji moc za cenné tipy a náměty, hlavně ty předem netušené jevy s nabíječkou ... asi holt to zkusím jak se to bude chovat a pak se rozhodnu podle vašich námětů ...

Trupik

Ešte som si niečo spomenul ohľadom olovených akumulátorov... Pre nepretržité dobíjanie sa doporučuje nižšie napätie, nie 14,4V ale 13,6V. Overil si merákom, aké napätie máš na tej baterke? Ak to je 13,6V, je to predsa len bližšie ku 12V a aj tá doska musí mať nejakú toleranciu (napríklad ATX má na vetvách tolerancie +/- 5%).

?

To že se dneska UPSkové staniční baterie dělají prakticky výhradně v provedení "sealed lead acid" je spíš věc pohodlí a rozmazlenosti správců UPS, než že by zrovna "bezúdržbové zapouzdřené" provedení přinášelo pro staniční provoz nějaké výhody. Naopak možná delší životnosti by se dalo dosáhnout, pokud by se elektrolyt dal kontrolovat a dolévat. Tak jako to mívaly staniční baterie v telefonních ústřednách.

Pokud baterka slouží jako záloha pouze pro oběhové čerpadlo, měla by pro tuto úlohu stačit standardní UPSka: pokud je živá síť, tak UPSka baterku nabíjí a jenom když síť vypadne, jedou z baterky nějaké zátěže.

A já myslel, že baterie jsou "sealed" kvůli plynům (vodík), které jinak vznikají a unikají do okolí, a vytvářejí nezdravou (výbušnou) atmosféru. Pokud jsou někde produkčně nasazené staniční baterie, musí být prostor řádně (nuceně) odvětrán a je zde zpravidla i instalován i systém pro měření koncentrace plynů.

Z UPS, zejména té levnější, nepoleze sinusoida, a to motoru moc chutnat nebude.