Pravidla pro pojmenování proměnných

spasitel

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #45 kdy: 04. 11. 2016, 10:09:15 »
Ad1) Iva Novy, vy tady nepiste uz nesmysly, protoze vazne pusobite jako poradnej dement.

Ad2) Screemy ty ani nevis, co delas, kdyz pouzivas Vim.

Ad3) za sociku nam bylo nejlip (no jo ,tvl kontrolni otazka, kdy probehla sametova revoluce, curaci)


Ivan Nový

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #46 kdy: 04. 11. 2016, 10:10:51 »
IDE se používá od 80. let. Měl ho už Smalltalk.

Ivan Nový

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #47 kdy: 04. 11. 2016, 10:17:48 »
Ad1) Iva Novy, vy tady nepiste uz nesmysly, protoze vazne pusobite jako poradnej dement.

Ad2) Screemy ty ani nevis, co delas, kdyz pouzivas Vim.

Ad3) za sociku nam bylo nejlip (no jo ,tvl kontrolni otazka, kdy probehla sametova revoluce, curaci)

ad 1.) Myslíte, že AIDE bude dřív, nebo později? První vlaštovka je zde http://www.goodai.com/brain-simulator

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #48 kdy: 04. 11. 2016, 10:21:12 »
Libí se mi dnešní doba programátorska + IDE ...

Programátor bez IDE nevytvoří projekt.

A když ho vytvoří v IDE (krásně dříve řečeno "nakliká") má hnusný kód ... (logicky)

To je okecáváno tím, že to generuje IDE, ale přitom 80% programátorů ani neví, co to to IDE vygenrovalo natož co to dělá a jak by to měli udělat bez IDE.

Líbí se mi jak Kit razí "svůj styl" jelikož osobně to mám stejně ;-)

Za 10 let bude místo IDE podstatné části programu generovat AIDE (Artificial Inteligence Development Environment), vy budete jen připravovat trénovací data a počáteční šablony nutné ke spuštění evolučních algoritmů a aby byla možnost ovlivnit proces hledání řešení pomocí AIDE, ve výsledném kódu se pak stejně nikdo nevyzná a ani ho nebude zkoumat, AI bude generovat rovnou kód pro VM. Nebudete programátor, ale mentor stroje a k mentorování vám bude sloužit AIDE.

Programátor, který není schopný napsat projekt od základu na koleni bez IDE a jeho klikátek není programátor, toť můj názor který razím co si pamatuji ...

Je to přesne dnešní programátorská doba, každý rádoby programátor co si ve visualstudiu namaluje design a naklika funkce si mysli, ze muze delat programatora ale kdyz mu ukazete co to IDE vygenerovalo, neni shcopny to ani bezchybne precist, podobne je to s instalaci wordpress atp ...

To co jste psal Vy muze byt castence pravda, osobne jsem si take pohraval s myslenkou ze AI udela program za me, ja mu jen definuji co ma delat a bude to, nebudou potreba programatori, spravci serveru atd, protoze vse to muze delat AI.

Pevne doufam, ze teto doby se nedoziju (je mi 26, v tomto věku bych toto měl vitat, jako moji vrstevnici, avsak opak je pravdou)
Když chceš, dokážeš vše!

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #49 kdy: 04. 11. 2016, 10:22:48 »
Ad1) Iva Novy, vy tady nepiste uz nesmysly, protoze vazne pusobite jako poradnej dement.

Ad2) Screemy ty ani nevis, co delas, kdyz pouzivas Vim.

Ad3) za sociku nam bylo nejlip (no jo ,tvl kontrolni otazka, kdy probehla sametova revoluce, curaci)

Mohu Vás poprosit o doložení kde jsem uvedl, že používám Vim? Nebo dle čeho soudíte, že nevím co dělám?

Děkuji  ;)
Když chceš, dokážeš vše!


spasitel

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #50 kdy: 04. 11. 2016, 10:41:16 »
Screemy:
to ze vy netusite, co dela IDEcko, je vase vec. IDE je hlavne o zjednoduseni pri vytvoreni projektu a pri praci programovani. to mate jako, proc dnes pouzit bagr, kdyz muzu pouzit javamanovu lopatu? proc pouzit pracku, kdyz muzu mejt v rukach?

noef

  • *****
  • 897
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #51 kdy: 04. 11. 2016, 10:42:34 »
Nevidím důvod, proč bych měl nějaký kód opakovat pomocí nějakého klikátka. DRY.
To sa lahko povie, ale zarovnavat pixely v nejakom xml alebo v kode, pripadne pisat si rucne parser nie je ziadna zabava. Tak pouzijem Eclipse a jeho modelling tools, kde si naklikam co chcem a to vygeneruje dost hnusny kod, ktory sa opakuje. To neopakujem ja, to robi za mna IDE.

Ako zariadis DRY? Mas vlastny Eclipse?

Ne. Mám Vim. Ten mi hnusný kód nedělá.

Ten vam nedela zadny kod ;D. Takze misto par kliknuti a "hnusneho kodu", ktery stejne nikdo nema udrzovat, protoze se snad ma udrzovat predpis pro to vygenerovani, ve Vimu musite hodiny zkoumat, jak asi napr. ten naklikany parser napsat sam a pak k nemu napsat jeste kotel testu. Navic napr. ty generovane parsery byvaji mnohem rychlejsi, protoze jsou podstatne lepe optimalizovane, prestoze to vypada jako kod od prasete (tusim ANTLR to byl - switch na stovky radku atp.).

Libí se mi dnešní doba programátorska + IDE ...

Programátor bez IDE nevytvoří projekt.

A když ho vytvoří v IDE (krásně dříve řečeno "nakliká") má hnusný kód ... (logicky)

To je okecáváno tím, že to generuje IDE, ale přitom 80% programátorů ani neví, co to to IDE vygenrovalo natož co to dělá a jak by to měli udělat bez IDE.

Líbí se mi jak Kit razí "svůj styl" jelikož osobně to mám stejně ;-)

Nevim no, pokud nektere formaty souboru jsou delane tak, aby je generoval program, tak nevidim moc pointu v tom to psat rucne (nejsem si moc jisty, ale namaji to tak prave M$ veci?).

Osobne kdyz vyvijim ve Scale, tak si "zakladam" projekt sam (napisu si SBT build file). Ale zaroven pouzivam IDE, protoze bez toho je vyvoj velmi pomaly (od zakladnich veci jako navigace a importy az po refaktoring a chytre - type-aware - naseptavani).

Napr. v JavaScriptu mne ale prijde jako ztrata casu zacinat od piky. Vsak se doporucuje najit si seed nebo alespon buildfile ci konfiguraci, ktera nejvice sedi projektu a ten pouze jemne upravit. Ono psat si svuj gulpfile i pro celkem bezny projekt (ES6, Sass, Angular) je celkem na dlouho (den, asi spis i dny - musi se resit bundlovani, kompilovani sablon do JS, kompilovani zavislosti [bower/npm], minifikace, ruzne kontexty [napr. local BE, mock API a produkce] a pripadne i pokrocilejsi veci [proxy s nejakym mapovanim, generovani zdrojaku podle parametru tasku atp.]). Nebo snad kdyz potrebujete sifrovani, tak si taky implementujete hranate polamane kolo radeji nez pouzit roky overene, poradne otestovane v produkci, opravdu kulate a otevrene kolo?

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #52 kdy: 04. 11. 2016, 10:45:08 »
Screemy:
to ze vy netusite, co dela IDEcko, je vase vec. IDE je hlavne o zjednoduseni pri vytvoreni projektu a pri praci programovani. to mate jako, proc dnes pouzit bagr, kdyz muzu pouzit javamanovu lopatu? proc pouzit pracku, kdyz muzu mejt v rukach?

Dovolím si s Vámi nesouhlasit. IDE jsem používal, znám co dělá, vím jak funguje a moji kolegové jej také využívají.

Nikde jsem nepsal, ze práci neulehčuje, ale narážel jsem na to, že 80% programátorů, které IDE používají nerozumí tomu, co a proč to IDE vygenrovalo, k čemu to slouží a jak by to vlastně měli napsat ručně. Nehledě na to, že to co vygenruje IDE se dá min o 50% napsat úsporněji a přehledněji.

Vaše přirovnání bagr vs lopata či valcha vs pračka je tedy totálně mimo.

Ale děkuji za Vaši odpověd ;-)
Když chceš, dokážeš vše!

spasitel

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #53 kdy: 04. 11. 2016, 11:07:49 »
usporneji? to snad chcete rict, ze vy umite lepe napsat vygenerovanej kod, kterej je zoptimalizovanej, nez samotne IDE? jo vy jste borec :D

perceptron

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #54 kdy: 04. 11. 2016, 11:09:48 »
Citace
Nikde jsem nepsal, ze práci neulehčuje, ale narážel jsem na to, že 80% programátorů, které IDE používají nerozumí tomu, co a proč to IDE vygenrovalo, k čemu to slouží a jak by to vlastně měli napsat ručně.

uz borland delphi z 199x na klikanie okynek vo windowse generovalo na pozadi veci ktore boli interne nezrozumitelne

a vyvijalo sa v tom jak namydlenej blesk

mozno ked idete vim tak si mozete makefile pisat sami

ale ste mensina

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #55 kdy: 04. 11. 2016, 11:15:32 »
Nevim no, pokud nektere formaty souboru jsou delane tak, aby je generoval program, tak nevidim moc pointu v tom to psat rucne (nejsem si moc jisty, ale namaji to tak prave M$ veci?).

Osobne kdyz vyvijim ve Scale, tak si "zakladam" projekt sam (napisu si SBT build file). Ale zaroven pouzivam IDE, protoze bez toho je vyvoj velmi pomaly (od zakladnich veci jako navigace a importy az po refaktoring a chytre - type-aware - naseptavani).

Napr. v JavaScriptu mne ale prijde jako ztrata casu zacinat od piky. Vsak se doporucuje najit si seed nebo alespon buildfile ci konfiguraci, ktera nejvice sedi projektu a ten pouze jemne upravit. Ono psat si svuj gulpfile i pro celkem bezny projekt (ES6, Sass, Angular) je celkem na dlouho (den, asi spis i dny - musi se resit bundlovani, kompilovani sablon do JS, kompilovani zavislosti [bower/npm], minifikace, ruzne kontexty [napr. local BE, mock API a produkce] a pripadne i pokrocilejsi veci [proxy s nejakym mapovanim, generovani zdrojaku podle parametru tasku atp.]). Nebo snad kdyz potrebujete sifrovani, tak si taky implementujete hranate polamane kolo radeji nez pouzit roky overene, poradne otestovane v produkci, opravdu kulate a otevrene kolo?

Většina věci, které Vám generuje IDE je děláno tak aby je program mohl vytvořit, to jestli jsou 100% dobře, maximálně optimalizovaný jak rychlost, tak velikost je věc vedlejší, to je právě to o čem mluvím. Dnešní doba je fajn, každý mámě X GB a tak velikost programu je OK a nikdo ji neřeší, ale nepřijde Vám lepší napsat program, který je přehlednější, čitelnější, méně náročnější a menši než to, co by jste vygeneroval/vyklikal z IDE?

Tak jako tak IDE musite stanovit strukturu, ve které chcete projekt vést, kde co bude uležené, jak se to má tahat (nemusíte, ale pokud si chcete být 100% jistý, stejně to uděláte) takže to, že mi to stáhne nějakou pro mě nelogickou strukturu projektu je prostě špatně.

Našeptávání, refaktoring, autocomplete mě osobně přijde, jako kdyby programátor nevěděl kde co v projektu má, jak se k tomu dostat, jak daný kód dokončit, nebo třeba našeptávání funkci (jak ta funkce vlastně má vypadat? Aha našeptávání mě poradí i včetně zápisu atd). K čemu tedy se člověk musí učit programovat, když tu je chytré IDE a dá se v něm vše naklapat? Nemusím si nic pamatovat, nemusím mít přehled v projektu, nemusím nic znát, IDE to vlatsně umí za mě. Pak mě napadá otázka, k čemu je takový programátor, který když posadíte před konzoli na webovém serveru, kde je spadlá webová aplikace aby jí opravil na Vás bude koukat a ptát se, jaké IDE má použít a kde ho najít?

Na Vaší poslední otázku si myslím je odpověd výše pochopitelná
Když chceš, dokážeš vše!

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #56 kdy: 04. 11. 2016, 11:16:21 »
usporneji? to snad chcete rict, ze vy umite lepe napsat vygenerovanej kod, kterej je zoptimalizovanej, nez samotne IDE? jo vy jste borec :D

A vy snad ne? To jste potom programátor?
Když chceš, dokážeš vše!

Karel

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #57 kdy: 04. 11. 2016, 11:16:47 »
Vždycky jsem si užíval toho, že klíčová slova byla anglicky a názvy objektů česky. Dobře se mi to čte, snadno odliším klíčová slova od vlastních objektů a metod. Pak přišla móda vše pojmenovávat anglicky. Částečně jsem se přizpůsobil, ale názvy objektů a tříd IMHO stále nemá smysl překládat, pokud ten projekt není mezinárodní.

Byly doby, kdy jsem uvažoval podobně. Pak se mi dostal do rukou program, který byl ve švédštině. Původně nečekali, že se to bude tak dobře prodávat, vlastně to bylo napsané na míru jedné tamní elektrárně. Jenže to udělali velmi dobře a začali se objevovat zákazníci z Německa a Ukrajiny. A já byl jeden z těch, co měli za úkol to upravit pro německou legislativu. Od té doby (15 let) už píšu vše zásadně anglicky, i když jde o program pro osobní potřebu.

Jo a před měsícem přišel program ze Singapore. Naštěstí jen jako reference. Protože to jako fakt vážně ne.

Co se snažím říci: málokdy máte dopředu jistotu, že ten projekt zůstane navždy jen lokální. Pokud jste dobří a děláte něco, co je hodně užitečné, tak je velká šance, že to bude chtít i někdo ze zahraničí.

Karel

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #58 kdy: 04. 11. 2016, 11:38:01 »
Nikde jsem nepsal, ze práci neulehčuje, ale narážel jsem na to, že 80% programátorů, které IDE používají nerozumí tomu, co a proč to IDE vygenrovalo, k čemu to slouží a jak by to vlastně měli napsat ručně. Nehledě na to, že to co vygenruje IDE se dá min o 50% napsat úsporněji a přehledněji.

V zásadě s vámi souhlasím, jen bych rád uvedl, že to z mé zkušenosti není ani tak o tom, že by nerozuměli tomu, co to vygeneruje, jako spíše že to neumí napsat ručně. To vám pak tvrdí, že nějaká komponenta nemůže reagovat na nějakou událost. A vy víte, že ano. Jenže ono mu IDE nenabízí tu událost v seznamu, takže neví, jak se jmenuje a neví, jak má pojmenovat metodu, kterou ta událost volá. Prostě neumí číst dokumentaci a spoléhají na to, že IDE jim samo vypíše a nabídne všechny funkce, co jsou dostupné.

Ivan Nový

Re:Pravidla pro pojmenování proměnných
« Odpověď #59 kdy: 04. 11. 2016, 11:49:32 »
Nikde jsem nepsal, ze práci neulehčuje, ale narážel jsem na to, že 80% programátorů, které IDE používají nerozumí tomu, co a proč to IDE vygenrovalo, k čemu to slouží a jak by to vlastně měli napsat ručně. Nehledě na to, že to co vygenruje IDE se dá min o 50% napsat úsporněji a přehledněji.

V zásadě s vámi souhlasím, jen bych rád uvedl, že to z mé zkušenosti není ani tak o tom, že by nerozuměli tomu, co to vygeneruje, jako spíše že to neumí napsat ručně. To vám pak tvrdí, že nějaká komponenta nemůže reagovat na nějakou událost. A vy víte, že ano. Jenže ono mu IDE nenabízí tu událost v seznamu, takže neví, jak se jmenuje a neví, jak má pojmenovat metodu, kterou ta událost volá. Prostě neumí číst dokumentaci a spoléhají na to, že IDE jim samo vypíše a nabídne všechny funkce, co jsou dostupné.


Díky za IDE, v 80. letech se vůbec nepředpokládalo, že by programovací jazyky byly prakticky systémy desetisíců funkcí a knihoven, a že by to byl někdo vůbec schopen používat. Docela vážně se řešilo, který jazyk je na učení jednodušší, na jedné straně "obtížný" PL/1 a na druhé Algol, který se přirovnával ke stolové hoře, těžko se na ni vydrápete, ale jakmile jste nahoře, už to jde snadno :-))) A to běžní programátoři, lopaty, tehdy byli lidi s IQ vysoko nad 120 :-)))