Z VUT FAST do IT

zboj

  • *****
  • 1 507
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Z VUT FAST do IT
« Odpověď #60 kdy: 11. 01. 2016, 11:13:16 »
Přesně tak. Vždy se usmívám, když mi někdo vypráví, jak jde všechno v IT rychle dopředu. Není to pravda a to je přesně důvod, proč teorie na VŠ ano.
No dost záleží na tom, jaká teorie. Některá je totiž praxi tolik vzdálená, že ti k jejímu osvojení nijak nepomůže. Konkrétní příklad: pokud člověk umí programovat a slušně zná typové systémy (tomu já říkám praxe), tak mu mu může pomoct, když ví, že na operaci "udělej z x singleton
  • " se může dívat jako na funktor z teorie kategorií. Ne že by nějak explodovala jeho programátorská efektivita, ale hodit se to může. Jako implikace to ale podle mě neplatí: když budeš znát teorii kategorií, tak se rychleji naučíš programovat v céčku. To je podle mě čistý blábol.
Zrovna teorie kategorií není moc dobrý příklad. Efektivity exploduje, až když člověk vstřebá mnohem více teorie, na VŠ nebo - jde-li o génia - klidně i několikaletým samostudiem.


Re:Z VUT FAST do IT
« Odpověď #61 kdy: 11. 01. 2016, 11:15:01 »
To platí tak nějak obecně, že Bc. je na nic, protože to opravdu užitečné a zajímavé je až v posledních dvou letech studia. Takový Bc. dostane teoretický základ, aniž by tušil, k čemu jej použít.
...což je samozřejmě úplně špatně. Bakalář má dostat praktické vzdělání, aby mohl víceméně rovnou nastoupit do praxe, a teorie jenom tolik, kolik je pro praxi nezbytně nutný. Teprve navazující Mgr. a PhD. má znalosti prohloubit o "nepraktický" teoretický rozměr, prohloubit znalosti v jedné konkrétní oblasti nebo naopak rozšířit obzory o související obory (pro analytiky, managery apod.). Viz např. http://www.cs.manchester.ac.uk/study/undergraduate/course-information/degree-structure/

Tenhleten systém "bakalář připravuje půdu pro to, co se naučíte v magistrovi, takže sám o sobě je úplně bezcenný" je totálně naπču, protože většině běžných zaměstnanců v IT by dobře koncipovaný bakalář jako základ bohatě stačil. Zbytek se beztak musí doučit až v praxi.

Re:Z VUT FAST do IT
« Odpověď #62 kdy: 11. 01. 2016, 11:16:49 »
Zrovna teorie kategorií není moc dobrý příklad.
No, já marně hledám nějaký dobrý příklad čisté teorie, která by k explozi efektivity programování v céčku vedla... To je právě ten problém.

zboj

  • *****
  • 1 507
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Z VUT FAST do IT
« Odpověď #63 kdy: 11. 01. 2016, 11:22:24 »
To platí tak nějak obecně, že Bc. je na nic, protože to opravdu užitečné a zajímavé je až v posledních dvou letech studia. Takový Bc. dostane teoretický základ, aniž by tušil, k čemu jej použít.
...což je samozřejmě úplně špatně. Bakalář má dostat praktické vzdělání, aby mohl víceméně rovnou nastoupit do praxe, a teorie jenom tolik, kolik je pro praxi nezbytně nutný. Teprve navazující Mgr. a PhD. má znalosti prohloubit o "nepraktický" teoretický rozměr, prohloubit znalosti v jedné konkrétní oblasti nebo naopak rozšířit obzory o související obory (pro analytiky, managery apod.). Viz např. http://www.cs.manchester.ac.uk/study/undergraduate/course-information/degree-structure/

Tenhleten systém "bakalář připravuje půdu pro to, co se naučíte v magistrovi, takže sám o sobě je úplně bezcenný" je totálně naπču, protože většině běžných zaměstnanců v IT by dobře koncipovaný bakalář jako základ bohatě stačil. Zbytek se beztak musí doučit až v praxi.
Sice to je na pikaču, ale druhý extrém, kdy v Americe produkují kvanta nezaměstnatelných PhD, je taky veskrze špatný.

TVL

Re:Z VUT FAST do IT
« Odpověď #64 kdy: 11. 01. 2016, 11:26:13 »
..
FEL ČVUT v roce 200něco_málo.
..
Čili škola IMHO silně selhávala
..Lidí z FI MUNI jsem poznal poměrně málo a všichni byli velmi schopní
..

nebral bych toto období jako referenční, protože v téhle době školy implementovaly ECTS (aka kreditni system) a strukturovane studium z(alozene na ziskani BC a pak ING ), a vsechno uz je jinak. Napr. z "nestrukturovaneho" FEL programu z te doby nezustal kamen na kameni. Pamatuju si na lidi kteri za me ten program na FELu dodelavali a byli to "napul elektrikáři".

V době kdy jsem já nastoupil, tak kreditní systém už byl (a byl nějakou dobu). Stukturované studium (prvně  Bc. potom Ing.) papírově taktéž. Píši papírově, protože ten bakalář, to byla čistá faleš - jednalo se klasické 5leté "tunelové" studium, kde se v prvních letech učí dost matiky a teorie pro zvládnutí inženýra. A v pozdějších letech se na té teorii staví ta praxe. Čili pokud by někdo odešel ze školy s titulem Bc., tak by byl zcela nepoužitelný (však to také snad dobrovolně nikdo neudělal).
Následně se studium změnilo zpět na tunelové. Ale veškerá struktura studia a předměty a vše další bylo stejné. Na konci bakalářského studia se jenom nedělaly bakalářské státnice a neuděloval se ten průběžný titul Bc.
Teprve později se zavedlo skutečně strukturované studium - ale to už jsem na škole dávno nebyl a neměl se školou ani žádný kontakt.

Celou dobu, co já jsem tam byl, tak museli studenti oboru výpočetní technika zvládnout téměř shodné 2 úvodní roky jako studenti elektrických oborů (fyzika, el. měření, elmag. pole).
To platí tak nějak obecně, že Bc. je na nic, protože to opravdu užitečné a zajímavé je až v posledních dvou letech studia. Takový Bc. dostane teoretický základ, aniž by tušil, k čemu jej použít.

Pokud takto někde Bc. učí, tak to je špatně. Bc. má mít vyrovnaný poměr teorie a praxe - jenom toho nemá být takový objem jako u Mgr./Ing.
Mimochodem naprostá většina lidí, kteří ze zovou inženýři a vykonávají typické inženýrské profese mají v USA čtyřletého bakaláře a v UK tříletého bakaláře. Pokračovat tam magisterským studiem je málo časté. V USA můžete jít v přírodních vědách a technice a IT na PHD jenom s bakalářem. Pokud máte Bc. z kvalitní školy, tak na Mgr. vůbec nejdete. Nejčastější student mgr. studia je člověk, který má titul Bc. z nekvalitní školy, nebo i třeba relativně kvalitní, ale nikdo ji v USA nezná.
V západní kontinentální Evropě má hodně lidí nazývaných inženýry také jenom Bc. titul. 5leté studium se masověji absolvuje jenom tam, kde se neplatí školné.


zboj

  • *****
  • 1 507
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Z VUT FAST do IT
« Odpověď #65 kdy: 11. 01. 2016, 11:27:24 »
Zrovna teorie kategorií není moc dobrý příklad.
No, já marně hledám nějaký dobrý příklad čisté teorie, která by k explozi efektivity programování v céčku vedla... To je právě ten problém.
Jde-li jen o psaní kódu, tak znalost architektury a železa. Není větší debility než alokovat kde co na haldě.