Na co se ptate u pohovoru?

[Scripter]

Nejdůležitější je tým. S tlupou opic se spolupracovat nedá. Vzdělaný a zkušený vývojář funguje jen v týmu stejně nadprůměrných kolegů.

[Reklama]

[Dfh]

Ne každého musí bavit starat se po práci ještě o dvoupatrový barák s 1000m2 pozemkem.
V bytě řešíte jen interiér, žádná starost o fasádu, střechu, topení, žumpu, pozemek...

Dokazete to nejak specifikovat aby se to dalo spocitat?

Proč bych to počítal, když to znám už od dětství - v panelákovém bytě v Praze se muselo akorát občas vymalovat, vyměnit tapety (fuj!) nebo položit nový koberec.
Pokud se jelo na chatu, nebo na venkov k dědovi a babičce, tak tam bylo vždy celý den co dělat.
Dnes jezdím občas s dětmi na chatu k rodičům a zase je to místo, kde je nejvíc práce s údržbou. Brácha barák za hranicí Prahy má, a i u něj vidím, že údržbou tráví daleko víc času než já + problémy s dojížděním do práce a dětí s dojížděním do školy (ranní kolony).
Tyhle problémy v bytě v Praze u lesoparku a kousek od metra řešit nemusím.

Nj, obycejna panelakova nula. Pak po nekom takovem chces treba nasekat drevo a on ani nevi jak se drzi sekyra. V panelacich bydli jen nuly bez spetky touhy po soukromi....

[?]

Naopak, když se paneláková nula přesune částečně na vesnici, hned své obydlí začne obklopovat vzrostlou zelení, ploty, maskovacími sítěmi a podobně, protože na otevřený prostor není zvyklá. V paneláku určitě je soukromý, ale takový docela šílený. Často se ani sousedi na patře navzájem neznaj, nezdraví, nezajímaj se o sebe. Že soused něco dělá se pozná podle kraválu. Co má soused k obědu se zase pozná podle smradu, který se panelákem šíří.

Na vesnici si lidi často doslova vidí do talíře, potkávají se v jediné prodejně, poště, u bankomatu, vidí se při práci na zahradě. Na vesnici všichni na každýho něco vědí, nic se neutají. O soukromý to fakt není.