Je lepší Li-ion baterii částečně vybít nebo nechat 180 dní nabitou?

[mirek]

Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.

Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení  životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).

5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...

Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".

BTW appnote od RichTeku se spoustou grafů.

Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.

Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.

http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf

[Reklama]

[Oliver]

Co sa tyka skladovania bateriek nabitych, alebo nenabitych, doporucujem precitat si tento clanok.

[smil fleška z prdubic]

tak se vám do toho taky vlížu. Když dejme tomu najdu nějaký archivní článek bateriovy (například z odložené nefunkční  baterie do notebooku), které mají například 1.7V, jak nejlépe se o něj postarat, aby "se regeneroval". Jak moc jde takovýhle ležák oživit, a co je podstatou této regenerace a jak se provádí?Brno


Někde zde v threadu psal o rozdílu mezi mezi li-ion a li-pol. Existuje na to nějaký zdroje, který by se tím zajímal? (tedy že u jedněch se  správné napětí na skladování)řešit nemusí a u jiných ano.

[mirek]

tak se vám do toho taky vlížu. Když dejme tomu najdu nějaký archivní článek bateriovy (například z odložené nefunkční  baterie do notebooku), které mají například 1.7V, jak nejlépe se o něj postarat, aby "se regeneroval". Jak moc jde takovýhle ležák oživit, a co je podstatou této regenerace a jak se provádí?Brno


Někde zde v threadu psal o rozdílu mezi mezi li-ion a li-pol. Existuje na to nějaký zdroje, který by se tím zajímal? (tedy že u jedněch se  správné napětí na skladování)řešit nemusí a u jiných ano.

Zkus: http://batteryuniversity.com/

Probrání vybitých baterek: http://batteryuniversity.com/learn/article/low_voltage_cut_off http://batteryuniversity.com/learn/article/elevating_self_discharge

S baterkami pod 2.5 V opatrně, zvlášť pokud v tom stavu byly hodně dlouho...

[František Ryšánek]

Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.

Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení  životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).

5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...

Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".

BTW appnote od RichTeku se spoustou grafů.

Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.

Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.

http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf

Ano, hezké křivky. V podstatě říkají totéž, co obdobný graf od RichTeku.

Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.

Nikde tam není řečeno, proč zrovna 4.2 V, a o kolik je to níž než nějaké "elektrochemicko-technologické maximum", při kterém baterka už trochu tpí přebíjením, kvantifikováno "jak moc" trpí apod. Něco jsem přehlédl? ;-)

Spíš mě zaujaly vybíjecí grafy - je tam několik křivek pro různé teploty. A je tam vidět, že zrovna horní konec začíná vždycky na 4.2 V. Podle mého to ovšem neznamená, že nějaká "optimální horní mez nabíjení je nezávislá na teplotě", ale spíš tolik, že vybíjecí křivky pro různé teploty se měřily vždycky od napětí 4.2V, které v tom měřeném scénáři bylo "shůry dáno" :-) Prostě na těch 4.2 tu baterku před testem nabili, ať byla teplota jakákoli.

[Reklama]

[Kit]

Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.

Principiálně je to stejné jako nabíjení konstantním napětím s omezením proudu.

[František Ryšánek]

Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.

Principiálně je to stejné jako nabíjení konstantním napětím s omezením proudu.

Taktak :-) Prostě regulátor, který má ve smyčce zpětné vazby dvě podmínky, které jsou v podstatě rovnocenné, v určitém bodě sloučené "logickou operací nad spojitými vstupními hodnotami". Něco jako: výstup = invertuj_a_zesil( max(I_fb - I_ref ; U_fb - U_ref)) + nějaká ta normalizace "příspěvků"... Tuším z tohoto důvodu mívaly komparátory na výstupu otevřený kolektor :-)

[thinking]

Obecne ~ 70% , vic nepotrebujes vedet

Zbytek jsou jen kecy frajeru co si honej ega.

[František Ryšánek]

Ad honění ega, pokud se mě týče, o tom jistě žádná ;-)

Ohledně 70% ještě jeden úhel pohledu: LiIonky se nemají prodávat protože skladovat / dopravovat vybité do mrtě. Takže se prodávají/skladují/dopravují aspoň trochu nabité. Neprodávají se nabité na max proto, že pak je o to větší je průser, když se baterka zkratuje. Těch 70% je možná kompromis mezi ztrátou kapacity při delším skladování, a řevem dopravních bezpečáků. Pravda je, že u obvyklých podezřelých = letců = IATA jsem našel zmínky o dokonce jenom 30% nabití, ovšem to se týká baterek balených samostatně, nikoli jako součást zařízení... Možná nejsem daleko od pravdy.

[mirek]

Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.

Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení  životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).

5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...

Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".

BTW appnote od RichTeku se spoustou grafů.

Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.

Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.

http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf

Ano, hezké křivky. V podstatě říkají totéž, co obdobný graf od RichTeku.

Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.

Nikde tam není řečeno, proč zrovna 4.2 V, a o kolik je to níž než nějaké "elektrochemicko-technologické maximum", při kterém baterka už trochu tpí přebíjením, kvantifikováno "jak moc" trpí apod. Něco jsem přehlédl? ;-)

Spíš mě zaujaly vybíjecí grafy - je tam několik křivek pro různé teploty. A je tam vidět, že zrovna horní konec začíná vždycky na 4.2 V. Podle mého to ovšem neznamená, že nějaká "optimální horní mez nabíjení je nezávislá na teplotě", ale spíš tolik, že vybíjecí křivky pro různé teploty se měřily vždycky od napětí 4.2V, které v tom měřeném scénáři bylo "shůry dáno" :-) Prostě na těch 4.2 tu baterku před testem nabili, ať byla teplota jakákoli.

Dobře, myslel jsem si to. Takže tomu nerozumíš, ale kritizovat a zpochybňovat názory druhých umíš. Nejde o to, jak je to udělané v nějaké nabíječce. Ta se jen přizpůsobuje vlastnostem článku - nakonec ten datasheet je od článku a ne od baterky. Jde o vlastnosti článku, o to jaké v něm probíhají reakce při různých úrovních nabití a jaké ty konkrétní reakce mají dopad na životnost článku.

A těch 4.2 V není dáno jen pouhým pohledem z okna. Ale to už by bylo jen házení hrachu na zeď.

[František Ryšánek]

Dobře, myslel jsem si to. Takže tomu nerozumíš, ale kritizovat a zpochybňovat názory druhých umíš. Nejde o to, jak je to udělané v nějaké nabíječce. Ta se jen přizpůsobuje vlastnostem článku - nakonec ten datasheet je od článku a ne od baterky. Jde o vlastnosti článku, o to jaké v něm probíhají reakce při různých úrovních nabití a jaké ty konkrétní reakce mají dopad na životnost článku.

A těch 4.2 V není dáno jen pouhým pohledem z okna. Ale to už by bylo jen házení hrachu na zeď.

Mirku máte pravdu :-) Zalistoval jsem v Battery University a je tam pár zajímavých čísel.

http://batteryuniversity.com/learn/article/how_to_prolong_lithium_based_batteries
http://batteryuniversity.com/learn/article/bu_808b_what_causes_li_ion_to_die
http://batteryuniversity.com/learn/article/charging_lithium_ion_batteries

Konkrétně se tam píše cca:

• 4.2 V je skutečně abs.max - jeden cyklus dá maximum energie, ale baterka rychleji stárne. Počítá se 500 cyklů při pravidelném cyklování.
• už snížení nabíjecího prahu na 4.1 V sice sníží energii na cyklus asi na 90%, ale prodlouží životnost baterie na dvojásobek (1000 cyklů)
• extrémní životnosti lze dosáhnout při hloubce vybíjení asi 10-20% na cyklus
• ona ale životnost baterie není omezena jenom na počtu cyklů, ale i prostě časem :-) a ten čas je opět dost závislý na napětí pro ukončení nabíjení
• NASA nabíjí baterky v satelitech na 3.92 V, což je kompromis mezi dvěma degradačními jevy = optimum pro životnost baterie, údajně dosahují 8 let po 40000 cyklech, dál už to jde stejně do kopru. Není tam tuším zmínka, jakou používají hloubku vybíjení (odhadem nízké dvouciferné číslo). Nabití na 3.9 V odpovídá využití cca 60% kapacity přepočteno na 4.2 V.

Jojo. Mít tak možnost dát si do mobilu nebo notebooku 10x větší baterku a trochu poštelovat nabíjecí/vybíjecí prahy.