To co píše Miroslav Šilhavý tady zní rozumně, na druhou stranu záleží i jaké má člověk požadavky. Od určité míry úprav může být nejlevnější si vše nechat udělat na míru. Naopak pokud chce tazatelka průměrný standardizovaný e-shop, bude pronájem nejlevnější.
U nemovitosti to bude stejné - potřeby lidí jsou různé, nejsme všichni stejní. Někomu se může vyplatit vlastnit nemovitost i v Praze, protože má takové priority nebo určitý záměr. V tomto bych tedy ty závěry Miroslava Šilhavého zjemnil.
Já si myslím, že tazatelka v této fázi pronajatým e-shopem vůbec zjistí, o čem je provozovat e-shop, jak jí půjde e-marketing, ..., a že za rok, dva, tři může přeformulovat své požadavky a klidně se rozhodnout pro vlastní řešení. Ale to, vcelku rozumě, v této fázi vyloučila.
Samozřejmě že jsou lidé, kteří kupují byt racionálně. Např. někdo chce mít aspoň jeden byt jako jistotu na stáří (ale já se pak ptám, proč byt nekoupí třeba v Kladně, 20 minut vlakem do Prahy), kde je cena zlomková, i cena ostatních nákladů. Někdo může kupovat byt jako investici. Někdo má volné prostředky, a přijde mu zajímavější mít je zafixované v nemovitosti, kterou Vám nikdo neukradne.
Moji myšlenku tedy upřesním: pokud nemáte žádný konkrétní důvod, proč kupovat byt v Praze, a nemáte volné peníze (musíte si půjčit na hypotéku), pak Vám spočítám, že pronájmy jsou výhodnější. Čistě finančně, bez toho sociálního rozměru, který každý zase řešíme po svém (někdo může očekávat, že zdědí nemovitost, někdo naopak ví, že už za aktivního života musí dát přednost backupu do nemovitosti na stáří).
Moje tvrzení byla v hyperbole proti tomu, že se údajně vždy vyplatí věc vlastnit, než pronajímat.