...
(5) Zaměstnanec provozovatele poštovních služeb...
c) pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
...
V případě bodu 5 by mohly slovíčkařit, že to nedělá zaměstnanec ale stroj(program). Nevím jak je řešena právní souvislost zodpovědnosti programátora programu,skriptu nebo administratora nastavujici pravidla na serveru. Nicméně i ten bod 5) pism c) který jsi uvedl na danou situaci popisuje.
Na vás je krásně poznat, že nemáte právnické, ale technické myšlení. Nic ve zlém, spíš že přesně takovým způsobem k právním předpisům přistupují technici – mechanicky, doslovně, i když z toho ve výsledku pak plyne nějaký závěr, který se evidentně vymyká smyslu dané právní normy.
Naopak právníci se obvykle příliš neorientují v technice, proto nejde-li vyloženě o technickou normu, kterou připravují především technici, mohou se v technických detailech právníci vyjadřovat ne úplně přesně. Tady je proto třeba se ptát, co bylo cílem zákonodárce – naplnit konkrétní požadavek Listiny základních práv a svobod na zachování listovního tajemství, tedy právo na ochranu obsahu zprávy, jež není určena široké veřejnosti, a to před neoprávněným seznámením se třetí osoby s jejím obsahem, vyzrazením jejího obsahu třetí osobou, zneužitím jejího obsahu třetí osobou, jejím záměrným pozměněním či záměrným potlačením třetí osobou.
Výklad, který by směřoval proti smyslu právní normy či proti ústavnímu pořádku, je nesprávný – to se učí studenti práv už někdy v prvním semestru a Ústavní soud to ve svých nálezech omílá jako kolovrátek. Je to kategorický požadavek, který má právě přitlačit uživatele právních norem, aby používali hlavu, i když se zákonodárce vyjádřil nešikovně, či dokonce chybně – i zákonodárce je jenom člověk.
Ustanovením § 182 TZ chtěl zákonodárce poskytnout ochranu
všem druhům zpráv a komunikací neveřejného charakteru. Ať už by šlo o dopis či pohlednici zaslané poštou, telegram odvysílaný rádiem (každý radioamatér by vám potvrdil, že na závěr zkoušky odborné způsobilosti musí ještě složit slib o zachování telekomunikačního tajemství), telefonní či telegrafní sítí, komutovanou či paketovou, neveřejnou či veřejnou. Podstatná není fyzická dostupnost média, ale to, že jde o soukromou zprávu, jež je určena jen konkrétním osobám a nikomu jinému. I kdyby spojovatelka v historické telefonní ústředně náhodou odposlechla cizí rozhovor, musí pomlčet o jeho obsahu a rozhodně nesmí hovory sledovat soustavně. Listonoš by neměl číst zprávy na pohlednicích a už vůbec ne jejich obsah sdílet s třetími osobami – přesto, že odesilatel mohl k utajení obsahu použít formu obálky, neznamená to, že zpráva zaslaná tímto způsobem je tedy automaticky veřejná!
Rozesílání (...) prostřednictvím elektronické pošty mezi tzv. e-mailovými schránkami, chráněnými individuálními přístupovými hesly, nenaplňuje znak „veřejně přístupná počítačová síť“ (názor Nejvyššího soudu).
Pokoušet se vykládat ustanovení § 182 tak, že z ochrany listovního tajemství jsou vyňaty zprávy šířené po internetu, či e-mailové služby poskytované provozovateli internetových služeb (ať už bezplatně, nebo za úplatu), nebo zprávy nešifrované atp., je evidentně proti smyslu dané normy. Naopak – z textace daného ustanovení je zřejmé, že zákonodárce se snaží postihnout
všechny možné formy komunikace, jejichž
obsah má neveřejný charakter. Neexistuje důvod, proč by dané ústavní ochraně podléhala jen klasická pošta a pak nějaké speciální formy telekomunikací. Týká se to
samozřejmě i e-mailu, ICQ, skype,
soukromých zpráv, jež si lidé posílají na facebooku (i kdyby podmínky provozovatele obsahovaly nějaké vyviňující ujednání!). Fakt, že zákonodárce inkriminované chování kriminalisuje, jen podtrhuje, za jak závažný prohřešek porušení daného práva považuje.
Formulace
zaměstnanec, (...) nebo kdokoli jiný (...) v odst. 5 má evidentně charakter demonstrativního výčtu. Zákonodárce tím chtěl zdůraznit, že dané chování má být přičítáno v první řadě fyzickým osobám, které se zprávami fyzicky manipulují nebo jinak bezprostředně přicházejí do styku, a to zvláště s přihlédnutím k tomu, že u nás byla zavedena trestní odpovědnost právnických osob. Pokud by vyšlo najevo, že danou nezákonnou manipulaci cíleně organisuje přímo instituce, v níž daný zaměstnanec pracuje, bylo by nepochybně na místě uvažovat o trestní odpovědnosti celé instituce. Pokoušet se slovíčkařit, že danou manipulaci provádí nějaký program automaticky, a tedy za ni není odpovědná žádná osoba, je samozřejmě nesmyslné – a opět je to příklad toho „technického“ přístupu k výkladu zákona.
Samozřejmě, že i za takových okolností vždycky nese odpovědnost konkrétní osoba! Ten program se tam přece neobjevil sám od sebe – a i kdyby ano, stále je tu prostor k naplnění skutkové podstaty nějakého nedbalostního činu či občanskoprávní odpovědnost za újmu, resp. škodu.
Když už jsme u toho, vycházet z trestního zákoníku není úplně šťastné. Je spousta toho, co se nesmí, přesto to není přímo taxativně trestné.
A z čeho by se podle Vás mělo vycházet, když trestní zákoník danou skutkovou podstatu obsahuje?
A jsou také činy, které jsou trestné, pokud jsou páchány záměrně a někoho poškozují, ale stejné činy, které nejsou trestné, pokud nikoho nepoškozují, nebo nejsou páchány záměrně.
Nejde-li o nedbalostní trestný čin (případně kvazidelikt), tak je úmysl nezbytný
vždy. Jinak by nemohla být naplněna subjektivní stránka TČ a tedy by o TČ vůbec nešlo, nebo přinejmenším ne o takový, který daný úmysl vyžaduje. I když pachatel nikoho spácháním TČ nepoškodí, stále půjde o trestný čin, nebo přinejmenším o
pokus o jeho spáchání a trestní odpovědnosti ho nijak nezbavuje. V tomto se tedy velmi mýlíte – i trestné činy, které nikoho nepoškozují, stále zůstávají trestnými činy se všemi důsledky z toho plynoucími! U trestných činů
ohrožovacích zcela, u
poruchových půjde o pokus. A pro pořádek připomínám, že pokus se trestá stejně jako dokonaný čín.
696 Odpovědí
83412 Zhlédnutí