reklama

Hranice zmenšování velikosti JPG souboru

Kit

Re:Komprimace
« Odpověď #15 kdy: 19. 03. 2017, 16:31:20 »
Vzhledem k tomu, že většina používaných souborů je z internetu, tak efektivní algoritmus komprimace je URL, místo souboru pracujete s odkazem a internet je pak komprimačním slovníkem, dekomprimace je pak stažení souboru :-)))

tomu nerozumim pokud cely internet je komprimacnim slovnikem, tak asi bude dost velky ? a i pocet bitu k vyjadreni indexu do takoveho slovniku by byl veliky ?

S tou velikostí URL to není tak zlé. Každý bit indexu zmenšuje entropii na polovinu, takže URL např. do 60 znaků je dnes nejen dostatečných pro vyjádření indexu, ale může obsahovat i dostatek redundance na informaci pro člověka, co se na daném URL nachází.

reklama


Ivan Nový

Re:Komprimace
« Odpověď #16 kdy: 19. 03. 2017, 18:11:32 »
https://arstechnica.co.uk/information-technology/2017/03/google-jpeg-guetzli-encoder-file-size/?u=ZcHm6HyQVijOpm_f4F&c=1250

Kde je hranice zmenšování velikosti souboru?

Hranice je ve velikosti slovníku, který ke kompresi použijete. Velikost nejmenšího komprimovaného souboru je počet bitů, který potřebujete k vyjádření indexu do toho kompresního slovníku. Vzhledem k tomu, že většina používaných souborů je z internetu, tak efektivní algoritmus komprimace je URL, místo souboru pracujete s odkazem a internet je pak komprimačním slovníkem, dekomprimace je pak stažení souboru :-)))

tomu nerozumim pokud cely internet je komprimacnim slovnikem, tak asi bude dost velky ? a i pocet bitu k vyjadreni indexu do takoveho slovniku by byl veliky ?

jinak on by sel i zkracovat krome jpg i text, lidske oko resp. mozek umi "dopocitavat resp. opravovat" chybejici pismena, zdvojena, ruzne presmycky, chyby a "furt tomu rozumi"

Ano, ale jde o to, aby to bylo na úrovni podvědomí, abyste nemusel nad tím přmýšlet.

noxi

Re:Komprimace
« Odpověď #17 kdy: 21. 03. 2017, 00:48:43 »
Citace
Ano, ale jde o to, aby to bylo na úrovni podvědomí, abyste nemusel nad tím přemýšlet.

Správný postřeh. Ještě mne zaujala zmíněná možnost kdy mám např. jpg obraz Mandelbrot množiny a přitom znám tu její vytvářející rovnici, která má jen pár bytů. Tím se vlastně dostávám pod hranici komprimace určenou entropií, ne?

Hypoteticky by měla pro každý soubor existovat nějaká vytvářející rovnice. To potřebné index zázemí dává matematika s celým svým aparátem. Otázka zní jak tu rovnici najít.

Ivan Nový

Re:Hranice zmenšování velikosti JPG souboru
« Odpověď #18 kdy: 21. 03. 2017, 08:10:57 »

oldschool

Re:Hranice zmenšování velikosti JPG souboru
« Odpověď #19 kdy: 21. 03. 2017, 14:36:32 »
Taky je cesta kdy dekompresni algoritmus ma databazi fragmentu. Treba takova obloha nebo trava. Samotny soubor obrazku by mel jen nejaka metadata, ze tahle vrstva je obloha typu YYY a tohle trava typu XXX. Pri dekompresi by algoritmus ty vrstvy dogeneroval. A ta databaze muze mit klidne treba 1GB, to zvladnou i telefony. Vzhledem na to, ze 99% obrazku na vebu je konzumniho charakteru, tedy jednou kouknes a uz nikdy vice, tak to jestli vidis tu oblohu dogenerovanou nebo originalni nemuze hrat roli. Samozrejme by tam byl nejaky fallback na dodatecne stazeni originalniho obrazku pro pripad potreby.


phi

Re:Komprimace
« Odpověď #20 kdy: 21. 03. 2017, 14:50:52 »
Jinak nápad je to skvělý, upravit komprimovaný soubor před komprimací tak, aby se usnadnila komprimace a zároveň se využila dekompresní kapacita lidského mozku, která si odstraněné detaily domyslí a vyrovná.

Tak funguje i stary dobry JPEG...

No myslím, že starý dobrý JPEG tolik nepočítá s funkcí mozku, ale data vyhodnocuje statisticky na základě histogramu a jeho naivního ořezání.

Stary dobry JPEG pocita s tim, ze oko je citlivejsi na jas nez na barvy. 

phi

Re:Komprimace
« Odpověď #21 kdy: 21. 03. 2017, 15:05:56 »
Citace
Ano, ale jde o to, aby to bylo na úrovni podvědomí, abyste nemusel nad tím přemýšlet.

Správný postřeh. Ještě mne zaujala zmíněná možnost kdy mám např. jpg obraz Mandelbrot množiny a přitom znám tu její vytvářející rovnici, která má jen pár bytů. Tím se vlastně dostávám pod hranici komprimace určenou entropií, ne?

Hypoteticky by měla pro každý soubor existovat nějaká vytvářející rovnice. To potřebné index zázemí dává matematika s celým svým aparátem. Otázka zní jak tu rovnici najít.
I pro bily sum ? :)

lobo

Re:Komprimace
« Odpověď #22 kdy: 21. 03. 2017, 15:38:27 »
Citace
Ano, ale jde o to, aby to bylo na úrovni podvědomí, abyste nemusel nad tím přemýšlet.

Správný postřeh. Ještě mne zaujala zmíněná možnost kdy mám např. jpg obraz Mandelbrot množiny a přitom znám tu její vytvářející rovnici, která má jen pár bytů. Tím se vlastně dostávám pod hranici komprimace určenou entropií, ne?

Hypoteticky by měla pro každý soubor existovat nějaká vytvářející rovnice. To potřebné index zázemí dává matematika s celým svým aparátem. Otázka zní jak tu rovnici najít.
I pro bily sum ? :)
pre bily sum neviem ale pre billy goat urcite

hhju

Re:Komprimace
« Odpověď #23 kdy: 21. 03. 2017, 16:24:47 »
I pro bily sum ? :)
Pokud dat není nekonečně mnoho, vždy lze nalézt rovnici, která je generuje.

Sum svistu

Re:Hranice zmenšování velikosti JPG souboru
« Odpověď #24 kdy: 21. 03. 2017, 16:25:28 »
Bily sum mame v matlabu uz pres 20 let :)

dw

Re:Komprimace
« Odpověď #25 kdy: 21. 03. 2017, 18:39:14 »
Jinak nápad je to skvělý, upravit komprimovaný soubor před komprimací tak, aby se usnadnila komprimace a zároveň se využila dekompresní kapacita lidského mozku, která si odstraněné detaily domyslí a vyrovná.

Tak funguje i stary dobry JPEG...

No myslím, že starý dobrý JPEG tolik nepočítá s funkcí mozku, ale data vyhodnocuje statisticky na základě histogramu a jeho naivního ořezání.

To ne, prvni krok, tj. prevod z RGB na YCbCr a nasledny krok podvzorkovani barev je zalozen na vnimani obrazu clovekem. Nejaky jiny tvor, ktery vnima spis odstiny a mene svetlost (resp. rozdily svetlosti), by potreboval uplne jinou transormaci.

YCbCr nie je ludske vnimanie. Clovek vnima RGB - https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADpek_(oko)#Funkce

YCbCr je dedicstvo z analogovej televizie ked bolo treba k jasovemu signalu Y pridat farbu. Aby signal s pridanou farbou bol mozny pozerat aj na CB televizii tak bol zvoleny tento model, z ktoreho sa RGB lahko dopocita (stacia k tomu 2 tranzistory a par rezistorov).

aaa

Re:Komprimace
« Odpověď #26 kdy: 21. 03. 2017, 19:20:44 »
Pokud dat není nekonečně mnoho, vždy lze nalézt rovnici, která je generuje.
Mas pravdu, ale rovnica vacsia ako data je na komprimaciu nevhodna.

tisnik

Re:Komprimace
« Odpověď #27 kdy: 21. 03. 2017, 22:41:44 »
Jinak nápad je to skvělý, upravit komprimovaný soubor před komprimací tak, aby se usnadnila komprimace a zároveň se využila dekompresní kapacita lidského mozku, která si odstraněné detaily domyslí a vyrovná.

Tak funguje i stary dobry JPEG...

No myslím, že starý dobrý JPEG tolik nepočítá s funkcí mozku, ale data vyhodnocuje statisticky na základě histogramu a jeho naivního ořezání.

To ne, prvni krok, tj. prevod z RGB na YCbCr a nasledny krok podvzorkovani barev je zalozen na vnimani obrazu clovekem. Nejaky jiny tvor, ktery vnima spis odstiny a mene svetlost (resp. rozdily svetlosti), by potreboval uplne jinou transormaci.

YCbCr nie je ludske vnimanie. Clovek vnima RGB - https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADpek_(oko)#Funkce

YCbCr je dedicstvo z analogovej televizie ked bolo treba k jasovemu signalu Y pridat farbu. Aby signal s pridanou farbou bol mozny pozerat aj na CB televizii tak bol zvoleny tento model, z ktoreho sa RGB lahko dopocita (stacia k tomu 2 tranzistory a par rezistorov).

netvrdil jsem, ze oko vnima YCbCr, ale do tohoto prostoru se prevadi proto, ze clovek vic rozlisuje jas (tedy Y slozku) a mnohem min odstiny (tedy rozdilove Cb Cr). Proto JPEG muze Cb Cr podvzorkovat a to tak, ze hodne (2x v kazde ose).

Proc to tak je se doctes, kdyz si roklepnes odkaz na Tycinky z te Tebou odkazovane wiki stranky:
"V lidské sítnici se nachází asi 120 milionů tyčinek, tedy dvacetkrát více než čípků"

Tudiz mame dva systemy videni - Y + RGB, pricemz Y ma radove vetsi rozliseni

aaa

Re:Komprimace
« Odpověď #28 kdy: 22. 03. 2017, 00:40:49 »
Jinak nápad je to skvělý, upravit komprimovaný soubor před komprimací tak, aby se usnadnila komprimace a zároveň se využila dekompresní kapacita lidského mozku, která si odstraněné detaily domyslí a vyrovná.

Tak funguje i stary dobry JPEG...

No myslím, že starý dobrý JPEG tolik nepočítá s funkcí mozku, ale data vyhodnocuje statisticky na základě histogramu a jeho naivního ořezání.

To ne, prvni krok, tj. prevod z RGB na YCbCr a nasledny krok podvzorkovani barev je zalozen na vnimani obrazu clovekem. Nejaky jiny tvor, ktery vnima spis odstiny a mene svetlost (resp. rozdily svetlosti), by potreboval uplne jinou transormaci.

YCbCr nie je ludske vnimanie. Clovek vnima RGB - https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADpek_(oko)#Funkce

YCbCr je dedicstvo z analogovej televizie ked bolo treba k jasovemu signalu Y pridat farbu. Aby signal s pridanou farbou bol mozny pozerat aj na CB televizii tak bol zvoleny tento model, z ktoreho sa RGB lahko dopocita (stacia k tomu 2 tranzistory a par rezistorov).

netvrdil jsem, ze oko vnima YCbCr, ale do tohoto prostoru se prevadi proto, ze clovek vic rozlisuje jas (tedy Y slozku) a mnohem min odstiny (tedy rozdilove Cb Cr). Proto JPEG muze Cb Cr podvzorkovat a to tak, ze hodne (2x v kazde ose).

Proc to tak je se doctes, kdyz si roklepnes odkaz na Tycinky z te Tebou odkazovane wiki stranky:
"V lidské sítnici se nachází asi 120 milionů tyčinek, tedy dvacetkrát více než čípků"

Tudiz mame dva systemy videni - Y + RGB, pricemz Y ma radove vetsi rozliseni
Y ma mensie rozlisenie, co sa da vidiet v noci pri slabsom osvetleni. Mame viac tyciniek, ale tie su rovnomerne rozprestrete po sietnici. Saturuju sa pri 3-5cd/m^2, co je osvetlenie nocneho mesta a tak sa ich neoplati uvazovat pri pozerani na monitor.

R+G su iba na zltej skvrne, B je na zltej skvrne a ma aj velmi malo receptorov aj okolo. Na zltej skvrne su hustejsie ako tycinky a preto mame ostre videnie aj ked ich je celkovo menej.

Viac vnimame jas pravdepodobne kvoli gangliovym bunkam v sietnici, ktore robia preprocessing a zvyraznuju hrany.

noxi

Re:Komprimace
« Odpověď #29 kdy: 22. 03. 2017, 01:44:15 »
Pokud dat není nekonečně mnoho, vždy lze nalézt rovnici, která je generuje.
Mas pravdu, ale rovnica vacsia ako data je na komprimaciu nevhodna.

Dat není nekonečně mnoho, protože počet všech možných obrazů třeba na displeji je sice veliký, ale konečný. Všechny další možnosti uspořádání pixelů je už opakování. Když se to vztahne na sítnici oka, tak v našem vesmíru můžeme nafotit jen konečný počet fotek. Při dalším focení už nafotíme jen ty samý fotky, vesmír by se z našeho pohledu začal opakovat, pokud by byl dostatečně velký:)

 

reklama