Tu je rozdiel ten, ze americania nepracovali systemom pokus-omyl a preto im dlhsie trvalo, nez vyslali cloveka do vesmiru. Kazda mrtvola znamenala negativnu publicitu. V Rusku nejaky ten kozmonaut sem-tam, nehral rolu.
O kosmonautiku se docela zajímám, takže k tomuhle bych doplnil trochu delší upřesnění. Je fakt, že SSSR používal systém "nas mnógo" nejen v kosmonautice, na druhé straně v kosmonautice to až takový efekt nemělo, podstatnější byly jiné faktory:
Na počátku:
1) Rusové nutně potřebovali balistické rakety pro dopravu jaderných hlavic na území nepřítele. Američané měli pro tento úkol už dálkové bombardéry, balistické rakety také začali vyvíjet, ale nebyl na to takový tlak - byly tu bombardéry.
2) Dále měli Američané zásoby ukořistěných V2, které používali pro stratosférické vědecké lety, takže ani civilní sektor nepociťoval až tak palčivou potřebu vlastní rakety.
3) Američané chtěli držet civilní a vojenský vývoj raket oddělené a, pokud se pamatuji správně, dokonce různé složky armády měli svůj vlastní vývoj raket. Takže v padesátých letech jeli několik vývojových linií paralelně. Zatímco sověti měli vojenskou R2, na kterou posadili Sputnik a bylo.
4) Podobně Američané nejprve drželi von Brauna a jeho tým dál od civilního vývoje raket, protože to byli (bývalí) nacisti a jejich zapojení bylo zpočátku vojenské tajemství. Do civilního programu je zapojili až ve chvíli, kdy to mohli omluvit nutností soupeření se SSSR. SSSR naopak pro svůj vývoj využívalo lidí z Peenemunde a hlavně charismatický a chytrý Koroljov rychle zapomněl na věznění v Gulagu a stal se důležitou hlavou sovětského kosmického programu.
To byly hlavní faktory zpočátku. Všimněte si, že odlišný politickým systém se projevoval hlavně ve snaze oddělit vojenské a civilní rakety v USA. Samotný ekonomický systém (kapitalismus vs. socialismus) ani ekonomická síla zemí tam nehrála velkou roli.
Sovětský politický systém se ale nakonec obrátil proti nim v následujícím bodě:
5) Po smrti Koroljova v roce 1966 se sovětský vesmírný program dost rozklížil. Jednotlivé konstrukční kanceláře, respektive jejich šéfové, začali tvrdě bojovat proti sobě o místo ve stranické oligarchii. Koroljov, který jediný měl autoritu tyhle vášně krotit už nebyl a nikdo ho v tom nedokázal zastoupit.
A pak ještě:
6) Zaostalejší sovětský průmysl nedokázal vyrobit tak obří motory jako měl Saturn V, proto šli metodou mnoha (třiceti) menších motorů, což ale s tehdejší technikou (a sovětskou kvalitou práce) nešlo rozumně spolehlivě navrhnout, vyrobit uřídit. Až s dnešní řídící elektronikou dokáže Space X spolehlivě uřídit 27 motorů Falconu Heavy.
No a nakonec dvě věci lehce mimo:
7) Sovětský systém utajování dokázal zakrýt, že Gagarinův let byl vlastně trochu podvod. Podle pravidel FAI totiž musel pilot pro uznání výškového rekordu přistát se svým strojem. Jenže Gagarin se z kabiny (plánovaně) katapultoval a přistál na padáku. Sověti ale, aby rekord mohl být uznán, tvrdili, že přistál v kabině a pravda se prolátla až po několika desetiletích.
Na druhou stranu americký program vyžadoval mimo jiné podporu senátorů a ty bylo potřeba "uplatit" například tím, že zakázky ve vývoji dostala firma z jejich státu. Tak se stalo, že výrobu boosterů raketoplánu dostala firma z Utahu. Aby je bylo možno dopravit na Floridu, odkud se startovalo, nemohly se dělat v jednom kuse, ale musely být ze segmentů. A právě netěsnost ve spoji mezi segmenty způsobila havárii Challengeru. Kdyby mohly být vyrobeny v jednom kuse, Challenger by nehavaroval.
62 Odpovědí
10751 Zhlédnutí