Programátorův pohled na svět

[Kit]

Ad Kit, operační systém uměl multitasking pro osum úloh najednou. Pracoval jste někdy na stroji s feritovou pamětí?

Ano, pracoval a tu feritovou desku jsem i držel v ruce. Krásná výšivka :-)

Ten počítač v Apollu byl typu MISD - s jednou sadou registrů pracovalo osm procesů.

[Reklama]

[Kit]

Ta přesnost na logáru je o hodně lepší než jen jedno desetinné místo. Jinak by mosty na něm počítané asi spadly.

No, jsou na to finty, ale stupnice na logáru je pořád jenom na to jedno desetinné místo. Správně bych měl říct na dvě číslice, protože to vůbec nemusí být nějaké desetiny
Přesněji se s ním dá počítat také, ale to už zase musíš mít "balík programů" jak to provést, a opakovat je dokola, tím jsme se dostali k hybridním počítačům, což byla vůbec dost divoká kategorie. Ty bych sem radši netahal (vyráběl se i kříženec logára a Addiatoru).

Ta stupnice mezi jedničkou a dvojkou má dvě desetinná místa, plus další místo se dá odhadnout. Za dvojkou se už odhaduje to druhé desetinné místo, takže na přesnost 0.1 % se to při troše pečlivosti dalo dotáhnout.

Zajímavé na tom logáru je, že se dá násobit a dělit současně, což je neskutečná výhoda.

[Radovan.]

Ta stupnice mezi jedničkou a dvojkou má dvě desetinná místa, plus další místo se dá odhadnout. Za dvojkou se už odhaduje to druhé desetinné místo, takže na přesnost 0.1 % se to při troše pečlivosti dalo dotáhnout.

Zajímavé na tom logáru je, že se dá násobit a dělit současně, což je neskutečná výhoda.

Logára co tu mám (plastová) by byla tak třikrát nepřesnější, možná kromě toho kovového dederonského.

Jo, spočítat plochu kruhu obnáší jeden pohyb posuvníku, a tím je číslo umocněné a navrch ještě vynásobené Pí. Kdybych měl vybrat deset největších vynálezů všech dob, tak by logaritmické pravítko určitě nechybělo, a daleko za kolem a rozděláním ohně by se neumístilo.

[noef]

red_cars = map(lambda x: x.color = 'red', filter(lambda x: x.id == 'ID2376', cars))

Jinak, i ten filtr je v Elixiru daleko čitelnější:

Kód: [Vybrat]

red_cars = cars |> Enum.filter(fn x -> x[:id]==XXXX end) |> Enum.map(fn x -> x[:color]=:red end)
nebo ještě zhuštěněji:

Kód: [Vybrat]

red_cars = cars |> Enum.filter(&(&1[:id]==XXXX)) |> Enum.map(&(&1[:color]=:red))


Prihodim Scala verzi:

Kód: [Vybrat]

val redCars = cars.filter(_.id == "ID2376").map(c => {c.color = "red"; c})
pripadne takto

Kód: [Vybrat]

val redCars = cars filter {_.id == "ID2376"} map { c => c.color = "red"; c }

Kdyz jsem byl donucen psat v Pythonu nejaky ukol do skoly, tak pri srovnani se Scalou jsem si pripadal jak bez rukou. Volani nesla rozumne retezit, nezvykle poradi u operaci nad kolekcemi (mozna o zvyku, nevim), mnoho chybejicich operaci a zapis lambdy byl tak neuveritelne neprakticky uzvaneny.

A teda osobne me prijde meneni stavu v map jako prasecina...

Kód: [Vybrat]

def get_data do
  send(Agent1, :get_data)
  data = receive do
    {:get_data_response,data} -> data   #### TADY
    after 5000 -> raise "Timeout"
  end
end

data = get_data |> some_other_async
set_value('#user-val',data)
end


Zkusil jsem i druhy priklad, ale nevim zda jsem to pochopil spravne (Elixir neznam). Zvolil jsem features, prestoze ma Scala (udajne dobrou) actor knihovnu Akka, ale s tou skoro neumim.

Kód: [Vybrat]

def getData = Future {Thread.sleep(50); 4}
def processData(a: Int) = Future {Thread.sleep(50); a * 2}

val totalResultFuture = for {
  data <- getData
  result <- processData(data)
} yield result

val totalResult = Await.result(totalResultFuture, 2 seconds)
setValue(totalResult)


[AA]

Ta stupnice mezi jedničkou a dvojkou má dvě desetinná místa, plus další místo se dá odhadnout. Za dvojkou se už odhaduje to druhé desetinné místo, takže na přesnost 0.1 % se to při troše pečlivosti dalo dotáhnout.

Zajímavé na tom logáru je, že se dá násobit a dělit současně, což je neskutečná výhoda.

Logára co tu mám (plastová) by byla tak třikrát nepřesnější, možná kromě toho kovového dederonského.

Jo, spočítat plochu kruhu obnáší jeden pohyb posuvníku, a tím je číslo umocněné a navrch ještě vynásobené Pí. Kdybych měl vybrat deset největších vynálezů všech dob, tak by logaritmické pravítko určitě nechybělo, a daleko za kolem a rozděláním ohně by se neumístilo.

Nevím, jestli jste viděl speciální logáro pro zemědělce (po novu nejspíše pro farmáře). Nastavíte datum připuštění a o kus dál si přečtete datum ohřebení, otelení, obahnění, oprasení atd. - pochopitelně s případným přechodem do dalšího roku. Má i jiné stupnice, třeba pro agrotechnické lhůty. V tomto oboru ovšem na nějaké desetině nezáleží :-). Jinak jsem je viděl u známého, který byl jako potomek kulaka zrůdným režimem pronásledován v 50. letech tak strašlivě, že vysokou zemědělskou absolvoval dálkově (považte!) a později (asi za trest) dělal předsedu úspěšného JZD; po jeho rozbití pak soukromničil na jednom z jeho zbytků. Své práci rozuměl skvěle a na logáro nedal dopustit.

[Reklama]

[lojza]

[/quote]


Příroda se spojitě jenom tváří, ve skutečnosti si s celými čísly úplně vystačí. To jenom omezené lidské myšlení nedokáže obsáhnout přesný počet atomů ve sklenici vody, proto si musí vypomoci umělými makrojednotkami jako je litr, a "reálnými" čísly, popisujícími velmi přibližně celočíselnou realitu. Jako to logaritmické pravítko - nepřesně ale rychle.

Takže je to přesně naopak, přesné počítání s celými čísly je pro pánaboha, lidé si musí vystačit s nepřesnými reálnými. Mimochodem, černé díry jsou místa ve Vesmíru, kde Bůh dělil nulou
[/quote]

byl by k tom nejaky odkaz na clanek kde se to vic vysvetluje ? ja mel za to ze prave lidstvo hlavne fyzikove si musi vystacit s modely, aproximacemi tedy "prirozenymi cisly" .. zatimco priroda pracuje v realnem oboru (radove treba 10 ^30 cislic za desetinnou carkou nebo i vic ) a my proste nejsme schopni tuto opravdovou "realitu"namerit a pak s takovou presnosti  pracovat, nekonecno je asi spis lidsky konstrukt nez v prirode se realne vyskytujici entita vsechno zase asi za ucelem zjednoduseni,aproximace a moznosti zaveru ... je to stochasticke (vyjimka kvantovka tam se to ma za prokazane byt einstein viz EPR paradox nesouhlasil, viz skryte elementy reality )

[progrobob]

Ty taky určitě něco znáš líp než většina populace. Řekněme třeba se zabýváš filozováním o životě a smyslu věcí což je něco co drtivá většina lidí nedělá.  Jsou v tomto ohledu ignoranti, choděj do práce, domů. Čuměj na ty debilní seriály pořád dokola bez snahy se někam posunout, to čemu rozumíš ty oni nerozuměj a nezajímá je to a nechápou proč to zajímá tebe.

Já jako programátor to vidím obdobně. Vysvětlovat neprogramátorovi jaký to je je jako vysvětlovat to psovi. Bude na tebe čumět a může ti chvilku i připadat že ti rozumí ale pak ti dojde že je to jen blbej pes a že tomu nemůže rozumět, je to marný.

Ptát se jaké je to být programátorem je ptát se jaké je to být bohem. Jedinej způsob jak pochopit jaký je být programátorem je stát se jím. Pokud máš rád filozofování o smyslu a fungování věcí, tak programování tě nakopne na úplně novej level. Ale je to nebezpečný, může se ti stát že tě to tak chytne že tě už nebude zajímat nic jinýho. :-)

[Mintaka_]

Re. Ale je to nebezpečný, může se ti stát že tě to tak chytne že tě už nebude zajímat nic jinýho.:

Což je mimochodem ukázka uvažování o krajní mezi.

Logika, abstrakce, dekompozice, vnímavosti k možným (i málo pravděpodobným) stavům,...  to jsou věci, které si nosíme (občas i k pobavení publika) do života mimo svou práci. Někdy nám to přemýšlení zkříží někdo s praktickým selským rozumem a v daném prostředí vymyslí či zrealizuje něco mnohem efektivněji. 
Nezřídka však platí, podobně jako v jiných případech, "ševcova žena a kovářova kobyla...", takže to může někdy vypadat, že logiku odkládáme stranou.
Možná je to proto, že v některých oblastech je použití logiky témeř nepoužitelné (komunikace s partnerkami a úředníky) a bez této půdy pod nohami můžeme být trochu ztracení.

[meninblek]

Psycholožka není partnerka.

[lojza]

Ty taky určitě něco znáš líp než většina populace. Řekněme třeba se zabýváš filozováním o životě a smyslu věcí což je něco co drtivá většina lidí nedělá.  Jsou v tomto ohledu ignoranti, choděj do práce, domů. Čuměj na ty debilní seriály pořád dokola bez snahy se někam posunout, to čemu rozumíš ty oni nerozuměj a nezajímá je to a nechápou proč to zajímá tebe.

Já jako programátor to vidím obdobně. Vysvětlovat neprogramátorovi jaký to je je jako vysvětlovat to psovi. Bude na tebe čumět a může ti chvilku i připadat že ti rozumí ale pak ti dojde že je to jen blbej pes a že tomu nemůže rozumět, je to marný.

Ptát se jaké je to být programátorem je ptát se jaké je to být bohem. Jedinej způsob jak pochopit jaký je být programátorem je stát se jím. Pokud máš rád filozofování o smyslu a fungování věcí, tak programování tě nakopne na úplně novej level. Ale je to nebezpečný, může se ti stát že tě to tak chytne že tě už nebude zajímat nic jinýho. :-)

urcite mas pravdu a docela jsi mne vystihl, zkousim to, ale rad se treba "zaparkovavam" do neciho videni sveta, citeni, takovy pokus o empatii a prociteni onoho pro mne i Vas tezko popsatelneho stavu rozpolozeni, videni sveta, zrejme chci po Vas nemozne, ale aspon jsme to zkusili

ale dekuju za snahu o prvni ci druhe priblizeni pomoci ruznych podobenstvi ze zivota (jako v Bibli )

treba vcera jsem prohanel 200 MB soubor (2,1 mil radku) skrz regularni vyraz abych se zbavil html tagu a dostal cistej text pomoci regularniho vyrazu ktery jsem samozrejme musel "si vypujcit"pres strycka googla, ale kdybych nevedel ze existuji reg. expr. resp. moznost zbaveni se html tagu tak bych vlastne ani nic nehledal ... jak to prosivalo ten soubor skrz reg. expr. sito tak mi to prislo az demonicke ... takova "trivialnost"pro Vas, pro mne "zazrak"kdybych to mel delat rucne

[NTVL]

treba vcera jsem prohanel 200 MB soubor (2,1 mil radku) skrz regularni vyraz abych se zbavil html tagu a dostal cistej text pomoci regularniho vyrazu

Tak tohle mi přijde jako brutální overkill. Co to HTML jednoduše zobrazit v prohlížeči a text zkopírovat?

[dustin]

Nebo elinks -dump či starší lynx -dump.

[lopata]

diky zkusim, ale jsem spis takovy filosof-teoretik ktery se proste rad jen "neprakticky"zamysli treba nad tim, jak formuje dlouholete programovani mysleni cloveka, ktere se asi uplatnuje treba i v beznem zivote (stejne jako treba pravnicke mysleni atd..), zkratka asi by me zajimal

https://en.wikipedia.org/wiki/Mental_model      tech lepsich programatoru

nejake clanky jsem uz zkusil hledat v Googlu, treba

Mental models, consistency and programming aptitude.

zdaleka se nepocitam mezi lepsi programatory. programator je nekdo, kdo ma svoje piskoviste pripravene domaci ci nadnarodni korporaci a jako pstros ma hlavy zarazenou radne hluboko v pisku.

teto chyby piskovistove omezenosti se mi podarilo zprostit pred cca 5ti lety.

jinak pokud se bavime o obecnem zpusobu premysleni, tak u me prevazuje reverzni inzenyrstvi aplikovane na zivotni situace.
cili sledovat. analyzovat. formulovat nekolik hypotez a syntetizovat nejaky priblizny model. vytvorit situaci, ve ktere je sance provest mereni alespon jedne hypotezy. nasledne porovnat vysledky s ocekavanim. pokud me to bavi opakovat proces s korigovanymi hypotezami dal nebo prohlasit situaci za vyresenou ci nezajimavou.

pak je tu jeste druha cast. uplneho vypnuti teto casti osobnosti, kde pak zustavaji rigidni analyticke kognitivni mechanismy, ale dohromady k nim se projevuje nezajem s nimi dale pracovat jinak nez nahodne oportunisticky. v takove situaci pak obvykle slysim od absolventky specialni pedagogiky okridlenou vetu: ty se chovas jak petileta holka. nebo od nekoho mene presneho jak petilete decko.

[lopata]

kuprikladu ted z nedavne reverzni analyzy jedne osoby a zpusobu jeji prace:

ja resim zadany ukol, osoba sleduje a analyzuje.
ja flagrantne porusim zadani a prestanu se venovat ukolu a zhodnotim praci sledujici osoby.
celkova strnulost jen tekajici oci usekovite.
cili formuluji hypotezu 1: odmeruje mi cas tak aby to nebylo prilis okate
hypoteza 2: modeluje asociace, ktere jsou meziproduktem analyzy jak zpracovavam ukol
hypoteza 3: nudi se a jde o okulokinetickou stimulaci, autoregulacni techniku proti zanedbavani z absence pozornosti

mereni momentalne nedokonceno.

[lopata]

Myslim si, ze vetsina programatoru ma (pri nejmensim na zacatku kariery) sklony k bipolarnimu vnimani sveta.
Programator zpravidla nezna "je tam trochu vody". Programator formuluje otazky jako:
je tam nejaka voda? (1 kapka staci k odpovedi ano).
je ta sklenice plna(neexistuje pro nej skoro plna)? Zkratka tak, aby bylo mozne odpovidat ano - ne stejne jako mu to vyhodnocuje pocitac.

k problemu sklenice uz ovsem existuji dostatecne kvalitni edukacni materialy na kterych se odnaucite vnimat takhle vyhranene zadani problemu:
2 girls 1 cup
1 girl 1 pitcher
1 man 1 jar