Já navrhuji neodebírat vůbec. To není úloha státu. Ale trestat excesy ex post. Nejsme bohové, nemusíme řešit osud lidstva. Ale je třeba pomoci, když vidíte bezpráví kolem sebe. V latinské civilizaci se stát do privátní sféry necpe. V byzantské samozřejmě ano. V takovém uspořádání se pak ani vy nemůžete vymlouvat, že něco měl udělat stát, když jste to mohl udělat vy.
Pane Nový, JardaP je hloupý člověk s vyvinutou vyjadřovací schopností. Osobně ho tipuji na vysokoškoláka, původem z Moravy, z menší obce, ale se vztahem k většímu městu. Svým vyjadřováním mate své okolí. Vždy vyhodí nějakou hlášku, ale dost často ani nedomyslí, že jeho hláška je v protikladu s tím, co říkal o hodinu dříve. JardaP vždy ví, co by se mělo dělat ex ante, ale při návrhu řešení vychází z informací, které může získat až ex post.
Samozřejmě, že stát má zasahovat do života lidí co nejméně. Stát = aparát. Aparát = lidé. Lidé = řídí se a) rigidně stanovenými postupy, b) morálkou a moudrostí (tedy subjektivním úhlem pohledu), nebo c) svévolí. JardaP není s to vyrovnat se s tím, že na začátku i na konci jakéhokoliv státem vykonávaného procesu stojí člověk, který může jednat podle jedné z těchto zásad, a že neexistuje žádný účinný kontrolní mechanismus, který by zabránil svévoli. Protože ten, kdo kontroluje, může být opět veden rigidními pravidly, nebo vlastní morálkou, nebo se chovat svévolně.
Pokud se vrátíme k diskutovanému tématu, tak ano, stát má klidně nechat žít rodinu v jakýchkoliv podmínkách si určí, třeba ve stanu na zahradě a umývat se v sudu s dešťovou vodou. Stát má stanovit minimum podmínek, které je schopný kontrolovat a vynutit - např. povinné očkování, povinná školní docházka. Zbytek jsou už jen společenské normy, které se mohou vyvíjet jedině díky tomu, že k tomu dává stát prostor.