PROTOZE TO JE ZAKLAD VLAN, paneboze....kdyz neco zkousim, tak si nejdriv k tomu prectu nejakou teorii abych vedel aspon vzdalene co delam.
Moje zkušenost je taková, že hodně často čtu a stejně se ty podstatné informace nedozvím, protože to všechno píšou neobyčejní lidé(silně pokročilý), kteří přmýšlí úplně jinak! a nedochází jim, že to co oni považují za logické potřebuje začátečník objasnit a to důkladně. Psát manuály je opravdu umění a za 15 let již vím, že z 10 knih bude opravdu kvalitní jen 1na !
Já zase mám na sobě mnohokrát otestováno, že když jdu do něčeho po hlavě a ve spěchu, unikne mi třeba nějaký detail v dokumentaci - bodejť ne, když dokumentaci dávno nečtu od A do Z, ale spíš hledám v návodech podle klíčových slov a pak prošmejším kontext okolo. Je to prostě rychlejší. Akorát se občas zaseknu na nějaké základní nevědomosti :-) a proto vítám možnost, položit tu a tam debilní začátečnický dotaz... Ten luxus, dlouze študovat dokumentaci dopředu, ten si dopřeju fakt jenom ve svátek. A stejně pak ruční osahání leckdy překvapí :-)
A ano, často je třeba začínat "od prostředka". Protože sémantická znalostní síť dnešní "vědy počítačové" je tak rozsáhlá, že dávno nelze začínat od začátku a vědět všechno předem...
Další věc je, že člověk když něco študuje ve spěchu, má jakési předsudky, cognitive bias, provozní slepotu... občas nakonec přiznám neschopnost porozumět psanému textu :-)
Ano psát manuály je umění. Jedna věc je hezky to vysázet, hezky to strukturovat, udržet "styl" (třeba referenční příručka vs. tutorial / examply vs. quick-start guide)... pravidelně narážím u komerčních věcí na to, že napohled hezký manuál je ve skutečnosti dost "řídký"/povrchní a při řešení konkrétních problémů nepomůže. Asi že sladká tajemství jsou "out of scope", popisy protokolů jsou v "obecně známých normách" (na které není třeba se v manuálu odkazovat) apod.
Dokumentace k open-source SW je obecně *zlatá* ve srovnání s komerčními věcmi, se kterými přicházím do styku.
Když já něco píšu, často výsledný text trpí syndromem tl;dr.