@ Kiwi
Existují atomy? V našem matematickém popisu ano, v našich představách taky, ale v realitě? Obraz reality si přece skládáme sami, z empiricky naměřených dat. Pokud tedy předpokládáme, že atomy existují, tak zkonstruujeme "elektronový" mikroskop, který je uvidí. Ale existují reálně, není ten obraz jen výsledkem naší interpretace empirických dat, protože máme takovou úvodní představu?
http://technet.idnes.cz/zobrazeni-vazeb-mezi-atomy-v-molekule-mikroskop-ibm-afm-pj8-/veda.aspx?c=A120926_172743_veda_pka
V OOP objekty existují, v FP se bez nich obejdeme, který popis lépe odpovídá realitě. Realita se skládá z objektů a nebo kategorií? Každý z nich nám otevře trochu jiný pohled na realitu. Moderní trendy programování nejsou jen o efektivitě programování, ale taky o objevování nových aspektů reality, nebo nových aspektů, které si do té reality jen promítáme.
Objekt existuje, pokud se projevuje. Jaká je jeho vnitřní struktura nebo reálná podoba je vedlejší. Objekt pojmenovaný "atom" má vlastnosti jemu přisuzované a projevuje se v souladu se svým matematickým popisem. Popsán je vlnovou funkcí - ta v realitě neexistuje, je to jen abstraktní objekt. Ale objekt, který je jí modelován, tj. atom, se objektivně a konkrétně projevuje v reálném světě. Pokud jsme k jeho popisu a modelování použili vlnovou funkci a pozorovatelné veličiny, jak je chápe kvantová fyzika, pak samozřejmě budeme sledovat tyto veličiny a konstruovat přístroje, kterými je budeme schopni měřit a nějak názorně zobrazit, tj. interpretovat. Jestli atom vypadá jako kulička, jako mrak, či nemá konkrétní podobu, jak ji chápeme v makrosvětě, je vedlejší. Podstatné je, že ho dokážeme registrovat, změřit veličiny, jež zachycují jeho stav a modelovat jeho chování ve smyslu těchto veličin. Je ale nezbytné si uvědomovat, že pojmenování těch veličin mohou poněkud mást, opět z historických důvodů. U těch nověji objevených, jako je třeba
podivnost, snad už nikoho nenapadne si pod tím představovat něco konkrétního. To ovšem neznamená, že podivnost jakožto vlastnost neexistuje. Ani že existuje. Náš model elementárních částic ji vyžaduje. Jiný třeba ne. Ovšem elementární částice sama je objektem, který se navenek projevuje a svými vlastnostmi a projevy odlišuje např. od těch atomů, ale přitom s tím atomem souvisí kompozičně. Nevíme jak ve skutečnosti vypadá, protože "vypadat" je dost makroskopický pojem. Ale liší se a projevuje se.
Siločára se neprojevuje. Projevuje se pole a ty siločáry nám umožňují si to neviditelné pole nějak představit. Elektron nejspíš "nevypadá" jako kulička. Ale kulička nám umožňuje si ho nějak představit, protože i ten elektron má vlastnosti, jako je hmotnost, velikost, "moment hybnosti"... Jen si je nelze představovat stejně.
To je jak představovat si čtyřrozměrnou krychli. Taky má hrany a stěny, úhly mezi nimi, ale "vypadá" úplně jinak. Mozkem, který pojem "vypadat" chápe trojrozměrně a navíc makroskopicky, je těžké takový objekt zařadit. To ale neznamená, že by ve čtyřrozměrném světě takový objekt nemohl existovat. Dokázali bychom ho změřit a vypočítat jeho objem. Ale představit si ho jako krychličku by nebylo správné, nicméně pokud by se takový objekt projevoval jako čtyřrozměrná krychle, nic by nám nebránilo ho modelovat matematickým objektem "čtyřrozměrná krychle". Bez ohledu na to, jak by skutečně "vypadal".