Už to, že se vám v tabulce opakuje stejný vzor sloupců typeX a iX, je velmi podezřelé – ukazuje to, že máte pravděpodobně špatně navrženou strukturu tabulek. A když píšete, že typeX a iX tvoří nějakou dvojici a chcete hledat takové hodnoty iX, kde typeX má nějakou konkrétní hodnotu, je ten špatný návrh struktury jistota. Asi spíš chcete mít tabulku měření, typ, hodnota. A pokud chcete identifikovat i jednotlivá měření, dává smysl vedle toho mít tabulku měření, kde budete mít poznamenaný třeba čas měření, a na tuto tabulku se z tabulky výsledků měření jen odkážete.
Vycházel jsem z toho, že script jenž měření zaznamenává vždy vygeneruje všech 60 měření (tj zaznamená 60 typu a 60 hodnot). K tomu potřebuji vědět čas kdy k měření došlo.
Aktuálně je vše v jedné tabulce, jelikož zápis je jeden dotaz na databázi. Export dat je typicky po 200 - 1000 hodinách, kde výsledkem je graf. Měří se po 15 minutách. K výsledkům se z 99% už není třeba vracet (zřejmě jednou za dva měsíce vyexportuji data starší než dva měsíce) a dotaz na databázi s CASE je jen proto, že vzorky se měří po skupinkách a pokud někdo zatrhne skupinky dvě a jedna je tam 500 hodin a druhá 200 tak by se vracela data z předchozí skupiny jenž tam byla před 200 hodinami.
Tedy dotaz na export dat se dělá max jednou za několik dní. Do začátku mě napadlo mít tabulku id, typ a proud pro každou pozici s tím že id by byl čas od prvního spuštění testeru inkrementovaný po 15 min. tj id = 1 by bylo 3.3. 12:00 a id = 2 by bylo 3.3. 12:15. Výpočetní složitost exportovaných dat mi přišla ale větší než to dělat takto - tedy snadno čitelně pro lidský zrak. Druhá myšlenka byla uchovávat pouze proud a typ určovat z tabulky typ vzorku, pozice, čas vložení, čas vyjmutí.
Veškeré ale mnou vymyšlené možnosti mi přišli příliš zatěžující RPI při zpracování a jejich benefit sporadický vzhledem k praktickému nasazení.