Ctrl+u, jak již bylo řečeno.
A další hodně dobrá věc je Alt+. což doplní poslední argument dříve zadaného příkazu. A při opakovaném stisku jde dále do minulosti.
Takže když člověk dělá více akcí s jedním souborem/adresářem, rychle tím dopíše jeho název.
A ještě jeden tip: pokud si chcete něco uložit do historie pro pozdější spuštění, stačí před to dát # – příkaz zůstane v historii jako komentář, nespustí se, ale jde se k němu později vrátit. Takže pokud např. pokud napíšete delší příkaz a pak si vzpomenete, že před tím potřebujete ještě něco udělat, stačí přidat #, Enter a pak se k rozepsanému příkazu zase vrátit.
Pokud se naopak něco do historie uložit nemá, stačí dát na začátek příkazu mezeru. Viz
ignorespace v Bashi.