(člověk by čekal že 8, ale kiwi udělal speciální obdélník, který má obě strany jednou stejné a podruhé v poměru zlatého řezu a přijde mu to v pohodě a diví se že se divíme, vždyť obdélník je jen NÁZEV (model), vůbec z toho nevyplývá, že by se měl chovat jako obdélník, který známe (GEOMETRICKÝ KONSTRUKT), a jestli jsme to očekávali, tak jsme hovada co nerozeznají implikaci od ekvivalence a neměli by nás pouštět k počítači).
Nepochopení rozdílu mezi objektem reálného světa či objektem abstraktního světa na jedné straně a objektem jakožto základní entitou objektového modelu pro účely implementace počítačového programu na straně druhé je velice častým zdrojem chyb při návrhu. Snažíte se násilím za každou cenu co nejvěrněji rekonstruovat vlastnosti nějakého reálného (či naopak abstraktního) vzoru, včetně klasifikační hierarchie, bez ohledu na to, je-li to k něčemu dobré.
K čemu je mi dobré, že speciální obdélník nemůže mít za žádnou cenu z nějakého obskurního důvodu, jehož praktický význam vlastně ani jeho proponent nedokáže uspokojivě obhájit pro univerzální případ, nikdy žádnou pevnou vazbu mezi stranami, když by se mi to v nějaké konkrétní aplikaci hodilo?
Uvědomte si, že přístupy jako strukturované, funkcionální, objektové aj. programování vznikala kvůli tomu, aby
zjednodušila návrh programu. Pokud kvůli nějakým principům, vytrženým z kontextu, vhodným pro problém A, ale naprosto nevhodným pro problém B, musím psát program 3x tak dlouhý a nepřehledný, tak je něco špatně.
To byla odpověď na otázku, kde se používá ObjC. PR dělat nechci a osobně bych ObjC už ani nedoporučoval, přece jen je přes všechny své výhody překonané (byť někteří exoti jako Čada na něm stále slepě lpí, ale to nechme psychiatrům).
Dynamické a použitelné jsou i např. Ruby nebo Python.