Par postrehu:
- jeden z nejdulezitejsich aspektu, podle kterych bych hledal praci (kdybych nebyl spokojeny), by bylo, jak je firma pristupna otevrenemu pracovnimu trhu. Napriklad jsem si vedom, ze jsou zamestnavatele, kteri kdyby se dozvedeli, ze jsem byl na pracovnim pohovoru jinde, tak me vyhodi. V takove bych nejspis nikdy nechtel pracovat, pokud bych nebyl uplne zoufaly. Vysledkem je, ze takova firma bude zamestvanat vyrazne vetsi pocet zoufalcu, pokud to tak budou brat i jini. Bohuzel si (zejmena cesti) podnikatele pletou vztah firma-zamestnanec se vztahem muz-zena a maji pocit, ze na zamestnance maji nejake pravo (ponechme stranou, zda je toto OK v pripade vztahu muz-zena ci nikoliv). V nasi firme je manazer, ktery presto, ze je se svou praci spokojeny, nejmene jednou za pul roku zajde na pracovni pohovor do jine firmy aby: 1) zjistil svou aktualni hodnotu na trhu prace 2) udrzel se "v kondici" 3) trochu si namastil ego, jak a za kolik ho jine firmy chteji pretahnout. Vysledky se nikterak netaji, i kdyz samozrejme nerika detaily. Ve vysledku na tom firma pouze profituje, protoze zametnava cloveka, ktery je motivovany a vnima sve hodnoceni i jinak, nez mzdou - vpodstate tak vidi, jak postupne stoupa jeho prestiz/postaveni, a to je pro nej dulezitejsi nez mzda.
- rozumny zastupce zamestnavatele / manazer / vedouci by mel prizpusobit komunikacni styl podrizenym. Tedy se vzit do situaci toho cloveka, ktery zada o zvyseni mzdy, a v prvni rade se ptat sam sebe, proc o to zada, a hlavne proc o to zada takovym ci jinym zpusobem. Tomu se dale prizpusobi a jedna s tim clovekem jako rovny s rovnym. Motivuje to vice, nez pridani mzdy. Napriklad kdyby mi zamestnavatel rekl "hele, Franto, ja vim, ze chces vic, ale my si to ted proste nemuzeme dovolit proto a proto, ale za 3 mesice, az se rozjede ta velka zakazka, se Ti sam ozvu a probereme to znova", odchazim se super pocitem. Naopak pokud by reakce byla "a co z toho jako budu mit?", z firmy odchazim. Vnimam to jako ze manazer je arogantni a ma sam v sobe nevyresene nejake problemy, napriklad rozpor mezi tim, ze by sam rad vice vydelal, ale nemuze, protoze ti nevdecni zamestnanci taky chteji porad vice a vice.
- pokud budu chtit pridat, samozrejme bych to mel mit necim podlozene. Toto nemuze odpovedi na otazku "a co z toho bude mit firma", protoze jedina mozna odpoved opravdu je: "jinak budu demotivovany a budu spatne pracovat, drive nebo pozdeji odejdu". Takze takovou otazkou automaticky vkladate odpoved cloveku do ust s tim, ze je zrejme, ze zamestnanci vedi, ze jste clovek, ktery jakmile vidi zamestnance ktery si stezuje, ho ma snahu vyhodit (viz prvni bod). Jinymi slovy, kdybyste se mne takto zeptal, mohl bych si to taky prelozit jako "bezte do zadeke a s takovyma pozadavkama mne neotravujte", jen receno agresivnejsi!
- pokud chci dobre lidi, musim je dobre zaplatit. Samozrejme ne kazde firme se vyplati mit dobre lidi, nekomu staci i podprumerni. Tam casto muze byt problem, ze by chteli byt stejne hodnoceni, jako ti kvalitni. V takovem pripade bych doporucil spise se zamestnancem probrat "karierni plan" -> "hele, Franto, az budes umet ABC, budes samostatne zpracovavat DEF a bude na Tebe dobra zpetna vazba od zakazniku, rad Ti pridam x tisic. Dale bych si umel predstavit, ze za 2 roky bys to mohl dotahnout na [popis pozice], kde by to uz bylo cca o tolik a tolik vice, ale to jen za predpokladu, ze se budes rozvijet v GHI. Stav se za 3 mesice a ukaz, co jsi dokazal navic." Neni tohle ferovejsi jednani?
- ad vydirani: vydirani by bylo rict "pokud mi nepridate, odejdu, mam tuto nabidku" a i to pouze za predpokladu, ze jsme se dohodli na konkretni delce zamestnani (treba verbalne). Pokud ma zamestnanec smlouvu na dobu neurcitou a nastoupil po skole, predpoklada se, ze nebude do sedesati delat za 18000 hrubeho, no ne? Zadost o zvyseni mzdy je timto pouze podnetem k diskuzi. Pokud Vam tento podnet vadi a berete ho jako vydirani, vidim nasledujici moznosti:
a) berete to tak, ze zamestnanec je vas majetek a vy sam byste mel rozhodovat o jeho mzde. Toto uz tady bylo, rika se tomu nevolnictvi.
b) obecne nejste otevreny zadne diskuzi a sam rozhodujete o vsem co muzete. V takovem pripade byste potreboval psychologa a firmu byste vest nemel.
c) snazite se z lidi vymacknout maximum za nimimum penez. Toto funguje pouze kratkodobe. Pokud jste ochotny/schopny nabirat co rok nove lidi, a firma takto bude dobre fungovat (v zavislosti na naplni prace), je to platny pristup. Samozrejme je potreba byt taky tak trosku psychopat, aby Vam nevadilo lidi zneuzivat. Psycholog v tomto pripade nepomuze.
d) nebyl jste nikdy sam v zamestnaneckem pomeru a nedokazete si predstavit jak se citi druha strana. Doporucuju v takovem pripade predat vedeni firmy zastupci a jit se nechat na par let zamestnat - bude to silna lekce.
e) Vasi zamestnanci chteji porad vice a vice, i kdyz uz jsou nadhodnoceni. Toho se da vyborne vyuzit k motivaci ke kariernimu rozvoji podminenim pridani "pridanim", viz predchozi hlavni bod. Vasi odpovedi je pouze nastvete.
f) jste z nejakeho duvodu ohledne firmy velmi frustrovany, pravdepodobne proto, ze kdyz sectete vydelky (a ne nic nerikajici obrat) a odectete hypotetickou ferovou mzdu Vasich zamestnancu, nezbude Vam uz tolik, abyste Vy zil na urovni, jakou si predstavujete. Coz muze byt tim, ze jste chamtive ho*ado, nebo klidne jen tim, ze Vase firma neprosperuje. V druhem pripade bych doporucil zmenu business planu, v prvnim cedulku na celo, aby to lidi nematlo.
Bohuzel, vzhledem k tomu, ze mate potrebu si srdce vylit i na foru, tipuju na variantu posledni (frustrace)