Pokud sem to teda dobre pochopil, tak kdyz budu chtit nejakou starsi/jinou verzi nejaky apky/softu z nejekych duvodu, tak si prave na tom gitu stahnu dejme tomu zdrojak, od nejakeho autora, ktery tam udelal zmeny, ktere mne vyhovuji k potrebam. Skompiluju a mam to, co mi vyhovuje. Tak nejak, laicky?
Myslím že míříte k jádru pudla.
Třeba já osobně jsem do žádného projektu nikdy nic necommitnul (ne v tom smyslu že bych si kvůli tomu zřizoval account s právem commitu), ale prakticky denně z GITu tahám zdrojáky věcí, které se mi hodí. Proč: v Linuxových distribucích bývají binární balíčky v různě uleželé starší verzi. O pár měsíců až let pozadu za aktuální verzí od autora dané "appky" jak píšete. Často mi v "distro-balíčku" schází nějaká novější fičura, která už je ale v upstreamu v novější verzi programu. Z druhé strany mnohé menší open-source projekty se moc nenamáhají pravidelně releasovat, tzn. nehrají na nějaké "milníkové" oficiálně svěcené verze. Důležité je, že jednotlivé open-source projekty potřebují mít svoje zdrojáky někde "uskladněné", i pro svou pracovní potřebu. Ty nejlepší je mají trvale vystavené volně na webu, v té nejčerstvější verzi. A to nejlíp jak? V GITu. Dříve v CVS nebo SVN apod. Tzn. na internetu není jenom bleeding edge verze, ale tato včetně celé historie, hezky přehledně. Kdokoli může přijít a vybrat si buď nejčerstvější stav, nebo libovolný commit v historii. Pro autory/maintainery projektu tenhle "veřejný" read-only provoz včetně kompletní historie neznamená žádnou práci navíc (pokud beztak musí používat verzovací systém interně pro kooperativní vývoj). A já nemusím tahat z webu nějaký releasnutý tarball s kulatou verzí, stáhnu si z GIT repa poslední vývojovou verzi. Nebo nějakou předchozí, pokud bleeding edge není stabilní. Spousta OSS projektů má ale čerstvé vývojové verze natolik dobře testované, že prakticky nenarážím na bugy ani ve skutečně živém posledním vývojovém kódu. Přinejhorším stáhnu poslední nightly, pokud je projekt nebezpečně živý (mění se pod rukama). Jasně - musím si to pak ze zdrojáků u sebe zkompilovat. Jsme na linuxu ne... potažmo čerstvou verzi různých projektíků nejsnáz zkompiluju na čerstvém populárním distru blízkém vanilce (nějaký poslední Debian nebo ještě Ubuntu - nevím jak Klobouk/Fedora, poslední dobou je moc často nedostanu do ruky).
Vynikající věc je Gitweb = webový obličej do GITu. Když se chci podívat, jak je něco udělaného v kernelu (a vím kam přesně se chci podívat), nebo mi nějakou periferii nebere driver ve starším distribučním kernelu, a chci se mrknout, jestli PCI IDčka už přibyla do vanilky, podívám se skrz Gitweb - aniž bych musel stahovat tarball k sobě na disk, rozbalit ho, CD do adresáře apod. Z Gitwebu i poměrně snadno zjistím, jakou má daný soubor historii, kdy se na něj sahalo, a často už z popisu commitů vidím, ve které verzi Kernelu a cca kdy časově přibyla podpora pro můj hardware. Bohužel jsem se zatím nenaučil v gitwebu rychle grepovat nebo dohledávat deklarace datových typů, maker apod. napříč mezi soubory (cross-referencing) - možná jsem jenom nešikovný, že tuhle grepovací práci páchám stále na lokále v shellu (komfortnější by asi bylo nějaké IDE, ale to jsme pořád na lokálu. Zjišťuju že ve spoustě "best practices" jsem dost zakrnělý.)