Linux se chová takhle. Když ho používáš, plní si RAM a jakmile některý věci povypínáš nebo nepoužíváš, udržuje je v RAM, dokud není potřeba uvolnit místo jinýmu programu. Urychluje to práci s věcma, který děláš opakovaně nebo často (protože jsou stále načtené v RAM) a nezpomaluje to nic dalšího (protože ta RAM je k dispozici kdykoliv je potřeba). Proto se tomu říká cache.
Když dáš do terminálu příkaz free -m, vyjede Ti využití paměti (v MB). Zajímá Tě řádek +/- buffers/cache, kde ve sloupci used je opravdu použitá (potřebná) paměť a free je paměť, která je plně k dispozici čemukoliv,co si o ní řekne.
Pokud nainstaluješ program htop (terminálovej), tak ten to ukazuje podle barvy proužků. První barva (nejvíc vlevo) je natvrdo obsazená paměť (to je to 1%, o kterym píšeš), druhá je buffer a třetí (pravděpodobně největší a zabírající téměř celý zbytek řádku) je cache.